KOMENTÁŘ. Osmdesáté výročí konce války v Česku spolu s blížícími se volbami znovu rozvířilo téma vyhnání sudetských Němců. Předseda SPD Tomio Okamura předhodil vládě, že se „paktuje se sudetoněmeckým landsmanšaftem“ a z Institutu Václava Klause zazněly nářky, že „hauzírování“ českých politiků po sjezdech sudetských Němců dnes prochází jen tak bez povšimnutí. Jak SPD, tak Klaus a spol. jsou přitom v čilém kontaktu s německou stranou AfD, která se sudetských Němců dlouhodobě zastává.

V únorovém rozhovoru pro HlídacíPes.org šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt poznamenal, že nerozumí tomu, jak někdo v Česku může mít zájem na tom, aby v sousedním Německu posilovali zrovna nacionalisté.

I když nikoho nejmenoval, osoby a obsazení není těžké doplnit. Na německé straně jde o opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD) se silným extremistickým křídlem a na té české zejména o hnutí SPD a Václava Klause, kteří se k AfD dlouhodobě hlásí a především s ní udržují aktivní kontakty.

Podpořit dědictví sudetských Němců

Bohatý na příklady byl třeba rok 2023. Na jaře tehdy dorazil do Prahy politik bavorské odnože AfD, ruský Němec Jurij Kofner, a podepsal s SPD memorandum o spolupráci. Následně ho ve své kanceláři přijal Václav Klaus, jak HlídacíPes.org popsal už předloni zde – stejně jako Kofnerovy dřívější prokremelské aktivity.

Společné fotky z podpisu zmíněného memoranda má Kofner s místopředsedou SPD Radimem Fialou a zástupci pražské buňky strany Josefem Nerušilem, Janem Čížkem nebo Milanem Urbanem.

Delegace pražské SPD také v roce 2023 vyrazila na reciproční návštěvu do Bavorska. Tam ji kromě Kofnera provázel také tehdejší poslanec (dnes europoslanec) AfD s českými kořeny Petr Bystroň.

Představa, jak ministr kultury za SPD v doprovodu svého německého kolegy z AfD přestřihávají pásku u nového sudetoněmeckého muzea řekněme v Postoloprtech a z čestného místa v první řadě to sleduje devadesátiletý Václav Klaus, vyžaduje větší než malou dávku fantazie.

V zemských volbách v Bavorsku, kde v roce 2023 kandidoval i zmíněný Jurij Kofner, se AfD sudetských Němců explicitně zastala: „Německé dějiny bývalých východních oblastí (německé říše, pozn. red.) jsou součástí našeho bohatého kulturního dědictví. Sudetští Němci se stali jedním ze čtyř bavorských kmenů.“ Sám Kofner se hlásil k tomu, že se podílel na tom, aby se sudetští Němci do stranického programu dostali.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený J.C. Kofner (@ykofner)

Bavorská AfD (toho času oficiálně spolupracující s českou SPD) se také v programu například hlásila k „silnější podpoře připomínání německých dějin, kultury a jazyka ve státech bývalých německých východních oblastí, mimo jiné k podpoře německých jazykových škol a muzeí německé kultury“. To se týkalo i České republiky.

Tomio Okamura a Václav Klaus s tím zřejmě coby podporovatelé AfD neměli problém. Na druhou stanu představa, jak ministr kultury za SPD v doprovodu svého německého kolegy z AfD přestřihávají pásku u nového sudetoněmeckého muzea řekněme v Postoloprtech a z čestného místa v první řadě to sleduje devadesátiletý Václav Klaus, vyžaduje přece jen větší než malou dávku fantazie.

AfD na hřbitově v Kadani

Anebo další výmluvný příklad ze stejné doby. Na začátku března 2023 zveřejnil saský zemský poslanec AfD André Barth fotky ze hřbitova z Kadaně.

Politici Alternativy pro Německo včetně Bartha se tam vydali v doprovodu zástupce sudetoněmecké menšiny Clause Hörrmanna (mimochodem rovněž politika AfD) uctít památku německých obětí nepokojů, které v Kadani vypukly po vzniku Československa. Sám Barth už dříve opakovaně kritizoval poválečné Benešovy dekrety a připomínal masakry spáchané československým obyvatelstvem na Němcích po 2. světové válce.

Tím, že SPD a Václav Klaus své kontakty k sudetským Němcům udržují naopak výhradně přes AfD, umírněný landsmanšaft obcházejí a jako partnery si záměrně vybírají skutečně radikální kritiky Benešových dekretů.

O tři měsíce později, v červnu 2023, už André Barth seděl se zástupci SPD na společné víkendové akci v Ústí nad Labem, kde si Okamurovci předávali marketingové a další zkušenosti s mládežníky AfD ze Saska. HlídacíPes.org toto setkání a kontakty podrobněji popsal už dříve zde.

Nejde přitom jen o to, že ačkoli SPD a další protagonisté takzvané vlastenecké scény v Česku kritizují vládu za kontakty se sudetskými Němci, sami je bez uzardění přes prostředníky v AfD udržují. Čeští nacionalisté si v rámci sudetoněmecké scény vybírají navíc její radikálnější část.

Sudetoněmecký landsmanšaft pod vedením Bernda Posselta totiž dlouhodobě spolupráci s AfD kvůli její blízkosti k pravicovému extremismu vylučuje: „Není možné být současně v landsmanšaftu a v AfD. Zakázal jsem AfD také vstup na Sudetoněmecké dny a nezveme je na naše akce,“ řekl Posselt v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Záměr vyloučit ze svých řad členy a aktivní sympatizanty AfD oznámila loni i další sudetoněmecká organizace Ackermann-Gemeinde.

Vybrat si mezi dvěma nacionalismy

Posseltův landsmanšaft už před deseti lety vyškrtnul ze svých stanov nárok na vrácení zabaveného majetku v někdejším Československu. Tím, že SPD a Václav Klaus své kontakty k sudetským Němcům udržují naopak výhradně přes AfD, umírněný landsmanšaft obcházejí a jako partnery si záměrně vybírají skutečně radikální kritiky Benešových dekretů.

Letos v parlamentních volbách si Alternativa pro Německo do programu napsala větu, že „utrpení vyhnanců z vlasti nesmí být zapomenuto“. Ve stejném programu hlásá, že „německé dějiny je třeba ctít v celé jejich šíři“ a kromě „propadů se zaměřovat i na jejich vrcholy“.

Okamura, Klaus a spol. by jako čeští „vlastenci“ vymezující se často vůči německému vlivu měli vědět, že český pohled na tyto pády a vrcholy bude diametrálně odlišný. A doufat, že AfD šanci prosadit svůj program nikdy nedostane.

Své české spojence by tím dostala do krajně nepohodlné situace. Ti by si totiž museli definitivně vybrat mezi českým nacionalismem a tím německým (čti protičeským), který dlouhá léta podporou AfD také pomáhají přiživovat.