Někdejší student americké Wisconsinské univerzity Tomáš Pitra má čerstvě v ruce rozsudek pražského Městského soudu. Ten mu dal za pravdu v jeho sporu s ministerstvem školství o to, aby jeho americký titul BBA byl uznán jako odpovídající českému magisterskému titulu z ekonomie.

Když se Tomáš Pitra, absolvent oboru finanční investice, bankovnictví a risk management na americké Wisconsinské univerzitě, po návratu do Česka rozhodl požádat o nostrifikaci, tedy uznání svého zahraničního vzdělání, zjistil, že na tuzemských školách platí jednoduchá rovnice bachelor=bakalář.

Ale s tím se při vědomí toho, co a jak v USA ve Wisconsinu studoval, odmítl smířit. „Při nostrifikaci v Česku je zjevně víc slovníkový překlad, než pochopení, jak americký vzdělávací systém funguje,“ zlobí se.

Pitra dnes pracuje v bance, kde má na starost oblast syndikovaných korporátních úvěrů v rámci Evropy. „Znalosti a dovednosti z českých bakalářských programů by na tohle ani náhodou nestačily,“ říká Pitra, který si z USA přivezl titul BBA – Bachelor of Business Administration.

Jak HlídacíPes.org popsal vloni v říjnu, svou snahu dobrat se uznání, že jeho kvalifikace odpovídá tuzemskému magisterskému studiu ekonomie, dotáhl až k Městskému soudu v Praze. A ten mu dal nyní za pravdu.

„Vnímám to jako vítězství, protože se ukázalo, že náš právní výklad je správný,“ komentuje to Pitra.

„Snad to pomůže i jiným“

Soud v rozsudku, který má HlídacíPes.org k dispozici, píše, že žalovaný (tedy MŠMT) „zatížil napadené rozhodnutí vadou nezákonnosti“.

Původní rozhodnutí, kdy ministerstvo Pitrovi odmítlo jeho vzdělání uznat jako rovné českému magisterskému titulu, zrušil. Ve věci musí MŠMT rozhodnout znovu, bude se ale nově muset řídit právním názorem Městského soudu.

„Soud o nostrifikaci nemůže přímo rozhodnout, to musí udělat správní orgán, tedy ministerstvo. Ale je to důležitý krok pro mne i pro ty, co přijdou po mně. Těch lidí, kteří mají s nostrifikacemi problémy, je víc, obvykle ti, co studovali mimo EU, kde jsou jiné vzdělávací systémy,“ vysvětluje Pitra.

Podle soudu ministerstvo nemá u nostrifikací postupovat formalisticky, ale „je nezbytné vycházet z kvalifikovaného posouzení souboru znalostí a dovedností, které si student během studia osvojil“.

Právě znalostmi a dovednostmi – což jsou i pojmy, s nimiž pracuje platný zákon a školy by je při nostrifikaci měly posuzovat – argumentoval u soudu Pitra.

„Je na to i judikát Nejvyššího správního soudu, že musí porovnat soubor nabytých znalostí a dovedností a porovnat obsah a charakteristiku studovaných předmětů. Ministerstvo školství se tím ale neřídí a podle toho pak postupují i jednotlivé školy,“ říká Pitra.

Ministerstvo školství původně v jeho případu trvalo na tom, že „jím absolvovaný studijní program nelze považovat za odpovídající tuzemskému studijnímu programu magisterskému“ a že „účelem uznávací procedury není přizpůsobovat anebo dokonce ohýbat český vysokoškolský vzdělávací systém různým specifikům zahraničních systémů“.

O uznání, že jeho americký diplom je tuzemským ekvivalentem magisterského vzdělání, Tomáš Pitra usiloval postupně na Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě v Brně či na pražské VŠE. Když nakonec kontaktoval i ministerstvo školství, dozvěděl se, že „nejnižší stupeň univerzitního studia v USA, rovná se nejnižší stupeň v ČR“ a že prý taková je běžná praxe.

„Tušil jsem, že tu bude problém s tím pojmem bachelor. Obsahem, délkou, kvalitou školy i šíří záběru přitom mé studium odpovídá českému magistru. Narazil jsem však na odpor, možná závist i na posměšky, že si přece nemůžu myslet, že mi bakaláře uznají jako magistra,“ popisoval už vloni Pitra.

Podle rozhodnutí soudu

Pitrovo následné odvolání k ministerstvu školství bylo neúspěšné. Nepomohl ani osobní dopis amerického profesora Wisconsinské univerzity Erwana Quintina, který svého času působil i v americké centrální bance Fed, který potvrzuje, že „nejen obsah, ale i délka studia (šlo celkem o 120 týdnů) odpovídá pětiletému studiu ekonomie na VŠE“.

Quintin zdůrazňuje i to, že má konkrétní srovnání díky svému působení na univerzitě ve francouzském Grenoblu. „Rád bych dodal, že naši absolventi BBA programu se běžně mohou hlásit k doktorandskému studiu jak zde v USA, tak v Evropě,“ upozornil v dopise.

V odůvodnění k tehdy zamítnutému Pitrovu odvolání však MŠMT napsalo, že „dlouholetá správní praxe ministerstva odpovídá tomu, že předmětem posuzování nemá být porovnávání studijního plánu zahraničního studijního programu“ a že „pro ministerstvo není relevantní přezkoumávat skladbu žadatelem absolvovaných předmětů“.

Nyní bude muset na základě rozhodnutí soudu, přinejmenším v případě Tomáše Pitry, svou praxi přehodnotit.