Celkem 104 humanitárních organizací, včetně v Česku působících Lékařů bez hranic, Člověka v tísni či mezinárodní Charity, vyzvalo Izrael, aby přestal bránit dodávkám humanitární pomoci pro hladovějící obyvatelstvo Pásma Gazy.

Podle společného prohlášení humanitárních organizací blokuje Izrael kamiony s jídlem a humanitární pomocí většině profesionálních organizací. Těm navíc hrozí úplné zamítnutí registrace pro vstup do Pásma Gazy.

Za distribuci pomoci zodpovídají od května soukromí američtí kontraktoři, což podle humanitárních pracovníků vede k militarizaci pomoci a cílenému hladovění obyvatel Pásma Gazy. Izrael naopak tvrdí, že dodávky pomoci nijak nelimituje.

„Izraelské úřady tvrdí, že pro humanitární pomoc do Pásma Gazy není nastaven žádný limit.
Většina velkých mezinárodních nevládních organizací přitom od 2. března nebyla schopna dodat do Pásma Gazy jediný kamion s životně důležitými zásobami,“ píše se v úvodu prohlášení, pod kterým je podepsána stovka mezinárodních humanitárních organizací včetně těch největších, jakými jsou britský Oxfam, americká CARE nebo mezinárodní Save the Children, Charitas a Lékaři bez hranic (seznam signatářů zde).

Stopka humanitární pomoci

Podle nich Izrael cíleně brání rozvozu většiny humanitární pomoci, kterou profesionální humanitární organizace do Pásma Gazy chtějí dopravit. „Izraelské úřady místo toho, aby umožnily uvolnit nahromaděné zásoby zamítají žádosti desítek nevládních organizací k jejich distribuci s tím, že tyto organizace ,nejsou oprávněny dodávat pomoc‘,“ píše se ve výzvě.

Podle signatářů bylo ze strany Izraele jen za červenec na základě tohoto odůvodnění zamítnuto přes šedesát žádostí. V praxi to má podle nich dopad takový, že se potraviny, voda a léky v hodnotě milionů dolarů kupí ve skladech v Jordánsku a v Egyptě, zatímco palestinské civilisty ohrožuje hladomor:

„Od 2. března, kdy začalo plné obležení, nebyla CARE schopna dopravit do pásma Gazy žádné z našich nashromážděných zásob v hodnotě 1,5 milionu dolarů,“ říká Jolien Veldwijk, ředitelka CARE.

Na 87,3 % území Pásma Gazy, které svou rozlohou odpovídá Praze, se nachází v militarizované zóně či podléhá příkazům k vysídlení. Téměř dva miliony lidí se tak tísní na méně než 13 % území. Foto: Lékaři bez hranic

Podobné zkušenosti popsal britský Oxfam, jehož regionální ředitelka Bushra Khalidi uvedla, že jim bylo zamezeno dopravit do pásma Gazy potraviny a hygienické potřeby v hodnotě 2,5 milionu dolarů.

Omezení přísunu humanitární pomoci do pásma Gazy platí od 2.března. Izrael jím reagoval na neochotu teroristického hnutí Hamás přijmout návrh na prodloužení dohody o první fázi příměří s Izraelem a propuštění zbytku rukojmích, které jeho členové zajali 7. října 2023 během masakru účastníků festivalu Supernova v Negevské poušti a obyvatel několika kibuců.

Blokace prodloužení dohody ze strany Hamásu se tak odráží na životech statisíců Palestinců, kteří se museli kvůli pokračující izraelské ofenzivě vysídlit do vymezených humanitárních zón.

Do nich původně měly mezinárodní humanitární organizace přístup. Ten je ale od letošního 2. března omezen. A součástí tohoto omezení je i nový registrační systém mezinárodních nevládních organizací, proti kterému se také vymezují signatáři aktuálního prohlášení.

Stěžují si na to, že jim registraci může Izrael zamítnout na základě vágních kritérií jako je například údajná „delegitimizace“ státu Izrael, což podle nich cílí na cenzurování humanitárního zpravodajství, ale také třeba kvůli tomu, že humanitární organizace odmítne poskytnout seznamy palestinských zaměstnanců.

„V nejnebezpečnějším kontextu pro humanitární pracovníky na celém světě, kde 98 procent zabitých humanitárních pracovníků byli Palestinci, nemají nevládní organizace žádné záruky, že předání takových informací nevystaví zaměstnance dalšímu riziku nebo že nebudou použity k prosazení izraelských vojenských a politických cílů,“ upozorňují humanitární organizace na problematický registrační systém týkající se mezinárodní humanitární komunity, která staví na principech nestrannosti v konfliktech.

Podle humanitárních organizací Izrael porušuje Mezinárodní humanitární právo (IHL), které předepisuje, že s civilisty pod mocí nepřátelských sil se musí za všech okolností zacházet lidsky, bez diskriminace. Musí být chráněni před všemi formami násilí a ponižujícího zacházení, včetně mučení a vražd. Současná distribuce potravin také zásadně porušuje základní principy humanitární pomoci, jakými jsou lidskost, nestrannost, neutralita a nezávislost. Tyto zásady, zapsané v mezinárodním humanitárním právu, přijala Organizace spojených národů prostřednictvím rezolucí Valného shromáždění 46/182 a 58/114.

„Tím, že izraelské úřady označí humanitární a lidskoprávní obhajobu jako ,hrozbu pro stát‘,“ na jejímž základě může vykázat neziskové organizace pouze za to, že mluví o podmínkách, kterých jsou na místě svědky, je nutí, aby si vybraly mezi poskytováním pomoci a podporou postižených lidí,“ ohradilo se proti registračnímu systému přes padesát humanitárních organizací už v květnu.

Nové prohlášení dvojnásobného počtu nevládek teď původní obavy dále potvrzuje. „Tyto obavy se ukázaly jako oprávněné. Registrační systém se používá k dalšímu blokování pomoci a odepírání jídla a léků uprostřed nejhoršího scénáře hladomoru,“ píší signatáři v aktuální výzvě. Hladem podle údajů Světové zdravotnické organizace trpí nemalá část palestinského obyvatelstva.

Řízený hladomor

„Velká část obyvatel Pásma Gazy hladoví. Nevím, jak jinak to lze nazvat než masovým hladověním, které je způsobeno člověkem,“ řekl koncem července šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Údaje OSN uvádějí, že téměř devět procent dětí v Pásmu Gazy trpí těžkou akutní podvýživou. Údaje z února přitom hovořily o 2,4 %, z června pak o 6 %. Alarmující nárůst podvyživených dětí zaznamenali také Lékaři bez hranic. Každé čtvrté dítě přijaté do jejich péče v Pásmu Gazy má trpět akutní podvýživou, která může zpomalit vývoj mozku, oslabit imunitní systém a zpozdit tělesný a kognitivní vývoj dítěte.

„Zaměstnanci Lékařů bez hranic přijímají na našich klinikách stále větší počet podvyživených pacientů, i oni sami mají problém sehnat dostatek jídla. Při screeningu dětí ve věku od šesti měsíců do pěti let, těhotných a kojících žen v zařízeních Lékařů bez hranic (MSF) minulý týden bylo 25 procent podvyživených,“ uvedla organizace v tiskové zprávě z 25. července.

„Není to jen hlad – je to záměrné hladovění, které vyrobily izraelské úřady,“ upozorňují Lékaři bez hranic. Podle nich za ním stojí nejen omezení distribuce humanitární pomoci, ale také její „militarizace“.

Izraelské úřady totiž v květnu začaly rušit mechanismus dodávek humanitární pomoci koordinovaný OSN a nahradily ho militarizovaným systémem distribuce potravin pod taktovkou pro tyto účely zřízené Humanitární nadace pro Gazu (GHF).

Výdejní místo GHF. Foto: Lékaři bez hranic

Výdej potravin probíhá jen na čtyřech místech v evakuovaných zónách Gazy plně spadajících pod vojenskou kontrolu Izraele. Z bezpečnostního hlediska na něj dohlížejí ozbrojené síly, najaté skrze soukromé americké dodavatele, což většina humanitárních organizací označuje za nepřípustnou militarizaci humanitární pomoci, jejíž principy mají naplňovat standardy nestrannosti a neutrality.

„Mluvilo se o ,inovativním řešení‘, které mělo být údajnou odpovědí na nikdy nepodložená tvrzení o zneužívání pomoci v Pásmu Gazy a obvinění OSN z nečinnosti. Stávající systém je ale jen další součástí politiky izraelských úřadů, jejichž cílem je nechat Palestince vyhladovět a zabíjet,“ uvedli v tiskové zprávě tento týden Lékaři bez hranic.

Stejně situaci vidí i signatáři aktuální výzvy stovky humanitárních organizací, podle nichž je militarizovaný distribuční mechanismus propagovaný jako humanitární řešení ve skutečnosti smrtícím nástrojem kontroly. Od doby, kdy začal fungovat, bylo v okolí výdejních míst potravin zabito nejméně 859 Palestinců.

Hamás zneužívá civilisty

„Schéma militarizované distribuce potravin působí hladovění a má za následek extrémní úroveň násilí a zabíjení, především mladých palestinských mužů, ale také žen a dětí, kteří šli na místa v naději, že dostanou jídlo,“ uvádějí signatáři v prohlášení.

Lékaři bez hranic pak dokládají případy násilí na jediných čtyřech distribučních místech, kde lidé můžou dostat potravinovou pomoc, zvýšeným počtem příjmu postřelených a přidušených pacientů v okolí těchto distribučních míst.

„Distribuční centra Humanitární nadace pro Gazu sice nosí ,nálepku pomoci‘, ve skutečnosti se ale spíš jedná o továrny na krutost,“ uvedli Lékaři bez hranic v aktuální tiskové zprávě.

Podle Terezy Wyn Haniakové, zástupkyně vedoucí komunikace české pobočky Lékařů bez hranic, ošetřili lékaři na dvou klinikách v blízkosti distribučních míst potravin GHF za posledních sedm týdnů 1380 lidí. Z toho 28 bylo rovnou prohlášeno za mrtvé.

„Svědectví našich pacientů popisující jejich zkušenosti v distribučních místech GHF vykreslují úroveň bezohledného násilí vůči hladovějícím lidem, a to včetně dětí. Anatomická přesnost některých zranění silně naznačuje úmyslnou, spíše nežli náhodou střelbu. Například na klinice Mawasi bylo celkem 11 % postřelených do hlavy a krku, dalších 19 % do oblasti hrudníku, břicha a zad,“ uvedla pro HlídacíPes.org Tereza Wyn Haniaková.

Izrael se proti kritice humanitární komunity brání tvrzením, že systém zavedl proto, že teroristické hnutí Hamás humanitární pomoc rozkrádalo a z prodeje financovalo své aktivity.

„Hamás profituje z aktuální nouzové situace, kdy z toho celý svět viní Izrael. To jim dává možnost zvedat cenu za příměří a propuštění rukojmích,“ komentoval sitauci začátkem srpna pro německý deník Bild odborník na terorismus Peter Neumann. Podle něj zvýšení tlaku mezinárodní komunity na Izrael vedlo k tomu, že teroristé přestali jednat o míru a o propuštění zajatých Izraelců.

Americká televizní stanice CNN začátkem srpna uvedla, že se podle údajů OSN dostalo do Pásma Gazy od 19. května 40 tisíc tun pomoci, což představovalo asi 2134 nákladních aut vyložených na hranicích Gazy.

Do distribučních center humanitární pomoci ale doputovalo jen 4111 tun pomoci, většina tedy zmizela někde cestou. Konvoje podle CNN přepadají ozbrojené gangy nebo i zoufalí civilisté, kteří se snaží ukořistit nějaké jídlo pro své rodiny.

Součástí problému je, že nezávislá média nemají možnost situaci monitorovat na místě, protože jim do Pásma Gazy Izrael zamezil v přístupu. Informace z místa tak podléhají izraelské nebo palestinské propagandě a jediné relevantní informace podávají zástupci humanitárních organizací, jejichž úkolem ale není objektivní informování veřejnosti o dění v Pásmu Gazy.

Podle nich je teď nutné, aby Izrael co nejrychleji ukončil militarizovaný systém distribuce potravin, zrušil blokády na humanitární pomoc ze strany mezinárodních organizací a navrátil se ke koordinačním mechanismům pod vedením OSN.

„Distribuce potravin v Gaze řízené takzvaným GHF jsou místy ,organizovaného zabíjení a dehumanizace‘,“ která musí být uzavřena,“ vyzývají signatáři výzvy adresované mezinárodnímu společenství a izraelské vládě.

Lékaři bez hranic za posledních sedm týdnů přijali na dvou klinikách v blízkosti distribučních míst GHF 1380 lidí. Z nich bylo 174 postřelených, mezi nimi 71 dětí. Dvěma desítkám z nich nebylo ani 15 let. Foto: Nour Alsaqqa, se souhlasem MSF

„V tuto chvíli každý ví, jaká je správná, humánní odpověď, a není to plovoucí molo, letecké výsadky s potravinami nebo ,GHF‘. Je to otevření hranic tisícům nákladních aut, která na nich čekají s tunami jídla a zdravotnického materiálu,“ apeluje prohlášení stovky humanitárních organizací na ukončení kritické situace pro statisíce Palestinců.