Zahájili jsme konzultace o přípravě věcného řešení, hlásilo ministerstvo spravedlnosti přesně před půl rokem. Poté, co vyšlo najevo, že Česko zaspalo s přípravou nezávislých tribunálů, které mají přezkoumávat žádosti odmítnutých uchazečů o azyl. Po šesti měsících je situace úplně stejná. Jen azylovou agendu v tichosti převzaly už tak vytížené soudy. Změnu – aspoň v nejbližší době – nikdo neočekává.

Změna, kterou Česku v červenci po dvou letech příprav nadiktovala evropská směrnice, spočívá v novém způsobu přezkumu odmítnutých žadatelů o azyl. Zjednodušeně už nestačí rozhodnutí ministerstva vnitra, přezkumy musí provést buď soud, nebo nezávislý tribunál v samostatném „procesu“. Ten obnáší například povinnost státu popsat situaci v zemi původu azylanta pomocí nezávislých informací.

Česko si vybralo nezávislé tribunály, ale legislativně jejich vytvoření nepřipravilo. Není jasné ani to, kdo by v nich měl zasedat. Zda částečně soudci, odborníci z neziskových organizací, což jsou možnosti, které se nabízejí. Ministerstvo spravedlnosti přešlapuje na místě. A azylová agenda tak přešla na krajské soudy, v jejichž obvodu se nacházejí azylová zařízení. Z provizoria se pomalu stává stálé řešení.

Řízení zdražují překlady

„Kolegové, kteří azylovou agendu řeší, ještě nebyli úplně natvrdo konfrontováni s novým způsobem přezkumu. Je to důsledek běhu času, ale v letošním roce již k tomu nepochybně dojde,“ říká Viktor Kučera, místopředseda Krajského soudu v Brně, v jehož obvodu se nachází zařízení Zastávka u Brna. Během podzimu a zimy se postupně začaly u brněnského soudu soudit věci, které už souvisejí s novým systémem přezkumu. Podle Kučery jich je zatím do stovky.

Nový systém je pro soudy náročnější, co se dokazování týče, a také nákladnější. „Jsou to hlavně náklady na tlumočníky,“ říká Kučera. V dokazování o situaci v zemi původu jsou zatím soudy odkázány hlavně na otevřené zdroje – informace Amnesty International, Human Rights Watch nebo amerického ministerstva zahraničí. I tyto zdroje je ale pro potřeby soudu úředně přeložit, pokud mají být použity jako důkaz.

„Na příkladu – na Ukrajině se, alespoň podle mediálních výstupů, situace poněkud uklidnila. Pokud na základě toho bude žadateli odmítnut azyl, ale v mezidobí dojde třeba v Doněcké oblasti, odkud pochází, k nějaké další lokální bojové akci, budeme stát před řešením situaci aktuálně oddokazovat. A to může být nesmírně složité,“ tvrdí Viktor Kučera.

Psali jsme: Pelikánův úřad zaspal. Česku hrozí, že se na jeho území budou hromadit žadatelé o azyl

Migrační vlna: Odmítnuté žadatele o azyl posoudí nově zřízené “nezávislé tribunály”

Pelikánův úřad prý chystá nové tribunály pro migranty s vnitrem. To o ničem neví

Podobná situace panuje i na dalších soudech, které mají v obvodu azylová zařízení. Jde hlavně o středočeský krajský soud se zařízením Bělá-Jezová a ústecký, kde bylo v říjnu otevřeno zařízení v Drahonicích. Statisticky lze tento trend ilustrovat na číslech středočeského soudu: v řízení o žalobách ve věci mezinárodní ochrany v roce 2013 napadlo 85 věcí, v roce 2014 jich bylo 91 a v roce 2015 již 118.

Podobné je to i v Ústí nad Labem. „V důsledku toho bylo provedeno opatření v rozvrhu práce a počínaje 15. lednem 2016 byl navýšen počet soudců vyřizujících tuto agendu ze stávajících tří na čtyři,“ říká mluvčí ústeckého soudu Marcela Trejbalová. Soudy podle ní zároveň tlačí na ministerstvo, aby se zasadilo o vznik tribunálů. Hrozí totiž skluz v běžné správní agendě soudů, před kterou mají některé azylové věci přednost. „Soudní proces včetně vydání rozhodnutí musí být učiněno ve lhůtě pouhých sedmi pracovních dnů od předložení správního spisu,“ upozorňuje Trejbalová.

Provizorium navěky

Zástupci soudů dali opakovaně ministerstvu spravedlnosti k rozhodnutí, zda stát vytvoří tribunály, nebo agendu ponechá na soudech. Na prosincové poradě ministra Roberta Pelikána s předsedy krajských soudů zaznělo, že ještě rozhodnuto není. „Podoba systému je variantní, ministerstvo spravedlnosti preferuje vytvoření nezávislého azylového tribunálu,“ říká k tomu mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová.

Jenže na soudech se připravují spíš na variantu, že jim azylová agenda na delší dobu zůstane. Také kvůli zdlouhavosti legislativního procesu, který je u tribunálů na samotném počátku. „Co se týče otázky budoucího uspořádání, tedy zda by azylová agenda měla zůstat k projednávání soudům, anebo by měly být zřízeny zvláštní tribunály, nelze na ni v současné době odpovědět. Lze jen konstatovat, že v tomto ohledu nelze v blízké budoucnosti očekávat žádné podstatné změny,“ říká mluvčí středočeského krajského soudu Ludmila Molišová.

Dejte nám informace

Trojice soudů, která se zatím s azylovou agendou vyrovnává jednotlivě, volá alespoň po vytvoření centrální databáze informací o situaci v zemích původu. Ta by jim pomohla snížit náklady na dokazování a pořizování informací nezávislých na ministerstvu vnitra. Pokud by totiž vycházely z podkladů, které při svém rozhodnutí o neudělení azylu použilo ministerstvo vnitra, nešlo by o řádný soudní přezkum, ale formální kvazi-řízení, a jako takové by bylo napadnutelné.

„Je třeba urychleně takovou nezávislou databázi vytvořit, aby se vyloučilo riziko pseudopřezkumu,“ říká prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. „Co se týká databáze, vzhledem k nutnosti dané směrnicí rozhodovat podle skutkového stavu ke dni vydání rozhodnutí, musí mít rozhodující orgán – ať již tribunál nebo soud – dostatečně aktuální informace o situaci v zemi původu žadatele o azyl, aby mohl zhodnotit, zda azylant splňuje podmínky pro udělení azylu,“ říká mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová. Přístup do takové databáze by podle jejích slov měly mít všechny relevantní úřady, které by tam zároveň měly umisťovat aktuální informace. Kromě ministerstva vnitra by mělo jít například i o ministerstvo zahraničních věcí.