Odpor k očkování začal u části české společnosti už několik let před covidem – a týkal se zejména spalniček. V důsledku toho nárůst počtu onemocnění touto vážnou nakažlivou chorobou v Česku znatelně narostl. K opětovnému propadu v posledních dvou letech pak ale v Česku možná přispěl právě covid, respektive opatření proti němu. Ale i ztráta pozornosti, kterou konspirační weby do té doby očkování proti spalničkám věnovaly.

V roce 2019 Světová zdravotnická organizace (WHO) České republice oficiálně odebrala status země, v níž byly vymýceny spalničky. Pozorovat to mohli takřka v přímém přenosu i čeští poslanci: v lednu toho roku musela Poslanecká sněmovna uzavřít svou restauraci v hlavní sněmovní budově, protože u obsluhujícího personálu se objevily – spalničky.

Injekce z roku 1969

Proočkovanost v Česku dvěma dávkami očkování proti spalničkám, takzvanou MMR vakcínou, byla v roce 2017 v celorepublikovém průměru u 83,5 % populace, v Praze jen u 71,3 % lidí.

Za celý rok 2019 v ČR tehdy onemocnělo touto nemocí celkem 590 lidí, což byl za dlouhou dobu vrchol výskytu této nebezpečné nakažlivé nemoci. O rok dříve to bylo 207 případů, ale ještě v roce 2016 pouze sedm.

ZDROJ: HlídacíPes.org, data SZÚ

Česko v tom ale zdaleka nebylo a není samo. Od roku 2016 se hned v deseti zemích, které dříve spalničky díky plošnému očkování prakticky vymýtily, nemoc opět vrátila.

Pozitivní vliv očkování na rozsah nemoci je ale zjevný. Před zahájením pravidelného očkování v roce 1969 bylo v Československu ročně hlášeno v průměru 50 000 případů spalniček.

Spalničky nejsou žádné banální dětské onemocnění. Jsou vysoce nakažlivé, šíří se snadno vzduchem i dotykem. Zpočátku připomínají nachlazení s rýmou, kašlem a zvýšenou teplotou, postupně s vysokou horečkou.

Spalničkový virus způsobuje řadu komplikací, z nichž některé mohou být i smrtelné – mezi nejvýznamnější patří zápal plic, laryngitida a encefalitida. U dospělých je průběh nemoci mnohem vážnější než u dětí. Přibližně jeden člověk z tisíce nakažených v důsledku onemocnění zemře.

„Nejzávažnější průběh onemocnění spojený s úmrtími je u dětí do pěti let věku a u imunokompromitovaných jedinců – u dětí s malnutricí, zejména s nedostatkem vitaminu A, nebo u dětí oslabených infekcí HIV/AIDS či jiným onemocněním,“ konstatuje epidemioložka Monika Liptáková ze Státního zdravotního ústavu.

Daleko od hranice 95 %

Platí jednoduchá poučka: k dosažení kolektivní imunity je zapotřebí, aby 95 % populace bylo naočkováno dvěma dávkami. Odpověď na otázku, zda tento limit nyní Česko splňuje, je jednoduchá. „Nesplňuje,“ říká lékařka Liptáková a nabízí zatím poslední dostupná data: „Proočkovanost v Česku dvěma dávkami (očkování proti spalničkám, takzvaná MMR vakcína – kombinovaná proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. pozn. red.) byla v roce 2017 v celorepublikovém průměru u 83,5 % populace, v Praze u 71,3 %. V roce 2019 jednu dávku mělo 94,41 % lidí, ale procento proočkovanosti dvěma dávkami není známo.“

Podle údajů WHO je celosvětová populace daleko pod kýženou hranicí 95% proočkovanosti. První dávku vakcíny dostalo pouze 81 % dětí, druhou dávku má za sebou jen 71 % dětské populace. Podle statistik WHO jde celosvětově o nejnižší míru pokrytí první dávkou očkování proti spalničkám od roku 2008.

V roce 2021 vynechalo podle WHO dávku vakcíny proti spalničkám rekordních téměř 40 milionů dětí (z nich 25 milionů vynechalo první dávku a dalších 14,7 milionu vynechalo druhou dávku). Ve stejném roce se ve světě nakazilo spalničkami odhadem devět milionů osob a 128 tisíc jich zemřelo; spalničky jsou podle WHO bezprostřední hrozbou v každém regionu světa, Evropu nevyjímaje.

V zemích EU statistici zaznamenali v roce 2017 celkem téměř čtyřicet úmrtí na spalničky (26 Rumunsko, čtyři Itálie, dva Řecko, po jednom úmrtí: Bulharsko, Francie, Německo, Portugalsko a Španělsko), shodný počet byl i o rok později. V roce 2019 to bylo deset úmrtí, v roce 2020 zemřeli dva lidé a v roce 2021 na spalničky v EU nezemřel nikdo. Údaje za rok 2022 dosud nejsou k dispozici.

Před érou očkování se ve světě vyskytovalo každý rok asi 100 milionů případů onemocnění, z toho šest milionů případů úmrtí.

„Paradoxem pandemie je, že zatímco vakcíny proti COVID-19 byly vyvinuty v rekordním čase a nasazeny v rámci největší očkovací kampaně v historii, běžné očkovací programy byly vážně narušeny a miliony dětí přišly o život zachraňující očkování proti smrtelným nemocem, jako jsou spalničky,“ komentoval stav generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

V Česku se ovšem dva covidové roky projevily právě opačně: V letech 2021 a 2022 nebyl podle údajů Státního zdravotního ústavu zaznamenán žádný nový případ spalniček.

Lepší konspirační témata

Zda tento ústup, respektive návrat k nízkým až nulovým hodnotám, bude dlouhodobý, se teprve ukáže.

Hlavní důvody návratu spalniček byly v zásadě dva: zavlečení onemocnění ze zahraničí a vyvanutí imunity, respektive neúplné očkování. Vliv měl podle odborníků i fakt, že proti vakcinaci – ještě před začátkem covidu – aktivně vystupovaly různé facebookové skupiny a konspirační weby.

Na českém Facebooku je stále k vidění (výrazně méně aktivní než dříve) stránka Stop očkování dětí – plná fotografií uplakaných dětí a odkazů na texty typu „lékaři, kteří ve vakcínách našli rakovinné enzymy, byli všichni zavražděni“.

Jak na konci roku 2018 upozornil ve své analýze publicista Tomáš Urban, pětinu nejsdílenějších textů k tématu očkování obsazovaly v posledních dvou letech články z konspiračních webů a anonymních stránek, které bez ověření přebírají texty z podobně zaměřených zahraničních zdrojů.

Příkladem byl text z webu AC24.cz s titulkem „Proč média mlčí? Švédsko kvůli ‚závažným zdravotním obavám‘ zakazuje povinné očkování“.

„Jde o překlad manipulativního textu, který musela díky masovému rozšíření oficiálně vyvracet švédská vládní zdravotní agentura Folkhalsomyndigheten,“ vysvětloval Urban.

Konspirační weby si v posledních dvou třech letech našly ale jiná témata než odpor k očkování proti spalničkám.