Soud pokáral ministerstvo vnitra za účelové trestní stíhání. Rod Czerninů může pokračovat v restitucích
Ministerstvo vnitra účelově prosadilo – kvůli snaze o zvrácení restitučního řízení – trestní stíhání dvou úřednic, které v roce 1999 rozhodly, že hraběnka Josefina Czerninová byla československou občankou. Plyne to z pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze, který obě ženy po letech soudních pří obvinění zprostil.
Verdikt padl už 19. září, HlídacíPes.org získal na základě zákona 106 o svobodném přístupu k informacím písemné vyhotovení rozsudku. Ten nabízí zajímavé čtení. Mimo jiné i náhled do způsobu, jak fungují státní orgány v případech, kdy na jedné straně sporu stojí stát, na straně druhé požadavek na vysokou náhradu škody či restituci rozsáhlého majetku.
„Nelze přehlédnout, že trestní stíhání zjevně nebylo zahájeno za účelem odhalení pachatele trestného činu a jeho spravedlivého potrestání, ale účelem bylo zrušení vytýkaného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 6. 1. 1999,“ konstatuje v odůvodnění verdiktu předsedkyně senátu Eva Brázdilová.
Jinými slovy – protože ministerstvo vnitra propáslo tříletou lhůtu, kdy se mohlo odvolat proti rozhodnutí magistrátu, že Josefina Czerninová byla československou občankou, zvolil stát a jeho orgány (včetně policie a státního zastupitelství) cestu trestního oznámení na dvě úřednice, které o udělení občanství v lednu 1999 rozhodly.
Před soudem stály Ivana O., tehdy vedoucí Odboru vnitřní správy Magistrátu hl. města Prahy, a Markéta S., v té době právnička a hlavní městská matrikářka.
Soud přitom zdůraznil i to, že „orgánům činným v trestním řízení nepřísluší přezkoumávat nebo hodnotit správnost či nesprávnost inkriminovaného rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy”.
Trestní oznámení tedy padlo až 15 let poté, co úřednice v otázce občanství takto rozhodly. Státní zástupce to kvalifikoval jako trestný čin maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti.
Trestním oznámením za obnovu řízení
„Ve svém vyjádření ze dne 4. 4. 2013 (Ministerstvo vnitra) uvedlo, že by bylo možné uvažovat o obnově řízení v posuzované věci pouze v případě existence pravomocného rozsudku o spáchání trestného činu. Záznam o zahájení úkonů trestního řízení navazuje na toto vyjádření dne 9. 5. 2013 a trestní stíhání obžalovaných bylo zahájeno v červnu 2014,“ vypočítává soudkyně Brázdilová. Sama tuto časovou souslednost označila slovem „pozoruhodné“.
V dubnu 2019 Obvodní soud pro Prahu 1 nejprve obě ženy uznal vinnými s podmíněným trestem na jeden rok. Odvolací Městský soud, k němuž se případ vrátil již podruhé, to ale viděl zcela jinak.
Pravomocný osvobozující rozsudek (s možností dovolání k Nejvyššímu soudu) si obě ženy vyslechly až dvacet let poté, co Czerninové české občanství uznaly.
Ministerstvo vnitra na žádost o vyjádření k účelovosti zahájení trestního stíhání reagovalo jen nekonkrétně. „Obecně uvádíme, že ve věci zjišťování státního občanství je příslušný krajský úřad dle místa posledního trvalého pobytu fyzické osoby, o jejíž státní občanství se jedná. Ve věci možnosti zrušení pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 6.1.1999 se konkrétně vyjádřit nemůžeme, neboť spis, kterým Ministerstvo vnitra disponovalo, byl policejnímu orgánu předán dne 17.10.2014,“ odepsala na dotaz mluvčí ministerstva Hana Malá.
Ministerstvo sice v minulosti dostalo podnět k tomu, aby nechalo rozhodnutí o občanství pro Czerninovou přezkoumat, a to jak od Obvodního úřadu městské části Praha 1 (který v září 1998 v první instanci zamítl žádost Rudolfa Czernina, syna Czerninové, o potvrzení občanství jeho matky), tak Okresním úřadem v Jindřichově Hradci (kde se Czerninové snažili domoct vracení části majetku), ale lhůtu nechalo uplynout.
Stát se probral až poté, co díky potvrzení o občanství začali potomci Josefině Czerninové, rozené Schwarzenbergové, úspěšně žádat o restituce rodového majetku. Czerninové patří mezi nejstarší české rody, působí na území dnešního Česka více než osm století.
Například v říjnu 2003 Pozemkový úřad České Budějovice rozhodl, že Rudolf Czernin (syn Josefiny Czerninové) je vlastníkem více než 600 hektarů lesa, Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl rozsudkem z května 2012, že Karl-Eugen Czernin (syn a dědic Rudolfa Czernina) je vlastníkem 200 hektarů lesa a 150 hektarů jiných pozemků na Jindřichohradecku. Potomci restituovali i řadu dalších pozemků, lesů a nemovitostí.
Škoda za 103 milionů?
Na straně státu jako poškození vystupovaly Lesy České republiky a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Dále Karlovarský kraj nebo obce Štěpánovice a Velichov.
Například Lesy ČR po obou ženách požadovaly náhradu škody ve výši 103 024 560 Kč „za neoprávně vydaný majetek“.
„Vzhledem k okolnostem případu přiznání českého státního občanství paní Josefině Czerninové máme důvodné pochybnosti o oprávněnosti restitučního nároku. Zvažujeme právní možnosti řešení této causy,“ konstatuje mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na dotaz HlídacíPes.org odepsal, že na základě rozhodnutí soudu „v současné době nelze vycházet z jiného předpokladu než, že rozhodnutí o státním občanství Josefiny Czerninové je platné a bylo vydáno po právu“.
„Restituční řízení tedy proběhlo v souladu s platným právním řádem České republiky, předmětné nemovité věci byly vydány v souladu se zákonem,“ říká mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka s tím, že rozhodnutí o občanství z roku 1999 už nelze napadnout ve správním řízení ani cestou mimořádných opravných prostředků.
Přesto to ÚZSVM nevzdává a plánuje kvůli „nesprávnému úředním postupu“ podat podnět ke zrušení rozhodnutí magistrátu z roku 1999. Odkazuje na § 156 odst. 2 správního řádu, podle nějž může správní orgán zrušit „osvědčení nebo sdělení správního orgánu, které je v rozporu s právními předpisy“.
Právní zástupce Karla Evžena Czernina (vnuka původního vlastníka) Petr Haluza verdikt Městského soudu vítá. „Z pohledu práva by sice rozsudek, ať už by byl jakýkoli, neměl mít žádný vliv na průběh restitucí, protože pořád zůstává v platnosti rozhodnutí o občanství Josefiny Czerninové, ale Pozemkový úřad žaloby na ty dvě dámy účelově spojil s restitucemi, což je šílené. Je to porušení práva,“ říká Haluza.
„Předpokládám, že až se teď rozčeřená hladina uklidní, budeme ve vydání majetku pokračovat. Běží restituční nárok po Josefině Czerninové na Karlovarsku. Konkrétně jde o zámek Velichov, který byl vydán, ale a základě předběžného opatření je na něm plomba. Je tam ale celá řada pozemků, nemovitostí, polnosti, které vydány budou, odhaduji že do poloviny příštího roku,“ dodává Haluza.
Majetek po Evženu Czerninovi
Ve hře je stále ještě majetek a restituční nárok po manželovi Josefiny, Evženu Czerninovi. Ten už na podzim 1945 požádal podle zákona o takzvané zachování československého státního občanství, ale stát od té doby až dosud nijak nerozhodl.
„Podali jsme podle správního řádu nový návrh na zahájení řízení o občanství, ale ministerstvo vnitra to zamítlo. Podali jsme rozklad k ministru vnitra, i ten byl zamítnut. Nyní tedy chystáme podání správní žaloby na přezkum rozkladu stížnosti k ministru vnitra,“ rekapituluje Haluza s tím, že Evžen Czernin, kterému byl majetek zkonfiskován „nikdy nejednal proti zájmům tohoto státu a za války se choval jako vlastenec“.
Soudní spory se státem nyní vede vnuk původních vlastníků Karel Evžen Czernin. Ten střídavě žije v Rakousku a na rodovém zámku v Chudenicích.
„Pravda je, že když se v roce 2019 oháníte restitučními nároky, vzbuzuje to u orgánů státní správy i u soudů pochybnosti a vnitřně tomu nejsou nakloněni. I kvůli tomu, že s těmi majetky někdo nakládá, hospodaří na nich a nové zásahy jsou komplikací v právních vztazích,“ podotýká Haluza.
Potomci Czerninů podle Haluzy doufali, že jejich restituční nároky budou projednány podstatně rychleji a že budou úspěšní, podobně jako jiné šlechtické rody v 90. letech.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Cattani Evropské unie? Praní špinavých peněz bude hlídat Italka
Ficovy čistky rok poté. Průvan ve slovenské státní správě v číslech a grafech
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
8 komentářů
Komunisti sprostě kradli ve jménu marxistické ideologie třídního boje: církvím, české šlechtě (staré rody dvakrát před nacistickou okupací veřejně prohlásily podporu republice, někteří byli v koncentrácích), podnikatelům či statkářům, zničili jim rodiny, zakázali dětem studovat…….Že by v úřadu pro zastupování……marxismus ještě přežíval ? Tedy uhlířská víra, že státní majetek patří „nám všem“ a je to tak správné ? Potrestán by měl být ten, kdo hrabata Czerniny úděsných dvacet let trápí.
Pro vaše info Jane Bárta panské pozemkové správě půda netřila jen panovníkovi.
Co se staré ČESKÉ šlechty týče ti zařvali na Staroměstkém náměstí či se zachránili odchodem po Bílé hoře a byli nekřesťansky oškubáni Hoffaktorem kaiserlicher Hofbankier und Krieges Finanzier der erste Jude im Habsburger Reich Jacobem Bassevi Schnuel von Treuenberg und Hungersnot a snim kolaburující šlechta jako calvinista Hans de Witte Karl von Liechtenstein ,nebo Albrecht von Wallenstein, , ale i znašich Paul Michna von Vacínov atd. co se NADACE týče ta o práva přišla už za náboženské reformi a bylo vloženo do fondu a šlechta za první republiky
Chybí mi tu ale informace, kdo je zodpovědný za toto účelové stíhání úřednic. Přece někdo musí být podepsán pod tímto rozhodnutím, někdo jej musel přece vydat, ne? Copak lze – ze strany státního orgánu – personifikovat viníka / ky a naopak směrem k úřadu pojmenovat viníka „Ministerstvo“? Znamená to tedy, že jakýkoliv kompetentní úředník dnes může vědomě vydat jakékoliv rozhodnutí (ve prospěch svůj nebo státu) a viněno bude Ministerstvo? Které následně možná ponese finanční pokutu atd (to znamená, že to opět zaplatíme my z daní) a ten parchant, který to vše způsobil je neposkvrněn????? To mi připomíná to prase na Hradě.. To je taky nesvéprávné a může si žvanit co se mu zrovna mihne v jeho vychlastané hlavě.. Vážně, raději ať Slunce tuto planetu sežehne, stejně už lidstvo nemá šanci na přežití..
A jak k tomu majetku přišli, vydřeli z chudých lidí pane Bárta, můj dědeček dřel
na statku Larische za pár korun.Nebyli to žádní lidumilové, nikomu nic nedali.
A církevní hodnostáři, ti si ani bibli nečetli, jinak by se styděli,jmého Krista do
svých lakotných hub vzít. Tak se pane Bátra nerozčilujte a přispějte těm „chu-
dákům“ na kapra.
I podle zkušenosti naší rodiny – kradli komunisté a co zbylo ukradli polistopadoví „demokrati“, složeni tařka výhradně z členů KSČ, estébáků, ale i veksláků, řezníků a zelinářů.
Osobní odpovědnost úředníků? Vzpamatujte se, žijeme v Česku.
Vydejte všechno, třeba SS, to je přece jedno. A jak hrabata k majetku přišla, no, to neřešte. Hlavně všichni makejte, pracovní dobu je potřeba zvýšit alespoň na 12 hodin denně, aby na všechny restituce a také na platy soudců, kteří takto rozhodují, bylo. Příšerné restituce a já moc lituji, že jsem v listopadu 1989 raději nešla na kafčo, místo toho, abych mrzla na Václaváku a doufala v lepší zítřky. A největší chyba komunistů, no to, že nám zadrátovali hranice a nepustili nás ven, abychom si prohlédli život venku a dále a to především, že nevydávali Havlova díla v maximálním nákladu a neučinili je povinnou četbou. To by všichni promrkli a žádné restituce, které jsou s listopadem spojeny, by se nekonaly.
To jsou argumenty jako z Kocourkova
„..Nelze přehlédnout, že trestní stíhání zjevně nebylo zahájeno za účelem odhalení pachatele trestného činu a jeho spravedlivého potrestání, ale účelem bylo zrušení vytýkaného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 6. 1. 1999,“ konstatuje v odůvodnění verdiktu předsedkyně senátu Eva Brázdilová.“
Takže, rozumím tomu správně, pokud mne okrade někdo koho znám a podám na něj jmenovitě na policii trestní oznámení, tak ho soud osvobodí?
Tohle není právní stát, tohle je Kocourkov..