Právní bitva o zrušení spolku Sdružení Mostečané Mostu, který má v tamním zastupitelstvu osm zástupců, bude pokračovat v září. Soudce ústeckého krajského soudu jednání minulý týden odročil, vyžádal si další listinné důkazy. Spolek v minulosti nechvalně proslul kontroverzními návrhy, například plánem, aby byli „problémoví“ lidé stěhováni do vesnic „pro lůzu“.

Podstatou návrhu, který k soudu podal člen bytového družstva Krušnohor Lubomír Gomboš, je podezření, že spolek působí jako zastřená politická strana – a zneužívá tak výhody, které proti stranám a hnutím spolky mají. Nemusí například předkládat k návrhu na registraci petici alespoň jednoho tisíce občanů, nemusí ověřovat účetní závěrky, vést oddělené účty pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a pro financování volebních kampaní a nemají povinnost předkládat Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí každoročně výroční finanční zprávu.

Spolek Mostečané Mostu je s družstvem Krušnohor úzce personálně propojen a fakticky působí jako jeho politická divize.

Zastavení na procesní vadě?

Soud může podle občanského zákoníku, podle kterého se podobné návrhy řeší, vydat Mostečanům Mostu upozornění, že spolek porušuje zákon. Teprve potom by připadalo v úvahu jeho rozpuštění.

Advokát Mostečanů Michal Mleziva se pokouší řízení zastavit s argumentem, že lidé, kteří návrh podali, k tomu nemají ze zákona oprávnění.

„Žádný z navrhovatelů oprávněný zájem ani právní zájem na zrušení SMM ve smyslu zákona neosvědčil. Osobou s právním zájmem na zrušení spolku jsou typicky členové spolku, členové statutárního orgánu či např. věřitelé spolku,“ argumentuje Mleziva ve vyjádření pro soud, které má HlídacíPes.org k dispozici.

Navrhovateli jsou vedle Gomboše dva členové mosteckého zastupitelstva, Jan Hrubeš a Luděk Prošek (oba za koalici Pirátů a Zelených pro Most). Advokát Mostečanů Mostu zpochybňuje zejména oprávnění podat návrh u Lubomíra Gomboše. „Lubomír Gomboš je osobou s trvalým bydlištěm mimo území města Most, kde SMM, i podle jeho tvrzení, vyvíjí svoji činnost a je tudíž i osobou bez práva volit v komunálních volbách ve městě Most. Jeho účast na řízení o zrušení SMM je neobhajitelná zvláště s přihlédnutím k tomu, že ústředním argumentem Lubomíra Gomboše je, že SMM je zastřenou politickou stranou působící na území města Most,“ píše ve svém vyjádření advokát Mleziva.

Pokud by se Mostečanům nepodařilo návrh zastavit na této údajné procesní vadě, bude soud posuzovat návrh po věcné stránce. Tedy že se spolek fakticky chová jako politická strana.

V návrhu na zrušení se píše, že spolek byl zapsán v roce 2014 a jako hlavní činnost uvádí „Sdružování veřejnosti se zájmem o mostecké komunální dění a o jeho aktivní ovlivňování“. Ve sbírce listin je založen mimo jiné návrh rozpočtu, podle něhož jsou příjmy tvořeny členskými příspěvky ve výši 30 tisíc korun a sponzorskými dary ve výši 4,25 milionu. Výdaje jsou tvořeny položkami „volební kampaň“ ve výši 4,25 milionu korun a „činnost SMM“ ve výši 20 tisíc.

Navrhovatelé dále předkládají celou řadu důkazů, podle nichž je politická činnost, činnost v zastupitelstvu, příprava volebních kampaní a podobně hlavní činností spolku. Podle nich se tak zastřená politická strana, která zvolila právní formu spolku, účelově vyhnula mnoha povinnostem a omezením vztahujícím se na politické strany.

„Spolek Sdružení Mostečané Mostu dle dokumentů založených ve sbírce listin jako svou skutečnou hlavní činnost uvádí naplňování volebního programu. Výdaje na volební kampaň představovaly v roce 2014 více než 99 % jeho rozpočtu, přičemž tyto příjmy byly z netransparentních zdrojů označených jako sponzorské dary,“ připomíná návrh na zrušení.

Podle advokáta spolku ovšem není na činnosti Spolku Mostečané Mostu (SMM) nic nezákonného.

„SMM za dobu své působnosti v komunálním životě města Mostu vešlo v obecnou známost a pro občany města Mostu představuje určitý systém hodnot souvisejících s komunální problematikou. Proto, pokud SMM v rámci voleb do zastupitelstva města Mostu podporuje určitého kandidáta, může být tento kandidát pro voliče čitelnějším a jeho šance na účast v zastupitelstvu města Most se tak může zvýšit. Podpora kandidátů voleb do obecních zastupitelstev spolkem není zákonem zakázána,“ uvádí Mleziva.

Dva chybějící důkazy

Soud si položil ke zodpovězení dvě otázky. Nejprve chce vyřešit, zda existuje oprávněný zájem navrhovatelů podnět podat, pak případně přistoupí k dokazování, zda skutečnou činností spolku je účast v zastupitelstvu, dosažení mandátů v zastupitelstvu, tedy politický boj na komunální úrovni. Dojde-li k závěru, že tomu tak je, vydal by Mostečanům Mostu upozornění na porušení zákona.

Jako důkazy soud pro příští jednání nařídil obstarat dva dokumenty.

„Soudce uvedl, že (…) nevidí důvod nějak dále prokazovat politickou činnost účastníka, je však nutné, aby byla předložena kandidátní listina z posledních voleb, o které hovořili navrhovatelé, a v této souvislosti soud vyhovuje návrhu navrhovatelů a ukládá účastníkovi, aby předložil do příštího jednání prezenční listinu z valné hromady 26. 3. 2019,“ píše se v zápise ze soudního jednání.

Zmíněná prezenční listina z valné hromady z března roku 2019 by měla prokázat, že členové spolku jsou současně členy či zaměstnanci družstva nebo jinak v družstvu působí – a současně byli na kandidátce pro komunální volby 2018.

Zrušena byla i Republikánská mládež

Spolek měl ve volebním období 2014-2018 v zastupitelstvu města Most 10 členů, v předchozím období jich bylo dokonce 26, v letech 2006 až 2010 pak 18 členů zastupitelstva. „Spolek Sdružení Mostečané Mostu jako zastřená politická strana díky svému významnému zastoupení v zastupitelstvu města Most ovlivňuje život občanů města. Je ve veřejném zájmu, aby tak činil v souladu s právní úpravou,“ uvádí se v návrhu.

Advokáti navrhovatelů upozorňují na předchozí podobné případy, kdy byl například soudně zrušen spolek Zastupitelské centrum Doněcké republiky v Ostravě. Z názvu a z činnosti spolku podle soudu vyplynulo, že vystupuje jako diplomatická mise či konzulární úřad, a tedy vykonává veřejnou správu bez zákonného zmocnění.

Podobným případem je i rozsudek Nejvyššího soudu z roku 2002, který potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra o rozpuštění občanského sdružení Republikánská mládež, neboť vyvíjelo činnost vyhrazenou pouze politickým stranám.

Nejvyšší soud tehdy uvedl: „Je zřejmé, že občanské sdružení Republikánská mládež se samo označuje nikoliv za občanské sdružení, ale za sdružení politické, a to v celé řadě svých programových a jiných dokumentů.(…) Je tedy zcela evidentní, že občanské sdružení Republikánská mládež má podle svého programu a stanov vyvíjet činnost, která odpovídá činnosti nikoliv občanského sdružení, nýbrž činnosti politického hnutí, popř. politické strany.“

Řízení se Sdružením Mostečané Mostu bude u ústeckého krajského soudu pokračovat 16. září.

Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.