Postavili jsme Maďarsko znovu na nohy, tvrdí v rozhovoru pro HlídacíPes.org jeden ze zakládajících členů strany FIDESZ maďarského premiéra Viktora Orbána. Čerstvé analýzy ale svědčí o tom, že maďarská ekonomika naopak za ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky (Česko, Polsko, Slovensko) zaostává.

Šéf zahraničního výboru maďarského parlamentu Zsolt Németh vysvětluje i to, proč věří tomu, že finančník George Soros „chce zaplavit Evropu migranty“, jak tvrdí maďarská vláda. A proč vůči Rusku může ruku v ruce fungovat ekonomický pragmatismus a vojenské zastrašování.

V jakém stavu je podle vás Visegrádská čtyřka? Každá její země, snad kromě Slovenska, má momentálně s EU nějaký otevřený problém. Maďarsko čelí kritice za omezování občanské společnosti a nevládních organizací, Polsko za justiční reformy, Česko za budoucího premiéra, o kterého se kvůli dotačním podvodům zajímá policie…

Myslím, že „vé čtyřka“ je ve velmi dobré kondici. A její kritika ze strany EU vypovídá víc o unii než o Visegrádských zemích. Byla by velká chyba dělat z obyvatel těchto států anti-Evropany.

Naopak, myslím, že ukazujeme takový pohled na Evropu, který je dlouhodobě udržitelný a který představuje reálné východisko pro budoucnost Evropy – na rozdíl od „mainstreamových“ názorů z Bruselu. Dobrým příkladem je téma migrace, kde nás ostatní na začátku ostře kritizovali, ale postupem času přicházelo i stále víc uznání a souhlasu.

Máte pocit, že jsou Visegrádské země hodnotově jiné než „staré“ členské státy EU a že by se to měly lépe naučit vysvětlovat Západu?

Na komunikaci jsou vždycky potřeba dva a někdy k nám má prostě Brusel hodně, hodně daleko. Obě strany mají zodpovědnost za to, abychom se vzájemně neuzavírali, aby se znovu neodděloval Západ a Východ, aby to zkrátka nebyl jenom dialog hluchých plný stereotypů.

Mám na mysli odlišnost v přístupu ke konkrétním tématům spojeným s hodnotami – například migrace, postoj k sexuálním menšinám, adopce dětí homosexuálními páry a podobně.

Obecně ano, myslím, že tyhle „sociálně-konzervativní“ hodnoty jsou ve střední Evropě hodně rozšířené. Ale já je považuju i za hodnotovou základnu celé Evropy, protože náboženská a národní identita s těmito hodnotami úzce souvisí. Proto hodnotový konzervatismus musíme s Evropou sdílet. A to není jednoduchý úkol.

Nemusíme mít volby, stačí dotazník

Pojďme konkrétně k Maďarsku – k němu je vedení EU kritické dlouhodobě, namátkou kvůli justičním reformám Orbánovy vlády nebo oligarchizaci médií, kterou vláda podporuje. Dokážete tu kritiku v něčem pochopit, nebo máte pocit, že EU současnému Maďarsku prostě vůbec nerozumí?

Snažíme se tu kritiku převádět do právní roviny, hledáme řešení tak, aby maďarský právní systém byl v souladu s tím, co je běžné v Evropě. Za posledních sedm až osm let Maďarsko velmi výrazně změnilo svoje zákony. A myslím, že akceptace těch změn je v současné době na uspokojivé úrovni.

Myslíte v Maďarsku…

Ne, myslím v Evropě.

Maďarská vláda v posledních letech používá specifickou formu komunikace s voliči, takzvané „národní konzultace“. Ta poslední skončila v listopadu, byla zaměřená proti Georgi Sorosovi (americký finančník a filantrop maďarského původu, pozn. red.). Jak to dopadlo?

Vrátilo se nám 2,2 milionu vyplněných dotazníků. Je to vysoké číslo (dotazníky šly celkem do schránek zhruba 8 milionům Maďarů, pozn. red.), které dokazuje, že národní konzultace fungují. Nemusíte vždy pořádat referendum nebo volby. Ale středoevropské země mají silnou demokratickou tradici a vláda musí mít pro svoje kroky demokraticky získaný mandát. Tohle je jedna z cest.

Jedna z otázek v posledním vládním dotazníku mířila přímo na údajný „plán George Sorose“ přivést do Evropy miliony migrantů. O údajném Sorosově plánu mluví maďarská vláda dlouho. Vy věříte, že takový plán existuje?

Ano, takzvaný Sorosův plán existuje. Ale klidně tomu taky můžete říkat Junckerův plán, protože šéf Evropské komise má v zásadě velmi podobné názory. Juncker nedávno znovu zopakoval, jak moc Evropa potřebuje imigraci, a Soros navrhl plán, ve kterém má do Evropy přijít minimálně milion migrantů, a taky, jak tuhle imigraci financovat.

(Soros se ve skutečnosti v roce 2015 vyslovil pro to, aby Evropská unie kvůli válce v Sýrii byla připravená přijmout milion uprchlíků ročně. Později toto číslo snížil na 300 tisíc, pozn. red.).

Z jakých zdrojů máte tu informaci, že sem Soros chce přivést miliony migrantů?

Publikoval to v agentuře Bloomberg, deníku Financial Times a v organizaci Project Syndicate. 

(I tyto materiály se ale týkaly původního Sorosova plánu z roku 2015 – viz výše, pozn.red.). 

Úspěchy Maďarska ve stínu sousedů?

Na jaře budou v Maďarsku volby. Premiér Viktor Orbán usiluje o třetí mandát v řadě, dohromady by to bylo už jeho čtvrté funkční období. Co chce vaše strana FIDESZ s Maďarskem ještě udělat?

Když jsme se v roce 2010 stali vládní stranou, definovali jsme základní obrysy, jak udělat z Maďarska znovu funkční stát. A dnes vidíme výsledky – maďarská ekonomika funguje dobře a roste víc než tříprocentním tempem. Snížili jsme nezaměstnanost a dnes máme spíš problém s nedostatkem pracovních sil.

Čerstvá analýza Aspen Institute ale Maďarsko řadí na poslední místo mezi ostatními státy Visegrádské čtyřky, a to s poměrně významným odstupem, v kategoriích jako konkurenceschopnost ekonomiky, úroveň inovací a podobně.

Víte, máme prestižní soupeře. Vezměte si fantastické výkony současného českého hospodářství. Jsme rádi, že jsme v téhle skupině států, která je vlastně ekonomickým motorem Evropy.

Visegrádskou čtyřku taky spojuje téma ruského vlivu jak v rovině informací, tak ekonomiky. Česká Bezpečnostní informační služba například opakovaně varovala ve svých zprávách před tzv. hybridní válkou a šířením ruské propagandy. V Maďarsku mají Rusové financovat dostavbu jaderné elektrárny Paks. Vnímáte Rusko jako hrozbu?

V oblasti obrany jsme velmi opatrní po agresi Ruska v Gruzii a na Ukrajině. Na druhou stranu věříme, že ruská přítomnost v ekonomickém a politickém prostoru v Evropě je zkrátka nevyhnutelná. Je to fakt, který se nedá popřít. Podle nás můžou vedle sebe fungovat ekonomický pragmatismus a strategie „odstrašování“ v oblasti obrany.

Rozhovor se uskutečnil v rámci výroční konference Aspen Institutu Central Europe.