Když prase, tak české. Soběstačnost v potravinách je sen totalit – a velkých zemědělských firem
ANALÝZA. Málokdy dostane česká veřejnost tak krystalicky čistou ukázku lobbingu a prosazování zájmů úzké skupiny podnikatelů, konkrétně velkých zemědělských podniků, jako dnes. Poslanci mají hlasovat o zákonu, který by zavedl povinné kvóty na prodej českých potravin. Změnu jako nesmysl odmítají v podstatě všichni – s výjimkou největších hráčů, kam patří třeba i Agrofert nebo firmy ministra zemědělství Tomana.
Chiméra potravinové soběstačnosti – jakkoli je typickým znakem uzavřených společností a touhou každého správného totalitního režimu – má (či ještě nedávno měla) své zastánce v tuzemsku i mezi demokratickými politiky. Novelu sice navrhli poslanci SPD, pro ale vedle komunistů a ANO hlasovali i zástupci ČSSD. Pro jsou i představitelé velkého zemědělského byznysu; dlouhodobě ji tlačí Agrární komora, nátlaková organizace těchto firem.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Novela zákona o potravinách, která povinné kvóty na prodej českých potravin zavádí, prošla hladce sněmovnou už letos v lednu. V Senátu ale narazila a zákon doputoval zpět mimo jiné s argumentem, že kvóty jsou v rozporu s právem EU a že by čeští zemědělci ani nebyli schopni potřebnou produkci dodat.
Poslanci se zákonem mají zabývat znovu dnes, tedy 13. dubna 2021. Tohle datum by tedy mohlo vstoupit do historie jako ukázka toho, jak vidina miliardových zisků pro úzkou skupinu na vládu napojených podnikatelů převáží nad zdravým rozumem a zájmy „dolních deseti milionů lidí“.
Ztratili jsme soběstačnost…
Je však pravděpodobné, že roky prosazovaná snaha velkých zemědělských hráčů nakonec skončí u ledu. A to přesto, že idea potravinové soběstačnosti má svůj základ v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše. „Chceme dosáhnout co nejvyšší soběstačnosti ve výrobě co nejširšího spektra základních potravin a zajistit kvalitní a bezpečné potraviny pro občany,“ stojí v něm.
Premiér Babiš se však nyní navenek tváří, že je mu téma proti srsti. Svým poslancům dokonce v lednu vyčinil za to, jak o zákonu hlasovali (jakkoli lze těžko najít případ, kdy by hlasovali proti jeho vůli), sám byl tehdy z jednání sněmovny omluven.
Nicméně o české potravinové soběstačnosti vyprávěl ve sněmovně šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek už v prosinci 2013, tedy nedlouho poté, co ANO nastoupilo do sněmovny:
„Chci jenom říct jednu větu. My přece všichni víme, kdo, jak a jak špatně nastavil celý systém dotací do zemědělství po našem vstupu do Unie. Je tady prostě ta zodpovědnost minulých dvou vlád za to, že naše země bohužel ztratila svoji potravinovou soběstačnost a že dneska kupujeme potraviny, které se dovážejí ze zahraničí, a nedělají to naši lidé. A my jsme to měli v programu a tohle chceme změnit a nechceme na to víc peněz,“ stojí ve stenozáznamu z tehdejšího jednání.
Nyní poslanci ANO od podpory zákona podle dostupných informací couvají; negativní publicita, kterou – opřenou o fakta a argumenty – kolem nesmyslného zákona rozpoutali menší zemědělci, zástupci obchodních komor, producenti i obchodní řetězce, se v předvolebním čase násobí.
Argumentům proti povinným kvótám na české potraviny by totiž měl rozumět snad i pravidelný konzument párků z kuřecího separátu: potravin by bylo v nabídce méně a za vyšší cenu. Idea garantovaného odběru pak přirozeně vede k menšímu tlaku na kvalitu. Jediný, kdo by na tom všem řádně vydělal, by byli zejména velcí domácí producenti (zejména vepřového masa, drůbeže, či zeleniny).
Pokud by prodejce stanovenou úroveň podílu prodejů vybraných základních potravin nedodržel, dopouštěl by se přestupku s citelnou peněžní sankcí. Podstatné je, že kvóty (navržené nejprve na 55 % od příštího roku a na 73 % od roku 2028) by se nevztahovaly na nabízené zboží, ale na zboží prodané za období jednoho roku (seznam konkrétních potravin ZDE). Nic takového nelze naplánovat ani zaručit, natož lidi nutit, aby kupovali to, co nechtějí, za cenu, na kterou třeba ani nemají.
…kterou jsme nikdy neměli
Podle Patrika Dojčinoviče, generálního ředitele Tesco, by třeba vepřové maso mohlo zdražit až o 40 korun za kilogram. Mnohem větší smysl dává spoléhat na trh. A tak je přirozené, že v některých kategoriích se běžně v řetězcích už nyní (bez povinných kvót) prodává 70 % českých potravin, v jiných ale jen 20 % – prostě proto, že to tak odpovídá nabídce, poptávce a tržní realitě.
Soběstační jsme v Česku kupříkladu v produkci mléka, hovězího či pšenice, zdaleka ne však třeba u vepřového masa nebo u brambor a prakticky veškeré zeleniny. To, že běžný spotřebitel žádný nedostatek necítí, je potvrzením výhody otevřených hranic a funkčnosti volného trhu.
Totalitní Československo sice bylo v potravinách soběstačnější, než jsme dnes, ale plánované hospodářství znamenalo, že některé komodity byly nedostatkové (typicky hovězí maso) a výběr byl prachbídný, konkurence žádná a tlak na kvalitu tedy nízký.
Návrat takových časů si, navzdory časté retronostalgii, asi nikdo nepřeje. I když tuzemské zemědělství v mnohém retro pořád je. Jak říká Jaroslav Šebek, šéf Asociace soukromého zemědělství, která zastupuje menší zemědělce a rodinné farmy, žijeme pořád do značné míry ve stavu socialistického průmyslového zemědělství, kdy prim hrají obrovské zemědělské podniky. Zejména v luxování dotací.
„Maďarsko má 600 tisíc zemědělců, my jich máme 32 tisíc. Z toho je vidět, že je tu špatně nastavená dotační politika, která neumožňuje rozvoj menších a středních podniků, či mikropodniků,“ řekl v nedávné debatě Deníku a dodal:
„Neříkáme, že nechceme české potraviny na českých pultech – ale kvóty nejsou cesta. Ty vedou jen ke zdražení pro spotřebitele, deziluzi pro malé farmáře a posílení těch největších zemědělských podniků, které mají na tom zákoně ten největší zájem.“ Jejich zájem nepochybně trvá, jen pro to teď asi nebude ta vhodná politická konstelace.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Do vztahů USA se zeměmi Blízkého východu promluví i Trumpův rodinný byznys
Babiš se chlubil, že dal Ukrajincům „62 tisíc eur v keši“. Porušil tím zákon
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
24 komentářů
Soběstačnost v potravinářství je v dnešní době iluzí, to snad chápe téměř každý. V principu vlastně ani nikdy neexistovala. To, že reálně hrozí nedostatek některých potravin v obchodech či jejich neúměrné zdražení je také zřejmé. Že tento zákon nepodporuje malé zemědělce, ale především velké domácí koncerny jde také těžko zpochybnit (viz podpora zákona Agrární komorou vs rozporování Asociací soukromého zemědělství).
Z tohoto pohledu je tedy zákon opravdu šitý na míru několika podnikům (byť českým) a jeho negativní dopady ponese většina populace.
Bylo by zajímavé sledovat, jak by se tvářili průmyslníci na návrh zákona, který by nastavil podobné kvóty na poměr českých zaměstnanců vs zaměstnanců ze zahraničí. Vždyť to by přece byla touto optikou také snaha o podporu českých dělníků, o soběstačnost. Ale obávám se, že by v podobně nastaveném systému týkajícím se pracovních míst v průmyslu mnoho velkých podniků odešlo do zahraničí a v důsledku by se „soběstačnost na pracovním trhu“ promítla ve vyšší nezaměstnanosti. V oblasti potravinářství toto platit nebude, protože jíst se musí a lidé budou prostě donuceni zaplatit za jídlo víc. Proto na to opět dojedou malí obchodníci (pokud ještě vůbec nějací zbyli) a velké řetězce to u nás pravděpodobně až na výjimky přežijí.
Bude-li tedy potravinový zákon prosazen (což si nemyslím), bude hořce zajímavé sledovat, jak dopadne na běžného občana a také na malé zemědělce.
Je velmi poučné sledovat, jak podobné věci řeší například u našich sousedů. Mám osobní zkušenost hlavně z Německa, kde se v marketech prodávají opravdu regionální potraviny (vzdálenost výrobce od obchodu je běžně do 30 – 50 km). Tomu říkám opravdu místní potravina a mnoho Němců si tyto produkty kupuje dobrovolně (byť jsou lehce dražší), protože prostě znají svého řezníka, mlékaře a podobně a takto ho podporují. Prostě si raději koupí jogurt o 50 centů dražší, protože je od krav, co se jim „pasou za domem.“ A jako další argument, který tam na toto téma slýchávám je, že takový jogurt/salám/pečivo nejede přes celé Německo (nebo i Evropu) a neničí jim tolik jejich krajinu a ovzduší.
V našem případě by tento argument neplatil, protože většina zboží z velkých koncernů i nadále putuje přes celou naši zemi.
Napsal jste toho dost, ale nezmínil jste se o tom, že kvóty by se týkaly jen toho, co u nás roste, nebo se v zemědělství produkuje a hlavně, že by se to týkalo obchodů nad 400 m2 prodejní plochy, tedy nikoliv malých českých obchodů, ale supermarketů a hypermarketů velkých zahraničních řetězců. Ty také platí kampaň proti tomu zákonu.
Tyto detaily jste, stejně jako zástupci a mluvčí těch zahraničních řetězců, „velkoryse přehlédl“, ale ďábel je skryt právě v těch detailech, ďábel, který ohrožuje ty řetězce.
Pokud je to tak, jak píšete, pak tedy nechápu, proč se Agrární komora staví pro tento zákon a Asociace soukromého zemědělství proti? To byste mi dokázal vysvětlit? Protože mě to vážně nedává smysl.
A další věc, která se mi nelíbí je, že tento zákon zvýhodní jednu skupinu zemědělců oproti druhé. Vy píšete, že malí prodejci by byli tímto zvýhodněni. Mě šlo především o zemědělce, malých prodejců je zde již bohužel tak málo, že podpora prostřednictvím zákona, který takto pokřivuje prostředí, nedává příliš smysl. A to, že by byli malí zemědělci zvýhodněni proti velkým koncernům, si nemyslím. Podle mě si spíš budou velké podniky moci ještě drastičtěji diktovat ceny (odběr bude zaručen za téměř jakoukoli cenu), ale ti malí na to stejně nedosáhnou. Nemají takové dotace, nejsou schopni ovládnout trh tak, jak ti velcí, takže jim to nepomůže.
No uvidíme časem, jak to celé dopadne, takhle se jenom dohadujeme o svých úhlech pohledu. Já nemám nic proti českému praseti, jen si myslím, že když naše výroba nedokáže pokrýt poptávku, tak se prostě ceny vepřového zákonitě zvednou. No a kdo dokáže nejrychleji rozjet velké chova prasat? Ti malí to jistě nebudou.
Mě je to jedno, já se bez vepřového obejdu. Když jsme si sem natahali takové množství supermarketů (potažmo různých montoven pomocí investičních pobídek toho alkoholika, co teď za odměnu sedí na Hradě), tak jenom sklízíme, co jsme zaseli. Já socany nikdy nevolil, bohužel je mi to prd platné, protože nenažraná většina je volila a nechala je nadělat zde tu paseku. Prostě národ se chce cpát levným bůčkem, co koupí v marketu. Něco jako národní hrdost a automatické podporování místních producentů čehokoli zde chybí. Vždyť všech těch internetových a hospodských „vlastenců“ jsou tyto markety plné 🙁
Věřte mi, že když někde řeknu, že si nekoupím hrušky z Afriky, mobil z Číny a podobně jen proto, že jsou levné (protože mi vadí, jak moc to zatěžuje planetu dopravou a také to, že většina peněz od nás putuje kamsi do zahraničí), že nenakupuji ze stejných důvodů v supermarketech, pokud to jde, jsem většinou za exota.
Je to u nás tak, že jednou holt žerou socani, pak konzervativci a abychom tomu dali korunu, tak teď necháme toho darebáka estébáckého, aby zplundroval to, co ještě zbylo.
Dobře nám tak, máme co jsme chtěli.
pro jsou i naši zemědělci, tedy výrobci ,m to jste nezmínili a proti dovozci a řetězce.
1. Není pravda, že by kvóty na tuzemské potraviny byly v zájmu velkých podniků. Naopak, tyto podniky, včetně Babišova Agrofertu mají při jednání s obchodními řetězci tak silnou pozici, že prodají veškerou produkci (to ostatně můžeme sami vidět, když v těchto řetězcích nakupujeme).
Naopak, jsou klíčové pro střední a malé podniky, které jsou buď šíleným způsobem okrádány (např. výkup do řetězců za cenu nižší, než je cena výrobní). Kvóty by zlepšily jejich vyjednávací pozici, pokud by je řetězce musely naplnit, ber kde ber.
2. Situace, kdy se k nám dováží dotované vepřové a hovězí přes půl zeměkoule (a z větší dálky to prostě nejde), a vytlačuje svými dumpingovými cenami naše chovatele, je jednoznačně špatná. A je to v podstatě i ekologický lapsus (včetně boje proti emisím CO2).
3. Je také neúnosná situace, kdy EU nám povoluje jen asi 1/4 dotací pro zemědělce v porovnání s oficiálně povolenými dotacemi do zemědělství ve starých státech EU, a ještě toleruje jejich značné překračování. Na vině je zde jednoznačně Brusel.
4. Kvóty by také pohnuly s cenami směrem dolů, protože je rozdíl mezi (například) tuzemskými jablky za 15 Kč kilo (nebo i méně) a dovezenými z nějaké Tramtárie za 50 Kč kilo.
1. Mám za to (můžu se mýlit), že by kvóty pomohly velkým agrokoncernům a to tak, že by mohli zvýšit cenu a prodejci by jí museli akceptovat, aby měli co prodávat. O prodejce nejde, ti zdražení promítnou do koncové ceny a zaplatí to prostí lidé. To, že jsou PROSTÍ odvozuji od toho, že nakupují jak šílení v marketech, když by si za stejné peníze nakoupili sice méně, ale kvalitněji. Vzhledem k tomu, jak tlustý jsme národ, by jim to jen prospělo 😉
2. Nelze než souhlasit, je zvěrstvo vypěstovat krávu v Argentině a prodat v Evropě, Japonsku atd.
3. Tady myslím, že velká část viny jde za našimi vyjednavači v Bruselu, kteří prostě nedokázali vyjednat lepší podmínky. Takže bych se spíš ptal proč? Jsou jim naši zemědělci ukradení, nebo je v tom ještě jiný zájem? Obecně je tento evropský dotační bordel špatně, to se asi shodneme.
4. Když už musím do marketu (opravdu se tomu vyhýbám jak jen můžu, nechci je podporovat), mám spíš opačnou zkušenost. Česká jablka za 50,- a ty z tramtárie za 20,-. Je to bohužel dáno především levnou lodní dopravou (nikoli levnou pracovní silou, jak je často uváděno), která však zásadně ničí planetu a její majitelé navíc sídlí v daňových rájích, takže i ty peníze mizí v nedohlednu.
Jejda to je ostuda, mám tam blbě i/y, omlouvám se 🙂
1. Oni nemohou zvyšovat cenu dokud existují malí a střední výrobci (kteří z mnoha důvodů nejsou s to vyrábět tak levně), takže potřebují jejich likvidaci, která bez kvót nebo nějakého podobného opatření nastane v dohledné době.
2. Za určitých okolností se to vyplatit může (výrazně vyšší kvalita vstupní suroviny kvůli přírodním a jiným podmínkám, např.). Ona nákladní loď vyprodukuje řádově méně spalin na tunu a kilometr převáženého zboží než kamion.
3. Zásadním problémem je jistě nerovnost států a tudíž i obyvatel EU. Naprosto neslučitelná s demokracií.
4. Spíš je to prodej toto zboží z Tramtárie za dumpingové ceny a snaha poškodit místní výrobce nasazením neprodejné ceny.
„Když prase, tak české“. Proč ne? Proč bychom měli konzumovat prasata, třeba, německá?
I v Česku to prase vyroste. Dokonce před listopadem, měl prakticky každý družstevník i nedružstevník na vesnici, svoje vlastní prase a mnozí víc, než jedno do roka. Dnes nejsou družstevníci, ale ani jejich prasata a nabízí se otázka, zda zrušení družstevníků bylo pro jejich dobro a dobro věci, jako takové vůbec. A stejné je to třeba se zeleninou, kterou si pěstovali prakticky všichní na vesnicích na zahrádkách a nemuseli se tak obávat průjmových infekcí – viz citát:
„Infekce z okurek má již devátou oběť — ČT24 — Česká televize
https://ct24.ceskatelevize.cz/1262702-infekce-z-okurek-ma-jiz-devatou…
Berlín – Německo hlásí další, již devátou oběť střevní infekce. Nemoci podlehly od včerejška dvě ženy ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko a jedna v Hamburku. Německé úřady již informovaly o zdroji nákazy, kterým jsou salátové okurky…“
Nebo: „Aktuálně.cz, 27. 5. 2011 22:05: Německo už totiž v systému rychlého varování (RASFF) zveřejnilo oznámení, podle kterého jsou zdrojem nákazy biookurky ze španělských oblastí Malaga a Almeria, jedna dodávka okurek pak do Německa zamířila z Nizozemí.“
Problém není v Německém dovozu.Velkochovům vadí nejvíce Polský dovoz potravin.Proto již několikrát jsme hledali vši u dovozu masa.Akce salmonela a stav v některých jatkách v Polsku byl hitem proti Polskému dovozu.Přitom Poláci vyvážejí úspěšně do celého světa,Polská kelbasa je populární i v USA.Myslí si někdo,že u nás salmonela není,že se nenajdou podnikavci,kteří nedodržují zákony?Upozorňuji,že jsem čistokrevný Čech a nejsem zaprodanec Polska.Oskare jak jste myslel zrušení dužstevníků,nebo JZD?,JZD v té formě jak byly a přetrvávající jsou největší neštěstí našeho zemědělství.Ztratil se vztah k půdě.Velkokapacitní kravíny a prasečáky,byly ideální pro šíření nemocí zvířat,Dovoz žrádla a odvoz kejdy a mrvy na velkou vzdálenost bylo rovněž nákladné.Velké plýtvání prostředky které vedli okresní tajemníci(u nás to byl vyučený železář).Neustálé dohadování,zda se mají stavět kravíny dřevěné ,nebo panelové,nebo ocelové (HARD Jeseník),dojírny kruhové nebo na stání.Kravíny byly pěkné,ale mnohde krávy řvaly hlady.Stroje zapomenuty na poli a zasněžené obilí byl jenom folklor.Zatím nejlepší zemědělství má Holansko.Rodinné farmy do 100 ha,podpora mladých,aby na těch farmách hospodařili.
V syrovém mase je salmonela prakticky vždy (spolu s dalšími „chuťkami“). Proto máte na řadě výrobků a polotovarů ze syrového masa, že jsou určeny ke konzumaci až po tepelné úpravě.
JZD byly, pochopitelně, alespoň některé výrazně úspěšnější než jednotliví malorolníci. Při jejich násilném rušení šlo hlavně o politiku a diktát ze strany EU, která zde prosperující zemědělské podniky nechtěla. Jako zde nechtěla cukrovary a další potravinářský průmysl, jako se snažila omezit rozlohu vinic (protože kvalita oproti patokům z EU), atd.
ˇPergille,to byl vtip,že EU rušila JZD.Ty jsou povětšinou stále,akorát se jmenují Agrofert Agrozet a pod a staly se s nich průmyslové podniky.JZD,že byly úspěšnějěí než malorolníci,jak to chcete posoudit kdy skoro žádní nebyli?To úspěšné jste myslel JZD Slušovice,které bylo úspěšné diky nezemědělské činnosti a vládní pomoci.To jsem v příspěvku nepsal o intenzivním hozpodářství.Velké lány-eroze půdy.Meliorace kdejaké mokřiny a potoků-sucho,nadměrně aplikované umělé hnojiva-kvalita potravin.Místo cukrovky máme řepku,cukrovary asi nemohou konkurovat cukrové křtině.Máte nějakou důvěry hodnou statistiku ,ne soudružskou o úbytku vinic?Pijete Francouzské nebo Španělské patoky,nebo kvalitní České čepované do pet láhví?Já se přiznám,že si dám než patok kvalitní víno v pet láhvi.
Je jasně vidět propad životní úrovně na venkově.
Družstva patřila družstevníkům jako spolumajitelům, Agroferty, Agrozety a pod. patří oligarchům – lidem bylo toto vlastnictví ukradeno.
Meliorace „kdejaké mokřiny“ nebyla vinou družstevníků, ale komunistických zákonů. To samé se týká i to eroze půdy. Dnes kvůli EU pěstujeme na obrovských rozlohách kukuřici na bioetanol, což je spojeno s drastickou erozí půdy. Ani obrovské plochy řepky nejsou nic ekologicky ideálního. A zase ji pěstujeme na základě diktátu EU o „boji za klima“.
Než jsme byli nuceni cukrovary zavřít, tak se cukr ze třtiny na našem trhu nebyl s to uplatnit. Prostě dovoz na obrovskou vzdálenost a mnohdy i horší hygienická kvalita.
Ad A.S.Pergill:
Jen bych dodal k tomu cukrovarnictví, protože jsem byl před časem zrovna s touhle tématikou tak nějak, řekněme, pracovně konfrontován… Ona ta téměř likvidace začala už s privatizací, kdy to naše cukrovarnictví ovládly francouzské a německé společnosti (jako třeba ten dnešní francouzský koncern Tereos), které už v 90.letech ty cukrovary zavíraly… Ano, pak to dorazily kvóty na výrobu cukru ze strany EU (které tedy už před několika lety padly).
Jinak, když píšete o tom třtinovém cukru, tak možná znáte tu komplikovanou historii, i když samozřejmě už daleko mimo rámec posledních desetiletí. Cukr se už od starověku hlavně v asijských regionech produkoval výlučně ze třtiny, ale tady byl dlouho do středověku neznámý (a nahrazoval ho včelí med). Tak cukrová třtina se u nás nikdy nepěstovala, nejsou pro to tady, a téměř v celé Evropě (s výjimkou některých nejjižnějších oblastí, jako Sicílie, španělská Andalusie apod.), vhodné klimatické podmínky. Nicméně, už tak od sklonku toho středověku (cca 15.století) se i sem cukr (samozřejmě třtinový) dovážel, a zajímavé je, že pak po evropské kolonizaci Ameriky se právě ta dnešní Latinská Amerika a Karibik staly prostorem, odkud se cukr ve velkém dovážel do Evropy. Z cukrové řepy (která se předtím používala výlučně jako krmivo pro dobytek) se cukr právě ve střední Evropě začal vyrábět teprve počátkem 19.století (nejprve v Dolním Slezsku, které tehdy už nepatřilo k českému soustátí, resp. rakouské monarchii) – a vzájemná britská a francouzská blokáda za napoleonských válek, tzn. zrovna zhruba v téhle době, které v podstatě zpřetrhaly obchodní kontakty Evropy se zámořím, stály na počátku prudkého rozvoje českého cukrovarnictví v 19.století (a jehož tradice samozřejmě přetrvávala i ve 20.století).
Ale tak to jen taková poznámka, která možná může stát za zamyšlení např. i v kontextu toho, když někteří ukazují jako na velké „zlo tyranie“ do roku 1989 (tak jistě, už v dost globalizované době ve srovnání třeba se středověkem), že u nás nebyly vždycky jen tak k dostání pomeranče nebo banány – čili produkty, které přece u nás také normálně nerostou…
I na stránkách HP jsme tento kolosální nesmysl zhusta komentovali. Nikdo s alespoň dvojciferným IQ nemůže hájit tak zřejmou pitomost…Cesta vede přes podporu malých zemědělců a na ně navázaných věrných zákazníků, nikoliv přes sypání peněz do agro průmyslu. To, že největší agro byznys kontrolují současní politici je přece náhoda :)))
Ti velcí, to jsou právě dodavatelé těch „marketů“.
Kdo má alespoň dvouciferné IQ tak chápe, že rozsáhlé podpory deformují trh a škodí ekonomice. Tudy prostě cesta nevede. Ideální by bylo to, co se pěstuje a chová u nás zatížit nějakou ekologickou daní v takové míře, aby to bylo neprodejné.
Nesýčkujte, kdoví, jak dlouhé prsty a kolik peněz ve fondu na úplatky, mají zahraniční řetězce vlastnící super a hypermarkety. Ve spolupráci s bruselskou EK jsou nejspíš schopné tu ekodaň na tuzemské potraviny prosadit, čeští ekoaktivisté, senátoři, novináři (hlavně ti hlídací psi demokracie), Piráti, Lidovci, ODS, Starostové a Nezávislí i další výtečníci, by tomu jistě nadšeně tleskali.
Opravdu, tak krásná jablka a tak zcela bez chuti, která díky chemické apretaci vydrží kásná tak dlouho, že shnijí jenom uvnitř a hniloba vůbec esteticky neruší, taková naši ovocnáři „vyrobit“ neumí.
Asi ti milouši ušlo, že „ekodaň“ na nás neušila ani ODS ani nějací „nezávislí výtečníci“ ale agent bureš, který se, když von der leyenová zadupala, potentoval a podepsal ji tzv. uhlíkovou neutralitu a green deal.
Viníkem je jednoznačně EU, persionalizovaná tou Leyenovou. Váš výrok je na úrovni obviňování Háchy, že neměl přistoupit na zřízení protektorátu. Prostě ekodaň je zločin a ten, kdo ji vymyslel a vymáhá, je zločinec.
Tak to jste úplně mimo. Podpora malých zemědělců se tu děje, když ne 30 let tak určitě 25 let. A jsou tito tzv.malí zemědělci schopni alespoň ze 3/4 uspokojit poptávku obchodu ? No to sotva ! Stát tady „dovolil“ zkoncentrovat obchod do takových obludností, že tento (převážně cizí) obchod má takovou sílu, že fakticky jakékoliv „omezování“ vždy dospěje skoro k nicotnému výsledku. A i ten Prouza včele SOCR se chová jako jejich protektor (když byl on u Sobotky – Bohuslava, tak v životě jsem ho neslyšel mluvit více jak 2 věty…), předchozí „šéf“ SOCR Zdeněk Juračka byl jiný kápo, protože „vzešel“ z Jednoty. Ta je sice také bitá, ale alespoň zachraňuje domácí obchod (a raději podporovat Jednotu, a třeba i Č.poštu, a také lokální dráhy než „obranné výdaje“ na války minulé, stávající a budoucí…). Pokud by to byl „takový kšeft“ – byznys (ty malá hospodářství), tak by tam byl i nebožtík Kellner, který věděl kam se má „vrtnout“…
Celý problém je v tom, že staré členské země EU mají až 4x vyšší dotace z Bruselu do zemědělství než my.
Je pravda,že jsme byli soběstační, ale jen do té chvíle, než naši vládní činitelé nařídili vstoupit do EU!!!! Dnes je vše rozkradené,zprivatizované, vytunelované. Je vidět,že autorovi ještě teče mléko po bradě!!! CHleba za 5,40-rohlík 0,50 haléřů, celé máslo za 10,mléko 2,00Kčs!! Zlatý socialismus,a hlavně kriminálníci museli makat(žádné kauce, dohody o vině atd.)
Milý Karle,kauce sice nebyly,ale když byl dobrý soudruh tak ani jí nemusel mít.Dneska by kriminálníci dělat mohli,ale je nikdo nechce.Musel by zabezpečit dílny a to se nikomu nevyplatí,To,že jste kradli první a byli nucení mnohdy zdevastované to vrátit je jiná věc.Jestli bylo něco rozkradené kromě statků a polností ,tak to rozkradli vaši překabátění soudruzi ve zbrani,Ta soběstačnost spočívala v tom,že byly fronty na maso,podpůltový prodej,mizerný sortiment a kvalita.Ty ceny máte ještě z doby,kdy byl plat 800-1200 korun a důchod 300 korun mnohdy pro dva.I když autorovi teče mléko po bradě tak si jiní pamatují na zlatý socialismus.S tim článkem se pochlubte svým dětem a vnukům,jestli nějaké máte.