Každá pátá smlouva Dopravního podniku města Ústí nad Labem v registru smluv neobsahuje konkrétní částku, za kterou městská firma nakupovala. Společnost tvrdí, že kvůli obchodnímu tajemství. Veřejnost tak přichází o kontrolu, jak se v Dopravním podniku nakládá s veřejnými prostředky, což byl hlavní důvod, proč byl registr smluv spuštěn.

Dopravní podnik města Ústí nad Labem zatím do registru smluv vložil 391 položek v celkovém objemu 643 milionů korun. 73 smluv z toho počtu, tedy téměř 19 procent, ale neobsahuje cenu – jak ukládá zákon.

Jde přitom o nemalé veřejné prostředky: město svou akciovku ročně dotuje částkou kolem 200 milionů korun.

Firma se hájí: chráníme obchodní tajemství. Podle IT experta a zakladatele portálu Hlídač smluv Michala Bláhy jde o častý způsob, jak se vyhnout naplnění zákona. Mluví o zneužívání obchodního tajemství a porušování zákona.

Proč vás to zajímá?

HlídacíPes.org v pondělí položil vedení Dopravního podniku sadu otázek, které se týkají jak celkového objemu smluv s neuvedenou částkou, tak některých konkrétních případů. Na otázky sice odpovědi nepřišly, zato se telefonicky ozvala náměstkyně pro ekonomii a obchod Simona Mohacsi, která sondovala, proč se redakce o hospodaření podniku zajímá.

Musíme se tedy spokojit s vysvětlením které Mohacsi krátce poskytla po telefonu.

„Bylo to vyhodnoceno jako obchodní tajemství,“ uvedla náměstkyně. Jde podle ní o případy, kdy takto byla vyhodnocena buď právníkem Dopravního podniku, nebo smluvním partnerem, se kterým podnik smlouvu uzavíral.

HlídacíPes.org vybral namátkou smlouvu s letošního března, kterou si Dopravní podnik pronajímá od ČSOB leasing osobní automobil Škoda Octavia. I u takovéto vcelku banální smlouvy je totiž cena nájmu schovaná za zeď obchodního tajemství.

„Tam byly nějaké speciální ceny vzhledem k tomu, že je to naše hlavní banka. Cena té služby je pro nás jiná, než by ji dostala jiná společnost. A ta jiná společnost by mohla tlačit, že Dopravní podnik to má levněji, proč nám to dáváte o tisícovku dráž?“ vysvětluje Mohacsi.

Na námitku, že i to je smyslem registru smluv, aby se zvýšil tlak na konkurenční prostředí, náměstkyně uvádí: „Ale to je jen proto, aby se nakupovalo levněji ze státních peněz. Ale ne, aby tak mohli tlačit i soukromníci.“

Jinými slovy tak městská akciová společnost nezveřejňováním částek hájí obchodní zájmy soukromých společností proti jiným soukromým společnostem a vyhýbá se v tomto jejich zájmu naplnění zákona.

Tajíte? Nedostanete zaplaceno

Michal Bláha, který založil server Hlídač smluv, jakousi nadstavbu nad registrem smluv umožňující detailní sledování toků veřejných peněz, ovšem mluví přímo o porušování zákona.

„Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Důležité je, že musí být splněny všechny zmiňované charakteristiky obchodního tajemství současně. Samozřejmě platí, že dodavatel si nemůže o své vůli určit co je obchodním tajemstvím,“ říká Bláha v rozhovoru pro HlídacíPes.org. Cituje z nového občanského zákoníku, který obchodní tajemství přímo definuje.

Upozorňuje zároveň, že smlouvy, které budou takto zaneseny po letošním 1. červenci, kdy skončila roční lhůta „hájení“ bez sankce, budou neplatné. A za takové nakonec dodavatel nemusí dostat zaplaceno, což může v budoucnu snížit ochotu uzavírat smlouvy, které budou s odkazem na obchodní tajemství utajovány.

„Očekávám výrazný úbytek zneužívání obchodního tajemství zejména u telekomunikačních, poštovních, IT a právních služeb,“ říká Michal Bláha.

---

Sérii textů k problematice veřejných zakázek
podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky.