Protest proti americko-slovenské obranné dohodě, Bratislava (2022). Foto: Profimedia

Slovenské volby jako test pro Evropu. Nová pravidla pro online obsah mají odclonit lži a hejty

Napsal/a Tereza Engelová 18. června 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

Až se koncem září na Slovensku budou konat parlamentní volby, bude už pár týdnů pro velké digitální platformy v Evropské unii platit takzvaný Digital Services Act (DSA), tedy „Akt o digitálních službách“. Rozsáhlý soubor pravidel má kromě jiného lépe filtrovat škodlivý a nelegální obsah na internetu. Jestli se to může poprvé pozitivně odrazit právě ve slovenských volbách, vysvětluje v rozhovoru pro HlídacíPes.org Richard Kuchta z mezinárodní nevládní organizace Democracy Reporting International.

Slovensko má od konce května první úřednickou vládu v historii. Ta by měla zemi dovést k volbám plánovaným na 30. září. Obtížné politické situace využívá v předvolební kampani především bývalý premiér a předseda strany Smer Robert Fico. Ten kromě neustálých výpadů proti prezidentce Zuzaně Čaputové i úřednické vládě obvinil začátkem června neziskové organizace, že „s Bruselem a v Bruselu“ agitují proti němu a jeho politické straně.

Právě šíření podobných tvrzení v online prostoru by měl pomoci omezit nový unijní Akt o digitálních službách. „Slovensko bude vlastně první zemí Evropské unie, jejíž volby se budou konat pod touto novou legislativou,“ říká Richard Kuchta. Ten se v rámci berlínské pobočky organizace Democracy Reporting International specializuje na sledování extremismu, šíření dezinformací a politickou online komunikaci.

Osvědčený strašák Soros

Jak vidíte průběh předvolební kampaně a voleb na Slovensku? Co budou největší rizika?

Volby samotné budou pravděpodobně v pořádku, tedy co se týká jejich regulérnosti. Experti se shodují, že pravidla voleb jsou v tomto ohledu na Slovensku dobře nastavená. V čem bych spíše viděl problém, tak to bude komunikace a hlavní kampaň. Ta už probíhá a některé politické strany se nechovají úplně férovým způsobem.

Jak se to projevuje konkrétně?

Tyto politické strany využívají především sociální sítě k tomu, aby šířily nenávistný obsah a diskreditovaly oponenty. To spočívá buď v šíření lživých nebo překroucených informací. Je to riziko především proto, že jsou to trendy, které se objevily v rámci kampaní i v zahraničí a jsou pro společnost poměrně nebezpečné. Patří mezi ně šíření konspiračních teorií. Poslední měsíc, poté, co byla oznámena úřednická vláda, začaly některé strany používat výrazně více takzvaný antisorosovský narativ. Ten směřují na prezidentku Čaputovou, úřednickou vládu, neziskové organizace a média. Každého oponenta se snaží nějak zdiskreditovat.

Richard Kuchta pracuje pro berlínskou pobočku organizace Democracy Reporting International. Foto se souhlasem R. Kuchty

Kampaň postavená na očerňování miliardáře a filantropa maďarského původu George Sorose nebo různých organizací a jednotlivců údajně na něj „napojených“ je dlouhodobě součástí politiky právě v Maďarsku, kde ji vehementně razí premiér Viktor Orbán. Proč by mělo strašení Sorosem fungovat na Slováky?

Týká se to celého našeho regionu. „AntiSoros“ sice vyšel původně z Maďarska, ale není to nový příběh. Lidé o Sorosovi mluví léta. Přichází to v různých vlnách. Buď se něco stane a nebo někdo vytáhne nový motiv a ten se potom objeví všude. Například v březnu a dubnu tohoto roku jsme pozorovali na sociálních sítích jen pár příspěvků, které byly o Sorosovi. V květnu to pak významně vzrostlo hlavně kvůli kampani stran Smer a Republika (strana vzniklá z odpadlíků od krajně pravicové Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby, pozn. red.). Jejich videa vidělo na sociálních sítích přes 100 tisíc uživatelů. To už je poměrně velký dosah. Předtím byl výrazně nižší. Vlastně se pohyboval kolem tisícovky uživatelů. V posledních měsících se to ale pohybuje kolem 70 tisíc.

A co na tom tedy z pohledu Smeru a spol. „funguje“? 

Domnívám se, že je to důsledek dlouhodobého aktivního fungování slovenské dezinformační scény a narativů, které, mimo jiné, šíří i nejsilnější politická strana na Slovensku. Částečně se to týká i České republiky, protože tím, že jsou si obě země jazykově blízké, tak se informační toky mezi nimi často přelévají. Tedy občas nějaká teorie vznikne na Slovensku a dostane se i do Česka a obráceně.

Dříve se útoky s tematikou Sorose objevovaly také v souvislosti s médii a nevládním sektorem. Především pak útoky proti slovenským deníkům Sme a DenníkuN, které se kriticky vyjadřují ke stranám s extremistickými názory. Pokud kritizovaly osoby s extremistickým smýšlením nebo stranu Smer, tak se najednou začaly šířit fámy s tematikou George Sorose. Pokud si například pustíte video s Robertem Ficem, které se hodně šířilo po Facebooku, tak uvidíte, že útočil na více subjektů. Zmiňovaná média, nevládní sektor, prezidentku a také strany bývalé koaliceProblém je, že tento obsah je šedou zónou, ve které se ale tito aktéři umí dobře pohybovat. Podobný obsah je sice neetický a problematický, ale k jednoznačnému porušení pravidel sociálních sítí dochází sporadicky.

O co v tom videu šlo? Můžete být konkrétnější?

Fico mimo jiné předestřel, že prezidentka Čaputová je ovládaná Georgem Sorosem. Jako důkaz použil informaci, že kdysi pracovala pro jednu nevládní organizaci nebo také, že premiér úřednické vlády Ľudovít Ódor pracoval pro Sorosem založenou Středoevropskou univerzitu. Ačkoliv jsou tato spojení marginální a nevýznamná, Robert Fico je uvedl jako důkaz přímého „napojení Čaputové a premiéra“ na Sorose. To zmiňuji pro lepší pochopení manipulace s informacemi, které přizpůsobují, aby to vypadalo, že je někdo pod vlivem nějakých mocností.

A k tomu „sorosovskému narativu“ a důvodům, proč stále funguje. Podle průzkumů například organizace Globsec až 56% Slováků věří konspiračním teoriím a dezinformacím. Díky dlouhodobé aktivitě alternativních médií a různých stránek na sociálních sítích se tento trend ještě násobí. Nepomáhá ani to, že je šíří samy některé politické strany.  

Funguje na Slovensku také antiamerický narativ? Proč jsou Spojené státy i třicet let po pádu komunismu vnímány částí společnosti tak negativně? Alespoň v Česku na tom některé dezinformační platformy staví…

Tenhle narativ je na Slovensku dlouhodobýDomnívám se, že část společnosti si to nese z dob socialismu, kdy se propagovalo, že Západ a Spojené státy jsou zlo. Podobná komunikace a politika byly na Slovensku silné i v 90. letech za vlády Vladimíra Mečiara, kdy se na rozdíl od sousedních států zpomalovalo sbližování se Západem. Pak také někteří lidé vnímali negativně zapojení Američanů do konfliktů v bývalé Jugoslávii a v Iráku. Tento sentiment se snaží zneužít některé politické strany jako nástroj k získání více hlasů ve volbách.

Vy jste na jedné své přednášce o dezinformacích řekl, že na Slovensku se konspirační teorie staly víceméně mainstreamem. Co tím myslíte? Že se dostanou do všech médií? Nebo že je používají všichni politici? 

Když mluvíme o politické situaci na Slovensku, jsou to především některá alternativní média, která konspirační teorie šíří. Přispívají k tomu ale i některé politické strany. Dezinformace a konspirační teorie tak nepřicházejí pouze od stran na okraji politického spektra, které je běžně používají, ale teď se k nim přidala i strana, která vyhrála několikrát volby a dnes opět vede v předvolebních průzkumech. Navíc tyto narativy šíří i další strany, které mají šanci dostat se ve volbách do parlamentu.

Slovenský příklad pro Evropu?

Na Slovensku by měl ještě před zářijovými volbami začít platit nový etický kodex pro volební kampaně, který by měl zajistit jejich větší transparentnost. Například by měly začít platit postihy za zveřejňování lživých informací. Myslíte, že by to mohlo nějak významněji pozitivně zafungovat?

Richard Kuchta o situaci na Slovensku před podzimními volbami v rámci debaty „Jak na dezinfo“ pořádané neziskovou organizací Nelež. Foto: T. Engelová

Nový etický kodex by mohl do voleb vnést větší transparentnost a férovost, pokud ho budou politické strany dodržovat. Jestli to ale může fungovat, je těžké říct, protože některé strany ho prostě můžou ignorovat. Z etického hlediska není používání dezinformací správné a neměla by je tudíž v demokratické společnosti šířit žádná demokratická strana. Samozřejmě, každý má právo na názor a můžeme se bavit o různých interpretacích událostí… Jenže vědomé klamání veřejnosti vidíme u některých politických stran poměrně často. Domnívám se, že víc může v tomto ohledu zafungovat tzv. Digital Services Act (DSA), tedy „Akt o digitálních službách“ (mimo jiné má zvýšit ochranu uživatelů internetu před škodlivým a nelegálním online obsahem, pozn. red.) který začne pro velké platformy platit koncem srpna a Slovensko bude vlastně první zemí Evropské unie, jejíž volby se budou konat pod touto novou legislativou.  

DSA má pokrývat celou škálu oblastí, od moderování online obsahu na sociálních sítích přes zadávání politických reklam, regulaci algoritmů či reformu pravidel hospodářské soutěže v oblasti internetu. V čem myslíte, že může být konkrétně účinný v případě slovenských parlamentních voleb?

Může pomoct už jen v tom, že to bude první test, co nám DSA může a nemůže zaručit. Měla by se zlepšit třeba transparentnost v rámci reklamy na sociálních sítích. Stejně tak by měla být data ze sociálních síti mnohem dostupnější pro výzkumy v akademickém a nevládním sektoru.

Pro velké platformy má DSA dva komponenty. Jeden je, že odhaluje systémová rizika, která existují v rámci každé společnosti a můžou se vyskytovat i na sociálních sítích. Spočívají například ve sdílení nelegálního obsahu nebo omezování lidských práv či svobody slova. Týkají se také bezpečnosti a negativního vlivu na volební procesy. Tato rizika musí provozovatelé sociálních platforem pravidelně vyhodnocovat a průběžně přicházet s jejich řešením.

Musí o tom také do konce srpna vypracovat podrobnou zprávu. To bude velmi zajímavé právě pro Slovensko, protože řada zmíněných rizik se nás týká a online platformy teď budou muset mít způsob, jak rizika snížit. Ať už navýšením moderátorů obsahu sociálních sítí nebo navýšením počtu „ověřovatelů faktů“. Musí nabídnout nástroje, se kterými budou pracovat. Jak se to bude odrážet na volbách, v tom budou Slovensko a pak za pár týdnů Polsko takovými testovacími projekty. Výzkumníci budou mít lepší přístup k datům, což by pak ve výsledku mělo pomoct kontrolovat zodpovědnost sociálních sítí a také by to mělo zlepšit identifikaci nových rizik.

Chápu tedy správně, že pokud by například nějaká strana šířila o prezidentce Čaputové, že je „zaprodankyně americké ambasády“, pak bude muset Facebook šíření takových zpráv zablokovat?

Dá se to použít jako jeden z příkladů. DSA totiž neurčuje, co se musí na sítích zablokovat a co může zůstat. Má systematický přístup. Legislativa identifikovala rizika a teď je na provozovatelích sociálních sítí, jakým způsobem budou chtít tato rizika zmírnit. Pokud tedy sociální síť v tomto případě odhalí, že podobné zprávy navýší počet nenávistných projevů vůči prezidentce a porušují uživatelské podmínky nebo zákon, může podobný příspěvek odstranit nebo omezit jeho viditelnost. 

Facebook a další platformy budou muset také spolupracovat s organizacemi s ověřenou odborností, tedy které se vyznají v daných tématech a také dobře rozumí místnímu jazyku. Pokud tyto organizace upozorní platformu, že se na ní vyskytl nějaký lživý či problematický obsah, bude to muset platforma řešit s vyšší prioritou. Jak to bude fungovat, se ale uvidí. DSA je nicméně dobré v tom, že si klade za cíl zvýšit bezpečnost v informačním prostoru a snížit dopad dezinformací. Bude teď mnohem víc nástrojů, které se k tomu budou dát použít.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)