Šlachtův konec: Státní zástupci, vymknuti z kloubů, šílí. Vlastně se toho tolik nestalo

Napsal/a Robert Malecký 10. června 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Plk. Robert Šlachta končí jako ředitel ÚOOZ a u policie vůbec. Nesouhlasí s reorganizací, která má sloučit jeho útvar s protikorupční policií, tak jde. Na celém tom kusu, který se hraje podle not některých státních zástupců a v kulisách Babišových médií, je přitom Šlachtův odchod jediná normální věc; reakce sice trochu klukovská a hysterická, ale u Šlachty součást běžné výbavy. Všechno ostatní, zejména ale způsob, jak se ve věci angažovali státní zástupci, je pak nemyslitelný a neomluvitelný úlet. Šílenství. 

Ve skutečnosti se toho zase tolik nestalo: Robert Šlachta, jak řekl Lidovým novinám, nechápe, proč musí reorganizace republikových útvarů začít právě 1. července, nelíbí se mu to, chtěl by nejdřív debatovat. Zvolil civil a výsluhu, po 25 letech u policie zaslouženě.

Jen si tady neodpustíme poznámku, jak by to asi vypadalo, kdyby kvůli reorganizacím, a co jich všude bylo!, dávali výpovědi z nesouhlasu všichni zaměstnanci; zvlášť to zaráží u policejního funkcionáře ve služebním poměru, který by přece jen měl být na přijímání rozkazů a nevlídné reality zvyklý. To, že Šlachta dopustil, aby spolu s ním práskli dveřmi i jeho dva náměstci, je ovšem nezodpovědnost, ze které se sice útvar nezhroutí, ale taky mu to nijak nepomůže. U Šlachty si zapíšeme: osud útvaru mu je šumák, rozehrál to podle šablony „čím hůř, tím líp“.

Mýtus nenahraditelného Šlachty

A to je asi tak všechno, co se dá o končícím šéfovi ÚOOZ říct. Kdovíproč má ovšem určitá skupina lidí v této zemi pocit, že bez Šlachty není možné vyšetřovat závažný organizovaný zločin, jehož potírání má ÚOOZ  v popisu práce, ale ani případy korupce nebo trestné činnosti policistů, které sice ÚOOZ v popisu práce nemá, ale sem tam na nich pro obveselení publika pracuje. Je to samozřejmě hloupost, spasitelský komplex coby doprovodný jev protikorupčního fetiše, nad kterým je možné mávnout rukou.


Jiný pohled na věc nabízí tento komentář:

Jan Urban: Akce Šlachta a právní stát na kolenou 


Nebýt toho, že tento mýtus živí skupina představitelů státního zastupitelství, kteří s Lidovými novinami „operaci Šlachta“ rozehráli minulý týden. A je na nás, abychom zkusili rozeznat, zda půjde o druhý vládní zářez na pažbě Iva Ištvana, pro který mluví vehemence, s jakou do kauzy nastoiupil Andrej Babiš a hnutí ANO, zda jde skutečně „jen“ o nepostradatelného ředitele ÚOOZ, čemuž se ovšem věří hůř, nebo zda sledujeme důmyslnou partii, která má poslance donutit bez řečí odmávat vzdalující se protikorupční speciál.

To jsou varianty, které počítají s nějakým vědomým scénářem. A pak je tu možnost, že kroky žalobců žádný jednotící scénář nemají. Že je prostě nekontrolovaná a nikým neomezovaná moc zbavila rozvahy a zdravého rozumu, jak jim ostatně bylo mnohokrát předpovězeno.


Psali jsme: Povídka o policajtovi aneb jednotná prokurátorsko-novinářská fronta za plukovníka Šlachtu

Šlachta začal do korupce vrtat kvůli mediální slávě a moci, tvrdí politolog a bezpečnostní analytik Šmíd


Nebyla by to ta nejhorší varianta, má totiž jednoduché řešení. Nejhůře postižené buňky rozprášit, excesy potrestat, zbytku mužstva pak po večerech předčítat z kompetenčních zákonů. Zejména pak kapitoly o tom, že výkonná moc ve státě je svěřena do rukou vládě, a ne partě státních zástupců, za chod policie že v důsledku odpovídá ministr vnitra, a nikoli vrchní nebo jakýkoli jiný státní zástupce z Olomouce či odjinud, a že když se někdo pokusí zmanipulovat policejního prezidenta, musí počítat s tím, že ten si to nenechá pro sebe.

Všechno do Olomouce

Jenže tak jednoduché to nebude. Olomoučtí žalobci se na několik měsíců zavřou se spisy, aby v nich hledali důkazy, že snaha odstavit Roberta Šlachtu měla širší pozadí. My si na seznam nehorázností připíšeme fakt, že údajný pokus o „atentát“ na Šlachtu, ať už si o věrohodnosti té konstrukce myslíme cokoli, měsíce vyšetřuje právě Šlachtův útvar a nikomu na tom nepřijde nic divného.

Dokážeme si živě představit, co bude následovat. Desítky, stovky nasazených telefonních odposlechů a štěnic, tisíce hodin záznamů, v nichž je třeba analyzovat, zda někdo o někom nějak nemluvil nebo nějakou situaci nemodeloval. Z toho, co víme, totiž že se dva generálové policie pojedou příští týden zodpovídat Ištvanovi a spol. ze svých kroků, je zřejmé, že „na uších“ už je žalobci nějakou dobu mají.

V podstatě není nikdo, kdo by tomuto vývoji dokázal zabránit. Funkčně k tomu má nejblíž nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, ale i on stál v jednotné frontě za plk. Šlachtu. A zvenčí není zásah do soustavy státního zastupitelství prakticky možný.

Kdyby měl Ivo Ištvan tak vytříbený cit pro spravedlnost a aplikaci skutkových podstat na výkon veřejné moci, jak se o něm traduje, už by zahájil úkony trestního řízení proti sobě a svým lidem. Telefonáty policejnímu prezidentovi ve snaze ovlivnit podobu nebo samotnou existenci reformy není nic jiného než snaha ovlivnit obsazování postů ve státní správě, což už jsme někde slyšeli; právě před třemi roky se tato mantra stala základem razie na úřadu vlády. Co z toho bylo, je všeobecně známo.

 

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)