Maďarský premiér Viktor Orbán přišel o dalšího prezidenta, který musel skončit po skandálu. V roce 2012 odstoupil prezident Pál Schmitt po aféře s plagiátorstvím a nedávno rezignovala prezidentka Katalin Nováková. Její vynucený odchod po kontroverzní milosti pro komplice v pedofilním případu se však mnohem více týká Orbána než jí samotné. Je také šancí pro opozici poprvé za deset let dostat premiéra skutečně pod tlak.

Dne 10. února maďarská prezidentka Katalin Nováková v televizním projevu oznámila rezignaci. Toto rozhodnutí následovalo po katastrofálním týdnu jak pro ni, tak pro Fidesz a Viktora Orbána.

Dne 2. února maďarská média obdržela rozsudek Nejvyššího soudu, z něhož vyplynulo, že Nováková v dubnu 2023 udělila prezidentskou milost jistému Endremu K., odsouzenému za podíl na utajování pedofilní aféry v dětském domově.

Text vyšel původně na mediální platformě Visegrad Insight, s níž HlídacíPes.org spolupracuje. Autorem analýzy je Iván László Nagy.

Kvůli stupňujícímu se politickému tlaku prezidentka následující týden zkrátila svou státní návštěvu Kataru, vrátila se do Budapešti a odstoupila.

V době sporné milosti byla ministryní spravedlnosti Judit Vargová. V Maďarsku je jednou z povinností ministra spravedlnosti předkládat žádosti o milost a schvalovat rozhodnutí prezidenta. Vargová z ministerské funkce odstoupila už loni, tedy mnohem dříve, než se objevily jakékoli zprávy o zmíněném skandálu.

S Vargovou Orbán počítal jako s lídryní kandidátky Fideszu v červnových volbách do Evropského parlamentu, exministryně však po skandálu s milostí oznámila, že se stahuje ze všech politických funkcí.

„Hodný Orbánův policajt“

Parlament v Maďarsku volí prezidenta na pětileté funkční období, které lze prodloužit pouze jednou. Jeho hlavní právní odpovědností je schvalovat a formalizovat zákony, které přijme sněmovna. Prezident může vrátit zákony zpět do sněmovny nebo požádat ústavní soud o jejich přezkoumání. Čistě na papíře je prezident také hlavou armády.

Mezi mnoha dalšími drobnými rolemi prezidenta je i právo udělit milost. Rozhodnutím, které připravuje a přezkoumává ministr spravedlnosti, může hlava státu ukončit probíhající soudní procesy a zkrátit nebo ukončit tresty odnětí svobody.

Skandál mohl odradit část „váhajících“ voličů Fideszu, z nichž mnozí stranu podporovali pro její prorodinnou politiku, která však aférou ztratila velkou část své důvěryhodnosti. Zmíněný Orbánův protiútok naopak bude fungovat na tvrdé jádro jeho podporovatelů, které je samo o sobě dostatečně velké na udržení parlamentní většiny.

Prezidentka Katalin Nováková byla vůdčí osobností strany Fidesz a byla i jednou z nejhlasitějších bojovnic proti zneužívání dětí. Od nástupu Viktora Orbána k moci v roce 2010 vystřídala několik vládních funkcí. Do roku 2014 působila především jako ministerská poradkyně, poté do roku 2020 jako státní tajemnice pro rodinu a mládež.

V letech 2017 až 2021 byla také místopředsedkyní Fideszu. Funkci ministryně pro rodinu vykonávala až do konce roku 2021, kdy ji Fidesz nominoval na post prezidentky.

Nahradila Jánose Ádera, jehož mandát na dvakrát pět let skončil v roce 2022. Zatímco Áder byl z pohledu vlády tichým vykonavatelem, Nováková se v nové roli zviditelnila.

S tím, jak se Orbánovy vztahy s Evropskou unií stávaly čím dál více nepřátelskými, hrála Nováková roli „hodného policisty“. Mladší žena, která méně násilně nastolovala klíčová témata vlády a dělala velká gesta, jako byla návštěva Kyjeva, nebo dávala rozhovory i pro nezávislá média.

Ve funkci se v médiích prezentovala především jako matka a většina jejích projevů se točila kolem rodinných otázek. V roce 2020 vysvětlovala, že ženy by neměly nutně soupeřit s muži, očekávat, že budou zastávat stejné role a vydělávat stejnou mzdu jako oni, protože jejich pocit naplnění má pramenit z toho, že se mohou starat o druhé.

Takové konzervativní názory na genderové role a její výroky namířené proti LGBTQI+ však poškodily její pověst jak ve funkci ministryně pro rodinné záležitosti, tak ve funkci prezidentky.

Pedofilní aféra

V září 2019 byl János V., bývalý ředitel dětského domova v Bicske, městě vzdáleném 30 kilometrů od Budapešti, odsouzen k osmi letům vězení za sexuální zneužívání nezletilých ve svém zařízení. Podle výpovědí obětí téměř deset let neustále zneužíval své moci a nutil mladé chlapce k sexuálním praktikám.

O zločinech Jánose V. byla policie poprvé informována až v roce 2016 po sebevraždě jedné z jeho obětí. Další dítě události v ústavu oznámilo sociálním službám, které toto dítě okamžitě odebraly z dětského domova, ale v ústavu žil a zůstal i bratranec dítěte – jeho jediný známý příbuzný.

Z právního hlediska nemusela prezidentka Nováková své rozhodnutí vysvětlovat – a dokonce ani zveřejňovat. Příběh se provalil jen proto, že Endre K. neuspěl s dovoláním u Nejvyššího soudu a následně dostal milost. Ta by se nikdy nedostala na veřejnost, kdyby nebyla zveřejněna právě v oficiálním soudním dokumentu.

Poté, co byl János V. propuštěn, využil svého vlivu a kontaktoval sestřenici oběti, aby ji přesvědčil k návratu do dětského domova. János V. měl však jednu podmínku: návratem by dítě muselo odvolat svou výpověď proti řediteli.

János V. požádal svého zástupce Endreho K., aby jménem oběti sepsal svědectví, v němž tvrdil, že si sexuální obvinění vymyslel pod vlivem drog, a plánoval, že ho oběť podepíše. Endre K. ho poslechl.

Dítě však dokument nikdy nepodepsalo a případy pohlavního zneužívání se dostaly před soud, kde byli János V. i Endre K. odsouzeni. Zástupce ředitele byl za pokus o nátlak odsouzen na tři roky a čtyři měsíce.

Do konce trestu mu zbýval necelý rok, když 27. dubna 2023 přijel do Maďarska papež František. Prezidentka Katalin Nováková tehdy bez vysvětlení u příležitosti návštěvy církevního představitele omilostnila 22 odsouzených. Endre K. byl jedním z nich.

Nebylo to však jediná kontroverzní Novákové milost. Ve stejný den povolila také propuštění Györge Budaházyho, krajně pravicového sektáře a jeho kompliců, kteří byli odsouzeni k trestu odnětí svobody za pokus o teroristickou činnost proti sociálnědemokratickým a liberálním zákonodárcům v letech 2007 až 2009.

Utajené milosti

Problém byl však i s kvantitou, nejen s kvalitou milostí: V roce 2023 Katalin Nováková omilostnila 40 lidí ze 446, kteří o milost požádali, zatímco za sedm měsíců roku 2022, kdy byla v úřadě, omilostnila 17 lidí.

Svá rozhodnutí však nevysvětlila. Vzhledem k volným pravidlům pro udělování milostí v Maďarsku tak dosud nevíme, kdo Endreho K. navrhl omilostnit, ani to, jak tento návrh mohl projít přes Katalin Novákovou a ministryni Vargovou.

Z právního hlediska nemusela prezidentka Nováková své rozhodnutí vysvětlovat – a dokonce ani zveřejňovat. Příběh se provalil jen proto, že Endre K. neuspěl s dovoláním u Nejvyššího soudu a následně dostal milost. Ta by se nikdy nedostala na veřejnost, kdyby nebyla zveřejněna právě v oficiálním soudním dokumentu.

A protože prezidentská kancelář je povinna sdělit pouze to, kolik lidí bylo omilostněno, nikoliv kteří konkrétně to byli, v Maďarsku stále existují desítky neznámých případů milostí.

Ve svém rezignačním projevu Nováková vysvětlila, že milost udělila „v přesvědčení, že odsouzený nezneužil zranitelnosti svěřených dětí“. Připustila, že udělala chybu. Celý projev si můžete přečíst zde.

Když prorodinná vláda omilostní pedofila

Poprvé po mnoha letech potřebovala Orbánova vláda jasnou strategii pro řešení krize. Její komunikační úsilí mělo tři rozlišitelné fáze. Co se tedy dělo na začátku?

Jako u každého jiného skandálu se vláda a provládní média co nejdéle držely při zemi. Žádný z významných politiků Fideszu se k problému nevyjadřoval, a ti, kteří tak učinili, to vysvětlovali jako politický útok levice.

Pokud opozice dokáže skandál správně využít, mohl by zklamané voliče znovu povzbudit. Fidesz čelil za posledních 14 let mnoha skandálům a opozice z nich nikdy nedokázala vytěžit maximum.

Kauza se rychle rozrostla v obrovský skandál, přičemž nezávislí novináři upozorňovali na roli Novákové a Vargové v rozhodnutí o milosti. Zjišťovali stále více informací o Endre K., odsouzeném komplici pedofilní aféry, včetně některých jeho vazeb na kruhy Fideszu. Důležitější však bylo to, co Fideszu znemožnilo ignorovat jádro problému: sexuální zneužívání nezletilých.

Orbánova vláda již několik let prosazuje takzvaný systém ochrany dětí, který je však de facto tažením nejen proti pedofilii, ale také proti LGBTQI+ lidem. Pro vládu je to pravděpodobně nejúspěšnější politický nástroj. V důsledku toho se maďarská veřejnost, zejména voliči Fideszu, stali k otázce dětí mimořádně citlivými. Skandál, který se zjednodušil do věty, že „prezidentka omilostnila pedofila“, tak musel toto publikum nevyhnutelně oslovit.

Když pověst prezidentky Novákové trpěla další a další šrámy i mezi příznivci Fideszu, musel Orbán udělat první krok. Jeho průzkumníci začali telefonovat po celé zemi a sledovat, „zda lidé slyšeli o skandálu s milostí“ a „zda by Katalin Nováková měla odstoupit“.

Následně premiér ve stručném videu na Facebooku oznámil změnu ústavy, která znemožňuje udělit milost lidem odsouzeným za jakoukoli formu zneužívání dětí.

Ačkoli při tom jméno Novákové nezmínil, vzkaz byl jasný a ponižující – a nenechával prostor pro pochyby o tom, jak by měla prezidentka jednat. Řada politiků Fideszu a provládních komentátorů začala požadovat po Novákové vysvětlení, a přestože ji nikdo přímo nevyzval k rezignaci, neustálé opakování Orbánova vzkazu „žádné slitování s pedofily“ jí nedalo vydechnout.

Skutečná tvář režimu

Když prezidentka nakonec odstoupila, začala nová, pečlivě připravená fáze: protiútok. Ačkoli vláda mlčela, z provládních médií se začalo ozývat jednoznačné poselství: „Zatímco Nováková a Vargová odstoupily za své chyby, levicoví politici by za své hříchy nikdy neodstoupili.“

Obětním beránkem se opět stal předseda nejsilnější opoziční strany a expremiér Ferenc Gyurcsány. Propagandistická mašinérie se pokusila zaujmout morální pozici a sugerovala, že jedině pravice vyvozuje ze svých činů také důsledky. A protože aktérky skandálu odstoupily, je prý „čas jít dál“.

Je zřejmé, že ke spornému rozhodnutí o milosti mohlo jen stěží dojít, aniž by o něm Orbán věděl – a okamžitě rozhodl, že to Nováková a Vargová odnesou.

Viktor Orbán se zbavil nejmocnějších žen ve Fideszu, aby si zachoval svůj odkaz. Nezáleželo mu ani na tom, že v centru pozornosti byl případ zneužívání dětí – záleželo jen na pověsti. Jeho lidé se v průzkumech neptali na povahu příběhu; ptali se, kdo za to může, aby zjistili, jaký výsledek je lepší pro Fidesz, ne pro maďarskou společnost – konkrétně pro maďarské děti.

Ukazuje to politickou mašinérii okouzlenou popularitou. A vykresluje hrůzný obraz režimu, který uprostřed své vehementní kampaně na ochranu dětí omilostnil pedofilního komplice.

Pro Orbána zlé, ale ne fatální

Jak moc tento příběh poškodí Fidesz a Viktora Orbána? Hodně, ale zdaleka ne fatálně.

Skandál mohl odradit část „váhajících“ voličů Fideszu, z nichž mnozí stranu podporovali pro její prorodinnou politiku, která však aférou ztratila velkou část své důvěryhodnosti. Zmíněný Orbánův protiútok naopak bude fungovat na tvrdé jádro jeho podporovatelů, které je samo o sobě dostatečně velké na udržení parlamentní většiny. Následující parlamentní volby se budou konat v roce 2026. Do té doby bude mít tento skandál jen malý nebo žádný vliv.

Hodně záleží na opozici. Vedení Fideszu v průzkumech není dáno jeho popularitou, ale nepopularitou jeho alternativ. V současné době je rozčarování z politických stran na historickém maximu. Pokud opozice dokáže skandál správně využít, mohl by zklamané voliče znovu povzbudit. Fidesz čelil za posledních 14 let mnoha skandálům a opozice z nich nikdy nedokázala vytěžit maximum.

Problematická je  pro Orbána také otázka nástupnictví, protože prezidentské křeslo teď vypadá méně pohodlně. V tuto chvíli se spekuluje o některých známých, poměrně umírněných politicích Fideszu středního věku s minulostí bez skandálů.

Orbán musí vybírat moudře, protože dva ze tří jeho kandidátů selhali a protože s vhodnou osobou by mohl krizi proměnit v dlouhodobou jistotu. Pokud nově zvolený prezident zůstane u moci po dobu svého desetiletého funkčního období, znamená to jistotu do roku 2034.

A i pokud by Fidesz v roce 2030 ve volbách prohrál, nová vláda by s „nepřátelským“ prezidentem čelila stejným výzvám, jakým nyní čelí vláda Donalda Tuska v Polsku.

V neposlední řadě znamená skandál další ránu Orbánově evropské pověsti. Nepřetržitá kontrola jeho vlády bude s blížícími se volbami a maďarským předsednictvím Evropské unii jen přitvrzovat. A pedofilní skandál by těžko překousli konzervativci Giorgia Meloniová, Jaroslaw Kaczynski nebo Marine Le Penová, které se Orbán zoufale snaží okouzlit a najít spolu s nimi pro Fidesz nový evropský politický domov.