Martin Barraud / Caia Image / Profimedia,

Seniory neohrožuje zdaleka jen koronavirus. Rizikem je i samota, deprese a rezignace

Deprese, rezignace i ztráta motivace v boji s nemocí. Samota má výrazný vliv na psychické i fyzické zdraví zejména u starších lidí. Zdravotnická zařízení, kde teď kvůli koronaviru platí omezení návštěv, se proto snaží negativním dopadům osamělosti předcházet. Nejde přitom zdaleka jen o seniory, kteří se léčí s nemocí covid-19.

Od minulého týdne mohou lidé znovu navštěvovat své příbuzné v domovech seniorů a dalších sociálních zařízeních. Musí ovšem předložit negativní test na koronavirus nebo potvrzení, že nemoc covid-19 prodělali v uplynulých devadesáti dnech.

Návštěvníkům jsou však i nadále uzavřené nemocnice a léčebny dlouhodobě nemocných; povolené jsou pouze doprovody u porodů nebo návštěvy nezletilých pacientů a lidí v konečném stádiu nevyléčitelných nemocí.

Opatření mají před nákazou chránit rizikové skupiny obyvatelstva, ostatní pacienty i personál nemocnic. Jenže tahle izolace má podle odborníků negativní dopady na průběh léčby. U nemocných vede k rezignaci a nezájmu, což v důsledku znamená i náročnější službu pro zdravotníky.

Ztráta pevné půdy pod nohama

V nemocnicích neumírají jen staří lidé v terminálním stádiu onemocnění a pacienti s nemocí ocvid-19. Především seniory na životě ohrožují častěji i jiné náhlé nemoci nebo úrazy. Tito „běžní“ senioři ale nespadají do výjimek zákazů návštěv, což vede k tomu, že řadu dní a týdnů musí být bez přítomnosti a návštěv svých nejbližších.

„Samota nemocného člověka vede k smutku, k apatii, k nechutenství v jídle, k nedůvěře v zlepšení stavu. Bez podpory příbuzných nedůvěřuje starý nemocný člověk v smysluplnou spolupráci se zdravotním personálem,“ říká psychoterapeutka Elena Fajstavrová z Hospicu Anežky České s tím, že takový stav někdy může vést až k agresivnímu chování pacienta.

 

 

Člověk, který je osamocený, ztrácí pevnou půdu pod nohama a s ní i důvody, proč s nějakou nemocí bojovat, dodává ředitel obecně prospěšné společnosti pro seniory Elpida Jiří Hrabě. „Samota jednoznačně ovlivňuje zdravotní stav nejen seniorů,“ konstatuje.

Jeho centrum navíc provozuje linku pro seniory a samota je jedním z nejčastějších témat, se kterými se tam lidé v důchodovém věku obracejí. „Jistým způsobem to patří k tomu věku, ale teď jsou ještě osamocenější. Nemohou za nimi ani lidé z jejich rodiny a strach z toho, že patří do ohrožené skupiny, tomu taky nepřispívá,“ popisuje Hrabě.

Bez tváří a doteku

Samota a její dopad se navíc prohlubuje ve chvíli, kdy jsou pacienti z rizikové skupiny nakaženi koronavirem. K nim totiž z bezpečnostních důvodů zdravotnický personál přistupuje pouze v ochranném oblečení.

Člověk tak prožívá často náročný průběh onemocnění ve velmi neosobním a nekontaktním prostředí s lékaři. „Chybí jim obyčejný lidský kontakt včetně potřeby doteku, který je v normálních podmínkách běžnou a důležitou součástí lékařské péče,“ vysvětluje Elena Fajstavrová.

Pacienti s koronavirem také prakticky nemohou opustit vlastní pokoj, a jejich životní prostor se tak omezí na pár metrů čtverečních. Mají přitom často obavy o vlastní zdraví nebo pocit viny, že mohli nakazit někoho ze svého nejbližšího okolí.

V řadě nemocnic tak pacienti hospitalizovaní s koronavirem mají k dispozici psychology, kteří se snaží, aby senioři nepropadali úzkostem a přílišným poklesům nálady. Stabilní empatická podpora totiž pomáhá i ve zvládání covidu.

„Pozorujeme zvýšenou senzitivitu těchto pacientů, velmi citlivě vnímají průběh hospitalizace, nadměrně se zabývají i detaily, které by jinak nejspíš pominuli, a mají velkou potřebu komunikace se zdravotnickým personálem,“ popisuje psycholožka Kateřina Skřivanová z Fakultní nemocnici Brno, která tyto služby nabízí.

Sociální kontakt jako lék

Osamění v době koronaviru zdravotnická zařízení řeší různě. Vedle psychologů také v řadě zařízení pomáhají duchovní nebo dobrovolníci z různých neziskových organizací.

S nahrazováním sociálního kontaktu ale pomáhají seniorům i sociální sítě a internet. Centrum Elpida jim například zdarma nabízí online kurzy, na kterých si mohou zacvičit, naučit se nové dovednosti nebo si zlepšit počítačové znalosti.

Hospic na Svatém Kopečku v Olomouci zase svým klientům poskytuje tablety, přes které mohou komunikovat se svými příbuznými. S tím jim pomáhají sociální pracovnice.

„Pohyblivější klienti si povídají se svými blízkými přes terasu v prvním poschodí. Dají se zajistit způsoby, aby klienti měli kontakt se svými příbuznými, ale bohužel tím nelze nahradit kontakt fyzický jako pohlazení a objetí,“ říká ředitelka hospicu Marta Šťastná.

„Kdo je psychicky dobře naladěný, somaticky se stabilizuje v nemoci. Když je psychika pozitivně nastavená, prodlužuje život i starým a nemocným lidem,“ shrnuje lékařka Kateřina Rusinová z Centra podpůrné a paliativní péče při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

2 komentáře

  1. Jednostranné pomluvy Soni Pekové, troling o ET, vy jste dezinformátoři napsal:

    Zase divny manipulativní článek po těch bludech a pomluvách v článku o ET, jsem se sem ještě podíval a byla to chyba i když asi bych měl někde to hlásit. Dezinfo servis Hlídacího psa zase jede pomluvy,
    proč ji chtějí navrhnout na vyznamenání to nepíšete, jen co udělala podle třetích stran blbě, opravdu něco hrubě neodhadla, taky je člověk, ale to ji musíte “ kamenovat“.
    Že to ona byla vúbec první kdo prokázal v čr pozitivní případ nákazy a to vlastní metodou testování, která šetří chemii ( které byl brzy nedostatek ), nebo jiné pozitivní věci to ne, jednostrané negativní informace, kde je novinářská etika, kde je vyjádření paní doktorky k vašemu textu když o ní píšete.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Nespletl jste si článek i web? Nic, co Vám vadí, v článku není a vyjádření paní doktorky – když budete usilovně hledat, třeba ho někde najdete.
      Na článku, či spíše na vyjádřeních citovaných odborníku, mně vadí jiná věc, z jejich slov totiž vyplývá, že se ty psychické problémy, „samota, deprese a rezignace“, týkají snad většiny nás starších. Mohu i odborníky, z vlastní zkušenosti ujistit, že případy, o kterých mluví, jsou spíše výjimkou, než pravidlem.

Přidávání komentářů není povoleno