Jednou ze tří kandidátek na Cenu Václava Havla je letos saúdskoarabská bojovnice za ženská práva Loujain al Hathloulová. Tu loni 28. prosince odsoudil soud k pěti letům a osmi měsícům vězení. Al Hathloulová dlouhodobě bojuje za práva žen v Saudské Arábii sednout za volant a vymanit se z tzv. opatrovnického systému. Její případ a nově zveřejněné detaily o jejím procesu ukazují, jak nesvobodná je ve skutečnosti saúdská justice.

Jednatřicetiletá Loujain al Hathloulová strávila ve vyšetřovací vazbě 950 dní. Za tu dobu byla opakovaně mučena a příbuzní o ní dlouhodobě nedostávali žádné zprávy. Nedávno organizaci DAWN (v překladu „Demokracii pro arabský svět teď“) popsali, jak proces s Loujain probíhal. Mnohé to vypovídá také o saudskoarabském právním systému, který královská rodina světu prezentuje jako reformní.

Al Hathloulová byla odsouzena zvláštním trestním tribunálem za „terorismus“. Tento specializovaný soud řeší především případy politických vězňů a podle bojovníků za lidská práva jeho rozhodování zcela podléhá vůli saúdskoarabské královské rodiny.

Podle anonymní výpovědi, ke které se pro DAWN odhodlal jeden ze saúdských právníků, je ale takový obraz vzdálený realitě. Zejména Specializovaný trestní soud, který se zabývá obviněními z terorismu, je podle něj zcela zpolitizovaný.

Mučení v „hotelu“

Loujain al Hathloulovou zadrželo 15. května 2018 ozbrojené komando v domě jejích rodičů. Společně s šesticí dalších aktivistek bojujících za zrušení zákazu řízení pro ženy v Saudské Arábii ji agenti tajné služby odvezli do neoficiálního vězení známého jako „hotel“.

Tam ženy podle organizace Amnesty International několik týdnů mučili a sexuálně napadali. Podle výpovědi Loujaininých rodičů na mučení tehdy osobně dohlížel bývalý poradce korunního prince Mohameda bin Salmána – Saúd al Qahtaní, odvolaný z funkce po vraždě saúdskoarabského opozičního novináře Džamala Chášukdžího. Ten měl Loujain říct: „Zabiju tě, rozsekám na kousky, vyhodím do kanalizace. Ale předtím tě znásilním.“

Od července do konce roku 2018 měnila Loujain dvakrát věznici. Čtyři měsíce strávila na samotce a měla velmi omezený pohyb na čerstvém vzduchu. Důsledkem toho její svaly zeslábly natolik, že nebyla podle rodičů prakticky schopná udržet v rukou žádné předměty a měla problémy s chůzí.

Odvolej a jsi volná

Začátkem roku 2019 podala Al Hathloulová prostřednictvím vězeňské správy stížnost k vrchnímu prokurátorovi, kde požadovala, aby vyšetřil, kdo ji v tajném vězení mučil. Prokurátor Saúd al Mojeb ale stížnost zamítl s tím, že ve vazbě mají ženy dobré zacházení. Bezpečnostní složky se posléze snažily Loujain přesvědčit, ať odvolá prohlášení o mučení výměnou za propuštění. Odmítla to.

Po opakovaném odložení soudního přelíčení stanula v listopadu 2020 před zvláštním trestním soudem v Rijádu, který řeší případy terorismu. Obžaloba ji obvinila z nelegálních kontaktů s nepřátelskými zeměmi a navrhla trest dvacet let za mřížemi. Na přelíčení se snažili dostat zahraniční diplomaté, soudní úředníci jim ale tvrdili, že líčení bylo odloženo.

Rozsudek nakonec padl 28. prosince 2020. Za údajné poškození národní bezpečnosti a prosazování zahraniční agendy byla Loujain al Hathloulová odsouzena k pěti letům a deseti měsícům ve vězení. Přes dva roky si už odseděla a část trestu ji podle rodiny může být odpuštěna.

Zpolitizovaný soud

Humanitární organizace včetně Amnesty International označily soudní přelíčení za zpolitizované a protestovaly proti faktu, že případ řešil speciální protiteroristický soud.

„Verdikt ‚terorismu‘ nad touto neuvěřitelně odvážnou mladou ženou by měl být posledním hřebem do rakve jakéhokoliv podbízejícího se a neústupného úsilí vylíčit (korunního prince) Mohameda bin Salmána jako reformátora. Má být posledním probuzením dokazujícím, jaký je to nebezpečný, pomstychtivý tyran, který beztrestně terorizuje vlastní občany,“ uvedla Sarah Leah Whitsonová, výkonná ředitelka organizace DAWN.

Ta v posledních několika letech mapuje situaci nejen ohledně dodržování lidských práv v Saudské Arábii. Pomocí utajených spolupracovníků v zemi se snaží popsat také reálný dopad reforem, jejichž úspěchy se skrze oficiální saúdskoarabská média chlubí korunní princ bin Salmán.

Jeden z těchto spolupracovníků mluvil nedávno se soudcem, který pod podmínkou anonymity popsal právní systém v Saudské Arábii jako zpolitizovaný a zkorumpovaný.

Soudci jako sluhové krále

„Řeknu to jasně a s hořkostí. Nezávislost saúdských soudců je lež,“ odpověděl na otázku k nezávislosti justice v Saudské Arábii. Jako problematické vnímá například to, že soudci jsou vybíráni pouze z řad absolventů náboženských škol, nikoliv na základě právních specializací. Dále kritizuje fakt, že povýšení každého soudce schvaluje šéf Státní bezpečnostní služby.

„Není to vydírání? I když to může být pochopitelné při prvním jmenování, proces se opakuje při každém profesním postupu. Znám desítky soudců, kterým bylo odepřeno povýšení kvůli bezpečnostní prověrce. Stejně tak můžete být disciplinárně přesunut, zbaven bonusů atd.,“ popisuje pro DAWN soudce opatření, která podle něj vedou k servilitě a korupci v rámci soudního systému.

Při té příležitosti zmínil případ dvou soudců, kteří nepovstali při královské ceremonii a na několik měsíců je za to zavřeli do vězení. Propustili je bez rozsudku, když to povolil korunní princ. Běžné je podle něj také zasahování královského dvora do jednotlivých případů.

„Vládce uplatňuje absolutní moc k bezpodmínečnému odpuštění trestů a jeho kumpáni toho využívají k záchraně svých příbuzných, kteří jsou účastníky řízení. Soudní rozhodnutí nemají žádnou hodnotu,“ popisuje soudce ovlivňování nezávislosti soudů členy královské rodiny.

Nezávislost justice oslabuje i fakt, že ministr spravedlnosti je zároveň členem Rady ministrů a také stojí v čele Soudní rady. Soudci mají navíc zákaz komunikovat s médii. I používání sociálních sítí se u nich považuje za trestný čin.

Aktivismus jako terorismus

Reformu soudnictví požadovalo před několika lety v dopise adresovaném králi 200 saúdskoarabských soudců. Z rozhovoru pro DAWN ale vyplývá, že pokusy o změny byly spíše kosmetického charakteru, systém se nijak nezreformoval.

O Specializovanému trestnímu soudu (tzv. Teroristickému soudu), který koncem loňského roku odsoudil také Loujain al Hathloulovou, řekl zmíněný soudce, že je jedním z nejhorších. Jeho soudci jsou podle něj přepláceni, zároveň má ale řada z nich reputační profesní škraloupy.

„Soud zaměřený na případy terorismu je obklopen tajemstvím. Souzení jsou k němu přiváděni se zkříženýma rukama na znamení, že Bůh, jeho posel ani věřící s teroristickým systémem nesouhlasí. Tento soud je zařízením, které má lidi zastrašit. Jeho oběťmi se staly desítky nevinných lidí,“ uvádí pro DAWN anonymně soudce. Obvinění, která u soudu zaznívají, se také často nezakládají na konkrétních činech, ale spíše na neurčitém popisu terorismu.

Projížďka za mříže

Tomu odpovídají i obvinění vznesená proti dnes už celosvětově známé aktivistce Loujain al Hathloulové, která se před sedmi lety proslavila videem na YouTube, kde se snažila projet ze Spojených arabských emirátů do Saudské Arábie. Tehdy za to šla poprvé do vězení na 73 dní.

Poslední obvinění Al Hathloulové u Teroristického soudu z roku 2020 čítají i následující prohřešky:

Podněcování a vyzývání ke změně politického systému v království, požadování změny ústavy, požadování práv pro ženy (která jim přitom podle soudu zaručuje právo šaría), organizování mediálních kampaní za domnělá práva, požadování zrušení systému mužského opatrovnictví (ženy bez svolení mužských opatrovníků dosud nemohly vlastnit bankovní konto, získat pas ani opustit zemi – pozn. red.).

Soud Al Hathloulovou dále vinil například z kontaktování mezinárodních organizací, saúdských aktivistů a disidentů mimo Saúdskou Arábii, ze získávání finanční podpory od „zahraniční organizace“ na účast na konferencích a panelech, kde se hovoří o postavení saúdských žen.

Zda letos obdrží Cenu Václava Havla Al Hathloulová nebo jiná ze tří finalistek, bude jasné při oznámení laureátky na zahajovací schůzi jarního zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy 19. dubna.