Rusové vlastní v Česku už přes 13 tisíc firem. Ovšem největší nárůst za posledních šest let zaznamenaly firmy s rumunskými majiteli. Jejich počet stoupl o téměř tisíc procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Crif, kterou má HlídacíPes.org k dispozici.

Více než pětina firem je v Česku v rukou zahraničních vlastníků. Nejčastějšími zahraničními majiteli jsou dlouhodobě Rusové, kteří stojí za 13 255 českými společnostmi. Téměř deset tisíc firem pak ovládají Slováci.

Místo práce vlastní firma

Ačkoliv Rumuni vlastní v Česku „pouze“ 1211 firem lze právě u nich sledovat za poslední období nejvýraznější nárůst. Za uplynulý rok založili téměř o sto procent více českých společností, než v roce 2016. A ve srovnání s rokem 2011, kdy jim patřilo 111 českých firem, lze sledovat nárůst dokonce dokonce o téměř tisíc procent.

Podle analytiků společnosti Crif lidé ze zemí východní Evropy na rozdíl od „vlastníků“ z daňových rájů ovládají české firmy nejčastěji přímo jako fyzické osoby. Tedy, že je skutečně vlastní, a nevyužívají je pouze jako schránky.

„Rumuni stejně jako Bulhaři patří do skupiny těch, kde výraznou převahu ve vlastnictví subjektů v Česku mají fyzické osoby (79 % resp. 87 %, ale v případě Ukrajinců jde dokonce o 99 %),“ říká analytiky společnosti Crif Jan Cikler.

„Na druhou stranu u firem vlastněných třeba z Kypru nebo z Lucemburska jde pouze o dvě respektive čtyři procenta fyzických osob. Dovolím si tedy spekulaci – lidé z Rumunska (Bulharska, Ukrajiny), kteří sem přicházejí za prací, si zde po určité době zakládají firmy,“ dodává.

Stále také výrazně přibývá vlastníků z Bulharska, Polska a Maďarska. Vyplývá to z analýzy portálu Informaceofirmach.cz společnosti Crif. Zajímavou novinkou je také nárůst oblíbenosti offshorové destinace Seychely oproti dříve hojně využívanému Kypru.

Seychely místo Kypru

Zatímco u států z východní Evropy lze sledovat výrazný nárůst počtu vlastnictví českých firem, majitele z Německa či Rakouska už české společnosti netáhnou. Firem vlastněných z Německa přibylo za poslední rok 19, z Rakouska pak bylo pouze osm nových majitelů.

Naopak obliba vlastnit společnosti z offshorových destinací stále přetrvává. Největší nárůst za sledované období 2011–2017 je patrný u počtu firem s majiteli ze Seychel. Jejich počet vzrostl o více než 255 %, konkrétně v daném období přibylo 678 společností ovládaných z tohoto daňového ráje, kde nelze dohledat konečného vlastníka.

Nárůst firem vlastněných ze Seychel byl ostatně nejvyšší ze všech států i za loňský rok, jejich počet se zvýšil o více než 103 % – loni tak přibylo 479 společností. Celkem je nyní z tohoto ostrova vlastněno v Česku 943 společností.

Seychely tak co do oblíbenosti předběhly Kypr, který byl dříve na špici a stále je přes něj vlastněno 2226 českých firem. Oproti Seychelám byl ale u Kypru zaznamenán za loňský rok nárůst „pouze“ 46,5 %. Pokles obliby kyperské destinace může být dán skutečností, že v současné době už lze snáze dohledat konečné vlastníky, než u firem ovládaných z ostrova v Indickém oceánu.

Roste také počet – ovšem už ne tak výrazně, pouze kolem 50 % – firem ovládaných z Velké Británie nebo Lucemburska. Tedy ze zemí označovaných také za daňové ráje, které poskytují anonymitu koncovým majitelům.

Utajení vlastníci

Alarmující z analýzy majitelů českých firem je ovšem fakt, že i v současné době nelze u 8869 českých firem z veřejně dostupných zdrojů dohledat vlastníka.

Počet anonymně vlastněných společností navíc stále stoupá – za posledních šest let o téměř 23 %. Oproti loňsku tak přibylo více než tři sta neprůhledných firem a utajení majitelé tak vlastní druhý nejvyšší počet firem v Česku.

Šance, že se situace zlepší a veřejnost bude mít přehled, kdo za českými firmami fakticky stojí, není příliš velká. Evropská komise sice požaduje po členských státech, aby zavedly registr koncových vlastníků firem, Česko se ale rozhodlo, že tato databáze bude neveřejná. Naopak například Velká Británie, Francie nebo Nizozemsko schválily, že rejstříky budou dostupné každému.

Třeba v sousedním Slovensku již existuje registr konečných vlastníků, který je veřejnosti volně dostupný. Údaje o svých skutečných majitelích musí udávat všechny firmy, které se uchází o veřejné zakázky.

Tlak Evropské unie na zprůhlednění majetkových struktur firem a zveřejnění skutečných majitelů má sloužit jako nástroj k omezení praní špinavých peněz a střetu zájmů. V Česku se ale k těmto datům dostanou pouze vybraní jedinci.