Ruský ministr obrany Sergej Šojgu s vedením Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny v Moskvě (listopad 2023). Foto: Profimedia

Rusko-čínská osa jako výzva pro Západ. Je čas na investice do obrany a soběstačnosti

Napsal/a -pes- 16. listopadu 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Západ stojí před existenční strategickou výzvou z hlediska svých států a národů. Rusko i Čína mobilizují veškeré dostupné zdroje a schopnosti. Západ, má-li obstát, bude muset umět učinit totéž v rámci svého hodnotového rámce, a překonat současné vnitřní krize způsobené i tím, že západní politika je do značné míry často vedena ideologií bez ohledu na realitu.

Ruské a čínské zájmy se obecně a vůči Západu specificky do značné míry překrývají. To vede k připravenosti vzájemně spolupracovat a potlačovat rozdílné zájmy a spory mezi sebou. To je pro Západ výzva globálních rozměrů politicky, ekonomicky i vojensky, konstatuje nová odborná studie Aspen Institute Central Europe, z níž tento text vychází.

V Evropě není jediná země, která by sama o sobě měla dostatečnou strategickou váhu a hloubku tváří v tvář Rusku a Číně. Vzhledem k zanedbání investic do bezpečnosti a obrany nemají evropské země globální strategickou váhu ani jako skupina zemí. Zároveň si Západ musí uvědomit, že jeho politické hodnoty ještě nutně nemusí být snem pro země mimo Západ. A přesto můžeme být jejich dobrými spojenci a partnery na úrovni mezinárodních vztahů.


Text vychází z expertní studie Aspen Institute Central Europe připravené ke konferenci Aspen Annual Conference 2023 (koná se 16. listopadu v Praze). HlídacíPes.org je mediálním partnerem akce. Autorem studie je Daniel Koštoval z Pražského centra transatlantických vztahů.


Dnes je vliv Západu v mezinárodních vztazích menší než v 90. letech 20. století, často kvůli jeho vlastním chybám a vnitřním krizím. Existence multipolárního světa s póly různé váhy je skutečně realitou. Jde o důsledek politických chyb Západu (symbolem může být neúspěch v Afghánistánu či tzv. Arabské jaro), ekonomických krizí, vnitropolitických krizí založených na polarizaci a atomizaci společnosti (i v důsledku sociálních sítí nastavených primárně na byznysové zájmy jejich tvůrců).

Evropská část Západu zápasí s demografickou krizí, se ztrácením konkurenceschopnosti, s přebujelou byrokratizací a přebujelým přerozdělováním a dotacemi na úkor tržní ekonomiky, a v neposlední řadě s tím, že politika je do značné míry vedena ideologií bez ohledu na realitu.

Bez ohledu na realitu…

Ideologické a nerealistické přístupy v rámci boje s klimatickou změnou vedou k politikám, které mají potenciál destruovat průmyslovou a surovinovou základnu a energetickou stabilitu a bezpečnost v Evropské unii. V konečném důsledku je tak ohrožována konkurenceschopnost a váha EU ve světě.

Hráz musí mít primárně povahu reálné moci a schopnosti konat. Jen to je veličina a realita, které ruský a čínský režim v konečném důsledku rozumí

Tyto politiky zároveň vedou země jako Saudská Arábie k orientaci na jiné části světa. I proto, že nezápadní části světa jsou ekonomicky stále významnější, a zároveň země jako Čína, Indie či Jižní Afrika nevnucují svým politickým, ekonomickým a vojenským partnerům způsob vnitřní politiky a společenského života.

Dnešní systém mezinárodních vztahů je tak charakterizován blokem Západu, blokem anti-Západu a zeměmi v Africe, Asii a Latinské Americe, o které probíhá soutěž. Zároveň na těchto kontinentech existují země, které mají svou regionálně-globální ambici.

Příkladem je Indie, ale také třeba Vietnam. Tyto země nechtějí být anti-západní, nicméně zároveň nemají zájem na řešení problémů Západu a při sledování svých zájmů nemají nejmenší problém kooperovat se zeměmi z bloku anti-Západu. To platí například i pro celou řadu afrických zemí. Symbolem výše uvedených trendů je existence uskupení BRICS a jeho rozšiřování.

Absolutní výzva pro Západ

Povaha politického systému v Rusku a v Číně je zásadně rozdílná od politického systému na Západě. Jde o neslučitelné systémy. Rusko a Čína svůj autoritářský systém považují za nutný a správný způsob národního sebeprosazení. Ve svém boji za omezování moci Západu nabízejí svůj model a své metody ostatním zemím. Kam však dosáhne jejich moc, tvrdě aplikují své politické hodnoty a svůj politický systém. Příkladem mohou být okupované části Ukrajiny či Hong-Kong.

Západní způsob života bychom měli doma bránit, ale jiným násilně nevnucovat a hledat aktivně partnery a spojence na globální úrovni

Ruské a čínské cíle a zájmy jsou založeny na hlubokých politicko-historických veličinách, transformovaných do politických hodnot odrážejících mínění a přesvědčení o sobě sama. Obě země jsou hluboce přesvědčeny, že je jejich přirozeným právem být mocenskými aktéry na globální úrovni. V tomto ohledu nelze očekávat, že Rusko nebo Čína změní svůj přístup na základě jedné dohody či jedné „bitvy“.

Případné zpomalení či zastavení jejich postupu bude jen v důsledku efektivní hráze jim postavené. Hráz musí mít primárně povahu reálné moci a schopnosti konat. Jen to je veličina a realita, které ruský a čínský režim v konečném důsledku rozumí. V případě Ruska je mimo jiné zájmovým územím ta část Evropy, která patřila do Varšavské smlouvy (východního sovětského bloku) s výjimkou východního Německa integrovaného do Spolkové republiky Německo.

Jednou ze společných základních technik Ruska a Číny je narušování soudržnosti a vůle Západu, a to všemi možnými způsoby. Existence jednotného bloku Západu je pro Rusko i Čínu největším problémem v jejich snaze o zásadní změnu poměrů na globální úrovni.

Povaha této strategické výzvy vůči Západu je z hlediska života států a národů absolutní. Jak konstatuje studie Aspen Institute, „západní způsob života bychom měli doma bránit, ale jiným násilně nevnucovat a hledat aktivně partnery a spojence na globální úrovni“.

A dále: „Pokud zároveň budou země Západu doma důsledně aplikovat své vlastní hodnoty, povede to k silné společnosti, efektivnímu státu, ekonomické prosperitě a technologickému rozvoji – tedy k příkladu hodnému následování a k vývoji potřebnému k přežití.“

Až se Čína s Ruskem proberou z 19. století

Analytici přidávají i sérii konkrétních doporučení, jak by měl Západ v mocenském souboji s Ruskem a Čínou obstát. Na prvním místě jsou to investice do bezpečnosti a obranyschopnosti, „takovým způsobem, aby bylo dosaženo odolnosti státu a společnosti vůči nevojenským útokům a zároveň vytvořeno odstrašení ve vojenské oblasti“.

Pro tyto investice má platit „princip minimální dostatečnosti“ vůči identifikovaným hrozbám v době míru, aby nedošlo k přehnaným ekonomickým nákladům ohrožujícím hospodářský vývoj. Taková minimální dostatečnost znamená v době míru minimum 2 % HDP ročně do obranyschopnosti státu. Prioritu by měly mít také investice do přístupu k surovinám a do energetické bezpečnosti s cílem maximální možné soběstačnosti.

Zatím se obě země chovají spíše v duchu 19. století, takže nelze hovořit o skutečně efektivním bloku. Nicméně četnost a intenzita spolupráce roste.

Strategickým cílem je podle zmíněné studie zamezit vzniku bloku anti-Západ v čele s Ruskem a Čínou. To předpokládá velmi aktivní neideologickou zahraniční a bezpečnostní politiku. Západ a zejména země EU by měly formulovat zahraniční a rozvojové politiky, které budou vytvářet skutečné základy pro samostatný a udržitelný rozvoj v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky, a nikoli v nich živit pocit kolonialismu v nových formách.

Rusko a Čínu spojuje odmítnutí západního pojetí organizace státu a společnosti. Jejich cílem je všeobjímající stát, kontrola společnosti státem, kolektivismus na úkor individuální svobody v západním pojetí, jedno centrum moci a vláda úzké elity osob.

Zatím se obě země chovají spíše v duchu 19. století, takže nelze hovořit o skutečně efektivním bloku. Rusko i Čína si zatím udržují mentalitu primárně samostatného postupu. Nicméně četnost a intenzita spolupráce roste.

Pokud dojde k prohloubení rusko-čínské spolupráce, půjde v případě osy Moskva-Peking (doplněné o celou řadu dalších států jako například Írán či KLDR) o větší výzvu Západu, než tomu bylo v případě osy Berlín-Řím-Tokio ve 40. letech 20. století – a to technologicky, surovinově, ekonomicky, politicky i vojensky.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)