„Je samou podstatou práce tajných služeb, že na otázky typu na čem právě pracují, kterou institucí, organizací nebo firmou se zabývají, neodpovídají.“ Tahle okřídlená, ve variacích často používaná věta někdejšího mluvčího BIS Jana Šuberta se dosud dala vztáhnout na postoj prakticky všech tajných služeb světa. Jenže přístup a taktika při zveřejňování dosud klasifikovaných informací se v čase mění – ilustruje to válka na Ukrajině.

Jen pár dní před tím, než si celý svět připomněl první rok od začátku ruské agrese proti Ukrajině, tu bylo i jiné zajímavé a ryze české výročí.

V polovině loňského února se český prezident Miloš Zeman veřejně vysmál americké tajné službě CIA; její varování o nadcházejícím vpádu ruských vojsk na Ukrajinu tehdy označil slovem blamáž.

„Už před několika dny jsem řekl, že podle mého názoru žádná válka nebude. Protože Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku. Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No, a třetí je teď,“ prohlásil Zeman v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.

Rozhovor vznikal ve středu 16. února, v den, který CIA skutečně veřejně označila za chystané datum ruského vpádu. „Já jsem dostal zprávu, že útok začne za pět dní. Tato zpráva pocházela z amerických zdrojů a přišla před pěti dny. Nu, a jak vidíte, nestalo se tak,“ dodal blahosklonně Zeman, aby o týden později překvapeně sledoval, co se to vlastně skutečně děje a po letech nadbíhání Kremlu se proměnil v protiruského jestřába.

Hlubší výměna informací

Zeman tajné služby v lásce nemá, známý je jeho odpor k domácí BIS a jejímu řediteli Michalu Koudelkovi – který v dubnu 2019 v centrále CIA ve Washingtonu převzal cenu George Teneta, nejvyšší ocenění za zahraniční spolupráci.

„Spolupráce se zpravodajskými službami USA i mnoha dalších demokratických zemí je na vysoké úrovní, která pramení z velké důvěry a respektu, kterou si BIS za roky spolupráce získala. Je to spolupráce oboustranně vyvážená, pro obě strany velmi přínosná a zásadní pro zajištění bezpečnosti naší země,“ konstatuje mluvčí BIS Ladislav Šticha.

„K pochopitelnému zintenzivnění spolupráce, zejména v oblasti boje proti terorismu, došlo po 11. září 2001. A samozřejmě v souvislosti s agresí Ruska na Ukrajině se prohloubila i výměna informací týkajících se dalších oblastí zpravodajské činnosti,“ doplňuje.

Za připomenutí stojí i rok 2014, kdy Zeman zaskočil zahraniční státníky při summitu NATO ve Walesu tím, že zpochybňoval angažmá oficiální ruské armády při anexi ukrajinského Krymu. Například švédský ministr zahraničí Carl Bildt na to tehdy reagoval před novináři „nediplomatickou“ poznámkou: „Prezident Zeman by se měl zeptat svých lidí. Nevím, jestli existuje nějaká česká zpravodajská služba. Existuje? Pak by se mohl zeptat jich.“

I to, jak se Zeman dlouhodobě choval ve vztahu k Rusku a k Číně, je nepochybně důvodem, proč v zahraničí už dlouho nikoho relevantního nezajímá a nejen v oblasti bezpečnosti a zahraničních vztahů jej bezprostředně po svém zvolení zastínil stále ještě neúřadující prezident Petr Pavel. Odcházející Zeman je pro světové politiky prostě už minulost, na kterou mohou s ulehčením zapomenout.

Ale zpět k Ukrajině a „blamáži“ CIA. Podle některých analytiků to bylo právě zveřejnění informací zpravodajských služeb, co válku o týden oddálilo, dalo Ukrajincům čas na další přípravu a naopak zkomplikovalo Rusům logistiku i morálku vojáků, kteří museli déle pobývat v nehostinných polních podmínkách.

Ze zveřejňování vybraných poznatků tajných služeb, dosud vždy určených jen přesně danému úzkému okruhu adresátů, se stal nový taktický prvek.

Vyšší veřejná kontrola

Na tuto změnu v přístupu americké CIA upozornil nedávno například americký deník New York Times. Připomněl právě loňské varování před útokem, ale i očekávané angažmá Číny v dodávkách moderních zbraní Rusku.

„Spojené státy se už vloni v březnu snažily odradit Čínu od poskytování vojenské pomoci Rusku i zveřejněním výsledků práce zpravodajských služeb. Důsledkem byla zvýšená celosvětová veřejná kontrola případných čínských akcí na podporu Rusů,“ napsal list.

Informace předali američtí představitelé novinářům nikoli náhodou krátce před tím, než se měl Jake Sullivan, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost, setkat v Římě s Jang Ťie-čchi, v té době nejvyšším představitelem čínské zahraniční politiky.

„Šlo o součást širší strategické partie zahrnující využití zpravodajských informací ve snaze zmařit ruskou válku. V měsících před zahájením invaze Bidenova administrativa rychle zveřejnila odtajněné zpravodajské informace, aby se Rusko pokusila odradit od vyslání vojsk. I když se zpravodajské informace ukázaly jako přesné, Putin ve svých záměrech pokračoval. Veřejné komentáře pana Blinkena o další výroky amerických představitelů před novináři jsou další kapitolou téže strategie zveřejňování zpravodajských informací. Ty jsou zároveň sdílené se spojenci,“ dodávají New York Times.

Podle nich si CIA vypracovala „novou zpravodajskou příručku“ a nově definuje způsob, jakým využívat své jinak utajované poznatky ke konkrétním cílům – v tomto případě podkopávání pozice Ruska a jeho partnerů: „Tato příručka se stala mocným nástrojem v arzenálu Spojených států, které se snaží zastavit ofenzívu Kremlu odhalováním ruských vojenských plánů a sjednocením podpory válečného úsilí Kyjeva mezi spojenci.“

Nová strategie CIA je i důsledkem poučení z dřívějších selhání, na něž ve vzpomínaném rozhovoru ostatně poukázal i Miloš Zeman – především tvrzení o zbraních hromadného ničení v Iráku, jež ještě po dvaceti letech ovlivňují pohled Evropanů na americké tajné služby.

Neopakovat stejné chyby

Změnu v přístupu v informování veřejnosti vidíme i v Česku. „Větší veřejná komunikace ze strany zpravodajských služeb je ve vyspělých zemích dlouhodobým trendem. Důvěra veřejnosti v tyto složky je v dnešní bezpečnostní situaci naprosto zásadní. Je důležité, aby občané měli alespoň obecné informace o tom, jak zpravodajská služba pracuje, jakými riziky se zabývá a před jakými hrozbami je chrání,“ říká mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Šéf BIS Michal Koudelka i proto pravidelně komunikuje s médii, dává rozhovory a veřejně vystupuje. Naposledy třeba na konferenci věnované Číně na půdě Poslanecké sněmovny.

Tam si mimo jiné rýpl do faktu, že politici dlouho přehlíželi a bagatelizovali varování o rizicích spojených s Ruskem – a realita nás doběhla: „Bylo by špatné opakovat stejné chyby. Prosím, poslouchejte nás nyní, když říkáme, že čínské aktivity představují riziko pro Česko a my musíme být připraveni a odhodláni jim efektivně čelit.“