České ministerstvo zahraničí má jasno: množství nemovitostí, které v Česku prostřednictvím svého velvyslanectví ovládá Ruská federace, je nepřiměřené a zdaleka neodpovídá původním diplomatickým účelům. „Tyto pozemky jsou nyní užívány Ruskou federací k jiným účelům, než pro které jí byly svěřeny, a není proto důvod je nadále poskytovat bezplatně,“ napsal v zatím neveřejném návrhu vládního usnesení ministr zahraničí Jan Lipavský.

Ruská ambasáda není v Česku žádný troškař: pozemky, na nichž stojí jí užívané nemovitosti, mají celkovou plochu 92 001 metrů čtverečních. Drtivou většinu z nich získal tehdejší Sovětský svaz do bezplatného užívání od tehdejších československých vlád mezi lety 1970 – 1982. To má nyní skončit.

V připomínkovém řízení je nyní materiál českého ministerstva zahraničí, který požaduje, aby současná vláda tato dřívější usnesení zrušila. Na materiál z dílny MZV jako první ve svém newsletteru upozornil novinář David Klimeš. HlídacíPes.org má obsah návrhu k dispozici – materiál předpokládá, že vláda „zrušuje“ usnesení předchozích vlád od roku 1970 do roku 1982 týkající se konkrétních nemovitostí, které desítky let užívalo nejprve velvyslanectví SSSR a posléze Ruské federace.

„Jde o materiál, který je v tuto chvíli v meziresortním připomínkovém řízení. Věnuje se sadě usnesení vlády ze 70. let minulého století, kdy ruská strana měla určitě výhody, které nyní chceme zrušit. Cílem materiálu je narovnat stav nemovitostí ve vlastnictví Ruské federace, které neslouží k diplomatickým účelům, tudíž se na ně nevztahuje Vídeňská úmluva diplomatických stycích. Předložením tohoto materiálu pokračujeme v revizi vztahů Česka s Ruskem. Detaily budeme komentovat až po projednání materiálu vládou,“ odpověděl na dotaz HlídacíPes.org ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Vrácení bezdůvodného obohacení 

Problém se týká jak rekreačních středisek (jedno z nich je například ve středočeských Jevanech), tak výstavního pavilonu obchodního zastupitelství v Praze-Bubenči (který se v průběhu let proměnil na pravoslavný chrám) i bytových domů pro zaměstnance ambasády (přičemž domy na Praze 6 a 7 dosud nejsou zkolaudovány).

Pokud budou stará vládní usnesení zrušena, automaticky to neznamená, že ruská strana bude muset nemovitosti opustit a předat Česku. Otevírá se tím ale cesta k tomu, že skončí bezplatné užívání, Rusko by tedy mělo začít platit tržní nájem, platit příslušné daně, případně – jak píše ministerstvo – „přistoupit k jinému řešení směřujícímu k pro Českou republiku prospěšnějšímu využití pozemků či jejich částí“.

„Současně nelze vyloučit pozitivní rozpočtové dopady vyvolané vrácením bezdůvodného obohacení,“ podotýká v materiálu pro vládu ministerstvo.

Pozemky byly nejprve sovětské straně převáděny „do trvalého a bezplatného užívání“, později na základě nového usnesení vlády podle zásady reciprocity a jen do dočasného užívání.

„Doba dočasného užívání přitom měla být vždy totožná s dobou užívání budov a staveb na pozemcích postavených. V návaznosti na toto usnesení předsednictva vlády pak byly pozemky odevzdávány buď (i) do bezplatného nájmu na dobu 50 let s možností prodloužení, (ii) do dočasného bezplatného nájmu po dobu totožnou s dobou užívání budov, anebo (iii) opět k trvalému a bezplatnému užívání,“ shrnuje důvodová zpráva ministerstva zahraničí.

Na jednotlivá usnesení vlády pak vždy navazovala příslušná smlouva o výstavbě a o převedení pozemků a následně předávací protokol. „Na základě těchto dokumentů užívá Ruská federace dotčené pozemky, které jsou ve vlastnictví České republiky, bezplatně dosud, nicméně podle zjištění Ministerstva zahraničních věcí není žádný z nich užíván k diplomatickým účelům,“ konstatuje ministerstvo.

Kromě pozemků (a staveb na nich později vzniklých) propůjčených mezi lety 1970 – 1982 užívá Ruská federace i pozemky, které získala bezprostředně po druhé světové válce díky speciálnímu dekretu prezidenta Beneše (jde především o vilu na úpatí pražské Stromovky, sídlo ambasády) a také pozemky svěřené Rusku mezivládní dohodou týkající se výstavby a provozu školských zařízení. „Tyto k původním účelům zřejmě využívány nadále jsou, tento materiál se jich proto netýká,“ upozorňuje ministerstvo.

Právě fakt, že se nové opatření nemá týkat budovy velvyslanectví ani takzvané ruské školy, bude pravděpodobně hrát roli v očekávané negativní reakci ruské strany.

Ministerstvo zahraničí předjímá, že se bude týkat Českému domu v Moskvě (ten je ve vlastnictví České republiky, ale stojí na pozemku Ruské federace); mohl by ji ale „zchladit“ právě ohled na budovy ruské školy v Praze.

Roky marných jednání

Téma nemovitého majetku Ruské federace v České republice (a naopak Česka v Rusku) bylo v posledních letech tématem řady dvoustranných debat a konzultací. Proběhlo o tom šest kol jednání, jež ale skončila poté, co Rusko vojensky napadlo Ukrajinu.

Česká republika trvá na tom, že nemovitosti umístěné na pozemcích svěřených Ruské federaci „nelze nadále považovat za místnosti diplomatické mise“ ve smyslu Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. V tomto smyslu poslala Moskvě několik diplomatických nót.

„Skutečnost, že tyto nemovitosti nejsou a ani nemohou být užívány k diplomatickým účelům, se stala o to více zjevnou v důsledku kauzy Vrbětice v roce 2021, kdy byla Ruská federace donucena radikálně snížit počet personálu svého velvyslanectví v České republice. Stávající kapacity nemovitostí proto mnohonásobně převyšují počet zbylého personálu Velvyslanectví Ruské federace v České republice a je jednoznačně vyloučeno, že by byly k diplomatickým účelům využívány,“ shrnuje nyní v návrhu usnesení ministerstvo zahraničí.

„Některé z nemovitostí jsou dokonce zjevně využívány ke komerčním účelům a na straně Ruské federace tak dochází k bezdůvodnému obohacení z titulu bezplatného užívání pozemků v rozporu s původně vymezeným účelem,“ stojí dále.

Česko má nyní – prostřednictvím Diplomatického servisu, příspěvkové organizace ministerstva zahraničí – možnost dosavadní smlouvy vypovědět pro porušení smluveného způsobu užívání. K tomu je ale v tomto případě s ohledem na dosavadní mezinárodní smlouvy potřeba usnesení vlády.

„Tento krok považuje Ministerstvo zahraničních věcí za žádoucí i ze zahraničněpolitického hlediska, kdy po nastolení odpovídajícího počtu personálu Velvyslanectví Ruské federace v České republice dojde i k objektivizaci rozsahu nemovitého majetku využívaného k diplomatickým účelům,“ vysvětluje ministerstvo.