ANALÝZA. Je-li rozpočet v rozporu se zákonem, tím hůře pro zákon. Je velmi pravděpodobné, že v duchu této teze se Babišova vláda pokusí změnit zákon o rozpočtové odpovědnosti. Na papíře si tak vytvoří polštář pro vyšší než nyní povolenou výši deficitu. Ale protože do návrhu svého rozpočtu to udělat nestihne, poruší vědomě zákon, který přitom sama původně prosadila.

„Máme za jisté, že nový rozpočet bude v rozporu se zákonem, jen zatím nevíme, o kolik,“ konstatuje předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Vláda plánuje svůj rozpočet schválit právě za týden – na svém zasedání 26. ledna.

„Nevíme, jak to chce vláda udělat. Napíšou, že neplní zákon? V právním státě je to zvláštní a nemá to dosud precedens,“ říká člen NRR Jan Pavel.

Podle něj se dá očekávat, že vláda zvýší odhad příjmů skrze lepší odhad výkonu ekonomiky. Tolik dodatečných příjmů ale bez zvyšování daní (které, jak deklaruje, tato vláda dělat nechce) vygenerovat nedokáže.

Populista nepopulární kroky nedělá

Vláda se podle platného zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (i podle ekonomické logiky) nemůže zadlužovat libovolně.

Respektive – mohla by, pokud by se adekvátně k výdajům zvyšovaly i příjmy. „Přání politické reprezentace se mají přizpůsobovat pravidlům, nikoli obráceně. Fiskální pravidla mají být nepříjemná, mají vás nutit dělat nepopulární kroky,“ podotýká Jan Pavel.

K nepopulárním krokům ale populistická vláda z podstaty nemá vůli, odvahu, ani chuť. Naopak. Explicitně slibuje nezvyšovat žádné daně: „Snížíme daně rodinám, živnostníkům, zaměstnancům, studentům a firmám.“

Konkrétně chce snížit daň z příjmů právnických osob na 19 %, zavést 0% DPH na léky na předpis, vrátit školkovné, slevu na druhého z manželů a zvýšit limity pro plátcovství DPH.

Současně slibuje výrazné navýšení platů (učitelé na 75 tisíc, nástupní platy policistů, vojáků a učitelů 50 tisíc), obnovení plných valorizací důchodů, zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech, zvýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc a návrat populárních slev (tj. státní dotace) na jízdné pro studenty a seniory ve výši 75 procent… Atd.

„Státní rozpočet nemá být jízda na tygrovi, ale má vznikat podle pravidel rozpočtování,“ říká předseda NRR Mojmír Hampl. Je to ale spíše v rovině přání.

Na tuhle veřejnou kritiku ze strany členů Národní rozpočtové rady mezitím reagovala na síti X ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní Fialova vláda zametala mandatorní výdaje pod koberec a plnila skříně kostlivci. Ona prý chystá „realistický rozpočet respektující zásady úplnosti a transparentnosti“.

Kritický postoj NRR označila za „svět trucovitého účetnictví bez ambice být v kontaktu s realitou, bez jakékoliv hospodářské, sociální a společenské odpovědnosti – a paradoxně i bez odpovědnosti za budoucnost“.

Zatímco rozpočet za rok 2024 se do zákonného limitu vešel a za rok 2025 už jen těsně – podle zatím předběžných čísel – také,  byť i díky kouzlení s rozpočtovými kapitolami, letošní rozpočet bude zcela jistě za hranou.

Maximální deficit 237 miliard Kč? Určitě ne

Naplňuje se tím teze, že závěry kontrolorů českých vládních rozpočtů (Národní rozpočtové rady) obvykle vítá a vyzdvihuje opozice a kritizuje vláda. Bez ohledu, kdo je kdo.

Nicméně ani rozpočet z dílny předchozího ministra financí Zbyňka Stanjury nebyl podle NRR bez chyb. Lze snadno zpětně dohledat, že v něm „Hampl a spol“ předem označili mnohé problémové a nerealistické položky, což se s koncem roku 2025 jen potvrdilo.

V rozpočtu původně podhodnocené výdaje lze identifikovat na tomto grafu:

ZDROJ: Národní rozpočtová rada

„Smutné na tom je, že u těch třech největších červených položek věděli úplně všichni, že nejsou rozpočtovány pravdivě. Věděli to ti, kteří to navrhovali i ti, kteří to schvalovali. Dali ale přednost klamu před poctivou praxí. Strašná chyba,“ komentoval tento graf na síti X bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

Hlavní rozdíl mezi rozpočtem minulým a tím novou vládou chystaným na rok 2026 je ale v souladu, respektive nesouladu se zákonem.

Zatímco rozpočet za rok 2024 se do zákonného limitu vešel a za rok 2025 už jen těsně – podle zatím předběžných čísel – také (byť níže zmiňujeme, že i díky kouzlení s rozpočtovými kapitolami), letošní rozpočet bude zcela jistě za hranou.

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (zákon č. 23/2017 Sb., který prosadila tehdejší Babišova vláda) ovšem stanovuje maximální povolený strukturální deficit sektoru veřejných institucí jako procento z prognózovaného HDP.

V přechodném období 2024–2027 ale povoluje deficity vyšší, stále se ale snižující.

• 2,75 % pro rok 2024
• 2,25 % pro rok 2025
• 1,75 % pro rok 2026
• 1,25 % pro rok 2027

Maximální zákonný deficit by tak pro rok 2026 vycházel přibližně na 237 miliard Kč.

Nová vláda ale tvrdí, že reálně v rozpočtu připraveném předchozí vládou na potřebné výdaje chybí 96 miliard.

A ministryně financí Alena Schillerová otevřeně plánuje, že deficit bude v roce 2026 nejméně 300 miliard. Takže nejspíš ještě více.

Pořád ale ještě zbývá zmíněná cesta novelizace ve stylu „není limit, není problém“. Plánu nahrává fakt, že zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je nyní v Poslanecké sněmovně otevřený kvůli projednávanému vládnímu návrhu zákona o účetnictví.

Není limit, není problém

Kromě toho, že Babišova vláda bude hledat příjmy, kde se dá (ovšem bez zvyšování daní) a k tomu slibovat škrty v provozu státu, je zjevné, že už je jen jedna cesta, jak mít vyšší deficity a neporušovat zákon: zákon o rozpočtové odpovědnosti novelizovat.

Nebylo by to poprvé, co se do původního znění sáhlo. Důsledkem dřívější novely jsou právě vyšší povolené deficity pro roky 2024–2027.

Změna tehdy přišla po období vysokých výdajů kvůli pandemii covidu s odůvodněním, že příliš rychlé škrtání výdajů by jen dále poškodilo ekonomiku. A panovala představa, že v roce 2028 by se měl deficit sektoru veřejných institucí vrátit na maximálně 1 % HDP.

Fialova vláda navíc změnila zákon tak, že výjimku mají výdaje na obranu (do deficitu se nepočítají).

Takže Zbyněk Stanjura připravil na letošek návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun, ale 49 miliard korun z toho byly výdaje na obranu, na které se vztahovala výjimka z rozpočtových pravidel. Právě tím se návrh do zákonných limitů těsně vešel.

Babišova vláda už deklarovala, že pod obranné výdaje se toho dá schovat ještě víc.

Pořád ale ještě zbývá zmíněná cesta novelizace ve stylu „není limit, není problém“. Plánu nahrává fakt, že zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je nyní v Poslanecké sněmovně otevřený kvůli projednávanému vládnímu návrhu zákona o účetnictví.