Rozhlas je chudším příbuzným televize, i tak berou manažeři ČRo v průměru dva miliony ročně

Manažeři Českého rozhlasu si loni v průměru vydělali 1,92 milionu Kč. Celkem vydal veřejnoprávní rozhlas v roce 2019 za práci osmi členů svého nejvyššího vedení 15 350 587 korun. Vyplývá to z údajů o ohodnocení osmi ředitelů Českého rozhlasu, které má HlídacíPes.org k dispozici.

Řídit veřejnoprávní televizi je náročnější než rozhlas. Disponuje větším počtem zaměstnanců, větším rozpočtem i vlivem, a proto její vedení musí čelit výraznějším tlakům. Vůbec poprvé je ale v českých podmínkách možné vyčíslit, jak je tento stav finančně ohodnocen. Přepočteno na generální ředitele činí rozdíl více než jeden milion korun ročně.

HlídacíPes.org už informoval, že patnáct členů vrcholného managementu České televize si v roce 2019 ve veřejnoprávním médiu vydělalo celkem 46 542 678 korun. V průměru vychází na jednoho manažera částka přesahující 3,10 milionu Kč. Přesnější informace odmítla ČT poskytnout.

Nově jsou k dispozici i údaje o ohodnocení osmi ředitelů Českého rozhlasu.

Ředitelé Českého rozhlasu

Stejně jako v případě veřejnoprávní televize, i v případě rozhlasu jde o skupinu manažerů bez generálního ředitele. René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu, i Petr Dvořák, generální ředitel ČT, jsou ohodnoceni jinak.

Jejich základní měsíční plat je známý a výši odměn určuje kontrolní orgán v podobě Rady Českého rozhlasu (dvakrát ročně, odměna za předcházející pololetí) a Rady České televize (jednou ročně, za předchozí kalendářní rok).

Ze srovnání udělených odměn vyplývá, že spokojenější s prací generálního ředitele je dlouhodobě Rada České televize.

Příjmy Petra Dvořáka v ČT (v Kč)

Dvořák byl do funkce zvolen 21. září 2011.

Kritéria udělování odměn generálnímu řediteli ČT a ČRo se liší. Stejně tak i frekvence jejich udělování. Rada ČRo generálnímu řediteli Zavoralovi nejčastěji snižovala odměnu kvůli nejrůznějším porušením Kodexu ČRo.

Příjmy Reného Zavorala v ČRo (v Kč)

Zavoral byl do funkce zvolen 21. ledna 2016.

Prospěšná změna zákona

Ani jedna z uvedených veřejnoprávních institucí sama od sebe nezveřejňuje, jaký je základní plat jejích manažerů a za jakou práci a v jaké výši dostávají odměny. Cesta k informacím se ale od roku 2020 výrazně zrychlila.

Dříve zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím v případě veřejnoprávních médií stanovoval, že o žádosti rozhoduje generální ředitel. Pokud ji zamítl, rozhodoval o případném odvolání znovu tentýž generální ředitel z pozice statutárního orgánu instituce.

Od roku 2020 o odvolání rozhoduje Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Díky tomu se doba od podání žádosti k případnému získání informace výrazně zkrátila. V minulosti neměl žadatel po zamítnutí svého odvolání proti zamítnutí žádosti o informace jinou cestu než soudní žalobu.

Jak dokazuje snaha právníka a novináře Tomáše Němečka domoci se od České televize od roku 2015 informací o ohodnocení manažerů ČT v letech 2011-2015 (dosud stále pravomocně neukončená), případně po téměř pěti letech v prosinci 2019 ukončený a pravomocně rozhodnutý soudní spor autora tohoto textu s Českým rozhlasem o poskytnutí informací o mzdách a odměnách manažerů ČRo za rok 2014, šlo o běh na velmi dlouhé trati.

Nově je od roku 2020 na základě rozhodnutí ÚOOÚ možné, zatím alespoň v případě Českého rozhlasu, uvést podrobnosti o ohodnocení manažerů této veřejnoprávní instituce za rok 2019 už dva měsíce od podání žádosti.

Přesto i v této věci musel ÚOOÚ původní zamítavé rozhodnutí generálního ředitele ČRo Zavorala zrušit a konstatoval porušení několika ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Zároveň ÚOOÚ nařídil ČRo požadované informace poskytnout.

Bez mimořádných extrémů

Ze srovnání s údaji za rok 2014 vyplývá, že v loňském roce nedocházelo v Českém rozhlasu k excesům při vyplácení mimořádných odměn. Jejich výše činila maximálně 18 procent celkového příjmu daného manažera. Nejvyšší z nich dosáhla 349 tisíc Kč.

Zdaleka se tak nepřiblížila mimořádné odměně tehdejšího náměstka Jiřího Svobody, který před svým odchodem do politického angažmá na postu primátora Českých Budějovic v dresu hnutí ANO za poslední měsíc svého působení v ČRo získal mimořádnou odměnu v hodnotě téměř 1 mil. Kč. Představovalo to více než 30 procent jeho příjmu z ČRo za rok 2014.

Základní mzda manažerů ČRo se loni pohybovala od 906 425 Kč do 1 438 593 Kč. Výkonnostní odměny v procentním vyjádření dosáhly u ohodnocení manažerů veřejnoprávního rozhlasu vůbec největšího rozdílu. Pohybovaly se od 240 tis. Kč do 390 tis. Kč.

Celkově si osm ředitelů Českého rozhlasu v roce 2019 přišlo na mzdu pohybující se od 1 446 061 Kč do 2 343 726 Kč. Bonusy ve formě sociálních benefitů (stravenky, příspěvek na penzijní připojištění, notebook, služební telefon) čerpali dle vyjádření Českého rozhlasu podobně jako ostatní zaměstnanci instituce dle pravidel stanovených kolektivní smlouvou, popřípadě jinými interními předpisy.

Příjmy ředitelů ČRo (2019)

Problémem nadále zůstává, že Český rozhlas nezveřejňuje s příslušnou částkou také konkrétního manažera. Důležité je to z toho důvodu, že by bylo možné ptát se, za co konkrétně byl daný manažer oceněn mimořádnou odměnou. Případně na čem konkrétně záviselo přidělení výkonnostní odměny.

Rozdíl mezi nejvýrazněji a nejméně ohodnocenými manažery Českého rozhlasu v roce 2019 činil téměř 40 procent. Pokud veřejnoprávní rozhlas tají konkrétní adresáty příslušných částek, riskuje možné pochybnosti o tom, zda postupuje v souladu s tzv. antidiskriminačním zákonem.

BBC jako vzor

Nejužší vedení Českého rozhlasu totiž oproti roku 2014, kdy je tvořili výhradně muži, čítá také jednu ženu. Zatímco britská veřejnoprávní BBC informuje o rozdílnosti ohodnocení svých zaměstnanců na základě genderu, u Českého rozhlasu ani České televize tomu tak není.

I díky takto zveřejňovaným informacím v únoru 2020 moderátorka BBC Samira Ahmed dosáhla po výhře v soudním sporu se svým zaměstnavatelem vyrovnání, jehož výše ale nebyla zveřejněna.

Ahmed na základě zprávy BBC o rozdílnosti ohodnocení zaměstnanců na základě genderu zažalovala korporaci kvůli tomu, že nebyla za srovnatelnou práci vyplácena stejně jako její mužský kolega.

Jmenovité uvedení příjemců částek je důležité i proto, aby veřejnost věděla, že byly přiřknuty v souladu se zákonem a kodexem příslušné instituce.

Ukázat to lze na příkladu jednoho z manažerů Českého rozhlasu, mluvčím Jiřím Hošnovi, který zároveň zastává funkci ředitele Komunikace, marketingu a obchodu. HlídacíPes.org informoval o tom, jak selektivně Hošna svou roli mluvčího naplňuje.

Veřejnost se ale dle stanoviska Českého rozhlasu nemá dozvědět, zda je Hošna za podobné jednání oceněn nebo potrestán.

Na Radu ČRo nespoléhejte

Zájmy veřejnosti by při kontrole veřejnoprávního rádia měla zastupovat Rada Českého rozhlasu. Realita je ale jiná. Autor při přípravě tohoto textu oslovil jak Radu ČRo jako celek, tak také konkrétně jejího mluvčího Miroslava Dittricha, který momentálně Radě předsedá.

V minulosti patřil Dittrich řadu let mezi vrcholné manažery Českého rozhlasu. Jako šéfredaktor stanice Dvojka byl i jedním z manažerů, jehož mzdu a odměny za rok 2014 HlídacíPes.org zveřejnil.

Otázky se týkaly toho, jak Rada ČRo konkrétně kontroluje, že generální ředitel ČRo postupuje s péčí řádného hospodáře v souvislosti s udělováním odměn manažerům ČRo na 1. stupni řízení, případně co považuje za adekvátní výši odměn těchto ředitelů.

I u těchto otázek, které směřovaly na Radu ČRo, případně přímo na něj osobně, Dittrich neodpověděl s tím, že záležitost musí „zkonzultovat s vedením Českého rozhlasu, protože to se netýká jen Rady“.

Jak předseda Dittrich dodal, „toto nejsou otázky, kolik má Český rozhlas stanic“. A právě proto se nedá spoléhat na to, že by veřejnost zastoupená Radou ČRo od svých zástupců dostala jasnou odpověď, která by nebyla pouhým vyjádřením, případně parafrází stanoviska vedení Českého rozhlasu.