Jak pracují nejvyšší čeští představitelé? Odpověď na to hledají výzkumníci STEM, kteří kladou od roku 2004 veřejnosti otázku, jak poslední měsíc pracoval prezident republiky. Do hodnocení je zahrnuta většina mandátu Václava Klause (funkce se ujímal v roce 2003) a dosavadní mandát Miloše Zemana. 

Zprvu měl Václav Klaus hodnoty vyšší, nebo stejné, než 70 procent kladných hlasů (roky 2004 a 2005). Pod hranici šedesáti procent se dostává jen jednou (2009), kdy šlo o ojedinělý výkyv, neb po něm následuje růst (od roku 2010).

Při pohledu do kalendáře lze dokonce najít pravděpodobné důvody tohoto růstu. V dubnu roku 2010 se v Praze odehrálo přelomové setkání prezidentů USA a Ruské federace. Václav Klaus hostil na Pražském hradě Baracka Obamu a Dmitrije Medveděva. Při schůzce byla podepsána smlouva START o snižování počtu jaderných zbraní.

Pozdější propad let 2011 a 2012 není na první pohled snadné vysvětlit. Vyžadoval by pečlivější analýzu za využití většího počtu dat, na což zde nemáme prostor. Možná nám ale pomůžete vy: těšíme se na vaše příspěvky do diskuse pod tímto textem.

Chcete podpořit HlídacíPes.org?

Udělejte to ZDE a získejte tak i unikátní publikaci ZE – MAN.

Během funkčního období Miloše Zemana (ujímá se úřadu 8. března roku 2013) proběhla zatím pouze dvě měření. Zatímco v prvním z nich získal v hodnocení 47 procent pozitivních hlasů (květen 2015), o rok později to bylo již téměř 60 procent (přesně 59 %).

Oba prezidenty veřejnost hodnotí výrazně příznivěji než další instituce jako je vláda a parlament.

Příště se proto budeme věnovat hodnocení práce vlády a parlamentu. Uvidíme, že u vlády má hodnocení větší rozkmit a v průměru dosahuje necelých čtyřiceti procent, zatímco parlament hodnotí veřejnost ještě přísněji, a to na úrovni třiceti procent. U obou institucí půjde o dlouhodobé výsledky za 23 let.

Materiál je součástí projektu Český seismograf

Společného publikačního projektu HlídacíPes.org a STEM z.ú. – Ústav empirických výzkumů. Základem jsou unikátní sociologická data o vývoji české společnosti za posledních 25 let, díky kterým výzkumníci STEM interpretují naši současnost a predikují blízkou budoucnost.