Andrej Babiš ve volební kampani. Foto: Profimedia

Recept na spokojenost: bohatství, vzdělání, zdraví a mládí. Vládo, zařiď to

Napsal/a Robert Břešťan 13. listopadu 2025
FacebookXPocketE-mail

GLOSA. Volby skončily a máme nový parlament. Kampaň sice burácela o bídě a spálené zemi, ale teď máme na obzoru i novou vládu s premiérem, který rád slibuje všechno všem a že bude líp. Recept na spokojenost je přitom prostý. Stačí být mladý, majetný, vzdělaný a zdravý.

I když výsledky voleb zejména v některých regionech ukazují na značnou nespokojenost se životem, výzkumníci Českého statistického úřadu naměřili něco jiného.

ČSÚ už pět let v řadě zjišťuje, zda (a jak moc) se Češi a Češky cítí spokojeni. Respondenti ve věku 16 a více let hodnotí svou celkovou spokojenost na škále od 0 do 10. Průměrný výsledek za rok 2024 dosáhl 7,4. To je, řekněme, něco mezi dobrý a chvalitebný.

Nad průměrem EU

I v době tzv. fialové bídy spokojenost ve srovnání s rokem 2021 kupodivu o desetinku vzrostla. Jsme zde dokonce se svými životy nadprůměrně spokojeni!

Víme samozřejmě, že statistika je disciplína ošidná. Když mi k obědu v ústech přistane celý pečený holub z Vodňan a sousedovi ne, oba jsme stejně statisticky vzato zkonzumovali půlku.

EU jako celek dosáhla skóre jen 7,2. Nejspokojenější jsou ve srovnatelných měřeních prý lidé v Rumunsku, Slovinsku a Finsku s průměrem 7,7–7,8.

Víme samozřejmě, že statistika je disciplína ošidná. Když mi k obědu v ústech přistane celý pečený holub z Vodňan a sousedovi ne, oba jsme stejně statisticky vzato zkonzumovali půlku.

Úroveň spokojenosti se pochopitelně liší podle toho, kdo je tázán.

I když spokojenost žen a mužů dosahuje stejné hodnoty 7,4 (otázka je, zda výsledek nemůže zkreslovat, pokud třeba manželé odpovídali za přítomnosti manželek, případně naopak), situaci proměňuje věk. Nejvyšší spokojenost statistikům udávali mladí lidé ve věku 16–24 let s průměrnou známkou 8,1. Nejméně spokojení jsou starší 65 let s průměrnou hodnotou 6,9.

K větší spokojenosti přispívá i vyšší vzdělání – respondenti s vyšším než středoškolským vzděláním uváděli průměrnou známku 7,9.

Významný vliv mají také příjmy. Domácnosti s nižšími příjmy hodnotily spokojenost známkou 6,8, zatímco vysokopříjmové domácnosti dosahovaly průměru 8,0.

Spokojenost se mírně liší podle místa bydliště. Ve městech dosahuje průměr 7,5, v menších městech 7,4 a na vesnicích 7,3.

Plán: předstihnout Rumunsko

Zajímavé rozdíly jsou patrné podle rodinné situace. Jednotlivci žijící samostatně udávali spokojenost 6,9, páry 7,3 a osoby žijící s dětmi dosahovaly nejvyšší hodnoty 7,7.

Nepřekvapí, že se potvrzuje, že je lepší být zdravý a bohatý, než nemocný a chudý. Lidé, kteří své zdraví hodnotí jako velmi dobré, udávali průměrnou známku spokojenosti 8,3.

Většina lidí (přes 40 %) hodnotí své zdraví jako dobré, s průměrnou spokojeností 7,6. Lidé s velmi špatným zdravotním stavem uváděli spokojenost pouze 4,5.

Takže program pro novou vládu zní jasně: chceme zdraví, bohatství, dobré vzdělání a pokud možno i mládí. To by bylo, abychom do čtyř let nepředstihli to Rumunsko.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)