Tuzemská energetická společnost ČEZ má ve svém portfoliu zajímavou pohledávku. Ruský plynárenský gigant Gazprom, nad nímž má většinovou kontrolu Kreml, mu v přepočtu dluží více než jednu miliardu korun. Dluh se neustále navyšuje o úroky z prodlení, Gazprom se ale k placení nemá a ČEZ řeší, jaké další kroky zvolí: „Lze říci, že jsme průkopníky v tom, jak při vymáhání rozhodčího nálezu postupovat.“

Po začátku ruské války proti Ukrajině Gazprom, ruská monopolní plynárenská firma, významně zkrátil dodávky. Nedodržel tak ani platnou smlouvu s ČEZ. Ten musel výpadek pokrýt nákupy plynu za tehdejší vysoké ceny. Rozdíl činil v součtu více než jednu miliardu korun, o niž ČEZ Gazprom v únoru 2023 zažaloval.

Gazprom požadavek odmítal s argumentem, že v dodání plynu měla zabránit „překážka vyšší moci“.

ČEZ je teprve jedním ze čtyř či pěti společností na světě, které vyhrály arbitráž nad Gazpromem z důvodů pozastavení dodávek plynu v období rusko-ukrajinského konfliktu.

Rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC) ve Švýcarsku letos koncem února dal ČEZ za pravdu: Gazprom, v němž má kontrolní podíl ruský stát, musí společnosti ČEZ (kde má Česko necelých 70 % akcií) zaplatit jak náhradu škody, tak úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení.

O kolik se dlužná částka denně zvyšuje, ČEZ neupřesnil: „Konkrétní čísla v tuto chvíli nezveřejňujeme,“ podotýká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Cesta přes Newyorskou úmluvu

Nad Gazpromem v mezinárodní arbitráži už dříve v podobných případech vyhrál třeba německý Uniper či rakouský OMV, nicméně ani v případě těchto firem se ruská společnost k vyplacení sumy nemá. Realisticky lze proto předpokládat, že Gazprom nehodlá platit ani ČEZ.

Ve své tiskové zprávě z konce letošního února to předjímá i ČEZ: „ČEZ přistoupí k výkonu rozhodčího nálezu, tzn. bude své nároky vymáhat exekučně.“

Do detailů toho, jakým způsobem by to mělo být, se ČEZ pouštět nechce.

„ČEZ je teprve jedním ze čtyř či pěti společností na světě, které vyhrály arbitráž nad Gazpromem z důvodů pozastavení dodávek plynu v období rusko-ukrajinského konfliktu. I přesto, že informace o postupu dalších v arbitráži úspěšných společností jsou velmi omezené, snažíme se tuto věc pečlivě sledovat a lze říci, že jsme průkopníky v tom, jak při vymáhání rozhodčího nálezu postupovat,“ říká mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Rakouský OMV už dříve oznámil, že přiznanou škodu ve výši 230 milionů eur chce získat tak, že do této výše nebude Gazpromu proplácet faktury za dodaný plyn. Ruská firma však reagovala zastavením dodávek a rakouská strana následně desítky let trvající kontrakt ukončila.

Německý Uniper vymáhal škodu přesahující 13 miliard eur. Podobně jako v případě ČEZ šlo o rozdíl mezi původní smluvní cenou a částkou, za niž byla nucena na trhu nakupovat v důsledku přerušení dodávek ze strany Gazpromu.

Na firmu podala arbitráž kvůli nedodanému plynu i finská společnost Gasum a polský EuRoPol GAZ.

Zmrazený ruský majetek? Nelze

Prvním krokem ČEZ by nyní měla být žádost k soudům ve vybraných zemích o uznání rozhodčího nálezu a o jeho vykonání – exekuci.

„Tento postup je v principu možný v kterémkoli ze 172 států, které se zavázaly dodržovat Úmluvu o uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů označovanou jako Newyorská úmluva,“ připouští Kříž s tím, že celý proces ale bývá časově dosti náročný.

Obecně lze postihnout pouze majetek dlužníka, což je v tomto případě Gazprom a nikoliv Ruská federace.

Exekuci na majetek Gazpromu by následně mělo být možné uplatnit všude tam, kde tamní soudy uznají platnost rozhodčího nálezu. „Bude třeba žádat soudy o jeho uznání, ale lze to spojit rovnou i s návrhem na nařízení exekuce, samotné řízení minimálně v první instanci probíhá zpravidla poměrně rychle,“ odhaduje Petr Bříza, parter advokátní kanceláře Bříza & Trubač a expert na mezinárodní arbitráže.

Exekučně je pak možné nechat zabavit leccos – kupříkladu nemovitosti patřící v dané zemi Gazpromu, ale i movitý majetek, jako jsou automobily, umělecká díla či třeba letadlo, pokud by bylo ve vlastnictví firmy. „V obecné rovině kdekoliv na světě, kde se nachází majetek dlužníka a kde tamější soudy uznají daný rozhodčí nález,“ doplňuje advokát Bříza.

Akcionářská práva v ČEZ, kde má stát majoritu, vykonává ministerstvo financí. To ale podle svého vyjádření do sporu nijak nezasahuje a zasahovat nehodlá. „Arbitráž je sporem vedeným společností ČEZ a stát do podobných sporů nezasahuje. Jak bude ČEZ postupovat a jaké jsou možnosti této společnosti ve vymáhání pohledávky, je tedy čistě na ní,“ říká mluvčí ministerstva financí Ondřej Macura.

Je i proto nepravděpodobné, že by mohl být předmětem exekuce ve sporu ČEZ s Gazpromem i majetek zmrazený v Česku v rámci sankcí proti Ruské federaci, byť právě ruský stát má v plynárenské společnosti majoritu.

Zmrazený ruský majetek podle dřívějšího vyjádření Finančního analytického úřadu nyní v ČR dosahuje výše zhruba deseti miliard korun.

„Obecně lze postihnout pouze majetek dlužníka, což je v tomto případě Gazprom a nikoliv Ruská federace. Majetek patřící Ruské federaci na základě tohoto nálezu tedy postihnout nelze,“ upozorňuje Petr Bříza.