Rakousko čistí názvy ulic od nacismu. Brzdí to i Babišovi spojenci Svobodní
Hornorakouské město Braunau je coby rodiště Adolfa Hitlera notoricky známé i v Česku, především díky mnohaletým diskusím, co se vlastně má stát s Hitlerovým rodným domem. Začátkem července, 80 let po konci války, rada města schválila změnu názvů dvou ulic odkazujících k nacismu. Posudek, o který se radní opírali, by mohl spustit dominový efekt v celém Rakousku. Proti přejmenování ulic byli zástupci Svobodných – od loňska partnerské strany hnutí ANO Andreje Babiše.
Asi dvě stě domácností v Braunau si brzy bude muset zvykat na novou adresu. Právě to vadilo zástupcům strany Svobodných (FPÖ), kteří se už dopředu stavěli proti přejmenování ulic. Pro obyvatele v důchodovém věku podle nich změna znamená zbytečné komplikace a náklady kvůli změnám dokladů a dalším administrativním úkonům.
Z uličních tabulí zmizí dvě jména: Josef Reiter – skladatel a od roku 1929 člen NSDAP a později i její kandidát v zemských volbách – a Franz Resl, humorista a Obersturmführer jednotek SA. Ulici pojmenovanou po Reslovi předloni mimochodem přejmenovala také hornorakouská metropole Linec.
Podobné debaty, včetně konkrétních změn názvů ulic, probíhají i v dalších rakouských městech, třeba v Salcburku nebo Štýrském Hradci. Také tam se v obou případech strana Svobodných stavěla proti přejmenování.
Argumenty, že přejmenování zbytečně zatíží místní obyvatele, byly svého času slyšet i v Česku, třeba při nedávné změně názvu pražské Koněvovy ulice na Hartigovu.
To, že kritika snahy očistit veřejný prostor od jmen odkazujících k nacismu, přichází v Rakousku právě od Svobodných, má ale ještě jiný rozměr než jen zájem o blaho občanů.
Extremismus, který Babišovi nevadí
Svobodní vznikli v 50. letech minulého století jako strana bývalých nacionálních socialistů a i po sedmdesáti letech se kolem ní (a přímo v ní) soustřeďují sympatizanti krajní pravice. Zdokumentovaných excesů, kdy si čelní představitelé strany pohrávali s nacistickou rétorikou či symbolikou, jsou desítky.
Příkladem je kauza nacistického „zpěvníku“ s popěvky bagatelizujícími či oslavujícími miliony židovských obětí holokaustu jako „Šlápněte na plyn, ať uděláme sedm milionů“, která před několika lety stála dočasně všechny funkce dolnorakouského politika Svobodných Udo Landbauera. Ten se však do politiky zanedlouho vrátil a dnes je zástupcem dolnorakouské hejtmanky.
Související články
Extremismus, o kterém se v Česku nemluví. K radosti Babiše a Okamury
Loni zase několik politiků FPÖ těsně před volbami navštívilo pohřeb, kde se podle zveřejněných videozáznamů zpívala jedna z písní spojovaných s jednotkami SS.
Šéf rakouského parlamentu Walter Rosenkranz za Svobodné musel letos vyhodit svého šéfa kanceláře a dlouholetého spolupracovníka Reného Schimaneka poté, co vyšly najevo Schimanekovy e-maily s pravicovými extremisty. Včetně stížností na „historické lži“ v dokumentu o Adolfu Hitlerovi nebo rozloučení „obvyklým pozdravem“, psáno ovšem i ve dvojznačné formě „GruSS“.
Podobných případů je mnohem víc, Svobodní je však vždy označovali za ojedinělá selhání jednotlivců. Poté, co loni historicky poprvé FPÖ vyhrála parlamentní volby – ačkoli po nich nedokázala sestavit vládu, cítí se strana silnější v kramflecích a méně nucená obhajovat své vlastní flirtování s krajní pravicí.
Ostatně, extremismus v FPÖ nijak nepřekáží ani hnutí ANO Andreje Babiše, který se Svobodnými a se stranou Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána loni vytvořil novou europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu.
Přichází „velký třesk“?
Vraťme se ale do města Braunau. Červencové jednání nebylo zdaleka první, kde tamní městská rada jednala o historické zátěži nacismu. Už dříve v letošním roce odebrali radní čestné občanství města dvěma osobnostem spjatým s nacistickou érou.
Podobné debaty, včetně konkrétních změn názvů ulic, probíhají i v dalších rakouských městech, třeba v Salcburku nebo Štýrském Hradci. Také tam se v obou případech zmíněná strana Svobodných stavěla proti přejmenování.
Související články
Babišovi rakouští patrioti. Vstřícní k Rusku a s Mein Kampfem v šuplíku
Samotnému hlasování v Braunau předcházelo zveřejnění právního posudku, který by mohl mít širší celorakouský dopad. Jeho autor, profesor linecké univerzity Markus Vašek, došel k závěru, že názvy ulic odkazující k nacismu porušují nejen rakouský zákon o propagaci nacismu, ale i státní smlouvu z roku 1955, a tím i rakouskou ústavu.
Ačkoli tedy obce a města mají prostor pro to určovat místní názvy podle svého, podle platných ústavních zákonů by kolizní názvy odkazující k nacismu měly automaticky odstranit, tvrdí posudek.
Mauthausenský výbor v Rakousku, který se dlouhodobě angažuje v připomínání památky obětí nacistického teroru a v boji proti extremismu, posudek přivítal jako „velký třesk“.
Podle výboru by teď na základě této právní analýzy měly i další rakouské municipality přezkoumat názvy veřejných prostranství, a ty zatížené nacistickým zabarvením odstranit. Radní v Braunau už měli posudek před červencovým hlasováním také k dispozici.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Ivan Kytka: Likvidace tvůrčí svobody je jasný rys totality. Poučení ze Stopparda
„Toxický“ Libanon. Za prudký nárůst rakoviny může kouření i životní prostředí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
ale toto není normální reakce,po desítkách let kdy to po válce nikomu nevadilo začít bořit domy a vymazávat historii.
Rakušákům prostě hrabe.
Mělo by jim stačit,že Hitler sice se v Rakousku narodil,ale Rakušanem být nechtěl a považoval se za Němce.Tím by to pro ně mělo být vyřešeno.
Ale asi není,když se bojí,jenže tohle jim nepomůže.
Gratuluji, popsal jste to přesně, „..Mělo by jim stačit, že Hitler..“
Protože, při bližším historickém pohledu, on to právě nebyl jenom Hitler, těch stoupenců fašismu i nacismu bylo i v Rakousku dost.
A že když půjdeme ještě zpět, na rozpad rakouské říše, tak tehdy některé požadavky vedly směrem k připojení k Německu.
Teď jde právě o to, zda si Rakušáci chtějí i toto dneska a furt dokola a zcela veřejně připomínat..
Ovšem v Česku veřejnou uctívačku SS gruppenführera Helmutha von Pannwitze a Hitlerových kozáků jednotek SS, někdejší členku Rady vlády premiérů Babiše a Fialy úřad vlády E. Číhalovou, vedoucí úřadu vlády Bc. Kotalíková, a dvě státní zástupkyně Prahy 1 a Města Prahy za kladení věnců a zapalování svíčky k rakouskému památníku nacistického válečného zločince H. v. Pannwitze v Tristachu obhajovaly, že je to v pořádku, zcela legální. Viz „Může dnes český občan veřejně a organizovaně uctívat nacistické válečné zločince? Dvě pražské státní zástupkyně vyjadřují v konkrétní kauze, že prý ano!“ https://www.pametnarodalhava.cz/muze-dnes-cesky-obcan-verejne-a-organizovane-uctivat-nacisticke-valecne-zlocince-dve-prazske-statni-zastupkyne-vyjadruji-ze-pry-ano/
Ono by to tak ale právně mělo být, jak ostatně je v tom dokumentu hned v úvodu citováno “ „trestný čin založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka podle § 403 tr. zákoníku nekriminalizuje podporu a propagaci nacismu jako takového, ale některého ze současných neonacistických hnutí“.
Protože dokonce ten § 403 zní „.. Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“. Čili tím je míněn aktuální stav, aktuální založení, existence podpora a propagace takového hnutí..“..směřujícího aktuálně k potlačení práv a svobod člověka.
Ale , justiční zásahy proti projevům vůči hnutí, které existovalo hluboko v historii a bylo už dávno zrušeno, vyznívá ze strany státní moci vždycky groteskně.
Pannwitz -„Panje“-byl zvláštní případ.Že byl Gruppenführer to čtu až u vás,psalo se o něm vždy jako o generálovi,byl z vojenské rodiny z východního Pruska a kozáci si ho zvolili atamanem.Šel raděj na smrt než aby je opustil.Kozáci se probili do Rakouska,kde se chtěli vzdát tuším Angličanům,ale ti na ně vytáhli plamenomety.To byl válečný zločin ! Nicméně u nás kozáci (nevím zda ti jeho)napáchali zlé věci.Nemyslím si ale,že byli pod SS,na svých symbolech runy nemají a šlo o Goebbelsem získané vojáky.Takže úcta k hrdinovi jímž Pannwitz určitě byl,žádný etický problém nepředstavuje.
Mimochodem, před pár měsíci byl i u nás velice akutní požadavek přejmenovat v Karlových Varech Moskevskou ulicipodle Bartošky.
Ale – místní lidé jim to velice rychle rozmluvili. Ono totiž a skutečně „Pro místní obyvatele (všeho) věku změna znamená zbytečné komplikace a náklady kvůli změnám dokladů a dalším administrativním úkonům. Ono totiž to „administrativním úkonům“, znamená nahlásit – a povinně- tu změnu všem i státním i nestátním institucím, které to vyžadují. .A je, že se to netýká jen občanů, ale i podnikatelů, kteří mají těch povinností nahlašovat jakékoliv změny pod velikou pokutou“ mnohem víc.
Takže to ať si všude rozmyslej. Jestli takovou nařízenou změnou spíš ty zástupce totality lidem spíš zase nepřipomenou.
A jak se vypořádala Francie s Napoleonem?
Historii přejmenováním ulic nezměníte.
Jenže Napoleon je ve Francii vnímán jako postava spíš kladná: Zlikvidoval excesy předchozích republik a snažil se učinit Francii velkou. Ostatně, jeho hrob v pařížské Invalidovně je v podstatě čestné místo.
MMCH, z Napoleonova občanského zákoníku čerpá občanské právo prakticky všech civilizovaných států.
Trochu jiný pohled:
Přejmenování ulice znamená, že stovky občanů budou muset měnit doklady (občanky, řidičáky, pasy) a desítky podnikatelů veškeré doklady spojené s jejich aktivitou v dané lokalitě. Pochopitelně, obrovská časová ztráta a náklady s tím spojené.
Kamaráda před pár lety postihlo, že se pokrokoví soudruzi rozhodli ulici, na níž bydlí a má i firmu, rozdělit na dvě. Ještě to udělali tak „geniálně“, že nový název dostala první polovina stávající ulice, takže v té druhé se změnila alespoň čísla orientační. Čili všechny doklady nové, smlouvy s pojišťovnami (jako zubař) také, změnit smlouvu i instrumentářce a vyřešit novou adresu zaměstnání se sociální pojišťovnou, kam jí jako podnikatel zaměstnankyni platí část pojištění. „Zábava“ na mnoho týdnů.
.
Docela by mě zajímalo, kolik procent z těch horlivých aktivistů by bylo ochotno si od některého ze starších zde bydlících občanů nechat vystavit plnou moc a vyběhat mu ty změny adresy na úřadech. Velice se obávám, že ani o pomoc při opravě navštívenek (změna názvu ulice) by mnoho zájemců nebylo. A o tom, že by nějací aktivisté chudším občanům ty změny zasponzorovali, se snad ani nedá uvažovat.
.
A pak se pokrokoví soudruzi diví, že Svobodní, kteří tyhle zhůvěřilosti nepodporují, mají stále vyšší preference. Kolik si soudruzi myslí, že je bude volit z těch lidí, které poškodí přejmenováním ulice?
Mimochodem a teď si představte druhou variantu – že by totiž stát, na základě nahlášení takové změny o změně ulice provedl ty hromadné změny sám
– jednak tedy všem těm tamo bydlícím občanům automaticky vystavil a zaslal všechny nové doklady (bez žádosti)
– ale taky současně všem institucím rozeslal sám informaci o té změně, aby si jí zapracovaly sami – a nemuseli jim je ti občané hlásit osobně.
Což by jistě vítaná úleva byla a při současném stupni digitalizace státní správy by již i byla možná. Tedy, kdyby zájem státu byl, alespoň trochu pomáhat lidem.
Ono docela groteskní je, že dokonce nedávný digitální hit – eObčanka ztrácí při té změně adresy svou platnost – a nedá se takto jen „digitálně změnit“. Stejně si musíte jít nahlásit a vyměnit tu „starou plastovou občanku“ s novou adresou – a teprve potom co je znovu vystavena, se zaktualizují ty údaje v eObčance.
Digitalizaci měli v resortu piráti, takže to nemohlo dopadnout líp. Jen se musíme radovat, že to nedopadlo ještě hůř.