ANALÝZA. Štýrský Hradec (Graz), druhé největší město Rakouska, se propadá do rekordních dluhů a letošní rok začal s částečně zmrazeným rozpočtem. Město je baštou komunistů, kteří zde před čtyřmi lety vyhráli komunální volby a usedli do vedení. Uchytit se zde snaží také skupina radikálních komunistů, která se hlásí k odkazu Marxe a Lenina a koncem minulého roku založili v německy mluvících zemích stranu RKP (Revoluční komunistická strana).

Zadlužování Štýrského Hradce se stupňuje již nejméně deset let, letos by ale podle auditorů už mohlo ohrozit fungování města.

„Město je již krátkodobě ohroženo z hlediska ekonomického přežití. Vzhledem k současné finanční situaci se zdá, že je možná nekontrolovatelná stagnace. Neexistuje žádná alternativa k významné a velmi rychlé konsolidaci města,“ citují auditory Účetního dvora rakouská média.

Podle zprávy auditorů bylo už po roce 2013 jasné, že město Graz potřebuje strukturální reformy. K těm ale nedošlo, údajně navzdory neustálým varováním a doporučením městského kontrolního úřadu.

„Městu Graz se opět nepodařilo strukturálně konsolidovat svůj rozpočet. Předložené střednědobé plánování na roky 2027 až 2030 ukazuje, že ze současného pohledu není možné předložit plně financovaný rozpočet. Aby bylo možné v krátkodobém horizontu kontrolovat likviditu domu ve Štýrském Hradci, navrhuje Finanční a majetkové ředitelství místní radě od 1. ledna 2025 rozpočtový blok ve výši 12 milionů eur,“ stojí v doporučení.

Městský radní pro finance Manfred Eber (KPÖ) představil plánovaný dvojí rozpočet na konci listopadu. Oznámil, že bude nutný nový dluh a míra dluhu bude nadále stoupat. Na konci roku 2026 pravděpodobně překročí hranici dvou miliard eur.

Návrh odhadů vedení města pro roky 2025 a 2026 ale není podle auditorů ekonomicky udržitelný. Dluh města se podle nich do roku 2030 zvýší ze současných 1,87 miliardy eur na 2,54 miliardy.

Komunista Manfed Eber naopak oponuje závěrům auditorů. Argumentuje tím, že „u investic dochází vždy ke zpožděním a nutné navýšení hotovostního úvěrového limitu je ze strany státu čistě formálním aktem“.

Přiznal ale, že pokud by byly návrhy auditorů realizovány, muselo by město drasticky omezit služby, jako je péče o děti a vzdělávání. „Mediálně hodně diskutované financování sportu a kultury by muselo být na základě uvážení městského auditora zcela zrušeno,“ uvedl Eber.

Opozice předložený rozpočet a kroky vedení města zkritizovala. „Komunistická městská vláda žene Štýrský Hradec hlouběji a hlouběji do dluhové bažiny. Vedení města si neuvědomovalo vážnost situace a místo korekcí kurzu podpořilo explozi dluhů,“ uvedl člen městské rady NEOS Philipp Pointner pro rakouskou veřejnoprávní televizi.

Zastupitelé z liberální strany NEOS webu HlídacíPes.org sdělili, že zpráva městského auditora o aktuálním rozpočtu je znepokojuje, ale vedení města jejich návrhy na řešení situace nebrala v potaz.

„V loňském roce jsme jako NEOS Graz kriticky zkoumali návrh rozpočtu města, zejména s ohledem na transparentnost, udržitelnost a strukturální reformy. Naším cílem bylo upozornit na dlouhodobé finanční výzvy a zároveň navrhnout konstruktivní řešení. Bohužel všechny naše iniciativy byly vedením města zamítnuty,“ napsal v mailu Andreas Friessnegg-Fahrngruber, vedoucí frakce NEOS v zastupitelstvu Štýrského Hradce.

„Největším problémem je podle nás nedostatek dlouhodobého finančního plánování a chybějící strukturální reformy. Současné vedení města za to musí nést odpovědnost, protože nejpozději do roku 2027 – po současném volebním období zastupitelstva – se bude muset něco udělat.“

Předsedkyně klubu lidovců Anna Hopperová vidí rozpočet jako „důkaz, že primátorka Kahrová a KPÖ prostě nemohou hospodařit. Četné dceřiné společnosti v oblasti odpovědnosti koalice plánují v příštích letech rekordní ztráty. Navzdory údajnému ,úspornému rozpočtu‘ je výsledkem hora dluhů, která roste rychleji než kdykoli předtím. O půl miliardy eur za pouhých pět let – to je tolik jako za předchozí dvě desetiletí.“

Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org

Celostátní recese? Salcburk dluh snižuje

Lidový dům ve Štýrském Hradci, který je sídlem štýrské komunistické strany KPÖ, je v úterý dopoledne zamčený. Ve dvoře postávají předvolební „áčka“ s obličeji kandidátů z okolních obcí, připravené na kampaň komunálních voleb, které se konají na konci března.

Ve venkovním prostoru přilehlé školky povykují děti, jinak ale nikde nikdo. Na email odpovídá mluvčí starostky Georg Fuchs.

„Téměř všechny rakouské obce jsou ve složité finanční situaci: rostoucí náklady na energie a personál jsou kompenzovány klesajícími příjmy. A je tomu tak už léta, protože naše země je v nejdelší recesi v historii druhé republiky,“ uvádí na dotaz, jak reagují komunisté na kritiku jejich levicové politiky, která podle opozice nedokáže vyvést město z dluhové spirály.

„Obce v Rakousku, bez ohledu na to, zda jsou spravovány nalevo nebo napravo, mají jen malou příležitost generovat příjem, a proto jsou primárně závislé na výdělkové situaci na spolkové úrovni, kde má od roku 1987 vládní odpovědnost ÖVP (lidová strana).“

Pravdou je, že dluh roste například i Vídni, jejíž schodek by podle rakouských médií letos mohl vzrůst na 3,8 miliardy eur namísto odhadovaných 2,2 miliardy. Vídeň má ale šestkrát více obyvatel než Štýrský Hradec a hospodaří ročně se zhruba 40 miliardami eur.

Dluhy rostou také Linci, do konce roku 2025 podle odhadů vystoupají na zhruba 983 milionů eur. Ale v Salcburku naopak míra zadluženosti dlouhodobě klesá – do konce roku 2025 by měla být jen deset milionů eur.

Právě v Salcburku před dvěma lety nečekaně také uspěli komunisté. V zemských volbách v roce 2021 v Salcbursku získali téměř dvanáct procent, v metropoli Salcburku to bylo dokonce 21,5 procenta. Rakouská média hovoří o senzaci, protože v posledních zemských volbách před pěti lety získala KPÖ jen 0,4 procenta hlasů.

Ve štýrském parlamentu je KPÖ zastoupena již od roku 2005, dosahovala ale jen výsledků v rozmezí čtyř až šesti procent. V roce 2021 ale dokázali komunisté v komunálních volbách ve Štýrském Hradci zvítězit se ziskem 28,9 procenta a starostkou města se stala jejich kandidátka Elke Kahrová.

Toto vítězství ale nebylo bleskem z čistého nebe. KPÖ získala ve Štýrském Hradci téměř 20 procent už v roce 2012 a tehdy se stala druhou nejsilnější stranou za lidovci (ÖVP). Tento úspěch zopakovala také v roce 2017. Nyní má KPÖ 15 zastupitelů ze 48 a jejich koalice se socialisty a Zelenými má v radě města těsnou většinu.

Vážené soudružky a soudruzi

Loni v listopadu oznámila platforma radikálních „revolučních“ komunistů v Rakousku vznik nové strany Revoluční komunistická strana. Ta nyní vyzývá k akci a aktivní je také ve Štýrském Hradci.

„Vážené soudružky a soudruzi, s rokem 2025 vstoupilo Rakousko do období velkých změn… Dělnická třída a mládež potřebuje komunistickou politiku, která se zaměří na aktivizaci mas v třídním boji proti útokům… Krize kapitalismu se zhoršuje, kapitalisté útočí – a komunisté se musí a budou bránit!“ burcuje strana na svém webu.

„Noví komunisté“ nyní cílí především na mladé lidi a studenty. „Rádi bychom využili této příležitosti a informovali vás, že bychom rádi přijali vaši nabídku spolupráce ve volbách do ÖH (studentských samospráv) v polovině května. Konkrétně tedy navrhujeme, aby se KSV-KJÖ (Komunistická studentská mládež a Mladí komunisté) a RKP zúčastnily nadcházejících voleb do ÖH se společnou kandidátskou listinou na spolkové úrovni na výše uvedeném politickém základě. Navrhujeme název „KSV-KJÖ & RKP“ a srp a kladivo jako společný symbol,“ uvádí platforma, která se netají svým obdivem k Leninovi a dalším odkazům bývalého Sovětského svazu.

Volby do studentských samospráv (ÖH) 2025 se budou konat od 13. do 15. května 2025. V těchto celostátních volbách do studentských samospráv mohou studenti rakouských univerzit a vysokých škol každé dva roky volit přímo své zástupce.

Toto spolkové zastoupení je právním zastoupením všech studentů vůči politikům. Vykonává práci studentské reprezentace také v pracovních skupinách ministerstva školství.

Ve Štýrském Hradci mají radikální komunisté podle rakouských médií i podle vlastních výzev na Instagramu základnu v malém podniku s názvem Gmota. HlídacíPes.org se snažil na místě zjistit více.

Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org

„Koho hledáte? RKP? O tom nic nevíme… My jsme tady pro všechny, ale jsme spíše apolitičtí,“ tvrdila skupinka mladých žen, která se v podniku nacházela v době, kdy byl otevřen v rámci akce „Obchod bez placení“. Na instagramovém profilu štýrské pobočky RPK přitom mladí lidé ve videích přímo zvou veřejnost na pravidelná setkání právě na adrese Gmoty.

Komunistická starostka Štýrského Hradce Elke Kahr údajně stranu RKP také nezná. „Stranu RKP neznáme, nevšimli jsem si jí ve Štýrském Hradci (a nikde jinde) a proto se domníváme, že tato skupina je mimo pozornost veřejnosti,“ sdělil webu HlídacíPes.org mluvčí starostky Georg Fuchs.

Na doplňující dotaz s konkrétními odkazy ještě doplnil: „To téma znám, tahle partička je zjevně identická se skupinou Der Funke, která tyto plakáty vylepuje po městě už léta. Zatím však nezískala žádné veřejné uznání, natož politickou sílu.“

Podle místního webu Mein Bezirk je přitom podnik Gmota podporován městem i přímo kanceláří starostky. Starostka nepopřela, že o dotyčných aktivistech ví, ale distancovala se od jejich politického angažmá. „Žádné politické konexe neexistují.“

Rekordní série bankrotů

Ve Štýrském Hradci se pod vládou komunistů zjevně příliš nedaří ani byznysu. Řada obchodů si v únoru na vchodové dveře vylepila plakát kampaně místní hospodářské komory, která upozorňuje, že město potřebuje také podnikání.

„Kdo na to zapomene, riskuje vše,“ hlásá kampaň na žlutých plakátech.

Média také upozorňují na nevídanou sérii bankrotů firem ve městě.  Bezprecedentní situaci potvrdila i Asociace alpských věřitelů (AKV).

„V prvních třech čtvrtletích roku 2023 bylo zahájeno insolvenční řízení pro 382 společností po celém Štýrsku, což představuje nárůst o 19,38 procenta ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Podle AKV čelí soukromý sektor ve Štýrsku třetímu rekordnímu bankrotu v řadě. Štýrsko zažilo v posledních dvou letech rekordní bankroty, přičemž v roce 2022 bylo zahájeno řízení o vyrovnání dluhů na majetku 1049 soukromých osob a v roce 2023 na majetku 1032 soukromých osob. Těchto čísel bude dosaženo také v roce 2024,“ napsal před rokem a půl deník Kleine Zeitung.

Další vývoj pak trend potvrdil, krize se ovšem týká celého Rakouska. „Rok 2024 ještě neskončil, ale už teď je jasné, že jde o rok rekordní: Nikdy předtím nebylo registrováno tolik bankrotů – na konci roku budou celkové závazky téměř 7000 bankrotů firem celostátně činit až 20 miliard eur, což je podle AKV historické maximum,“ napsal v prosinci Kleine Zeitung.

Nejlepší výsledek na parlament nestačil

Komunistická strana Rakouska (KPÖ) o sobě dala vědět i v loňských zářijových parlamentních volbách. Přestože v parlamentu nezasedne, dosáhla s 2,4 procenta svého nejlepšího výsledku od roku 1962.

KPÖ byla založena v roce 1918 jako Komunistická strana Německého Rakouska (KPDÖ) a je jednou z nejstarších komunistických stran na světě. Mezi lety 1933 a 1945 byla zakázána. V Národní radě byla zastoupena pouze v letech 1945 až 1959.

Podle dokumentů zveřejněných v roce 2005 existovaly v 50. letech kontakty mezi vedením KPÖ a politbyrem v Moskvě a předseda Johann Koplenig byl v pravidelném kontaktu se Stalinem. Diskutovat se mělo mimo jiné o sovětských plánech pro Rakousko.

Na zemské úrovni byla KPÖ zastoupena do roku 1970. Poté na 35 let z veřejných funkcí zmizela. Od roku 2005 má opět zastoupení ve Štýrsku (nyní dva mandáty) a od roku 2023 v Salcburku (čtyři mandáty). Celostátně má strana nyní přes 130 křesel na zemské, místní a okresní úrovni.

Rakousko má novou vládu od začátku tohoto týdne. Trojkoalici složenou ze sociálních demokratů (SPÖ), lidovců (ÖVP) a liberálního uskupení NEOS jmenoval prezident Alexander Van der Bellen v pondělí, pět měsíců po volbách.

Vláda vznikla až na třetí pokus. Nejprve se po zářijových volbách pokusili o její sestavení stejné strany, které nyní vládu vytvořily. Tehdy se ale nedohodli a další pokus dostali pravicově populističtí svobodní FPÖ, kteří volby s 28,8 procenta vyhráli.

Ani oni nebyli úspěšní a k jednacímu stolu se poté vrátila současná nová koalice. Novým kancléřem je lidovec, čtyřiašedesátiletý právník Christian Stocker (ÖVP). Lidovci získali ve volbách 26,3 procenta a sociálními demokraté 21,1 procenta. Do parlamentu se dostala ještě liberální strana NEOS s 9,1 procenta a Zelení s 8,2 procenta.