Česká technologická společnost Avast patří mezi zavedené globální firmy, její antivirový program používá přes 400 milionů lidí po celém světě. „Když na naše oddělení přišlo první PC, všichni ohrnovali nos, protože oni byli ti programátoři pro sálové počítače, a ne pro nějaké hračky pro děti. Takže jsem se jím začal zabývat já,“ vzpomíná jeden ze dvou zakladatelů Avastu Pavel Baudiš.

Dnes firma sídlí v horních patrech moderní budovy zvané Enterprise na pražském Pankráci, odkud se také tahle globální firma řídí. „Srovnat to s tím, jak jsme v roce 1991 s kolegou Edou Kučerou začínali, se to samozřejmě nedá. To jsme byli ve dvou kancelářích a vůbec nás tehdy nenapadlo, že bychom se dostali tak daleko,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Pavel Baudiš (který je i významným donátorem serveru HlídacíPes.org, pozn, red.).

Když se podíváte na ty tři dekády od roku 1989, je nějaká část, kterou pro sebe i pro firmu považujete za nejlepší?

Já jsem spokojen s celým tím vývojem. Z hlediska společenského vývoje jsou tu samozřejmě nějaké výkyvy, ale to člověk moc neovlivní. Z hlediska firmy je úžasné, kam jsme došli, a je to hlavně díky lidem, kteří na tom pracovali.

Nepřijde vám, že ve veřejné debatě dostávají 90. léta, jako roky rychlého budování kapitalismu, nezaslouženě na frak, že mají až příliš nálepku doby tunelářů, kapitalismu bez zábran a bez pravidel?

Je pravda, že se dnes zdůrazňují více negativa té doby, ale samozřejmě – pokud bylo něco v rozporu se zákonem, v pořádku to není. Dnes jsme ale zase o dalších 30 let dále. Myslím, že pro tehdejší společnost byla 90. léta dobou, kdy všichni cítili, že je tu konečně šance vybudovat něco nového a skutečně tím ta společnost žila. Bylo to náročné v tom, že všichni začínali a nikdo moc nevěděl, jak to bude fungovat. Nevěděli jsme o tom, že existuje něco jako byznysplán, člověk se učil za pochodu všechno, včetně daní. Spousta lidí se do toho vrhla po hlavě a dokázala vybudovat fungující firmu. Bylo by příliš idealistické si myslet, že k excesům nedojde.

Podle některých průzkumů až třetina Čechů a Češek starších 40 let vzpomíná na dobu před rokem 1989 jako na lepší. Překvapuje vás to?

Já ty nálady trochu vnímám, ale třetina je opravdu hodně velké číslo. Je to ale asi i normální lidská vlastnost – tehdy jsme byli všichni ještě mladí, zdraví, plní síly. Je pravda, že když se před rokem 1989 člověk nijak neangažoval, mohl přežívat celkem v pohodě, lidé na sebe měli mnohem více času, na televizi se koukat nedalo a internet nebyl. Mezilidské vztahy v rámci komunit fungovaly asi lépe než dneska. I to určitě přispívá k tomu, že to takto lidé vnímají. Ovšem po ekonomické stránce se republika posunula ohromným způsobem, to se vůbec nedá srovnávat. Je ale pravda i to, že řada lidí – někteří vlastní vinou, někteří bez ní – spadli do exekucí a mají problémy. I tak mne ale ta třetina lidí překvapuje.

Všechno je náhoda…

První antivir jste vytvořili v roce 1988. To ale ještě soukromé podnikání možné nebylo, bylo to v rámci výzkumu?

Pracovali jsme ve Výzkumném ústavu matematických strojů, což byla zajímá organizace, která se věnovala vývoji operačních systémů a programů pro sálové počítače a minipočítače, které se ve východním bloku vyráběly jako klony amerických počítačů. Byla tam strašná spousta chytrých lidí, zajímavé je, že v našem oddělení bylo dokonce víc signatářů Charty 77 než komunistů. Byl tam čas na zajímavé diskuse, na různé studium, byla možnost se rozvíjet. Když na naše oddělení přišlo první PC, tak nad ním všichni ohrnovali nos, protože oni byli ti skuteční programátoři pro sálové počítače, a ne pro nějaké hračky pro děti. Takže jsem se jím začal zabývat já. V té době také přijel z Moskvy jeden kolega s disketou, na níž je prý virus, a jestli se na to chci podívat. Zanalyzoval jsem ho, byl zajímavý a hned jsem napsal program, který jej dokázal z počítače odstranit. Pak ale trvalo půl roku, než se mi do rukou dostal další virus. Tak jsem o tom v mezičase přemýšlel obecně a navrhl jsem a napsal programy, které byly schopné monitorovat systém a zjišťovat integritu dat. A to byl základ Avastu.

Takže tak trochu náhoda.

Samozřejmě. Všechno je náhoda. Dnes je to úplně odlišný svět. Původně se viry šířily přes diskety, neexistoval internet, e-mail, nic podobného. Na počátku nebyl antivirus ani naším hlavním produktem. Dnes naše programy používá více než 400 milionů lidí po celém světě.

Firma jako taková vznikla v roce 1991. Měl jste chuť s tím později někdy praštit?

Krize pochopitelně přišla. Nás ale od počátku lákalo mít svobodu, i když s ní i odpovědnost za zaměstnance. Chtěli jsme dělat něco užitečného a zároveň podle svého. S tím ale souvisí i to, že když se něco udělá špatně, následky mohou být zdrcující.

Hlavní zlom ve vašem podnikání paradoxně přišel ve chvíli, kdy jste se svůj antivirový program rozhodli nabídnout zadarmo.

To bylo až později. Na začátku 90. let existovala řada lokálních antivirových firem, které se dokázaly dobře uživit. My jsme se soustředili hlavně na velké firmy, banky, státní instituce. V druhé polovině 90. let ale nastoupily globální firmy, přišel Symantec a nasadil agresivní cenovou politiku. Náš vývoj byl naopak stále dražší, protože vznikaly nové verze operačních systémů a zároveň nám klesaly prodeje. Bylo jasné, že takto dále nemůžeme přežít. Rozhodli jsme se, že jediná cesta, jak z toho ven, je udělat z toho také globální firmu. Což s produktem jako je antivirus není tak složité. Chyběly nám ovšem peníze na marketing a nakonec jsme šli ve stopách AVG, a použili jsme ten model freemium, i když se tomu tak ještě neříkalo. Ukázalo se, že to byl správný krok. Nestačí ale, aby byl program zadarmo, musí být i dobrý, protože klíčové je doporučení mezi zákazníky. Náš program dobrý byl, i tak jsme se ale na první milion zákazníků dostali až za 30 měsíců. A když jsme nabídli placenou verzi, první zákazník se objevil až po deseti dnech.

Pořád jsme česká firma

Koncem letošního října se v médiích hodně mluvilo o tom, že hackeři ze zahraničí napadli vnitřní síť Avastu a snažili se napadnout produkt CCleaner. To asi pro firmu nebyly příjemné okamžiky…

CCleaner měl problémy už před rokem a půl, kdy jsme ho kupovali. Už v té době tam něco bylo a dokonce se škodlivý kód dostal v jedné verzi i k uživatelům. To je samozřejmě nepříjemné, ale odborná veřejnost i zákazníci ocenili, jak jsme se k tomu postavili, že jsme byli naprosto otevření a upřímní. Byla trochu i naše chyba, po převzetí jel CCleaner ještě chvíli vlastní cestou, měli jsme ho daleko rychleji integrovat z hlediska bezpečnosti.

Ilustruje to podle vás nějak svět, v němž dnes žijeme? Doba hackerů, kyberútoků, dezinformací…

Myslím, že u obou těch útoků na CCleaner nebyl primárním cílem útoku Avast. Byla snaha napadnout náš produkt tak, aby se dostali k uživatelům, šlo jim o několik málo speciálních firem. Nešlo jim o to nějak poškodit Avast ani většinu uživatelů toho programu, ale chtěli cíleně proniknout do konkrétních firem. Nedělám si iluze, tyto útoky jsou často řízeny na státní úrovni. Státy jako je Rusko a Čína, ale i další, včetně USA, mají specialisty, kteří se věnují jak obraně, tak útokům. Tyhle mezistátní hrátky ale rozhodně nejsou oblast, kde bych rád viděl Avast. Realita je ale zkrátka taková, že se některé skupiny Avast pokusily využít.

Česká kontrarozvědka BIS ovšem uvedla, že se podařilo ochránit stovky milionů uživatelů z celého světa. Vidíte to také tak?

Myslím, že data uživatelů byla v bezpečí. Pokud by se jim ale podařilo proniknout dále a stáhnout data uživatelů, k ohrožení dojít mohlo. Ve spolupráci s BIS a dalšími externími firmami se to podařilo zachytit ještě v době, kdy se teprve chystali k finálnímu útoku na CCleaner.

V roce 2018 jste vstoupili na londýnskou burzu. Považujete se stále za českou firmu?

Samozřejmě považujeme. Veškeré daně, kromě nějakých odvodů za zaměstnance v cizině, se platí v České republice. Byli jsme letos na jaře vyhlášeni jako jedenáctý největší plátce daní v Česku. Sídlí tu náš management. Celosvětově máme asi 1700 zaměstnanců a z toho až 1200 je v Česku.

Vy jste dnes největší individuální akcionář Avastu, myšleno jako fyzická osoba?

V současné době ano.

Hledáte pro sebe i nějaké nové investice?

Letos v lednu jsme koupili hotel Intercontinental. To je myslím zajímavá věc. Hotel stojí na úžasném místě. Kdysi to byl nejlepší hotel v Praze, s nejlepší restaurací, ale potenciál se během doby ztratil. S tím tedy máme velké plány včetně toho, že by mělo dojít k úpravě a oživení celého okolí včetně piazzetty. Rádi bychom přispěli k tomu, aby to tam vypadalo lépe, dnes je to tam trochu smutný pohled, i když je to vlastně na okraji Pařížské. Vypsali jsme už dvě soutěže, jednu na operátora, protože není jisté, že to zůstane pod hlavičkou Intercontinental. Druhá byla právě na architektonické řešení jak hotelu, tak okolí. Obě se chýlí ke konci. (S odstupem dní po rozhovoru oznámili majitelé Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera, že provoz hotelu převezme řetězec Fairmont Hotels & Resorts, součást sítě Accor. Od května 2020 se název změní na Golden Prague Hotel. Návrh úprav okolí hotelu vytvořilo české architektonické studio TAK, pozn. red.)