Pokuty v řádech desítek milionů eur udělily loni úřady bankám a finančním institucím za porušování pravidel pro prevenci praní špinavých peněz. Odsouzena byla lucemburská banka, generální ředitel řetězce nizozemských supermarketů či jihokorejský majitel kryptoměn.

Soukromá banka Edmond de Rothschild Europe se stala historicky první bankovní institucí se sídlem v Lucembursku, která byla odsouzena za praní špinavých peněz. Jedná se o údajně největší nezávislou dluhovou společnost v Evropě, která půjčuje miliardy na investice institucím i bohatým soukromníkům.

Součástí soudního rozhodnutí z května 2025 je, že firma zaplatí 25 milionů eur na urovnání trestních obvinění souvisejících s investičním fondem 1MDB (malajsijský státní investiční fond 1Malaysia Development Berhad). Zabavené finanční prostředky jsou přiděleny lucemburskému státu.

Dohoda o zaplacení 25 milionů eur se vztahuje pouze na trestní odpovědnost banky. Státní zástupci vedle toho vznesli ještě obvinění proti čtyřem osobám zapojeným do případu – mělo jít o ředitele a zaměstnance banky.

Soudní vyšetřování bylo v květnu rovněž ukončeno, státní zastupitelství mělo následně připravit obžalobu. Vyšetřování třetí části, která se týká klienta banky a jeho společností, zůstává otevřené, píše se dále v rozsudku.

„Společnost Edmond de Rothschild Europe připomíná, že tyto historické události vedly k zavedení komplexního sanačního plánu, který byl zahájen v roce 2016 a dokončen v roce 2019. Zapojení zaměstnanci již nejsou součástí organizace,“ uvedla ve svém prohlášení banka.

Premiérova zpronevěra

Mezinárodní vyšetřovatelé se podle rozsudku domnívají, že „mezi lety 2009 a 2013 bylo z malajsijského státního investičního fondu 1MDB zpronevěřeno nejméně 4,5 miliardy dolarů. Přibližně 472,5 milionu dolarů později skončilo v soukromé bance Edmond de Rothschild Europe se sídlem v Lucembursku.“

Již v roce 2017 lucemburský finanční regulátor CSSF uložil bance pokutu téměř devět milionů eur za procesní nedostatky související s případem 1MDB.

Tento případ je jedním z několika, které byly v souvislosti s kontroverzí kolem 1MDB zahájeny v různých zemích ve snaze získat zpět finanční prostředky. Fond 1MDB založil v září 2009 malajský premiér Najib Razak a jeho úkolem bylo „realizovat investiční a rozvojové projekty v ekonomickém zájmu Malajsie.“

„Velká část finančních prostředků získaných společností 1MDB a jejími dceřinými společnostmi byla v průběhu let, zejména v letech 2009 až 2013, zpronevěřena malajským premiérem, malajskými úředníky a dalšími,“ uvádí rozsudek.

„Státní příslušník Spojených arabských emirátů si otevřel desítky bankovních účtů u lucemburské banky Edmond De Rothschild (Europe) SA na jméno různých evropských a offshore společností (včetně společností se sídlem na Britských Panenských ostrovech, Kajmanských ostrovech a ostrově Man), jejichž byl skutečným vlastníkem… Prostřednictvím složitých mezinárodních finančních toků byly finanční prostředky pocházející z 1MDB nakonec připsány na bankovní účty několika z těchto společností.“

Přestože byla banka loni v květnu odsouzena, její aktivity to zjevně nijak neomezilo. V listopadu oznámila vytvoření nového týmu zaměřeného na distribuci soukromých trhů s cílem „posílit vztahy s institucionálními investory v globálním měřítku“. Nový tým má působit v Londýně, Paříži a Frankfurtu.

Proruský vnuk Charlese de Gaulla

Ve švýcarské pobočce banky pracoval nějaký čas od roku 2008 Pierre de Gaulle, vnuk bývalého francouzského prezidenta a generála Charlese de Gaulla. Ten na sebe upozornil především svým proruským postojem a výroky jako „Rusko na Ukrajině bojuje za tradiční hodnoty, rodinu a spiritualitu“ nebo že „NATO prohrálo“.

Loni v listopadu také prohlásil, že by pro něj byla čest získat ruské občanství. Letos je nominován na ruské ocenění s názvem Znanie (Znalost), které podruhé Rusko udělí cizincům, kteří „ukazují důležitou roli Ruska na mezinárodní scéně“. V porotě zasedají členové ruské vlády.

Banka podle všeho nabízela služby také českým klientům, nebo to alespoň měla v plánu. Advokátní kancelář Kocián Šolc Balaštík (KŠB) jí měla podle informací na svém webu poskytnout v roce 2010 právní služby v souvislosti s otevřením zastoupení v ČR.

„Poradenství KŠB zahrnovalo zejména přípravu a předložení žádosti České národní bance o registraci zastoupení skupiny Banque Privée Edmond de Rothschild Europe,“ uvádí KŠB.

Aktivní měla být banka v Česku také podle platformy Aurigin, která „propojuje kvalifikované investiční příležitosti s institucionálními poskytovateli kapitálu. Informace na tomto webu však zřejmě nejsou aktuální.

„Společnost (Banque Privée Edmond de Rothschild Europe) slouží primárně soukromým zákazníkům, institucím, nezávislým správcům a organizacím veřejného sektoru. Provozuje pobočky v Belgii, Španělsku, Itálii a Portugalsku a zastoupení v Izraeli, na Slovensku a v České republice. Společnost byla dříve známá jako Banque de Gestion Edmond de Rothschild Luxembourg a v březnu 2003 změnila svůj název na Banque Priv e Edmond de Rothschild Europe. Společnost byla založena v roce 1969 a její sídlo se nachází v Lucembursku,“ uvádí platforma.

Banka každopádně v současné době nemá v Česku klasickou kamennou pobočku a nelze dohledat ani žádný kontakt pro české klienty.

Pokutu dostala i burza Coinbase

Loni v srpnu si připsaly několik úspěchů v boji proti praní špinavých peněz také policejní orgány. Ke dvěma obviněním ze spiknutí za účelem bankovního podvodu v USA se přiznal Do Kwon, jihokorejský kryptopodnikatel stojící za dvěma digitálními měnami, které v roce 2022 ztratily hodnotu odhadovanou na 40 miliard dolarů.

Také Frits van Eerd, bývalý generální ředitel společnosti Jumbo, jednoho z největších řetězců supermarketů v Nizozemsku, byl odsouzen ke dvěma letům vězení za praní špinavých peněz a úplatkářství. A  španělská policie zatkla Faustina Nogalese, bývalého vysoce postaveného úředníka pro boj s narkotiky, v rámci rozsáhlého vyšetřování obchodu s drogami a praní špinavých peněz na Mallorce.

Kde naopak úřady a dozorové orgány zatím ve velké míře selhávají, je sledování a postihování kryptoměnových burz. Kriminální gangy obchodující s drogami a zbraněmi či investiční podvodníci přes ně přitom perou stovky miliard. Zdokumentovali to investigativní reportéři z mezinárodního konsorcia ICIJ v kauze nazvané Coin laundry, kterou zveřejnili v listopadu.

Jednou z mála kryptoměnových burz, které loni pokutovány byly, je Coinbase. Jde o největší americkou kryptoměnovou burzu, která má přes 100 milionů uživatelů a v roce 2024 byla největším správcem bitcoinů na světě.

Společnost působí ve více než 100 zemích a drží aktiva v hodnotě téměř 516 miliard dolarů, včetně téměř dvanácti procent všech existujících bitcoinů a jedenácti procent všech vsazených etherů (ETH). Novináři z konsorcia ICIJ mimo jiné popsali, že peněženka spojená s kartelem Sinaloa přijímala téměř všechny své finanční prostředky právě z účtů na Coinbase.

Irská centrální banka udělila v listopadu burze Coinbase pokutu 21,5 milionu eur za to, že řádně neprověřila 30 milionů transakcí z hlediska rizika praní špinavých peněz. Hodnota těchto transakcí přesahovala 176 miliard eur. Představovaly třetinu všech transakcí Coinbase Europe během 12měsíčního období.

Tisíce účtů spojených s ruskými zločinci

Platební společnost Block, kterou vede spoluzakladatel Twitteru Jack Dorsey, dostala loni v dubnu pokutu 40 milionů dolarů za významné selhání v programu dodržování předpisů proti praní špinavých peněz.

Block vlastní a provozuje aplikaci Cash App, která uživatelům umožňuje odesílat a přijímat peníze. Regulační orgán uvedl, že výsledky interního vyšetřování z roku 2022 odhalily 8359 účtů Cash App propojených s ruskou zločineckou sítí.

Společnost Block již předtím v lednu souhlasila se zaplacením občanskoprávní pokuty ve výši 80 milionů dolarů, aby urovnala podobné obvinění vznesené 48 americkými státními finančními regulátory. Aplikace Cash App měla v roce 2024 příliv 283 miliard dolarů a na konci roku 57 milionů uživatelů měsíčně.

Litevská centrální banka udělila v dubnu britské fintech společnosti Revolut pokutu 3,5 milionu eur (zhruba 86 mil. Kč.) za závažné nedostatky v kontrolních mechanismech proti praní špinavých peněz (AML).

Jedná se o nejvyšší takovou pokutu v historii Litvy, a to kvůli selhání v monitorování transakcí zákazníků a identifikaci podezřelých aktivit, ačkoli nebylo zjištěno žádné potvrzené praní špinavých peněz.