Účinný postup proti praní špinavých peněz v Česku už roky komplikuje podmínka, že finance je možné zabavit, jen pokud se prokáže zdrojový trestný čin. A to bývá, třeba i s ohledem na nespolupracující ruské úřady, problém. Po letech by měla přijít zásadní změna. Jenže návrh zákona proti zneužívání průtokových účtů se do konce volebního období zcela jistě schválit nestihne.

„Průtokové účty představují mnoho let neřešený problém ohromných rozměrů,“ varovali opakovaně právníci z platformy Odolnější Česko. Aktuální data sice chybějí, ale podle analýzy ministerstva spravedlnosti jen v letech 2020 a 2021 přišlo oznámení o 904 podezřelých transakcích za 104,5 miliardy korun. Zablokováno a následně zajištěno bylo ale jen 897 milionů korun a padlo pouze 38 trestních oznámení.

Národní centrála proti organizovanému zločinu přitom odhadla, že v té době bylo přes Česko prostřednictvím účelově založených průtokových účtů vypráno přes sto miliard korun.

A pachatel radostně mává papírem

Poměrně příznivých podmínek pro praní peněz v Česku využívali zejména pachatelé z bývalého Sovětského svazu a jeho někdejších satelitů. I to může být důvodem, proč je v Česku dlouhodobě – ve srovnání s ostatními zeměmi EU – nadprůměrně vysoký počet ruských firem, registrovaných je jich zhruba 12,5 tisíce.

„I když FAÚ a policie koná a je kupa indicií, tak se nakonec dostaneme do situace, kdy pachatel pobíhá po bance ve Švýcarsku a mává papírem, že po prošetření české policie jsou ty peníze čisté jako lilie.“

„Pachatelé tu zakládají účty přes skořápkové firmy, přes falešnou identitu či najaté bílé koně. Na ně pak plynou stovky milionů ze zahraničí a obratem jsou posílány na další účty v zemích EU,“ vysvětluje princip průtokových účtů Petr Danko, náměstek ředitele Policie ČR pro výkon. Za poslední roky se podle něj aktivita směrem z postsovětského prostoru trochu utlumila.

„To, že jsou nyní čísla nižší, není ale tím, že bychom pro pachatele přestali být zajímavou destinací, ale je to vliv sektorových sankcí a zejména vyřazení Ruska ze systému SWIFT,“ konstatuje Jiří Hylmar, ředitel Finančního analytického úřadu.

„Pořád ale platí, že zejména v tomto regionu býváme v důkazní nouzi, protože vždy je zatím potřeba znát zdrojový trestný čin a to se bez spolupráce zejména s ruskými orgány dlouhodobě nedaří,“ dodal náměstek Danko na nedávném kulatém stolu na půdě Poslanecké sněmovny.

Důsledkem je, že případy se často odkládají a zmrazené finance se musí opět uvolnit. Tím česká policie nechtěně dává podezřelým „potvrzení“, že jejich peníze na účtech jsou legální.

„I když FAÚ a policie koná a je kupa indicií, tak se nakonec dostaneme do situace, kdy pachatel pobíhá po bance ve Švýcarsku a mává papírem, že po prošetření české policie jsou ty peníze čisté jako lilie,“ popsal i ředitel FAÚ Hylmar.

Dokázat podezřelé skutečnosti

Jak podle policie, tak podle FAÚ i dalších odborníků, je hlavní potíž právě v tom, že nyní tuzemská legislativa ke konfiskaci vyžaduje doložit trestný čin, z nějž peníze pocházejí.

Navzdory dřívějším úvahám nebude obráceno důkazní břemeno – tedy, že by například majitel bankovního účtu musel dokazovat, že finance nabyl legálním způsobem.

To by se mělo po letech příprav změnit. Ministerstvo spravedlnosti sepsalo zákon o odčerpávání majetku protiprávního původu. Jeho podstatou je, že peníze z podezřelých transakcí bude možné zabavit (v souvislosti s vyšetřováním závažných trestných činů) formou zvláštního řízení proti majetku. Pokud pak soud dojde k závěru, že je protiprávního původu, bude možné jej zkonfiskovat ve prospěch státu, případně ve prospěch obětí trestné činnosti.

Zavedení trestního řízení proti majetku úspěšně zavedli už dříve například v Estonsku nebo v Lotyšsku. Chystaný český zákon je zároveň i povinnou implementací unijní směrnice z loňského dubna „o vymáhání a konfiskaci majetku“.

Navzdory dřívějším úvahám ale nebude obráceno důkazní břemeno – tedy, že by například majitel bankovního účtu musel dokazovat, že finance nabyl legálním způsobem.

„Už sedm let existuje možnost zabrání části majetku pocházející z trestné činnosti, například při hrubém nepoměru k legálním příjmům. Nové řešení je rozšířenou konfiskací, která ale nevyžaduje odsouzení osoby. Jde o majetek, nikoli o konkrétní osobu. Podmínkou je, že neexistují důkazy o legálnosti nabytí majetku. Nicméně podezřelé skutečnosti musí prokázat státní zástupce,“ shrnuje spoluautor znění zákona Ondřej Lébl z oddělení trestněprávní legislativy ministerstva spravedlnosti.

Odhaduje, že k vládě by mohl zákon doputovat letos v říjnu, tedy velmi pravděpodobně až po volbách, které se budou konat 3. a 4. října. Zabývat by se jím měla od prvního čtení až nová poslanecká sněmovna.