Příznivci krajní pravice usilují o vstup do české armády. Jde prý „jen o jednotky procent“

Napsal/a Robert Břešťan 16. listopadu 2017
FacebookTwitterPocketE-mail

Zatímco extremisté z krajní pravice zájem o službu v české armádě mají, ty levicové nechává vidina služby v ozbrojených silách chladnými.

„Vojenské zpravodajství se i v roce 2016 zaměřilo zejména na identifikaci příznivců pravicového extremismu, kteří měli snahu stát se profesionálními vojáky české armády,“ konstatuje aktuální výroční zpráva Vojenského zpravodajství za rok 2016.

Armáda každý rok přijímá zhruba dva tisíce nových vojáků, přibližně 500 vojáků pak řady armády ročně opustí. Cílem je navýšit stav armády do roku 2020 zhruba na 25 tisíc mužů a žen, výhledově až na 30 tisíc.

Jak na dotaz HlídacíPes.org uvedlo ministerstvo obrany, počet zájemců o službu v armádě, kteří byli kvůli sympatiím k pravicovému extremismu vyřazení, „se pohybuje v jednotkách procent“.

Pomoct mají psychotesty

Možnou inklinaci uchazečů lze vypozorovat i z prováděných psychotestů,“ podotýká Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Zájemce o práci profesionálního vojáka musí podepsat i čestné prohlášení, že „nepodporuje, nepropaguje a nesympatizuje s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka, nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť, nebo zášť vůči jiné skupině osob“.

I tak se ale sympatizanti extremismu v armádě objevují — potvrzuje to tato pasáž z výroční zprávy Vojenského zpravodajství: „Zároveň pokračovalo monitorování činnosti příslušníků resortu obrany inklinujících již v minulosti k hnutím, která prokazatelně směřovala k potlačování práv a svobod člověka, či k rasové nesnášenlivosti.“

To, že mezi vojáky v aktivní službě jsou i „fandové“ krajní pravice, ministerstvo obrany připouští. Armáda se podobně jako celá společnost vyvíjí a proměňuje. Nelze vyloučit, že někteří jedinci v průběhu služebního poměru začnou inklinovat k extremismu. Je úkolem příslušných složek resortu ministerstva obrany podobné tendence monitorovat,“ říká Jakub Fajnor.

Taková „inklinace“ pak může být důvodem, proč vojáka z armády propustit. „V několika jednotlivých případech se to už stalo,“ říká Fajnor.

Známý je případ z roku 2009, kdy z armády nuceně odešli dva vojáci, kteří na misi v Afghánistánu nosili na přilbách znaky nacistických divizí. Šlo o velitele 4. brigády rychlého nasazení, na svých přilbách nosili erby brigády SS Dirlewanger a divize SS Hohenstaufen. 

Loni se vojenská policie kupříkladu zabývala případem vojáka, který na veřejnosti hajloval a fyzicky napadal hosty restaurace.

Uchráníme naše lesy

Někteří bývalí vojáci, případně vojáci v záloze, jsou také aktivní v různých polovojenských uskupeních a domobranách, jež po Česku vznikly především v souvislosti s uprchlickou krizí.

„Členská základna militantních skupin deklarujících paralelu k bezpečnostním složkám státu byla roztříštěná a celkový počet aktivních členů, propagovaný jejich představiteli, neodpovídal skutečnému stavu. Také úroveň vojenských schopností byla na rozdílném stupni,“ konstatuje ale zpráva Vojenského zpravodajství.

„Nedojde-li k dostatečně silnému vnějšímu impulsu, jakým by mohl být například skokový nárůst počtu imigrantů, nebudou polovojenské iniciativy představovat výraznější bezpečnostní riziko pro ČR,“ dodává dokument.


Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)