Příliš mnoho pesticidů v české vodě. Podle státu jejich spotřeba klesá, data však jen odhaduje

Na česká pole se každý rok dostanou tisíce tun látek na hubení hlodavců, plevele, plísní, či nežádoucího hmyzu. Vliv to má i na kvalitu vody, která se v posledních letech podle Nejvyššího kontrolního úřadu nelepší a místy zhoršuje. Ministerstvo zemědělství závěry NKÚ odmítá s tím, že čeští zemědělci používají pesticidy a dusíkaté látky čím dál tím méně.

Ve své nedávné kontrolní zprávě Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval výdaje státu na „udržitelnou jakost vod“ a právě minimalizaci tohoto znečištění. Kontroloři došli k závěru, že stát sice vydal v letech 2013 až 2020 přes 2,7 miliardy korun jen na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách vody, jenže samotná kvalita vod se za tu dobu nezlepšila.

Naopak. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval, a roste proto i počet výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu. Zatímco v roce 2013 mělo výjimku 15 oblastí, v roce 2019 už 105 oblastí.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Ministerstvo zemědělství rozporovalo závěry NKÚ ohledně kvality vod a výskytu pesticidních a dusíkatých látek s argumentem, že rozšířený výskyt látek ve vodách je daný tím, že se zlepšil monitoring, který je nyní schopný rozpoznat více látek.

„Proti tomu se musíme ohradit. Zpracovali jsme analýzu dat, která nám poskytl Český hydrometeorologický ústav, a zabývali jsme se i trendy výskytu u jednotlivých látek. A kvalita vod se nelepší a místy zhoršuje. Navíc roste i celkový počet míst, kde pesticidní látky překračují limity,“ říká mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.

Miliardy na úpravu vody

U podzemních vod se pesticidy objevovaly na více než polovině míst sledovaných Českým hydrometeorologickým ústavem. V případě povrchových vod pak téměř na všech sledovaných místech.

To tlačí dodavatele pitné vody k novým nákladným technologiím na úpravu vody. „V případě modernizace úpraven vod Plzeň a Želivka šlo o 2,56 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí na tyto účely rozděluje také podporu z fondů EU. Takové investice sice vedou ke zlepšení kvality pitné vody, ale neřeší příčiny jejího znečištění,“ upozorňuje NKÚ.

Podle ministerstva zemědělství ale jen za posledních deset let v Česku klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o víc než třicet procent. Spotřeba přípravků na ochranu rostlin vloni podle něj meziročně klesla o 4,3 procenta na 11,05 milionu kilogramů.

„Čeští zemědělci snižují dlouhodobě spotřebu přípravků na ochranu rostlin, a vycházejí tak vstříc požadavkům, které určují současné trendy moderní zemědělské praxe. Současně budou čelit výzvám Zelené dohody pro Evropu, podle které má dojít k plošnému omezení přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent,“ říká i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

„K dalšímu snižování spotřeby přípravků na ochranu rostlin přispívá také ekologický režim hospodaření. Výměra orné půdy v ekologickém režimu, kde je použití významné části těchto přípravků zakázáno, je v ČR jedna z nejvyšších v rámci celé EU. V současnosti je to 15 procent, přičemž do sedmi let by měla být v ekologickém režimu téměř čtvrtina orné půdy,“ říká za ministerstvo zemědělství mluvčí Vojtěch Bílý.

Neplatí sice jednoduchá zkratka, že pesticid rovná se nutně zlo: mnoho pesticidů je povoleno k použití i v ekologickém zemědělství, jiné však mohou mít negativní vliv na zdraví lidí, zvířat i na stav životního prostředí.

Každý desátý zemědělec

NKÚ ministerstvu zemědělství vyčítá, že ve skutečnosti nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství spotřeba pesticidů a hnojiv, a že navzdory dlouhodobým záměrům stále neexistuje povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů.

HlídacíPes.org požádal ministerstvo zemědělství o konkrétní údaje o spotřebě pesticidů v českém zemědělství. Níže uvedená tabulka dokazuje, že úřad potřebnými daty disponuje; otázkou však zůstává jejich relevance.

Spotřeba přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin v ČR
(litry/ kilogramy)

ZDROJ: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ministerstvo zemědělství pro HlídacíPes.org

Ministerstvo zdůrazňuje, že každý zemědělec musí vést evidenci spotřeby přípravků na ochranu rostlin. V praxi to pak kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

„Kontrolní kapacity jsou plně využity. MZe navíc každoročně sleduje (prostřednictvím ÚKZÚZ) konkrétní spotřebu prostředků na ochranu rostlin u cca u 10 % zemědělců,“ říká mluvčí Vojtěch Bílý.

ZDROJ: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ministerstvo zemědělství pro HlídacíPes.org

Z toho však plyne i to, že do celonárodní statistiky se spotřeba pesticidů a dalších látek dopočítává a odhaduje, nejde takzvaně o tvrdá data sebraná od všech zemědělců. To potvrzuje i NKÚ. „NKÚ hodnotí současný systém evidence spotřeby dusičnanů a pesticidů v zemědělské výrobě bez možnosti provádět komplexní monitoring spotřeby v reálném čase jako neefektivní, nedostatečný a neprůkazný,“ konstatuje kontrolní závěr úřadu.

„Ministerstvo sleduje jen množství látek uvedených na trh v ČR a roční údaje o spotřebě pesticidů zjišťuje jen u 10 % zemědělců. Navíc tyto údaje neověřuje. Elektronická data o použití hnojiv předávají zemědělci MZe jen na základě dobrovolnosti, MZe tak nemá informace o skutečné spotřebě hnojiv v ČR,“ doplňuje NKÚ.

Chybí podstatné informace

Prakticky to funguje tak, že vybraní zemědělci jednou ročně zašlou na ÚKZÚZ údaje o své celkové spotřebě jednotlivých pesticidů u každé pěstované plodiny. Údaje se přitom vztahují k sídlu dané zemědělské společnosti, a není tak evidováno, kde přesně se pesticidy v přírodě použily.

Každý zemědělec má sice podle platné vyhlášky povinnost vést si evidenci své spotřeby pesticidů a také hnojiv, to, jestli to skutečně dělá, se ale řeší jen namátkovými kontrolami a s výjimkou vybraných zhruba 10 % zemědělců se tyto údaje státu nepředávají.

V Poslanecké sněmovně nyní leží návrh, aby všichni zemědělci hospodařící na ploše větší než 200 hektarů údaje o použití pesticidů hlásili povinně každý měsíc v elektronické podobě centrálně do ÚKZÚZ; je součástí novely rostlinolékařského zákona.

„Česká inspekce životního prostředí, orgány ochrany veřejného zdraví, ale i správci zdrojů pitné vody by mohli získat aktuální data o použití přípravků na konkrétních dílech půdních bloků, které by jim poskytly informace o možném zdroji znečištění při řešení příčin kontaminace vod, což dosavadní data shromažďovaná pro účely statistiky spotřeby přípravků na ochranu rostlin neumožňují,“ dává důvodová zpráva k novele za pravdu NKÚ v tom, že stávající statistika používání pesticidů neposkytuje řadu podstatných informací.