Zemětřesení v Turecku. Foto: Profimedia

Příliš klidní lidé v kraťasech uprostřed zimy. Jak podvodníci na síti zneužívají neštěstí v Turecku

Napsal/a Jan Žabka 8. února 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

Ničivé zemětřesení v Turecku tento týden využili i internetoví podvodníci. Po síti kolují falešná či neaktuální videa, často s výzvami k zaslání finančního příspěvku. „Jsou na videu lidé až moc klidní? Pravděpodobně nejde o video katastrofy, ale o řízenou demolici,“ upozorňuje na jednu z možných nesrovnalostí belgický analytik Brecht Castel, který tato videa ověřuje.

Twitterový účet Turkey Earthquake News zveřejnil již desítky videí, která označuje za záběry zemětřesení v Turecku a Sýrii. Na jednom z nich s popiskem „Bůh nám pomáhej“ se na videu řítí k zemi budova k zemi, zatímco na přilehlé silnici stojí dopravní kolona.

Video má přes dvě stě tisíc zhlédnutí a přes čtyři sta retweetů. A přestože na první pohled může připomínat skutečné video ze zemětřesení, jde o manipulaci. Jak zjistil belgický novinář a OSINT (zpravodajství z otevřených zdrojů, pozn. red.) analytik Brecht Castel, ve skutečnosti jde totiž o záběr řízené demolice ze Saudské Arábie v dubnu 2022.

Vymyšlené tsunami i chlapec z fotobanky

Pochybnosti vzbuzuje i samotný účet, který se vydává za zdroj zpravodajství o zemětřesení. „Pro více zpráv nás sledujte,“ píše se v informacích o účtu, který zároveň odkazuje na internetový obchod, šíří reklamu na kryptoměnu Bitcoin a vznikl teprve v lednu 2023. To vše naznačuje, že jde o reklamní účet, který využívá aktuální události k propagaci svého produktu.

Podobných zmanipulovaných záběrů po internetu koluje celá řada. Někteří manipulátoři jdou ještě dál a tvrdí, že v Turecku po zemětřesení došlo k vlně tsunami nebo k výbuchu jaderné bomby.

V případě údajného tsunami ale využívají fotografie z Jižní Afriky z roku 2017 nebo z Indonésie v roce 2018, jak zjistil ověřovací twitterový účet HoaxEye.

Neověřenou informací o jaderném výbuchu sdílel údajný zpravodajský účet, který před tím šířil i jednu z fotografií s neexistující vlnou tsunami (viz screenshoty níže). Žádná seriózní média o tom neinformovala.

Časté jsou i dojemné snímky s opuštěnými dětmi mezi hromadami suti či příběh o tom, jak pes zachránil svého majitele. Díky vyhledávači obrázků od Google lze ale snadno zjisti, že kluk na hromadě suti je ve skutečnosti jen tváří z fotobanky.

Jak zjistil ověřovací tým francouzské tiskové agentury AFP, fotografie psa u zasypaného dítěte ve skutečnosti pochází z roku 2018.

Příliš klidní lidé v kraťasech

Tyto smyšlené příběhy mají vesměs v uživatelích internetu vzbudit emoce a přinutit je, aby zkreslenou informaci šířili a s tím mimoděk také zvyšovali popularitu daného účtu. Některé účty pak mohou přímo žádat o finanční příspěvek, což se dělo třeba i počátkem války na Ukrajině. Proto je bezpečnější finančně pomáhat přes ověřené humanitární organizace.

Začátky krizí – ať už jde o přírodní katastrofu, válečný konflikt nebo třeba pandemii – jsou pro manipulátory snadným hřištěm. Lidé v té době prahnou po nových informacích. Ty jsou ale mnohdy chaotické a situace může být nepřehledná, takže člověk jednodušeji propadne zprávám, které v něm vzbuzují silné emoce.

Ověření je v těchto případech přitom mnohdy jen otázkou pár kliknutí na internetu. V případě vizuálních záběrů se lze zaměřit třeba na počasí či atmosféru v davu:

„Na většině skutečných záběrů z aktuálního Turecka a Sýrie lze vidět, že je tam zima. Když najednou uvidíte velmi slunečné video s lidmi v kraťasech, pravděpodobně bylo video natočeno někdy jindy,“ dává zdánlivě banální příklad Brecht Castel.

„Zároveň se dívejte, jak se chovají na videu místní. Jsou-li klidní, pravděpodobně jde o řízenou demolici a ne o zemětřesení. Může pomoct také vzhled domů, auta či místních. Vypadá to, že jsou z Turecka či Sýrie?“ dodává, na co se třeba i při zběžném čtení zprávy či sledování neověřeného videa zaměřit.

Většinu podobných falešných informací odhalí nástroje, jako jsou vyhledávače obrázků od společnosti Google či projekt TinEye. Ty umožňují najít starší videa a fotografie, když si člověk není jistý, zda jde skutečně o fotografii z aktuální události. Vysokou míru jistoty dává podle Castela i to, když se čtenář nebo divák spoléhá na informace velkých světových médií, která záběry ze sociálních sítí před publikací ověřují.

Pro ty, kdo by se do ověřování videí chtěli ponořit hlouběji a na vlastní pěst, má ještě jedno doporučení: „Nepouštějte si zvuk, pokud to není nutné, hrůza se zvukem proniká do hlavy více než hrůza bez zvuku. Dávejte si pauzy a dělejte i jiné věci. Nenechte si ‚vnutit‘ celé video a dívejte se jen na části, které jsou důležité pro ověření. A nepřehánějte to, pokud se necítíte dobře. Může vám to jako člověku velmi uškodit,“ říká s odkazem na duševní hygienu při sledování podobných zpráv.

Pop-up mobil Mobile (207451)
ReklamaSMR mobil článek Mobile (207411)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
ReklamaSMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

ReklamaSkyscraper 2 Desktop (211796-4)