Nastupující ředitel České televize Jan Souček chce znát obsah závěrečných zpráv vyšetřovacích komisí k jednání moderátorů Marka Wollnera a Nory Fridrichové. Končící šéf ČT Petr Dvořák ale údajně zvažuje, že mu je vůbec neposkytne. Podle informací HlídacíPes.org televize zprávy nedala ani svědkům a obětem možného sexuálního obtěžování a bossingu. Ani oni tak neví, v jaké podobě do nich byly jejich výpovědi zaneseny.

„Ty záležitosti znám jen zvenčí tak, jak byly reflektovány v různých typech médií. Protokoly jsem nečetl. Vedeme s Petrem Dvořákem debatu o tom, jestli mi je předá, nebo nepředá,“ řekl v rozhovoru pro DVTV Jan Souček, nastupující ředitel veřejnoprávní ČT.

„Potřebuji získat jistotu, že to nebyl systémový problém uvnitř toho týmu, možná uvnitř celé zpravodajské divize a toho nastavení. Mně se nechce věřit, že pokud se to týkalo tolika lidí a dělo se to tak dlouho, tak to vždy zůstávalo jen mezi těmi dvěma, že to neputovalo tím systémem a že tam nezafungovalo něco, co tam zafungovat mělo, tedy to, že se ty problémy měly řešit mnohem dříve než v lednu, únoru 2023,“ řekl již v červenci v rozhovoru pro podcast Insider.

„Chci ji znát proto, abych sám pro sebe mohl vyvodit závěr, že to řešení, které bylo přijato, je dostatečné,“ dodal.

V celé kauze jde nyní o závěrečné zprávy interních vyšetřovacích komisí k případům nevhodného chování moderátorů publicistických pořadů vůči podřízeným. Moderátorka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová byla svými podřízenými obviněna z bossingu, před komisí vypovídalo zhruba dvacet zaměstnanců ČT.

Dnes již bývalý šéf publicistiky a dramaturg pořadu Reportéři ČT Marek Wollner se měl vedle šikany zaměstnanců dopouštět i sexuálního obtěžování, před interní komisí ČT proti němu mělo vypovídat minimálně třináct podřízených. Jeho chováním se zabývala i policie, která vyšetřování případu odložila s tím, že se podle ní nestal žádný přestupek ani trestný čin.

Součkův předchůdce Dvořák si ale není údajně jistý, zda obě kauzy již nejsou „uzavřená věc“ a jestli se důvěra lidí vypovídat před komisí nevztahovala pouze na něj.

Faktem však je, že zprávy komise měl k dispozici vedle Dvořáka také dosavadní a rovněž končící ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal a ředitelka právního oddělení ČT Markéta Havlová. Podle informací HlídacíPes.org se televize zprávu neposkytla ani svědkům, respektive možným obětem, přestože část z nich o to alespoň v kauze Wollner žádala.

Závažná svědectví, ale ne trestný čin

Veřejnost i oběti možného obtěžování se tak zatím mohou opřít pouze o vyjádření vedení České televize k závěrům komisí a dále o závěr policejního vyšetřování. Zbytek dosud publikovaných informací, včetně svědectví obětí a svědků, přinesla na základě vlastních rešerší média (HlídacíPes.org v kauze Wollner ZDE a Seznam Zprávy v kauze Fridrichová ZDE.)

V lednu Česká televize informovala o ukončení pracovního poměru s Markem Wollnerem ve veřejném prohlášení: „Tento krok je výsledkem vzájemné dohody, náročné pro obě strany,“ uvedla mluvčí ČT Karolína Blinková. A dodala, že nic nenaznačuje tomu, že by ze strany Wollnera docházelo k „jednání, jež by neslo znaky trestného činu“.

„Kriminalisté tuto věc prošetřili a dospěli k závěru, že se nejedná o podezření z jakéhokoliv trestného činu nebo přestupku,“ popsal později závěry vyšetřování mluvčí pražských policistů Jan Daněk České televizi.

O výsledku šetření případu Nory Fridrichové v březnu informoval ředitel Dvořák na Radě ČT: „Komise nezjistila, že by vůči stávajícím redaktorům docházelo ze strany Nory Fridrichové k šikanóznímu či jinému nevhodnému nebo nežádoucímu chování, které by podstatně překračovalo hranice chování mezi nadřízenými a podřízenými.“

„Nicméně v důsledku personální nedostatečnosti týmu a zároveň vysokým nárokům kladeným na kvalitu pořadu docházelo k mimořádným situacím, které vyústily v osobní neshody, a dokonce v některých případech v rozhodnutí o odchodu z redakce,“ dodal.

V souvislosti s uvedenými kauzami na půdě České televize sice nemělo docházet k jednání naplňujícímu skutkovou podstatu přestupku či trestného činu, to však neznamená, že se moderátoři dlouhodobě nedopouštěli nevhodného chování, které překračuje běžné standardy v jakkoli náročných pracovních podmínkách.

Sám Wollner v dřívějších rozhovorech přiznal, že podřízeným například sahal na zadek a na pracovišti pod jeho vedením docházelo k něčemu, co označil za „vzájemnou koketérii“. Část jeho kolegů a kolegyň to ale vnímala jako sexuální obtěžování. Jejich svědectví označil šéf Rady ČT Karel Novák za závažná.

Zprávy nečetly ani oběti obtěžování

Závěrečné zprávy obou komisí byly podle ČT neveřejné a anonymizované, stejně jako svědectví. Anonymizované výpovědi svědků a obětí podle dostupných informací dostali k přečtení ve svých případech pouze Wollner a Fridrichová, aby měli příležitost na případná nařčení reagovat, a také úzké vedení České televize.

Kompletní závěrečné zprávy naopak nedostali ani k nahlédnutí svědci a oběti, kteří před komisemi vypovídali – přestože o ně část z nich žádala. Například i bývalý podřízený Fridrichové z pořadu 168 hodin Jan Novák nedávno vyzval Českou televizi na svém profilu na sociální síti X ke zveřejnění závěrů komisí a výpovědí.

Stále tak není jasné, na základě jakých informací komise, zřízené zaměstnavatelem a složené z pověřených zaměstnanců televize, rozhodly tak, jak rozhodly.

Otázkou také zůstává, zda zprávy interních komisí byly dostatečně anonymizované, a zda moderátoři, kteří se měli údajně dopouštět nevhodného chování, z nich nemohli identifikovat svědky, kteří proti nim vypovídali. Podle dostupných informací se například Marek Wollner pokoušel některé oběti kontaktovat a konfrontovat je právě s obsahem jejich výpovědí.

„Rozesílal různým bývalým redaktorům a redaktorkám SMSky a to pokračovalo i poté, co zprávu dostal do ruky a patrně na jejím základě začal rozeznávat jednotlivé svědky. Jen pár dní před svým odvoláním a znemožněním vstupu do budovy televize vedl také jednu z porad Reportérů ČT, kde téma svého vyšetřování otevřel a snažil se apelovat na city a svědomí přítomných tím, že mu případ ničí život i rodinu. V tu chvíli už byla zpráva z šetření vypracovaná,“ popsal na základě svědectví A2larm.

Redakce HlídacíPes.org se zprávy obou vyšetřovacích komisí snaží už od počátku kauz získat na základě žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Přestože ČT původně naznačila, že s poskytnutím zpráv komisí nebude mít problém, jakmile budou případy uzavřeny, zprávy nakonec poskytnout odmítla.

Řadu měsíců také nebylo možné získat vyjádření k celé věci od končícího ředitele ČT Petra Dvořáka. Ten byl nejdříve zdravotně indisponovaný a později jeho mluvčí Vít Kolář – i přes původní příslib – rozhovor s ředitelem odmítl. Od května vedení televize nereagovalo ani na další dotazy redakce týkající se Wollnerovy kauzy.

Ve věci získání obsahu zpráv vyšetřovacích komisí podniká HlídacíPes.org další kroky; proti zamítavému stanovisku ČT podal odvolání k Úřadu na ochranu osobních údajů.