Alexandr Miškin (vpravo) a Anatolij Čepiga v rozhovoru pro ruskou státní televizi, kde vysvětlovali, že oni opravdu nejsou špióni GRU. Foto: Profimedia

Příběh Vrbětic chce Rusko rozbít. Nehodí se mu do poválečných plánů s Českem

Napsal/a Robert Břešťan 9. prosince 2024
FacebookXPocketE-mail

Vyšetřování kauzy Vrbětice skončilo, ale důvod zapomínat to není. Jak z hlediska novodobé české historie, kde podobný útok nemá obdoby, tak ze strany Ruska. „To, co se stalo ve Vrběticích, nadále provázejí dezinformace a proruští politici závěry vyšetřování nadále zpochybňují,“ upozorňuje ředitel české kontrarozvědky BIS Michal Koudelka. Kreml k tomu má podle něj své dobře spočítané důvody.

Podle BIS je za snahou Kremlu předkládat opakovaně alternativní verze výbuchů ve Vrběticích „připravit si zde půdu na to, co přijde po konci války na Ukrajině“.

„Rusko své operace plánuje na roky dopředu. Radosti, euforie a úlevy z ukončení války se bude snažit využít k vrácení situace v Česku do doby před Vrběticemi. Bude se mluvit o cenách surovin, o ekonomické diplomacii, o tlustých čárách za minulostí. Proto jsou Vrbětice a dva mrtví čeští občané překážkou a mementem, který je třeba narušovat,“ vysvětluje ředitel BIS Michal Koudelka.

Policie nepochybuje: Byla to GRU

Bývalý prezident Miloš Zeman se po dubnovém odložení vyšetřování vrátil ke své tezi, že má stále „pochybnosti o důkazech, že výbuchy ve Vrběticích měli na svědomí ruští agenti GRU“.

„Prověřování našeho útvaru jasně prokázalo, že útok spáchali příslušníci jednotky 29155 GRU. Akci osobně řídil Andrej Averjanov, ruský generál a velitel jednotky.“

Už dříve mluvil o více vyšetřovacích verzích a důkazy o zapojení ruských špionů zpochybňoval, stejně jako práci české BIS. „Neexistuje svědectví ani důkaz o tom, že by se oni dva agenti pohybovali ve vrbětickém areálu,“ vyjádřil se Zeman.

To také policie připouští: „Pro další postup policejního orgánu chybí některé informace, zejména k pohybu jednotlivých příslušníků GRU na území ČR, ve skladech ve Vrběticích. Lze jen předpokládat, jaké úkoly plnili jednotliví příslušníci nacházející se v ČR a okolních zemích, případně kolik dalších příslušníků ruských ozbrojených sil a jejich spolupracovníků se na útoku podílelo,“ shrnula ve svých závěrech Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Letos v říjnu, u příležitosti deseti let od výbuchu, který zabil dva pracovníky muničního skladu, Zeman pro Primu CNN řekl: „Já si vůbec neidealizuji ruskou tajnou službu. Jsem přesvědčen, že tohle klidně mohla udělat. Já prostě mám své pochybnosti a ještě jako prezident jsem to veřejně v televizi řekl. Ty pochybnosti mám i o tři roky později, protože žádná z nich nebyla vyvrácena.(…) Zaráží mne laxní nepoctivost nepřemýšlet i o dalších verzích.“

Pochybnosti o tom, kdo útoky spáchal však, policie nemá. „Prověřování našeho útvaru jasně prokázalo, že útok spáchali příslušníci jednotky 29155 GRU. Akci osobně řídil Andrej Averjanov, ruský generál a velitel jednotky. Dnes řídí operace GRU na území Afriky. Trestní řízení bylo odloženo kvůli nespolupráci Ruské federace,“ shrnuje Jiří Mazánek, ředitel NCOZ.

Kromě toho dvojice výbuchů způsobila škody přesahující jednu miliardu korun – započteny jsou samotné poškození objektů, vyplacené náhrady i cena práce nasazených lidí.

Obratem se začaly ve veřejném prostoru objevovat výroky, které zpochybňovaly závěry o tom, že za explozemi stojí pracovníci ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga.

A není to blamáž?

Václav Irovský, který v letech 2013–2014 vedl Vojenský technický ústav a měl gesci právě sklady munice ve Vrběticích, v rozhovoru pro HlídacíPes.org v roce 2021 rozporoval některé verze výbuchu, s nimiž také tehdejší prezident Zeman dříve operoval; například s tím, že mohlo jít o zakrytí manka:

„Zakrytí manka je nesmysl. Nezakryjete manko tím, že na sebe připoutáte pozornost a odpálíte zboží za 50 milionů, abyste zakryl manko pět milionů. To jsou všechno původní verze, které byly v tom roce 2014. Třeba teorie pojistného podvodu je naprostý nesmysl, protože munici pojistit nelze. Určitě bylo více vyšetřovacích verzí, ale myslím, že dnes by nikdo nevyšel ven s takovou informací, aniž by ji měl pořádně prokázanou. Myslím, že v BIS nejsou žádní lemplové a mají nabito.“

Své prošetřování případu Vrbětice NCOZ ukončil letos v dubnu. Případ je odložen s odůvodněním, že ČR nezískala právní pomoc z Ruska. To ji odmítlo s odůvodněním, že by vyřízení české žádosti mohlo „poškodit svrchovanost, veřejný pořádek a důležité zájmy Ruska“.

Obratem se začaly ve veřejném prostoru objevovat výroky, které zpochybňovaly závěry o tom, že za explozemi stojí ruští občané, konkrétně pracovníci ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga (přicestovali na pasy se jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov).

„Když byl případ v dubnu 2024 odložen, bylo to na dezinformační scéně prezentováno jako potvrzení, že se tedy nic nestalo,“ upozorňuje Jiří Mazánek.

Vedle zmíněného Miloše Zemana závěry vyšetřování veřejně zpochybňuje například Radek Koten, poslanec SPD a předseda Výboru pro bezpečnost. Podle svých slov by očekával zakončení vyšetřování mezinárodním zatykačem a potrestáním pachatelů. „Na mne to působí jako blamáž. Zavdává to mnoho možností spekulací,“ řekl v televizi Prima. I on mluví o tom, že existuje „více závěrů“:

„Nejprve se mluvilo o delaboraci nášlapných min ze strany zaměstnanců, po letech se objevilo jiné vysvětlení. Skutečně nevím, zda jsme schopni stoprocentně a bez jakýchkoli pochyb určit, zda platí první či druhá verze. Beru to tak, že tento případ není zcela dořešen. Otázka je, zda to měla být nějaká zástěrka, či to byl teroristický čin proti České republice.“

„Od ledna 2020 už bylo spojení výbuchu s působením ruských agentů jedinou vyšetřovací verzí,“ ujišťuje Mazánek.

Hypotéza byla jen jediná

Šéf NCOZ Jiří Mazánek potvrzuje, že policie v roce 2014 věc původně vyšetřovala jako nehodu. „Proto také nejprve velmi rychle ustaly původní dezinformační teze o možných motivech, kdy se psalo o věcech jako je konkurenční boj či snaha zakrýt nelegální obchod se zbraněmi,“ podotýká.

Poté, co se v roce 2018 po útoku v Salisbury britským bezpečnostním složkám podařilo identifikovat tamní útočníky, ukázalo se, že stejní muži operovali o čtyři roky dříve v Česku.

Tuzemské vyšetřovatele podoba pachatelů „trkla“ až se zpožděním. Podle dřívějšího vyjádření ředitele NCOZ Jiřího Mazánka původní vyšetřovatelé pochybili a mozaiku se podařilo složit až při prověrce spisu, poté, co případ v roce 2019 převzal nový policista.

„Od ledna 2020 už bylo spojení výbuchu s působením ruských agentů jedinou vyšetřovací verzí,“ ujišťuje Mazánek. „Po dubnu 2021, po zveřejnění informací o roli GRU, přišla masivní dezinformační kampaň, do níž se zapojili i někteří čeští představitelé, kteří mluví o různých hypotézách. Není to pravda. Hypotéza byla jen jedna.“

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)