ANALÝZA. Slovenská vláda přibrzdila v plánech výrazně zasáhnout do veřejnoprávních médií. Záměr rozdělit telerozhlas RTVS po mnoha letech znovu do dvou firem a tím i vyměnit vedení obou médií zřejmě prozatím padl. Nová vláda Roberta Fica už ale stihla snížit státní příspěvek pro RTVS a stále tak platí, že slovenská veřejnoprávní média nejspíš čekají hodně hubené roky, s politiky až příliš blízko za zády.

Když loni v červnu slovenští poslanci hlasovali o ústavním návrhu zákona o financování Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) po zrušení koncesionářských poplatků, chyběly ke schválení pouhé tři hlasy. Jak se ukazuje, právě ty měly na budoucnost veřejnoprávních médií na Slovensku fatální dopad.

Předchozí parlament totiž nakonec neschválil ústavní, ale běžný zákon, podle nějž měl RTVS nárok na státní příspěvek ve výši 0,17 procenta HDP ročně. Tedy dokud zákon někdo zase nezmění.

K tomu došlo už za pár měsíců po nástupu Ficovy vlády, která v rámci plošných úspor snížila příspěvek RTVS na „minimálně 0,12 procenta HDP“. V absolutních číslech to znamenalo výpadek asi třetiny příjmů, tedy zhruba 55 milionů eur (1,38 miliardy korun).

„Půjdeme řediteli po krku“

Podle nové koalice se díra v rozpočtu měla zalepit vyšším, možná až pětinásobným podílem reklamy ve vysílání a také – tak jako dřív, kdy ještě existovaly koncesionářské poplatky – pomocí takzvané smlouvy se státem, tedy státní dotace vyjednávané ad hoc pro jednotlivé roky.

Hned v lednu proto ředitel RTVS Ľuboš Machaj představil plán, jak šetřit. První verze úspor počítala i s brzkým vypnutím sportovního a zpravodajského kanálu RTVS, a to dokonce v době před druhým kolem jarních prezidentských voleb na Slovensku. Poté, co Machajovy návrhy Rada RTVS (obdoba, české Rady ČT a Rady ČRo) odmítla, je zatím v plánu místo rušení kanálů jejich sloučení.

O pozici RTVS ve srovnání třeba s Českou televizí asi nejlépe vypovídá fakt, že se jí politici nebojí a že jim očividně ani příliš neleží v žaludku.

Kromě chudší programové nabídky se očekávané snížení příjmů zřejmě promítne i do nižších investic do techniky a do platů. To vše ještě víc oslabí pozici veřejnoprávních médií, která od časů Vladimíra Mečiara procházejí střídavě lepšími a horšími obdobími z hlediska reputace veřejnosti i samotných novinářů. Koncesionářské poplatky se na Slovensku před jejich loňským zrušením nezvyšovaly celých dvacet let.

Robert Fico už loni vysílal směrem k managementu RTVS ostré výroky typu „půjdeme řediteli po krku“. Součástí tohoto tažení mělo být i rozdělení telerozhlasu na televizní a rozhlasovou část, tedy svého druhu návrat k situaci před rokem 2011. Vláda původně argumentovala, že to zlevní provoz RTVS, teď ale od rozdělení spíše couvá.

Zase ten Soros

Šéf mediálního výboru Roman Michelko připouští, že by šlo o komplikovaný proces, vyžadující revizi několika tisíc smluv. Navíc podle RTVS by samotné rozdělení vyžadovalo náklady ve výši desítek milionů eur.

Původně chtěla vládní Slovenská národní strana, jejíž ministryně kultury Martina Šimkovičová má veřejnoprávní média na starosti, předložit příslušný návrh zákona do konce února. Teď se zdá, že koalice i pod tlakem opozičních obstrukcí ve sněmovně kvůli jiným tématům přece jen přibrzdila.

„Mohou být zvýšené kompetence Rady RTVS, která byla doteď úplným statistou. Rada by mohla mít kompetenci řešit například dramaturgii diskusních relací, jestli je vyvážená a nestranná. Může se rozšířit okruh důvodů pro odvolání managementu a množství dalších věcí,“ přiblížil koaliční úvahy poslanec Michelko v rozhovoru pro Denník N.

Slovensko se politického vlivu na veřejnoprávní média nikdy nezbavilo, jen jeho extrémní projevy v éře mečiarismu vystřídala méně viditelná „vstřícnost“ k politikům v jiných obdobích.

Někteří členové Rady RTVS ostatně do dramaturgie veřejnoprávních médií rádi mluví už teď, mimo svou kompetenci. Radní Jozef Chudík tak například na jednom z lednových zasedání kritizoval, že se do vysílání dostávají „Sorosovy nadace“.

Před prezidentskými volbami by také podle něj neměly v RTVS dostávat tolik prostoru průzkumy preferencí, protože jsou podle Chudíka „zdiskreditované“ a mají „manipulativní pozadí“. Lze si poměrně snadno představit, co by podobně smýšlejícím radním umožnilo zmiňované posílení pravomocí vůči managementu.

Jiné než za Mečiara. A přece podobné

Jednou z prvních viditelných obětí úspor v RTVS se stala galerie v budově Slovenského rozhlasu, která kvůli nedostatku financí oznámila konec činnosti. Z pohledu nezávislé žurnalistiky jde pochopitelně o vedlejší újmu, je ale zjevné, že nezůstane jen u ní.

Mezinárodní novinářské organizace hned v prosinci po oznámení snížení státního příspěvku pro RTVS varovaly, že jde ve spojení s dalšími plány koalice o krok směřující k politickému ovládnutí veřejnoprávních médií na Slovensku.

Faktem ale je, že k tomu už dávno došlo, byť ne tak okatě jako třeba v sousedním Maďarsku nebo Polsku. Slovensko se totiž politického vlivu na veřejnoprávní média nikdy nezbavilo, jen jeho extrémní projevy v éře mečiarismu vystřídala méně viditelná „vstřícnost“ televize a rozhlasu k politikům v jiných obdobích.

Týká se to i současného předsedy koaliční Slovenské národní strany Andreje Danka. Analýza organizace Transparency International z roku 2019 ukázala, že RTVS Danka coby tehdejšího šéfa parlamentu i jeho stranu SNS v předchozím kabinetu Roberta Fica nápadně zvýhodňovala v pozitivitě zpravodajství i počtu zmínek.

Pozici RTVS oslabují i její vlastní chyby, jako když například předloni na výročí sametové revoluce odvysílala celý zhruba hodinový projev předsedy strany Smer, tehdy opozičního poslance a dnešního premiéra Roberta Fica. Bez kontextu, bez komentáře odborníků, jako běžnou součást programu.

Nikdo by si nevšimnul…?

I když vedení RTVS tvrdí, že třeba loňský vánoční program přinesl televizi nejlepší divácké výsledky za dvacet let a že veřejnoprávní médium dokáže čtyři dny v týdnu v hlavním vysílacím čase konkurovat komerčním stanicím, o pozici RTVS ve srovnání třeba s Českou televizí asi nejlépe vypovídá fakt, že se jí politici nebojí a že jim očividně ani příliš neleží v žaludku.

„Kdyby teď Slovenská televize přestala vysílat, nikdo si toho ani nevšimne,“ rýpnul si do RTVS třeba dlouholetý poslanec za Smer Dušan Jarjabek i v narážce na to, že veřejnoprávní média na Slovensku vzhledem k jejich složité historii, nepříliš odvážnému zpravodajství a blízkosti k politikům širokou veřejnost za srdce příliš neberou.

S tím ale počítala nová Ficova vláda i při plánované novele trestního zákona včetně kontroverzního a i ze zahraničí kritizovaného rušení speciální prokuratury. Kvůli únavě z politiky, vánočnímu období a zimě neměla veřejnost dělat kabinetu problémy.

Namísto toho však vypukly na Slovensku desetitisícové protesty proti vládním krokům. A RTVS nezbývá než spoléhat na něco podobného, pokud dojde na nejhorší.