Seznam prioritních zemí pro český export v tichosti skončil v koši. Je tu nová mapa příležitostí
Cestování do prioritních zemí bez znalosti konkrétních příležitostí je putováním po městě bez mapy. Může to být dobrodružné, zajímavé a překvapivé, ale často ne příliš úspěšné, stojí v nové verzi Mapy globálních oborových příležitostí pro český export.
„Seznam prioritních zemí, který vychází z Exportní strategie 2012 – 2020, je už překonaný,“ řekl na vánočním setkání s podnikateli ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Platnost jen na papíře
„Idea prioritních zemí se neosvědčila. Připravili jsme novou verzi mapy globálních oborových příležitostí,“ potvrzuje náměstek ministra zahraničí zodpovědný za ekonomickou diplomacii Martin Tlapa.
S ohledem na diplomatické vztahy pravděpodobně původní Exportní strategie pro roky 2012 – 2020 zůstane v platnosti, i když jen na papíře. Reálně už ovšem skončila v koši.
„Mezi prioritními zeměmi jsou i dvě země rozvrácené válkou jako je Irák a Ukrajina… Pokud bychom je vyjmuli z prioritních zemí, setká se to s negativním ohlasem, ale nelze zároveň předstírat, že tam jsou nějaké skvělé možnosti. Řešení je, že prioritní země bychom nechali, ale bude větší důraz na oborové příležitosti,“ připustil už dříve i ministr průmyslu Jan Mládek.
Na původním seznamu prioritních zemí, který prosadil bývalý ministra průmyslu Martin Kuba (ODS), bylo 12 zemí (Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam) a dalších 25 zájmových zemí.
Perspektivní energetika, potravinářství…
Nová – bezmála čtyřsetstránková – „globální mapa“ již nepracuje s doporučenými zeměmi, ale s možnostmi uplatnění jednotlivých odvětví průmyslu v různých zemích světa. Spolupracovala na ní i další ministerstva (průmyslu, zemědělství či obrany), CzechTrade i podnikatelské svazy. Mapa zahrnuje celkem 103 zemí světa a 23 oborů.
„Tuhle ideu vítáme. Zásadní je i to, že po dlouhé době funguje spolupráce mezi ministerstvem průmyslu a zahraničí,“ říká Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů.
Objem českého exportu odpovídá zhruba 80 % českého HDP (příspěvek k českému HDP je ovšem výrazně nižší, od exportu je nutné odečíst import zboží a služeb, pozn. red.). Jako nejperspektivnější obor pro české firmy z Mapy globálních oborových příležitostí vychází energetický průmysl, zemědělský a potravinářský průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl a železniční a automobilová doprava.
Nejméně perspektivní trojicí oborů je podle analýzy „ICT, dopravní průmysl a zábava a volný čas.“
„Problém, kterému exportéři při hledání nových trhů čelí, není, co by mohli vyvézt do Číny nebo Brazílie , nýbrž na kterých trzích roste po jejich produktech poptávka a kde mohou být konkurenceschopní,“ stojí v publikaci, která je čerstvě dostupná i on-line.
Podíl exportních příležitostí, prvních 10 oborů
Obor | Počet zemí | Podíl celkem |
Energetický průmysl | 80 | 78,00% |
Zemědělský a potravinářský průmysl | 78 | 76,00% |
Zdravotnický a farmaceutický průmysl | 59 | 58,00% |
Železniční doprava | 58 | 57,00% |
Automobilový průmysl a dopravní infrastruktura | 51 | 50,00% |
Obranný průmysl | 42 | 41,00% |
Stavební průmysl | 38 | 37,00% |
Strojírenský průmysl | 38 | 37,00% |
Služby | 35 | 34,00% |
Důlní, těžební a ropný průmysl | 33 | 32,00% |
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
1 komentář
To musi byt perfektni analyza, kazdy vi ze informatika a telekomunikace jsou hudba minulosti a ze budoucnost patri tezbe aluminia! Spravne nastavit plan soudruzi, tak to musi byt!