Ve čtvrtek 12. prosince vzplane poslední bitva pro sovětského vojáka, který v kamenné podobě stojí už pět desítek let na kraji Jiráskových sadů v Litoměřicích. Už od letošního února má město schválené usnesení, které radě uložilo připravit přemístění pomníku „Čest a sláva Sovětské armádě“ na vhodnější místo. Na svém letošním posledním zasedání by rada měla předložit záměr otevřené soutěže na novou podobu této části parku.

Přestože je situace řečí závazných usnesení jasná a jednoznačná, dochází ke klíčovému kroku pro jejich naplnění až nyní, po deseti měsících.

Tím krokem je vypsání otevřené soutěže na novou podobu nároží parku Jiráskovy sady po přemístěném pomníku „Čest a sláva Sovětské armádě“, který byl pořízen městem Litoměřice v letech 1972–1975. Radním to uložilo zastupitelstvo svými dvěma usneseními z února a června letošního roku.

„Veřejný prostor má obrovskou moc společnost formovat, spojovat, anebo naopak disociovat od sebe jedince i skupiny,“ říká zastupitelka Lenka Simerská (Více pro Litoměřice), která únorové usnesení navrhla.

Chvíle pro takové spojení podle ní nastává právě teď. „Moje vize je taková, že bychom teď mohli to místo a tu příležitost využít, a to právě ke spojení společnosti a nikoli k jejímu rozdělování, jak, mám pocit, k tomu dochází právě teď. Takže bychom se mohli pokusit tam udělat něco úplně nového a skutečně našeho, což tento voják prostě není,“ dodává Simerská.

Za plány na odstranění normalizačního pomníku stojí iniciativa Za odstranění pomníku „Čest a sláva Sovětské armádě“. Její členové městu nabídli, že na sebe převezmou náklady a zajištění jeřábu a vozidla k převozu sochy na její budoucí místo. To by mohlo být v areálu kasáren Dukelských hrdinů.

Únorové rozhodnutí se v červnu pokusila zvrátit skupina zastupitelů za SPD. Spolu s místní buňkou komunistů, kteří v zastupitelstvu zastoupeni nejsou, předložili petici za zachování pomníku. Tu ale zastupitelé pouze vzali na vědomí a své rozhodnutí o přemístění sochy nechali v platnosti.

„Bratrské slovanské národy““

Bojovníci za bratrství slovanských národů se ale nevzdávají ani nyní. Projednávání veřejné soutěže vzali opět za záminku, aby do zastupitelstva vnesli návrh na „nepřepisování dějin“, jak sami říkají.

„Rudoarmějec zde stojí desítky let a patří do historie města. Domníváme se, že není dobré vykládat dějiny dle aktuální politické poptávky a podléhat vlně rusofobie a vyvolávání nenávisti k jinému, navíc bratrskému, slovanskému národu,“ napsal do posledního čísla Radničního zpravodaje zastupitel za SPD Ilja Baudyš.

Ve svém příspěvku má mimochodem nikoli nepodstatnou chybu: Nejde o sochu Rudoarmějce, tedy vojáka Rudé armády, která byla u osvobozování Československa za druhé světové války. Jde naopak o sochu vojáka Sovětské armády, která vznikla v roce 1946 a jako taková se naopak podílela na okupaci Československa v roce 1968 a v zemi byla i v době vzniku památníku v Jiráskových sadech.

To ostatně ve svém stanovisku pro město zmiňuje ředitel Vojenského historického ústavu v Praze Aleš Knížek:

„Předmětný pomník v Litoměřicích byl odhalen třicet let po skončení druhé světové války, v době vnucené přítomnosti Sovětské armády v Československu. Podobně jako jiné objekty tohoto druhu byl v sedmdesátých letech zjevně určen k demonstraci loajality k Sovětskému svazu. Právě Sovětská armáda se zúčastnila protiprávní vojenské intervence do Československa v roce 1968 s mnoha oběťmi na životech civilních obyvatel. V tomtéž roce byla Sovětská armáda dislokována na území ČSSR, kde setrvala až do roku 1991“.

Autor rekonstrukce souhlasí

Zamýšlená změna musí být dle platné smlouvy konzultována s nadací Proměny, která financovala celkovou obnovu sadů v roce 2014. Zástupce Ateliéru krajinářské architektury z Brna Zdenek Sendler se k tomu krátce vyjádřil už zkraje roku, když zastupitelům napsal:

„Ve stávající situaci se jako autoři obnovy parku přikláníme jednoznačně k odstranění sochy, jejímu uložení do lapidária dějin a na její místo vypsání výtvarně architektonické soutěže.“
(Zdenek Sendler, Ateliér krajinářské architektury, 17. ledna 2024)

Později ještě architekt doplnil, že názor na sochu se může pohybovat v několika rovinách, jako výtvarný objekt je v pořádku, jeho poselství a význam ale podle Sendlera strádá, a to výrazně. Navrhl, aby se na uprázdněné místo nevracel žádný objekt, ale prvky zeleně.

„Do rastru, který může místo i prostorově iniciovat, například formou kamenného lemu, a do něj v pravidelném sponu vysadit stromy, které jsou apolitické, nevyvolají předpokládané emoce, ale budou na místě několik generací působit jako prvek smíření,“ napsal Zdenek Sendler.

O vypsání veřejné soutěže a dalších plánech s památníkem Sovětské armádě budou litoměřičtí zastupitelé jednat ve čtvrtek 12. prosince od 16 hodin.