O čínských taktikách, které Pekingu pomáhají prosadit se nejen na německém, ale i evropském trhu, informují dva významné německé think-tanky. Jejich závěry nápadně připomínají i situaci v České republice a již také stihly popudit Čínu. 

Podle think-tanků MERICS (Mercator Institute for China Studies) a GPPi (Global Public Policy Institute) se řada evropských států Číně nebezpečně podvoluje a zavazuje. Pokud chce Evropa tento sílící vliv zastavit, musí jednat rychle a rozhodně.

„Politické špičky v Evropské unii a sousedních státech začaly přejímat čínskou rétoriku a čínské zájmy, a to i tam, kde jsou v rozporu se zájmy národními nebo evropskými,“ stojí ve studii s názvem Autoritářský nástup: reakce na rostoucí politický vliv Číny v Evropě.

Ta konstatuje i to, že Peking sleduje řadu cílů, chce například vykreslit autoritářskou ČLR jako vzorový model státního zřízení a alternativu k liberálním demokraciím. 

Tři fáze vlivu

Studie poukazuje na to, jak si Čína vytváří aktivní podporu svých zájmů ve světě. Takto by Evropu podle expertů dokonce mohl Peking postavit proti Spojeným státům, například pokud jde o nárokování sporných území v Jihočínském moři nebo ochlazování vztahů s nejvyšším tibetským duchovním vůdcem dalajlámou.

Čína si uvědomuje, že teď má jedinečnou příležitost prosazovat své cíle poté, co vláda prezidenta Trumpa opustila pozici ochránce liberálního světového řádu, jakým dlouho Spojené státy byly.

Analytici z GPPI a MERICS zkoumali také postupy, které Komunistická strana Číny používá k ovlivňování evropské politiky.

Patří mezi ně například (slibované) investice do infrastruktury ve východní a jižní Evropě. Těmito projekty si státy, jako je třeba Řecko, pevně zavazuje:

„Další ‚aktéři‘ podílející se na posilování čínského vlivu patří do skupiny tzv. čínských investorů. I když státní podniky mohou mít také obchodními zájmy, hlavní je u nich politický motiv. Netransparentní struktury vlastnictví činí jejich investice v zahraničí citlivější než investice soukromých společností (i když většina z privátních firem má také vazby se stranickými subjekty).“

Zpráva detailně popisuje metody, které Čína používá k vytvoření a upevnění svého vlivu. Rozděluje je na tři fáze postupného pronikání a působení. I ty výrazně připomínají dění v Česku:

1. Vytvoření vlivu na tamní politickou a byznys elitu;

2. Působení a manipulace s médii a veřejným míněním;

3. Ovlivňování občanské společnosti

Jak čínský vliv omezit

Berlínská studie také poukazuje na paralely s Austrálii a Novým Zélandem. Tam čínský vliv dosáhl podle některých již kritického stavu.

Experti z evropského think-tanku European Council on Foreign Relations (ECFR) – François Godement a Abigaël Vasselier  uvádějí v práci s názvem China at the Gates, že prostředky, které ČLR využívá k posilování vlivu na země EU, nejsou odlišné od těch, které nabízí africkým a jiným rozvojovým zemím:

„Vypadá to, že stejně jako africké státy byly i ty evropské, zejména ty na východě a jihu kontinentu, tzv. lapeny do pasti – do projektů, které vytvářejí konkurenci mezi příjemci půjček s komerčními sazbami a hlavně pod tlak, aby podepisovaly a uskutečňovaly prefabrikovaná prohlášení a dohody. Z toho všeho pak profituje ponejvíce Čína.“

MERICS a GPPI přichází ve své studii i s řešením, jak nebezpečný čínský vliv zastavit či alespoň omezit:

Je potřeba větší spolupráce a využití vlivu a sil členských států EU. Musí se také investovat do nezávislých expertíz zaměřujících se na Čínu a najít alternativy k čínským investicím v Evropě.

Autoři vyzývají Evropu, aby vyvinula soubor nástrojů na kontrolu čínských investic (tzv. mechanismus na screening přímých zahraničních investic), posílila národní a evropské bezpečnostní systémy zahrnující kybernetickou bezpečnost a kontrarozvědku.

Ti pomýlení akademici

Na studii už reagoval Peking prostřednictvím polooficiálního čínského deníku Global Times. Autoři jsou prý pomýlení vědci, kteří se snaží vyvolat konflikt mezi Čínou a unijními státy. Osmdesát procent všech článku think-tanku MERICS hodnotí podle Global Times asijskou velmoc negativně.

MERICS se stal terčem útoků čínského tisku již v minulosti. Čínská média pravidelně obviňují nezávislý německý think tank z „politizace“.

Pozoruhodné je, že nedávná studie českého Ústavu mezinárodních vztahů  prezentuje oproti tomu MERICS poněkud překvapivě jako příklad konstruktivního přístupu k ČLR v protikladu k českému „negativně podjatému diskurzu o Číně“:

„Země EU vnímají i přes řadu kritických výhrad čínský projekt OBOR podrobněji a spíše pozitivně“, píše autor referátu s přímým odkazem na studii MERICS.

Na rozdíl od vědeckých pracovníků ÚMV je v případě Global Times zjevné, že novináři tohoto deníku výstupy MERICSu alespoň doopravdy sledují.