Není právě obvyklé, aby měl vládou i prezidentem schválený český velvyslanec v šuplíku už řadu měsíců pověřovací listiny i potřebné agrémenty (souhlasy přijímající země) a na ambasádu stále neodjel. Tím spíše, když jde o post, na němž český velvyslanec chybí už rok a čtvrt.

Takto na svou cestu na české velvyslanectví ve Švýcarsku stále čeká diplomat Ladislav Škeřík.

Jeho výjezd ministerstvo zahraničí oficiálně potvrdilo už letos na konci února. Souhlas (agrément) ze Švýcarska má už z konce ledna, později přibyl druhý důležitý dokument – souhlas z Lichtenštejnska, pro nějž má velvyslanec ve Švýcarsku tradičně též akreditaci.

Právě ve Vaduzu českého velvyslance dokonce nedočkavě vyhlížejí – kvůli stále nedořešeným sporům o majetky zabavené lichtenštejnskému knížecímu rodu po druhé světové válce na území někdejšího Československa.

Místo od paní Borůvkové

„Pan prezident mi podepsal pověřovací listiny, mám souhlasy přijímajícího státu, připraven k odjezdu jsem od začátku dubna,“ říká Ladislav Škeřík. Termín jeho odjezdu byl již několikrát odložen.

Česko nemá ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku obsazenu pozici velvyslance od loňského března, kdy byl z Bernu odvolán velvyslanec Karel Borůvka. Významnou roli v tom hrály veřejné výpady manželky velvyslance (a v minulosti též zaměstnankyně ministerstva) Aleny Borůvkové na sociální síti Twitter na adresu ministra Zaorálka i některých novinářů.

Škeřík je zkušený diplomat, na ministerstvu zahraničí pracuje od roku 1984, kdy absolvoval tehdy sovětské MGIMO (Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě). Jako velvyslanec působil v Senegalu, v Brazílii a v Portugalsku a na Kypru.

Od září 2016 stojí v čele Diplomatického servisu, příspěvkové organizace ministerstva zahraničí, která má v popisu práce správu diplomatických objektů a jejich pronájem zahraničním zastupitelským úřadům.

Možná je to právě jeho působení v čele DS, co nyní jeho odjezd komplikuje. Podle ministerstva zahraničí se neděje nic zvláštního. Přesný termín odjezdu Ladislava Škeříka do Švýcarska se prý „odvíjí od nástupu nového ředitele do čela Diplomatického servisu tak, aby mohl pan Škeřík předat agendu svému nástupci“.

Věřím, že odjedu

Sám Škeřík je ale přesvědčen, že by po dobu několika měsíců chod organizace bez potíží mohl řídit jeho stávající zástupce.

V Diplomatickém servisu zároveň probíhala kontrola hospodaření. Podle ministerstva zahraničí to však s „neodjezdem“ Škeříka nesouvisí.

„Jedná se o běžnou veřejnosprávní kontrolu příspěvkové organizace ze strany zřizovatele, která byla dlouhodobě plánována. Navíc tato kontrola nebyla zatím uzavřena, a její výsledky tak logicky nelze předjímat, říká za ministerstvo mluvčí Irena Valentová.

Podle Škeříka kontrola nijak špatně nedopadla, pracuje se už jen na odpovědi ze strany DS.

„Nevidím tam nic nestandardního, vždycky je co napravovat, ale žádné nekalosti tu prováděny nebyly. Je ale možné, že můj odjezd je spojen s dotyčnou kontrolou a že až bude uzavřena a my odpovíme, tak zřejmě pan státní tajemník rozhodne co a jak dále,“ říká Škeřík.

Tím, kdo má v ruce poslední pomyslné razítko, je právě státní tajemník ministerstva zahraničí Miloslav Stašek (slovo zde mají ale i náměstek evropské sekce a náměstek, pod nějž spadá Diplomatický servis).

„Jestli odjedu, to se ptáte správně. Věřím, že ano. Ale státní tajemník pan Stašek mi datum ještě neurčil,“ konstatuje Škeřík.

Ambasády v zájmu politiků

Velvyslanecké posty jsou pravidelně předmětem politických dohod i tlaku Pražského hradu, kdy má prezident při jmenování velvyslanců poslední slovo.

Ambasáda ve Švýcarsku paří mezi ty velmi žádané. Nelze proto zcela vyloučit ani to, že v politickém zákulisí existují tlaky na přeobsazení již schváleného postu v Bernu.

Pokud by Škeřík – navzdory souhlasu vlády, prezidenta i přijímajících zemí – na zahraniční post nakonec vůbec neodjel, bylo by to ale z diplomatického hlediska nezvyklé.

Kolem českých ambasád by mělo být letos i bez toho poměrně rušno; na řadě atraktivních pozic končí velvyslancům obvyklá čtyřletá perioda.

Po odchodu velvyslankyně Livie Klausové (politické nominantky Miloše Zemana) je kupříkladu volná ambasáda na Slovensku.

Na místo velvyslance v Izraeli by měl odjet současný ministr zahraničí Martin Stropnický, kde si čtyři roky odsloužil bývalý šéf rozvědky Ivo Schwarz.

Spekuluje se i o možné předčasné výměně velvyslance v Německu, i o tom, že by do služeb diplomacie mohla zamířit končící pražská primátorka Adriana Krnáčová nebo šéf policie Tomáš Tuhý.

Ministerstvo zahraničí tradičně možné výměny na velvyslaneckých místech a konkrétní jména budoucích velvyslanců nekomentuje.

Podpořte nezávislou žurnalistiku.

Jako odměnu za dar ve výši 499 korun obdržíte exkluzivní 100stránkovou publikaci „Babiš. Vůdce pro 21. století“.