Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foter.com, zdroj

Budoucnost médií? Tisk a rozhlas „náctileté“ nezajímá, hlavní zdroj informací jsou sociální sítě

Méně než polovina českých středoškolských studentů věří, že má dostatek informací o společenských a politických tématech. Více informovaní se cítí být chlapci než dívky a studenti z rodin s vyšší životní úrovní.

Výsledky dotazníkového šetření mezi studenty středních škol, které provedla agentura Median pro společnost Člověk v tísni, nabízí i řadu dalších zajímavých postřehů o tom, jak mladí lidé vnímají média a jaké jsou zdroje jejich informací.

„Pocit informovanosti příliš nezávisí na studované škole a vzdělání rodičů, které by měly informovanost jako hlavní zdroj ovlivňovat. I to naznačuje, že do postoje se nepromítá jen objektivní informovanost, ale také schopnost nedostatky ve své informovanosti posuzovat,“ komentují autoři průzkumu.

Dominantními zdroji informací studentů jsou sociální sítě, online servery a televize. Zcela marginálním zdrojem je naopak tisk a rozhlas.

Oproti podobnému průzkumu z roku 2014 poklesl informační vliv televize a výrazně posílil vliv sociálních sítí.

Viděl jsem to na Facebooku

Nejčastějším zdrojem na sociálních sítích jsou repostované články. Více než polovina studentů ale přiznala, že často vnímá informace i z postů a sdílených zkušeností lidí, které nezná. K tomuto typu zdroje má však většinou důvěru jen 10 % studentů.

„Některé mediální výzkumy ovšem upozorňují na takzvaný sleeper efekt – tedy že informace může mít dlouhodobě vliv, i když primárně nevěříme jejímu zdroji, protože racionalizovaná nedůvěra v paměti příjemce odezní, zatímco často emotivní sdělení v ní zůstává,“ připomíná komentář k průzkumu.

Zpravodajské servery nejčastěji studenti sledují na hlavních zpravodajských serverech a v komerčních televizích. Na alternativních webech typu Parlamentní listy či Aeronet sleduje zpravodajství alespoň občas 20 % studentů a 15 % jim důvěřuje.

Tyto servery tedy přímo ovlivňují zhruba šestinu studentů. Jejich obsah se však sekundárně může šířit pomocí sociálních sítí či ústní komunikace, v níž navíc mizí deklarace zdroje a tím i možnost posoudit jeho důvěryhodnost.

Středoškoláci, kteří uvedli, že sociální sítě jsou jedním z jejich nejčastějších zdrojů informací, se na sociálních sítích o aktuálním dění nejčastěji dozvídají z odkazů na články v online zpravodajství.

Ostatní informační zdroje byly srovnatelně zastoupené. U důvěry v tyto informační zdroje už je patrné jasné odstupňování, které odpovídá četnosti jejich užívání.

Studenti středních škol sledují zpravodajství a publicistiku nejčastěji na internetu, a to na hlavních zpravodajských serverech. Na druhém místě v užívání jsou komerční, a, jen o něco málo méně sledované, veřejnoprávní televize.

Tištěné noviny jsou pro středoškoláky až za televizními stanicemi. Nejméně často sledují středoškoláci zpravodajství a publicistiku na alternativních webech nebo v zábavních/bulvárních denících (mohou v nich ale sledovat informace jiného druhu).

Gymnazisté jsou ve sledování zpravodajství a publicistiky silnější, a to u všech typů médií kromě zábavních/bulvárních deníků (tedy včetně alternativních webů).

Studenti ze středních odborných škol a učilišť častěji čtou zábavní/bulvární deníky. Sledování zpravodajství a publicistiky roste i společně s věkem – to pravděpodobně kopíruje rostoucí zájem o veřejné dění obecně.

Alternativní weby nejčastěji sledují studenti z rodin se střední životní úrovní. Studenti s větším místem bydliště zase častěji sledují veřejnoprávní TV.

Jak často sledujete zpravodajství a publicistiku z ČR či ze světa v následujících typech médií?

V důvěryhodnosti vedou podle středoškoláků jednoznačně informace z veřejnoprávních a zpravodajských medií.

Za nejméně důvěryhodné naopak považují zábavní/bulvární deníky a komerční televizní stanice. Mezi spíše nedůvěryhodné zdroje informací se u středoškoláků řadí i blogy, časopisy a alternativní weby; u těchto druhů médií je ale zásadní část studentů nerozhodnutých.

Pro studenty učilišť a mladší studenty celkově je těžší vytvořit si názor na důvěryhodnost alternativních webů (anebo ho zkrátka ještě vytvořený nemají), u nichž častěji než ostatní uváděli možnost „Nevím/Bez odpovědi“.

Gymnazisté častěji než další středoškoláci nedůvěřují komerčním televizím (tento rozdíl je u studentů SOŠ a učilišť vyrovnán spíše nerozhodností než nedůvěrou), a naopak častěji důvěřují veřejnoprávní televizi, hlavním zpravodajským serverům a rozhlasu.

Nakolik důvěřujete informacím ve zpravodajství a publicistice v následujících typech médií?

Kompletní průzkum zde.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

6 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    Pan Buh s nami a Facebook pryc 🙂

  2. Jiřina Ráčková napsal:

    Není možné to dočíst do konce. Jen chci podotknout, že mi je 56 let a tisk mne nezajímá již několik let a mévrstevníky v blízkém okolí také ne. Informace se snažím získat přes net. Zdá se mi, že ten autor článku je naprostý mimoň, který marní čas.

    • Robert Břešťan napsal:

      Pokud nejste schopna dočíst do konce, jde spíše o marnění vašeho času.

      • Jiřina Ráčková napsal:

        Kvůli Vám jsem to dočetla do konce, tak nějak ze slušnosti. Díky tomu, že čtu rychle, jsem toho času promarnila minimum, ale lépe bych udělala, kdybych jen lelkovala. Článek zoufalý.

        • Robert Břešťan napsal:

          No to jste hodná. A nelíbí se vám konkrétně co – výsledky toho průzkumu? Protože on je to primárně právě průzkum mezi středoškoláky. A s tím, co si myslí, toho asi moc nenaděláte.

  3. Bohumil Řeřicha napsal:

    Přesně tak pane Břešťane. Jistě je to zdlouhavé, ale má to vypovídající hodnotu. Sociální sítě vyhrály volby Trumpovi. Čínské i ruské autokratické vedení právě ze strachu z vlivu sociálních sítí je omezují. V Číně obzvláště. Ve své hybridní válce proti Západu sociální sítě velmi úspěšně využívá, zvláště v naší zemi prezident Ruska V.Putin. A zdá se, že se mu to, jak vidno v této hysterické předvolební době daří. Nástup „levičáků“ včetně ANO, komunistů, „Oční múry“ Tomia, bohužel i ČSSD, doplněný nacionalisty všeho druhu je nekompromisní. Středoškoláci, mezi kterými je průzkum udělán ukazují na jednu nebezpečnou věc, že se nezajímají o historii, díky svým pedagogům, kteří by na jejich dotěrné otázky co děali za komunistů museli říkat pravdu a tento diskurs zde nenastal. Jsou vychováni v relativní svobodě, ale vůbec si neuvědomují, že za tu svobodu se musí bojovat, nevědouce, že nás pomalu plíživě ale jistě, dusí další totalita. Sociální sítě jsou požehnání i prokletí tak to prostě je, neboť i lidé jsou chybující a omylní. Vždycky negativní zpráva má větší působnost než pozitivní. Negativní je jasná ! Stát budoucnosti by neměl působit v oblasti médiíí. Já osobně nesleduji ČT několik let přesně od nástupu nynějšího ředitele Dvořáka, který i přes ČT Art a nebo ČT 24, vůbec toto médium nezatraktivnil. Naopak dostal se pod velký tlak politiků. O tištěných médiíích je zbytečné mluvit, zvláště od té doby co LN a MfD „koupil“ zbojník z Podtater. Svými tučnými titulky na přední straně se staly bulváry a pro mne osobně jsou nepřijatelná. Pravidelně dostávám zprávy z on-line médiíí v německy mluvících zemí, kde komentáře jsou nesrovnatelné z našimi. „Hlídací pes“ právě pod vedením pana Břešťana považuji za seriozní on-line médium. Omlouvám se za tento můj „nesouvislý“ blábol a přeji „Hlídacímu psovi“ úspěch !

Přidávání komentářů není povoleno