Proč pochybujeme o jasných záležitostech a kdo chce nechat spát komunistickou minulost
Poněkud banální moudrost „100x opakovaná lež se stává pravdou“ lze převést na myšlenku „100x do podvědomí podsouvané pochyby se v člověku mohou, aniž se dovtípí, natolik ujmout, až nakonec zapochybuje o něčem zcela jasném“, píše pro HlídacíPes.org Lubomír Vejražka, autor knihy Jizvy zůstávají o rodinách politických vězňů v éře komunismu.
Ti, kdo námi vědomě manipulují, vědí moc dobře, jak účinné je dlouhodobé trpělivé ovlivňování podvědomí nepravdami.
Když už člověk neuvěří jim, aby alespoň zapochyboval o těch druhých, aby mávl rukou a nepravdu pasivně přijal a neprotestoval proti ní, o nic se nestaral. Což je výhra manipulátorů a dílčí prohra svobody. Stejně tak se chovali i komunisté.
Neřešit minulost?
Nechci zde rozebírat důvody, proč je chybou nechávat minulost u ledu. A to nejen tu poměrně nedávnou, komunistickou. Jde mi o jinou věc. Proč přibývá těch, kteří mají pocit, že není třeba komunistickou éru připomínat, těch, kteří zlehčují dopad tehdejší totality a rozmělňují hloubku zločinů KSČ?
Související články
Srdíčko v mapě tam, kde je Mírov. Jak rodiny politických vězňů prožívaly návštěvy v kriminále
Jituško, jsem doma… Návrat politického vězně k rodině. Zápletka tím nekončí, ale začíná
Prý nebylo až tak zle a existoval konsensus mezi vládnoucími komunisty a těmi ostatními. Důvodů tohoto vývoje je vícero: popoběhl čas a doba nadvlády KSČ se vzdaluje, kdekdo má dost starostí, dnešek nese nejistoty. Našly by se i jiné příčiny a na jednu z nich chci upozornit. Týká se totiž nejen zapomínání na dřívějšek, ale i jiných témat.
Nacházíme se pod velkým tlakem informací (dezinformací), aniž si to možná připouštíme. Nezabýváme se do hloubky tím, co se valí kolem nás a na nás z internetu, novin, různých Twitterů, Facebooků apod. Neuvědomíme si, že leckteré informace se nám do podvědomí vpašovávají záměrně. Začněme tím komunismem.
Prý se jedenačtyřiceti lety vlády KSČ s jejím totalitním rozměrem nemusíme veřejně zaobírat, to ať řeší odborníci. Vždyť je to tak dávno a pro obyčejného člověka zbytečné vědět. Prý se máme soustředit na současnost a hledět k budoucnosti.
Tedy nebudeme řešit žádné někdejší časy? Ani druhou světovou válku, holocaust, nacismus?
Zapomeneme na utrpení obětí komunistického režimu a na ty, kteří se po puči v roce 1948 pokusili nést myšlenku svobody dál? Běžný jedinec ať žije v nevědomosti?
Jenže správné řešení dneška vyžaduje porozumět i dějům z dřívějška. To aby se pochybná minulost neocitla v základech přítomnosti. Abychom např. věděli, kam společnost dojde, pokud se vypustí běsové závisti a nenávisti, lží, strašení a udávání tak, jak učinili nacisti a komunisti.
Prý, prý a zase prý
Pojďme k dalším informacím vštěpovaným nám do mysli. Prý média veřejnoprávní a mnohá další lžou a věřit se má jen těm „správným“. Správným? Třeba těm placeným z Ruska nebo TV Barrandov? Aeronetu? Těm, kde se tak často lež a hloupost prohlašuje za alternativní výklad?
Chceme média poplatná vládě? (Je jedno, zda by šlo o vládu pravicovou, levicovou anebo jinou, třeba o vládu jednoho muže). Stojíme o to, aby veřejnoprávní média oddaně referovala o veledůležité návštěvě potentáta „X“ v základní škole, hlavouna „Y“ na vinobraní, o jejich účasti na zahájení stavby kousku dálnice, popřípadě o sjezdu jejich (státo)strany?
Radši bych, aby média šlapala na paty každé vládě. I té, která by mně byla blízká. Čím víc, tím líp. To aby snad náhodou pány politiky i tzv. „nepolitiky“ nenapadlo se zaprodat.
Prý jde Babišovi o dobrou věc a je lidumil. A co takhle šikana finančními úřady? Jeho nepřátelská převzetí firem? Schodkový rozpočet v době růstu? Nadměrné posilování moci státu nad občanem a nárůst úřednictva, úřadů? Vedení občanů k udávání a závisti? (Viz EET, viz zákon o prokazování majetku).
Prý je prezident Zeman lidový. Lidový? Není to urážka lidu? Nemám mezi svými známými osoby Zemanova chování. Lidem se podbízet není lidovost. Běžní občané nezesměšňují oponenty tak, jako činí on, a nejsou tak nenávistní, jako on, a když šlápnou vedle, omluví se. Lidový? Proč mu je tedy lhostejné, že se na exekucích živí spousta neřádů a dlužníci platí mnohonásobky dluhu? A leckterý „obyčejný“ člověk nemluví doma před dětmi tak sprostě, jak on dokáže v rozhlase.
K nacistům bychom byli ostřejší
Prý Rusko není hrozbou a prý je to právě naopak: je naším přítelem. Přeloženo: náš přítel je někdo, kdo podporuje občanskou válku na Ukrajině, anektoval Krym, má vliv na vytržení Jižní Osetie a Abcházie z Gruzie, má za sebou krvavé řešení Čečny, likviduje svobodu ve své zemi, vede hybridní válku proti Evropě, organizuje mnohonásobně větší vojenská cvičení než NATO, mate své občany o roce 1968 v Československu a je hrdý na stalinskou minulost spojenou s desítkami milionů mrtvých v gulagu a při hladomorech, vede agresivní politiku a smutní po dřívějších imperiálních sovětských dobách.
Související články
Rozpadlé vztahy, nejistota, úzkost. I když se táta vrátil z vězení, komunisté zničili dětem celý život
„Proč není táta ještě doma?“ Jak vysvětlit malému dítěti, že mu komunisté zavřeli jednoho z rodičů
To se ale obchází. Stejně jako kágébácká minulost Putina. A dál: Jsme členy NATO, přičemž Rusko považuje NATO za protivníka; tedy i nás, Česko. Patříme v očích Ruska do jeho zájmové sféry, žádná družnost. Za dob cara Rusko tvrdilo, že chce pomoci slovanským národům. Jeho pomoc však spočívala ve snaze si ty národy porobit. Zeptejte se Poláků, Ukrajinců, Bělorusů. Je nyní Rusko jiné?
Prý se tradiční strany přežily. Skutečně? Nebo jen svou neprozíravostí a neschopností zbavovat se průběžně pijavic na ně navázaných ztratily ku škodě nás všech na důvěryhodnosti? Beztvará hnutí, kam nalezli kariéristi jako před tím do běžných stran, je nenahradí. S Babišovým hnutím, které koncentruje do jednoho bodu moc politickou, ekonomickou a mediální, může nenápadně nastat (nebo už nastává?) soumrak demokracie.
Prý hrozí Evropě zánik kvůli muslimům. Jenže Evropě hrozí jen zánik kvůli vlastní hlouposti a neschopnosti prát se za hodnoty, které Evropu dělávaly silnou. Jakou roli v tom sehrají muslimové, není vůbec jisté.
Prý dřívější postavení premiéra Babiše coby nikoli jen řadového komunisty a jeho styky s StB nevadí, stejně tak oceňování bývalých exponentů komunistického režimu státními vyznamenáními.
Což takhle příměr s Německem? Případní prominentní nacisté a spolupracovníci gestapa ve vládě Německa by také byli v pořádku? Naštěstí se to v Německu nestalo. Nepřekáží nám před pár lety plíživá, nyní již zcela otevřená rehabilitace režimu KSČ? Jak bychom vnímali, kdyby v Německu došlo na očišťování nacismu? Také bychom byli lhostejní?
Snížená obranyschopnost
Mohl bych uvádět další a další příklady. Třeba Čapí hnízdo. Prý nejde o podvod, vždyť podobně konali i jiní. A dělal to Babiš pro děti, což prý lze přeci pochopit. Jak dojemné! Voličovi Babiše nevadí Čapí hnízdo. Pokud však ten samý volič ukradne v obchodě zboží za deset tisíc korun, kolik mu vyměří soud? A pokud běžná firma nekrytá premiérem (před tím ministrem financí) začachruje státní dotaci, kolik úředníků se na ni (právem) vrhne? Pardon – klekne.
Ale zpět k tezi o pochybách podsouvaných nám do duše. Nejeden člověk má „zdravý“ rozum, není žádný fanatik a dokázal by zaujmout komplexní objektivní postoj ke složitým aspektům současnosti.
Jenže nemá čas ani mentální prostor o těchto věcech přemýšlet a zjišťovat si informace. Vždyť na něj tlačí osobní potíže, může mít dluhy, trable s prací, nebo řeší bydlení. Či se nakupí zdravotní zádrhele v rodině. No a doba je tak divná… Popřípadě prostě žije jen koníčky, které ho zcela pohlcují. To vše lze pochopit. Jak v takovém případě najít „přesah“?
Takový jedinec pak neuvažuje o dění a nevytváří si tudíž obranné látky proti nepravdám a polopravdám denně zhusta zasévaných do jeho nitra. Je tedy náchylný přijmout tyto názory do sebe coby fakta. Zůstane v něm hluboko vtištěná podprahová stopa. Aneb, jak je výše napsáno: „100x do podvědomí podsunuté pochyby se v člověku mohou, aniž se dovtípí, natolik ujmout, až nakonec zapochybuje i o zcela jasných záležitostech.“
Právě i proto si dost lidí začíná myslet, že na komunistickou minulost není potřeba se upamatovávat. Proto se nenápadně ospravedlňuje komunistická totalita slovy „o co šlo?“. Proto mnohým lidem nevadí premiér – bývalý prominentní komunista navázaný na StB držící ve svých rukou zásadní vliv politický a mediální, ekonomické impérium navrch.
A nejen že jim to nepřekáží, mají to za normu, za běžnou záležitost. Nikoli za riziko ohrožení svobody. Nechtějí vědět, jak snadné je neomezenou moc zneužít. I proto by mělo být naprosto samozřejmé snažit se dřívější časy zobrazit, pochopit, vysvětlit. A samozřejmě též proto, že vyspělý národ svou historii nezapomíná.
Čí zájem je tedy vlastně nechat komunistickou minulost spát?
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Lakotové vždy prodělají. Šmejdi si na ně umějí počkat
Petr Fischer: Slovo roku a úpadek duševní činnosti lidského pokolení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
O to přece jde, ne? Ona se totiž u nás ta komunistická minulost neřešila, a řešit už nebude. Viníci komunistických zločinů u nás téměř nebyli soudně odsouzeni a potrestáni, komunistická strana nebyla zakázána. Na komunistech nebyly nikdy vymahané náhrady za jimi způsobené škody, atd. Dokonce, pouze velice málo byl komunistům omezen přístup do státních demo i bezpečnostních institucí.. Abych dal takový aktuální příklad, ono je sice dnes populární křičet „mlátička Ondráček“ – jenže ten si udělal dlouholetou kariéru u policie až po listopadu 1989 a během té doby mu nikdo jeho účast při brutálním rozhánění studentů nepřipomínal, natož aby ho snad kvůli tomu od té demokratické policie vyhodili…
Neboli znovu, pokud tedy hovoříme o přístupu ke komunistům, nejde o žádné „řešení“, ale bohužel spíše stále pořád o zastaralou ideologickou rétoriku bez jakékoliv aktuální náplně. Tudíž – a jistě, pokud chce dnes někdo kritizovat politiky tak skutečně „padni komu padni“ bez nějakého kokotání.
A pokud se týče médií – nezapomeňme tu jednu zásadní věc, totiž že veřejnoprávní televizi tady založili právě politici za předešlých vlád, s tím že bude hrazena ze státem nařízené daně (poplatku) – ale že na straně druhé a „za to“ tato veřejnoprávní televize pod určitým vlivem politiků je – a záleží spíše na tom zda a jak tuto moc využívají. Možná že jim za to ani nestojí, protože si dovedli spočítat, že jí svým vlivem v jiných médiích snadno přehluší..
Čimž je asi dána konečná odpověď – bylo by bohužel dost velkou chybou demokracie, kdyby dnes dávala lidem nějaké zaručené rady „která média jim říkají zaručenou pravdu a nic než pravdu“ – a naopak „která jim na 100 procent lžou“, stejně jako takto takto nelze ani hromadně nálepkovat politické směry.. Na to totiž ti občané musí přijít – a na základě vlastních zkušenosti a vlastního uvažování sami. Jinak to právě pro demokracii a svobodu žádný význam nemá…
Pro demokracii a svobodu není ničeho, co by mělo pro ty dvě nějaký význam. Ony totiž neexistují a to ze samé postaty existence jejich údajných nositelů – druhu Homosapiens sapiens.
Dokud lide jako Vy – kteri zaroven voli politiky odmitajici se postavit zlocinum komunismu a zaroven mudruji o tom, ze spolecnost tyto zlociny neodmitla – budou tvorit v teto zemi vetsinu, pokrytectvi bude dal ceskym narodnim programem.
Eto Vase delo.
To jste mne dostal.. :)))
Vzhledem k tomu že se dá snadno zjistit které všechny strany u nás byly za těch 29 let u moci (včetně politiků kteří mezi nimi přecházeli) – a žádná z nich složená vláda potřebná tvrdá opatření pro potrestání komunistických zločinců nenavrhovala a neuzákonila..
Takže mi jistě hravě poradíte, kterou jinou stranu jsem to měl vlastně volit 🙂
Zločiny kapitalismu
Je pravda, že kapitalismus v Čechách měl až 100x více obětí než komunismus? Je pravda, že Němci, Rakušané, Švédi a Francouzi zabili v minulosti na našem území 10x více lidí než Poláci, Slováci, Rusové a Ukrajinci dohromady? Proč si neříci pravdu o kapitalismu a „západní kultuře“? Proč nepátrat po příčinách 2.světové války, světové krize a jiných věcech? Proč nemít v Čechách také pomník „zločinů kapitalismu“? Abychom se poučili, jaké chyby se v minulosti dělaly a jak to změnit, abychom se v budoucnosti těchto chyb vyvarovali? Zločiny církví, feudalismu a kapitalismu stály život od počátku našeho tisíciletí jenom v Evropě na půl miliardy lidí. O tom se však nikde nepíše. Evropský kapitál „západního typu“ pomohl Hitlerovi vyzbrojit Německo a tudíž se podílel na 30–ti milionech zabitých a minimálně 100 milionech zbídačených Rusů. Evropskému kapitálu „západního typu“ můžeme vděčit i za 40 let komunismu. Neboli Hitlerovi a fašistickému Německu. A válka, to je nejlepší byznys. Toho kapitalismu, který – pokud není ničím omezený a kultivovaný – může vést ke zcela fatálním následkům.Válečné škody pak museli zaplatit převážně řadoví Rusové. A s nimi i celý „Východní blok“. Náš bývalý pan president Havel rád mluví o „západní kultuře a zločinech komunismu“. Zcela však zamlčuje „zločiny kapitalismu a západní nekulturu“. A už vůbec nemluví o zločinech vlastní „presidentské amnestie“. Za presidenta Havla jsme se paradoxně nejvíce přiblížili komunismu. Tedy „bílému komunismu – komunismu bílých límečků – komunismu pro VIP“. Ale to jen někteří z nás. Vytvořily se záměrně nedokonalé zákony, pomocí nichž známí mocných v Čechách rozkradli stovky miliard. Stovky miliard z kapes nás všech. V tomto byl ovšem nejlepší president Klaus, který tvrdil zhruba to, že je dobré napřed všechno rozkrást a potom je třeba vymyslet nějaké zákony. Je to, jako kdyby na všech silnicích zmizely značky a jezdilo se pár let bez pravidel a podle výsledků karambolů se začala tvořit nová vyhláška.A nás ty šílené Klausovy metody stály asi 100 000,- Kč na obyvatele. A nikdo z poslanců se neozval – nikdo z té Poslanecké komunistické strany pro VIP, která zasedá v parlamentu ČR. Pak si ještě zvolili Klause presidentem, aby ty své šílené ekonomické zločiny a jejich výsledky držel pod pokličkou. Nikde se nesmí objevit seriozní ekonomická kalkulace o tom, co se tu posledních 20 let dělo.A géniové z prognostického ústavu? Co tvrdili, že třetí cesta není? Co hlasovali pro kapitalistické reformy spolu s poslanci, přestože pro úplný kapitalismus bylo jen asi 5% obyvatel ČR?Číňané si vzali to dobré s kapitalismu i komunismu bez jakýchkoliv politických předsudků a kde jsou oni a kde jsme my? Za posledních 20 let mají nárůst ekonomiky zhruba 300%, zatímco my asi 0%. A rozkrádání ČR stále pokračuje. Existuje tedy, nebo neexistuje „třetí cesta“, kterou tehdy zcela vylučovali „ekonomové“ Klaus, Dlouhý, Zeman a další? Lhali nám a nebo byli tak omezení, líní a neschopní myslet? Líní a omezení byli každopádně a možná za tím bylo i něco dalšího… A presidentská amnestie? Stála život a nebo zdraví sto nevinných lidí? Znamenala neslýchaný zásah do činnosti soudů a přispěla k jejich paralýze? Byla pro ostatní politiky návodem, jak zacházet se soudní mocí? Jak ignorovat právo a manipulovat s ním? Nebo chtěl být Havel českým Kim Ir Senem nebo Stalinem? Často se tak choval.
Zneuznaný bolševik.Vám nemá smysl něco dokazovat.Vy nenávidíte celý svět.Dokud vám podobní nevymřou nebude tu klid.
Irák , Afganistán , Libyi , Syrii s miliony mrtvých a uprchlíků nezničili bolševici , ale kapitalisti ! Následná invaze uprchlíků zničí bílou Evropu , snad se vzpamatujete , až budete mlátit hlavou o modlicí kobereček , ale to už bude pozdě !!!!
Minulost nelze řešit, jen blb může něco takového vypustit z úst. Minulost se připomíná, nejlépe ve všech souvislostech. To ovšem v současnosti v ČR snad ani nelze realizovat, místo toho se o minulosti veřejně a přímo legálně lže.
Kam se hrabali komunisté na dnešní lhaní o tom, jak co bylo, se svými tendenčními výklady historie!
No, a přesně o tom vašem blábolu ten článek je.
Ať čtu, jak čtu (přečetl jsem si ten článek pro jistotu dvakrát znovu) nenalézám nic , proč by má připomínka k němu měla být blábolem.
Prožil jsem tu totalitu celou a to jako komunisty nemilovaný kapitalistický synek, jehož rodiče přišli o miliony, byli vězněni a já a mí sourozenci jsme byli požkozováni – možná některým Vašim rodičem, nebo příbuzným komunistou, po celý pracovní život. Ale současně, možná právě pro ty nespravedlnosti komunistů, se u mě vyvinul silný cit pro rozlišováni mezi pravdou a lží. Na svém blábolu a na tom, že se minulost nedá řešit, jen připomínat musím proto trvat. trvám.
Omyl, reagoval jsem na článek výše.
Internet je skvělá příležitost jak rozložit společnost ,která má přes sebou jen mamon, za pomocí lží. Za komunismem je mimo jiné spousta mrtvých a zmařených lidských osudů. Za Hitlerem a Stalinem ještě víc. Neznám případ , kdy Rusko někam exportovalo prosperitu ,demokracii a svobodu. Případně nezištnou přátelskou pomoc . Severní Korea vznikla pod sovětskou patronací, daleko zaostávající za Jižní Koreou. Pak se najde blb , který si říká Nohavica a nechá se odpudivým režimem , kde vraždí novináře, vyznamenat. A ještě větší blbové to schvalují. Co na to říct ?
Našel bych si čas na několik poznámek… Tak ne, že bych chtěl nějak rehabilitovat komunistickou minulost, ale chápu, že na ni, a vlastně na celou tu více než čtyřicetiletou epochu, na její jednotlivé fáze, se i objektivně ty pohledy můžou různit (já nevím, SKORO to může být stejné jako hodnotit třeba jako celek habsburskou minulost, i když ta byla ještě asi desetkrát delší)… Taky je samozřejmě obrovský emotivní rozdíl (ale i rozdíly jiné, zcela praktické, což vlastně hlavně naznačuje článek) mezi něčím, od čehož konce nás dělí 100, a něčím, od čehož konce nás nedělí ani 30 let. Mimochodem ale, vždyť i sami komunisté si přece často, a hlavně po roce 1956, prakticky uvědomovali, že Stalin byl zločinec – pravda, pak, za tzv. neostalinismu, se zase o Stalinovi radši moc nemluvilo, pokud se nemuselo…
Ale hlavně, k tomu běžně omílanému srovnávání ČESKOSLOVENSKÉHO komunismu a NĚMECKÉHO nacismu… Zásadní rozdíl tady, v tomhle ohledu a jak na to asi i mnoho lidí nahlíží, přece tkví v koncích těch systémů. Českoslovenští komunisté, kteří po celou dobu svého režimu byli oddanými poskoky Moskvy, odešli v roce 1989 „od válu“ v důsledku prakticky nenásilné revoluce (a tady bych dodal, což je určitě srovnatelnější než s tím nacismem, že i mnohým Rumunům se prý docela brzy začalo stýskat po Ceausescovi, kterého sami v prosinci 1989 nechali zastřelit – a to „prý“ je tedy z našich médií z 90.let). No jo, jenže moc německých nacistů se v roce 1945 zhroutila v důsledku dosud největšího válečného konfliktu v dějinách a poté, co tito zanechali za sebou obrovské zločiny především na občanech jiných států… Denacifikace byla přece Německu vnucena zvenčí, a jak to s ní bylo slavné nebo ne, a co se v Německu pak stalo… ???
Tak je známo, že ti co už za Hitlera zastávali významné funkce v takových klíčových institucích jako armáda nebo justice, je pak mohli zastávat i v demokratickém Západním Německu (jistě, v komunistické NDR taky, viz maršál von Paulus, kterého Rusové zajali u Stalingradu). Já nevím, připomněl bych dr. Globkeho, jednoho z hlavních autorů norimberských rasových zákonů, který pak sloužil Adenauerovi (vymlouval se na to, že ty rasové zákony až tak hrozné nebyly, protože vytvářely základ pro segregaci Židů, nikoliv ale pro jejich genocidu).
Anebo ještě jedno jméno… Soudce Roland Freisler, šéf toho Lidového soudu, který nechal např. popravit spoustu lidí po nezdařeném atentátu na Hitlera v roce 1944… Fanatický nacista, který měl bezprostředně na svědomí spoustu životů a který tedy zahynul v roce 1945 při jednom z amerických (nebo britských) náletů na Berlín… Už před delším časem běžel v televizi takový německý dokument, „Hitlerovi muži“ se to jmenovalo, kde tedy naznačili, že pokud by tento přežil válku, zřejmě by se dobře uchytil i v poválečné německé justici. Tak jistě, pokud byli mezi jeho četnými oběťmi pouze němečtí občané, tak by zřejmě ani nestanul před norimberským tribunálem, to významné členství v NSDAP by se nějak „překouslo“ atd.
Takže jak jsem uvedl, několik poznámek… Ale v každém případě, při historickém zvážení německého nacionálního socialismu a československého komunismu se přece naskýtají (kromě samotné geneze, tedy úspěchu v demokratických parlamentních volbách jako podmínky jejich vzestupu v obou případech) obrovské, obrovské rozdíly – a to pak ovlivňuje i jejich zpětné hodnocení…