Letos je to dvacet let, co byl Dolkun Isa čínskou vládou označen za teroristu. Ujgur, který žije v exilu od roku 1994, zasvětil svůj život poukazování na porušování lidských práv Ujgurů, jež přerostlo v genocidu. Isa je šestým rokem prezidentem Světového ujgurského kongresu (WUC), který byl letos nominován na Nobelovu cenu míru.

Isova matka zemřela v roce 2018 ve vazbě v politickém převýchovném táboře v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Bylo jí 78 let. Dolkun Isa se to dozvěděl až od reportérů Radio Free Asia.

Zprávu o úmrtí svého otce si od dva roky později rovněž přečetl v médiích, stejně jako informaci o doživotním vězení pro jeho bratra.

„Znám mnoho uprchlíků z jiných zemí, kteří také trpí kvůli velmi těžkým situacím bezpráví, ale alespoň mohou mluvit se svými blízkými. To není náš případ. My nemůžeme ani to,“ podotýká Isa v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Hrozba pro globální občanské svobody

Upozorňujete na bezpráví páchané na Ujgurech už více než třicet let. Zmínil jste ale, že podmínky pro Ujgury se po nástupu Si Ťin-pchinga k moci ještě zhoršily. Jaký je tedy váš osobní pohled na současného čínského prezidenta?

Je to bezohledný a nemilosrdný diktátor a k moci se dostal s velmi jasnou strategií, jak zlikvidovat ujgurský národ. Od nástupu Si Ťin-pchinga k moci čelí miliony Ujgurů a dalších turkických národů krutým zločinům, které se rovnají zločinům proti lidskosti a genocidě. Miliony Ujgurů jsou svévolně zadržovány v koncentračních táborech, kde jsou vystaveny mučení, sexuálnímu a genderovému násilí, znásilňování, podvýživě a indoktrinaci ze strany čínských orgánů.

Minulý rok to potvrdila zpráva komisaře OSN pro lidská práva. V celém Východním Turkestánu trpí ujgurský lid státem nařízenými nucenými pracemi, donucovací politikou prevence porodnosti s cílem snížit počet ujgurské populace, rozdělováním rodin a posíláním ujgurských dětí do státních internátních škol, masovým sledováním a ničením kulturních a náboženských památek. Od roku 2017 jsou v rámci kampaně „tvrdý úder“ čínské vlády proti terorismu a extremismu svévolně zadržovány a pohřešovány stovky tisíc Ujgurů na základě falešných obvinění.

V důsledku represivní politiky čínské vlády ve jménu národní bezpečnosti a boje proti terorismu se situace v oblasti lidských práv Ujgurů a dalších turkických národů výrazně zhoršila a bude se nadále zhoršovat, pokud mezinárodní společenství nezasáhne.

Dolkun Isa je ujgurský aktivista žijící v Německu, kterého čínská vláda od roku 2003 označuje za teroristu. Od listopadu 2017 je předsedou Světového ujgurského kongresu. Problematiku lidských práv Ujgurů prezentoval také Radě OSN pro lidská práva, Evropskému parlamentu, evropským vládám a mezinárodním lidskoprávním organizacím.

V roce 1988, kdy studoval na Sin-ťiangské univerzitě, vedl v Ürümqi studentskou demonstraci proti údajné diskriminaci a nespravedlivému zacházení s Ujgury a ještě téhož roku byl ze školy vyloučen. Později pokračoval ve studiu v Pekingu, v roce 1994 opustil zemi kvůli hrozbě zadržení. Začal studovat na univerzitě v turecké Ankaře, kde získal magisterský titul v oboru politika a sociologie. Později odešel do Evropy a požádal zde o azyl. V roce 2006 získal německé občanství. V srpnu 2022 podal Dolkun Isa společně s Omerem Kanatem a Michaelem Polakem trestní oznámení na Čínu kvůli údajnému páchání genocidy a zločinů proti lidskosti na Ujgurech v severozápadní čínské oblasti Sin-ťiang.

Jaké jsou vaše vzpomínky na dobu, kdy jste byl hledán Interpolem? Přičemž prezidentem Interpolu byl v té době náměstek čínského ministra veřejné bezpečnosti Meng Chung-wej. Víte, co se s ním stalo později?

V době Mengova jmenování se organizace Human Rights Watch, Fair Trials a WUC ohradily proti zvolení úředníka z diktatury prezidentem Interpolu – zejména takového, který přímo řídil brutální bezpečnostní aparát Číny. Bylo vydáno mnoho prohlášení odsuzujících jeho jmenování a v mezinárodních médiích se jednalo o žhavé téma.

Členové Občanského ústavního fóra (CCF) odpovědní za rozhodnutí o odvolání hledání mé osoby byli zásadoví lidé, vyškolení s respektem k právnímu státu a nezávislí na politických vlivech. Jejich jedinou motivací byla spravedlnost. Čínský režim tento pohled nesdílel. Nemohl se smířit s tím, že se rozpadlo dvacet jedna let dezinformací a pomluv namířených proti mně. Na tiskovém brífinku dali jasně najevo, že s rozhodnutím Interpolu nesouhlasí.

Čína nakonec z rozhodnutí obvinila Meng Chung-weje z korupce a nekompetentnosti. Sedm měsíců po zrušení mého hledání zaplavila média zpráva o zatčení Meng Chung-weje v Číně. Ze Stockholmu odletěl do Pekingu 20. září 2018 a až do 25. září 2018 nebyly o jeho pobytu žádné zprávy. Když poslal své ženě do Francie obrázek nože, uvědomila si, že je Meng v nebezpečí. Náhlé zmizení osob je jednou z nejzákeřnějších taktik používaných Komunistickou stranou Číny.

Sledujete stále politiku komunistické strany Číny? Jak jste vnímal protesty v čínských městech na konci roku 2022?

Při práci na ujgurské problematice musíme samozřejmě čínskou politiku a politiky bedlivě sledovat, protože mají přímý dopad na život milionů Ujgurů ve východním Turkistánu i mimo něj. Protesty na konci roku 2022 na podporu obětí požáru v Urumči byly povzbudivé. Pro společnost, která kvůli represivnímu systému, jenž neumožňuje vyjadřovat jakékoli disidentské nebo politické názory, tváří v tvář tolika případům zneužívání mlčí, to byl velmi odvážný okamžik.

Máte aktuální informace o systému sociálních kreditů – používá se nyní v Číně ve větší míře? Přijímají ho lidé jen tak?

Systém sociálního kreditu je v celé Číně široce zaveden a lidé nemají jinou možnost než ho přijmout. Pokud projeví jakýkoli náznak nesouhlasu nebo nespokojenosti, určitě se jim to vymstí. V posledním desetiletí Čína posunula vývoj umělé inteligence a strojového učení na vyšší úroveň. Čínské operační systémy sledovacích kamer se již dávno staly standardem v mnoha západních zemích, přičemž jen málo komentátorů předpokládalo jakákoli rizika spojená s masovým dovozem tehdy nejnovějších technologií.

Jen pomalu si svět uvědomoval potenciální hrozbu pro globální občanské svobody a demokratické systémy, která pramení z čínských technologií v podobě špionáže proti zahraničním vládám a nástroje pro sledování domnělých disidentů a nepřátel Komunistické strany Číny, jako jsou Ujgurové, Tibeťané, Falun Gong a hongkongští obránci lidských práv žijící v diaspoře. Dnes je již známo budoucí ohrožení občanských svobod a právního státu prostřednictvím umělé inteligence, kterou Komunistická strana Číny vyvinula a testuje s využitím osobních údajů milionů Ujgurů.

Jak je možné zvenčí pomoci Ujgurům, kteří stále žijí v zemi?

To je složitá otázka, protože ačkoli existuje mnoho způsobů, jak Ujgury podpořit, není jasné, zda tyto akce budou mít přímý a bezprostřední dopad na životy Ujgurů, kteří jsou stále uvnitř země. Zpráva Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva byla důležitým krokem k uznání genocidy Ujgurů, stejně jako uznání zločinů proti lidskosti a genocidy ze strany jedenácti národních parlamentů, včetně Evropského parlamentu.

Země mohou následovat tuto cestu a uznat genocidu v rámci svých parlamentů, stejně jako podpořit zavedení silných mechanismů a předpisů proti nucené práci Ujgurů. Kromě toho by Finsko a Švédsko jako členské státy OSN měly podpořit vytvoření funkce zvláštního zpravodaje OSN pro Čínu, který by podával zprávy o situaci v oblasti lidských práv a vyšetřoval ji, a naléhat na čínskou vládu, aby umožnila nezávislé návštěvy země složené z pracovních skupin OSN a zvláštních zpravodajů ve Východním Turkistánu.

Vnější svět by měl na Čínu vyvíjet tlak, a to jak hospodářský, tak politický. Zejména prostřednictvím uvalení cílených sankcí na osoby přímo zapojené do genocidy Ujgurů, jak to již dříve učinily USA a EU, a také prostřednictvím prosazování právních předpisů týkajících se náležité péče a zákazu dovážení výrobků, které byly vyrobeny nucenou prací Ujgurů. S vládou, která páchá genocidu, nemůžeme jednat jako je obvyklé. Lidská práva by měla být upřednostňována ve všech oblastech politiky, zejména v hospodářských partnerstvích, která země navazují s Čínou. Například Volkswagen má stále závod v Urumči ve východním Turkistánu, navzdory rostoucímu počtu důkazů o probíhající genocidě Ujgurů. Byť v červnu oznámil audit závodu. Kromě toho by měl být vyvíjen diplomatický tlak na státy, které Ujgury deportují do Číny, což je porušením zásady nenavracení. Měly by chránit ujgurské uprchlíky a žadatele o azyl. Kromě toho by země měly zrušit stávající smlouvy s Čínou o vydávání osob.

Genocida Ujgurů se zastaví pouze tehdy, pokud političtí představitelé a široká veřejnost najdou odvahu a empatii postavit se Číně a vyslovit se pro Ujgury.

V Německu se cítím bezpečně

V roce 2021 se v Praze konalo zasedání Světového ujgurského kongresu. Jaký byl váš osobní dojem z akce pořádané v České republice?

Bylo to důležité a úspěšné valné shromáždění. Připojilo se k nám mnoho zahraničních podporovatelů, včetně českých zákonodárců, tehdejšího pražského primátora Zdeňka Hřiba, který nás dokonce pozval do své rezidence a setkal se s ujgurskými přeživšími tábora zvlášť. S akcí bylo samozřejmě spojeno mnoho hrozeb a rizik, například infiltrace, bezpečnostní rizika atd. Podnikli jsme však mnoho kroků, abychom tato rizika zmírnili. Čínský nátlak se projevil například tím, že jeden z pražských hotelů odmítl náš kongres hostit, údajně z důvodů „politické neutrality“.

Změnil se podle vašeho pozorování v posledních letech v Evropě přístup k Číně?

Od roku 2018, kdy Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že dochází k závažnému zneužívání Ujgurů, začalo mezinárodní společenství, včetně EU, věnovat této otázce větší pozornost. Od té doby se represivní politika Číny vůči Ujgurům dostala do centra pozornosti většiny zahraničních politik zemí EU. V OSN sehrály země EU důležitou roli při prosazování diskusí a opatření v Radě pro lidská práva, která široce odsuzují porušování lidských práv ze strany Číny vůči Ujgurům.

Jste optimistický ohledně vývoje v Číně? Myslíte si, že režim bude nucen se změnit – i vůči Ujgurům?

Nemyslím si, že v krátkodobém a střednědobém horizontu dojde ke změně režimu. V Číně je málo prostoru a podmínek pro politické požadavky. Domnívám se však, že v dlouhodobém horizontu se současný režim neudrží, zejména s ohledem na narůstající domácí krize, jako je stárnutí populace, snižující se míra zaměstnanosti a pokles porodnosti, navíc s naprostou absencí občanských a politických svobod.

Pomohlo by, kdyby byl Si Ťin-pching nahrazen někým jiným?

Nejsem si jistý. Horší než teď to snad být nemůže, ale zároveň se tyto věci těžko předvídají.

Cítíte se nyní v Německu bezpečně?

V Německu se obecně cítím bezpečně. Ale samozřejmě vždycky budou existovat rizika, kamkoli se vydám, ale uklidňuje mě alespoň vědomí, že německé úřady budou tyto záležitosti brát vážně.