Foter.com, zdroj

Koho hřeje ruský plyn. A co oslabuje energetickou bezpečnost i jednotu středu Evropy

Napsal/a -pes- 3. března 2019

Máme podobná přání, ale důraz klademe na různé věci. Všichni se rozhodně chceme integrovat a snížit naši závislost na Rusku, tvrdí o zemích Visegrádské čtyřky Agata Łoskot-Strachotová, analytička Střediska Marka Karpa pro východoevropská studia ve Varšavě. Upozorňuje, že někdy se politici v pohledu na energetickou bezpečnost neshodnou ani v rámci jednoho státu, jako třeba nyní v Česku.

Dokládá to na příkladu nejednotného českého postoje k chystanému plynovodu Nord Stream 2. Část politiků v Česku se k tomuto projektu vyjadřuje kriticky, přičemž nesouhlasí s ruskou agresí proti Ukrajině a staví se skepticky k větší přítomnosti Ruska ve střední a západní Evropě.

„Nicméně z ekonomického hlediska je plynovod Nord Stream 2 pro Českou republiku výhodný. Proto říká jeden hot a druhý čehý,“ tvrdí odbornice na odvětví ropy a plynu Łoskot-Strachotová.

Slábne soudržnost V4

Zvýšila se od roku 2004 a od vstupu zemí Visegrádu do Evropské unie energetická bezpečnost středoevropského regionu?

Ano. Zaprvé, pokračuje integrace přenosových soustav s Evropskou unií a mezi zeměmi regionu. Zadruhé, změnil se směr vedení plynu: v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu nyní plyn proudí nejen z východu na západ, ale také ze západu na východ – přes další země V4. A zatřetí, objevily se nové zdroje dodávek: jde například o terminál LNG v polském městě Svinoústí spuštěný v roce 2015 nebo o integraci českých plynovodů s německými, což České republice umožňuje dovážet norský plyn.


Text vznikl ve spolupráci s The Aspen Institute Central Europe a čerpá z jeho publikace Aspen Review. Text je překladem článku Everyone Wants Integration, jehož autorem je Zbigniew Rokita.


Zároveň ale existuje problém v podobě klesajícího významu tranzitní role některých zemí Visegrádu. Vzhledem ke stavbě plynovodu Nord Stream 2 se sníží tranzitní role především Slovenska a zřejmě také Polska. Tato role dosud sloužila jako protiváha velké – i když v rámci celého regionu postupně klesající – závislosti na dodávkách plynu z Ruska (a nejen plynu, ale také ropy nebo jaderného paliva). Region však není monolit, protože díky severnímu plynovodu zároveň roste tranzitní role České republiky, jelikož přes tuto zemi začalo proudit více plynu do rakouského terminálu v Baumgartenu.

Znamená to, že se zájmy zemí Visegrádu začínají rozcházet?

Ano, soudržnost regionu to skutečně oslabuje. Jediná plánovaná větev plynovodu Nord Stream 2 – Eugal – má vést z Německa přes Českou republiku do dalších zemí Evropské unie, včetně zemí střední Evropy, což tranzitní roli České republiky ještě více posílí.

Polsko a Slovensko se řídí přesvědčením, že pokud vzroste politické napětí, dodávky ruského plynu přes jejich území nebudou přerušeny, protože by to zasáhlo klíčového partnera Moskvy, kterým je Berlín. Jakmile se však octneme na takzvaném konci plynovodu, riziko problémů s dodávkami se zvýší. A při zvažování rizik máme v paměti četná přerušení a omezení dodávek plynu do zemí našeho regionu, k nimž došlo v několika posledních letech i dříve.

O budoucnosti tranzitu plynu přes Ukrajinu se jedná. Nyní víme, že je možné poslat celý objem ruského plynu nasmlouvaný Českou republikou a Slovenskem přes Nord Stream, a zcela se tak vyhnout Ukrajině.

V energetickém mixu v Maďarsku, České republice a na Slovensku hraje obrovskou roli energie získaná z nízkoemisních jaderných elektráren. V těchto třech visegrádských zemích má v tomto odvětví významnou úlohu Rosatom, který získal smlouvu na rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. O modernizaci svých jaderných elektráren musí uvažovat i Češi a Slováci. Bude tedy v nejbližší budoucnosti plyn pro tento region důležitější, nebo naopak méně důležitý?

To není úplně jasné, i když v poslední době lze v tomto regionu pozorovat nárůst využití plynu. Jeho význam se může snížit, například kvůli problémům s bezpečností dodávek. Maďarsko, Česká republika a Slovensko již využívají jadernou energii a v Polsku se o ní vedou diskuze. Pokud se však dodávky diverzifikují a plyn bude do regionu proudit z mnoha různých směrů – což je důležité zejména pro Polsko, jeho význam se pravděpodobně zvýší.

Češi spoléhají na Německo

V kterých bodech se názory visegrádských zemí na energetické záležitosti shodují?

Máme podobná přání, ale důraz je kladen na různé věci. Všichni se rozhodně chceme integrovat a snížit naši závislost na Rusku. Polsko, podobně jako i jiné země – uveďme třeba Litvu – klade zvláštní důraz na diverzifikaci dodávek energetických zdrojů. Jedním z projevů tohoto cíle bylo vybudování terminálu ve městě Svinoústí. V Polsku panuje rovněž názor, že by mělo být co nejvíce nezávislé a schopné uspokojit domácí poptávku po energii do značné míry z vlastních zdrojů. Jiné země – což lze vysvětlit různými faktory, počínaje jejich zeměpisnou polohou a konče velikostí trhu – kladou větší důraz na integraci trhu s plynem nebo náklady.


MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org

ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?


Češi uvažují především o zřízení adekvátního počtu přípojek se sousedními zeměmi, hlavně s Německem, a o přivedení plynu z různých zdrojů prostřednictvím německé infrastruktury. To znamená, že o diverzifikaci dodávek mají také zájem, chápou a provádějí ji však trochu jinak. Integraci chápou jako klíčovou záruku své energetické bezpečnosti. Praha předpokládá, že západoevropský trh s plynem bude stabilní, čím dál tím flexibilnější, liberalizovanější a integrovanější, nebude na něm docházet k cenové manipulaci a budou přijaty a prosazovány náležité předpisy. Praha očekává, že bezpečnost německého trhu zajistí také jejich bezpečnost.

Taková situace představuje velkou závislost na Německu. Opravdu nehrozí riziko cenové manipulace?

Podle některých je to vzhledem k podmínkám EU nemožné, jiní říkají, že se to už děje. Čas ukáže. Roli zde hraje velikost českého trhu a jeho poloha – v případě České republiky je integrace s německým trhem přirozenější než řekněme v případě Polska. Z toho vyplývá rozdíl mezi pohledem Polska a pohledem České republiky: Varšava by měla raději velké centrum ve střední Evropě – ideálně v Polsku, aby tak byl trh střední Evropy místem obchodování a utváření cen, a nikoli jen ozvěnou toho, co se děje na trzích severní a západní Evropy. Stejné ambice má mimochodem Ukrajina, a pokud by jich dosáhla, objevil by se v regionu docela velký trh s plynem.

Chápu dobře, že z pohledu Česka je druhá větev severního plynovodu výhodná? Prezident Miloš Zeman vyjádřil během své návštěvy Ruska v listopadu 2017 projektu NS2 podporu. Postoj české vlády je nejednoznačný.

Český pohled není jednotný. Na politické úrovni se část vedoucích představitelů k tomuto projektu vyjadřuje kriticky, přičemž nesouhlasí s ruskou agresí proti Ukrajině a staví se skepticky k větší přítomnosti Ruska ve střední a západní Evropě. Nicméně z ekonomického hlediska, jak jsme již zmínili, je plynovod Nord Stream 2 pro Českou republiku výhodný. Proto říká jeden hot a druhý čehý.

Jak by výstavba druhé větve severního plynovodu mohla ovlivnit energetickou bezpečnost visegrádského regionu?

Záleží na tom, jak dlouho bude výstavba trvat. Pokud bude provedena rychle, nastane několik procesů. Zaprvé, budou omezeny možnosti dovozu plynu z alternativních zdrojů do regionu, protože Rusko bude schopno prodávat plyn levně. Zadruhé, a to už pozorujeme, stávající a právě budované přípojky ve střední Evropě budou vyhrazeny buď pro Gazprom, nebo pro firmy, které s ním spolupracují a chtějí dovážet ruský plyn.

A jelikož se tím sníží dostupná kapacita plynovodů, bude fyzicky nemožné dovážet plyn odjinud, i když alternativní zdroje skutečně najdeme. Gazprom si zarezervoval celou kapacitu dosud neexistujícího plynovodu Eugal, tzn. jižní větve NS2, na mnoho let dopředu. Zatřetí, mohou se zvýšit cenové rozdíly mezi severní a západní Evropou na jedné straně a střední a jižní Evropou na druhé straně – plyn v tomto regionu bude dražší. Netřeba dodávat, že dalším důsledkem úspěšné realizace projektu NS2 bude větší význam Gazpromu v EU, včetně střední Evropy.

Proti tomuto projektu se vehementně staví Spojené státy. Náměstkyně ředitele odboru energetiky amerického ministerstva zahraničních věcí Sandra Oudkirková v květnu 2018 oznámila, že Spojené státy „budou za pomoci veškerých možných přesvědčovacích prostředků usilovat o to, aby k realizaci projektu nedošlo“ a zopakovala hrozbu rozšíření sankcí na evropské země zapojené do projektu Nord Stream 2. Opravdu by Washington mohl projekt zablokovat?

Nevíme, zda Spojené státy toto rozhodnutí skutečně učiní. Americká politika je v tomto ohledu také poměrně nepředvídatelná. Proti tomuto projektu se staví Donald Trump i americký Kongres. Je pravda, že americká strana stále více hrozí zavedením sankcí. Washington zároveň zdůrazňuje, že projekt Nord Stream 2 by měla zablokovat sama Evropská unie.

Nová trasa přes Turecko?

Ukrajina od roku 2016 plyn z Ruska nedováží, ačkoli dříve na něm byla velmi závislá. Domácí poptávku nyní uspokojuje z vlastních zdrojů a dovozem plynu ze západu. Do jaké míry je tato energetická emancipace příležitostí pro země V4?

Slovensko a Česká republika ji už využívají. Směr vedení plynu se změnil, jak jsme si již řekli, a plyn nyní proudí nejen z Ukrajiny přes Slovensko a Českou republiku, ale také v opačném směru – z EU přes Českou republiku a Slovensko na Ukrajinu. Ukrajina tak dostává ze západu plyn, který by mohl být norský, ale i ruský. Byly také podepsány smlouvy s provozovateli soustavy v Maďarsku a Polsku a plánuje se rozšíření polsko-ukrajinské přípojky.

Pro Polsko může být ukrajinská diverzifikace zdrojů dodávek přínosná také v kontextu plánovaného rozšíření terminálu LNG ve městě Svinoústí a výstavby plynovodu Baltic Pipe z Dánska. Na druhé straně lze těžko říct, jak bude vypadat domácí spotřeba plynu a jeho těžba na Ukrajině. Víme, že tato země má významné možnosti zvýšení produkce plynu. Nejasný je také dlouhodobý výhled dodávek plynu na Ukrajinu přes Polsko.

Maďaři zvažují nákup ruského plynu, což znamená vedení plynu do Evropské unie přes Turecko pomocí plánovaného plynovodu Turkish Stream. To je projekt nahrazující South Stream, od kterého se upustilo v roce 2014…

Výstavba plynovodu Turkish Stream probíhá ještě rychleji než výstavba plynovodu North Stream 2. V Turecku nejsou takové problémy s povoleními z hlediska ochrany životního prostředí ani s protesty třetích zemí nebo transatlantickými vztahy, jako je tomu v EU.

Bude tedy plyn do zemí Visegrádu proudit z jihu?

Ano, je možné, že bude proudit větvemi plynovodu Turkish Stream. Maďarsko prosazuje dvousměrnou politiku. Chce mít zajištěny neukrajinské cesty dodávek ruského plynu, ale hledá také alternativní zdroje dodávek. Můžete si všimnout, že priorita Budapešti v oblasti energetické politiky je nyní spojena s Rumunskem a dodávkami plynu z rumunského šelfového moře, kde intenzivně pokračují práce na zvýšení produkce.

Maďarsko má také zájem o integraci se střední Evropou, což znamená dovoz plynu v malém objemu z Polska – a zvažuje se tedy využití terminálu LNG nebo plynovodu Baltic Pipe. Je však potřeba mít na paměti, že Svinoústí není jediný terminál LNG v regionu. Je tady i terminál v Klaipėdě a další je plánován v Chorvatsku, takže Maďarsko bude moct nakupovat plyn také tam.

Do jaké míry jsou namístě obavy, že rozšíření energetické infrastruktury za účasti Ruska může znamenat zvýšení vojenských hrozeb – že Rusko může například instalovat do infrastruktury zařízení pro špionáž?

Tyto hrozby vnímají baltské a skandinávské státy a Amerika. Kromě štěnic a sledovacích zařízení máme také větší počet různých druhů ruských lodí v Baltském moři. Vyhnutí se Ukrajině jako tranzitní zemi navíc zvyšuje riziko eskalace ukrajinsko-ruského konfliktu. Klesne význam Kyjeva pro EU a sníží se rizika pro Moskvu, protože v případě rozsáhlejší války nepřijde o výnosy z vývozu plynu na západ.


Aspen Institute CE je nezávislou platformou, kde se setkávají představitelé politiky, byznysu a veřejných institucí, ale také osobnosti z oblasti umění, sportu či vědy.  Za účasti osobností z různých oborů pořádáme veřejné konference, semináře, workshopy či odborné diskuse.

Aspen Review je čtvrtletník, v němž Aspen Institute CE poskytuje prostor široké paletě názorů na aktuální otázky, jež rezonují ve společnosti. Magazín nabízí analýzy, rozhovory a komentáře světoznámých i středoevropských osobností veřejného života, novinářů, vědců či akademiků.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

23 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Dere se mi na mysl davna vzpominka na boj Vaclava Klause (starsiho) proti budovani pripojky na ropovod Ingolstadt. Ze by uz tehdy v 90. letech prvni projevy rusofilstvi? Jak to je v souladu s dnesnimi snahami o vetsi diverzifikaci zdroju a snizovani zavislosti na Rusku? 2) A co Nabucco? To by teprve EU dokonale vypalila Rusum rybnik!

    • petrph napsal:

      Těžko říct, on totiž Klaus dokázal být vždycky pragmatik na všechny strany. Takže třeba už tehdy za tou odbočkou na Ingolstadt viděl víc, třeba kdo jí bude budovat, kdo provozovat, za jakých podmínek a podobně..
      Ovšem, co si určitě spočítat dovedl, že že až odejde světově obdivovaný Gorbačov, půjde si Západ s Ruskem zase mediálně a ideologicky po krku, ale současně, že se politici západních velmocí s Ruskem dokáží – v reálu na svých zájmech (a na úkor jiných) domluvit. Což se, v podstatě i stalo.

      • scallop napsal:

        Co je těžkého na tom, že Klaus prosazoval dražší ropu pro české občany?

        Těžko pochopitelné je akorát to, že mu tyto jasné činy proti našim národním zájmům mnozí petříci hloupoučce tolerují.

  2. Nemec napsal:

    Problém má velmi jednoduché řešení. Každý stát by se měl starat především o sebe. Tedy i Česká republika. Navíc je sporné, kdo Evropu víc narušuje. Zda Německo svou migrační politiku a slabou armádou , Rukou svou silnou armádou nebo USA s Trumpem poklepávajícího po ramenou velkého korejského vůdce.

  3. josef napsal:

    Tento článek je klasickým případem strašení až bubákování. Nord Stream 2 je budován právě proti krádežím plynu ze strany Ukrajiny pro kontingent dalších odběratelských zemí za Ukrajinou. Jak nedávno ujistil Putin Angelu Merkelovou, tak Rusko bude dodávat plyn Ukrajině dále, ale jen pro ní. S tím musí Ukrajina počítat a sama vlastně si toto omezení způsobila. V tomto týdnu byla v televizi reportáž, že od r.2014 se cena plynu pro domácnost pro občany Ukrajiny zvýšila 12x. Právě přístupová smlouva Ukrajiny k EU stanovuje, že se musí zrušit subvencování ceny plynu ze strany státu pro občany Ukrajiny jako jedna z podmínek přistoupení k EU (když na konci roku 2013 tuto smlouvu k EU nepodepsal Janukovyč mj. i proto, že cena plynu pro občany by se tehdy zvýšila 6x, tak potom začal počátek nynějšího konce Ukrajiny, který ale zdaleka není ukončen…). Podobné články od „ASPENů“ ale lze stále očekávat, je to jejich vrozená choroba, že viníkem je vždy a vždy jen Rusko…..

    • Pavel napsal:

      Žvaníš z cesty. K žádný krádežím ze strany Ukrajiny nedocházelo. Pouze k vydíraní ze strany rusácka, a to nejen Ukrajiny ale i Běloruska. Rusácko přestalo plnit smlouvu s Ukrajinou o dodávkách plynu, protože Ukrajina odmítla prodat gazpromu místního distributora, čímž by rusácko získalo nad plynem na Ukrajině totální kontrolu, a v rozporu s touto smlovou navýšilo Ukrajině cenu plynu. Ukrajina pouze trvala na plnění nasmlouvaných dodávek. To za prvé. A za druhé, takový požadavek směrem k Ukrajině z EU nikdy nezazněl. Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu čistě proto, že na něj tlačil puťka.

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Nelžete Vy Pavel. Že lžete dosvědčuji následujívcí : „V listopadu 2008 pak Gazprom znovu obvinil Ukrajinu (resp. její ropný a plynárenský monopol Naftogaz) z dluhu, převyšujícího 2 mld. dolarů. Po tom, co se koncem prosince 2008 obě strany nedohodly na výši ceny zemního plynu pro rok 2009 a výši poplatků za tranzit plynu do Evropy, ruský energetický gigant Gazprom 1. ledna 2009 zastavil dodávky plynu Ukrajině. Gazprom následně obvinil Ukrajinu z neoprávněných odběrů plynu, Kyjev to popřel s tím, že část je nucen odebírat z technických důvodů“.
        Zdroj : https://www.euroskop.cz/46/11211/clanek/dve-kola-rusko-ukrajinske-plynove-krize-2009/

      • Pavel Liška napsal:

        Janukovyč odmítl podepsat asociační dohodu s EU, protože UA může být současně jen v jedné bezcelní zóně ( buď s Ruskem, Běloruskem apod. anebo s EU ) . To je to samé jako teď při brexitu . Samo, že na něj Puťka tlačil. Však EU taky, nebo ne ? Janukovyč to vyhodnotil tak, že dohoda s Ruskem bude asi výhodnější pro UA průmysl a uhelné doly na Donbasu, už kvůli historickým vazbám. Což se zase nelíbilo proevropským demokratickým silám, na které tlačila EU a USA. No a majdan byl na světě ….
        Co bylo v obou smlouvách o plynu, se bohužel můžeme jenom dohadovat. Nikdo z nás to nemůže vědět.

    • Adam Hladky napsal:

      “ viníkem je vždy a vždy jen Rusko…..“
      .. vinikem není Rusko, ale Evropa, která se není ochotna zbavit závislosti na potenciálním nepříteli. Krym nebyl prvním, ale asi ani ne posledním úspěchem v návratu k sovětskému impériu.

  4. pepin napsal:

    Za mně radši levný nedemokratický plyn z RUSKA než drahý strašně demokratický plyn od toho emerického odbarvenca. Nejvíc mě dokáže pobavit polské bečení že nebudou prachy za tranzit….

  5. aljyin napsal:

    je načase se od RF trhnout, řešení je snadné, na zbylé pole začít ve velkém sázet luštěniny, hrách, fazol a další plynotvorné rostliny, na obci zřídit velkoobjemové nádrže a povinně jednou za týden natlakovat ze střev-prostě povinný kontigent stlačeného plynu, troubové. Místo, aby se v klidu odebíral ještě za dost dobré ceny ruský plyn tak kdejaká chytrá hlava v tom vidí energetickou závislost. Vzhledem k tomu, že nemáme skoro žádné zásoby plynu, tak budeme neustále energeticky závislý na plynu jakéhokoliv původu.., t….é!

  6. Jerry napsal:

    To co se nyní děje na Ukrajině si zavinila sama. Mám tam známé, a oni absolutně netuší, v čem je problém. Ze všeho obviňují Rusko, ale naprosto nechápou, že drtivá většina jejich problémů plyne naopak z přístupové smlouvy k EU, která jim nařizuje dělat to, co je pro ně těžce nevýhodné a co je fakticky ožebračí do té míry, že si EU koupí za několik let celou Ukrajinu za pár korun. A o to tady především jde. Proto Janukovič smlouvu odmítl podepsat. Moc dobře věděl co to pro jeho zemi bude znamenat za katastrofu. Když jim to vysvětluji, tak jsou z toho v šoku. Proto taky na Ukrajině rok od roku sílí odpůrci vstupu do EU. Podle mě do EU Ukrajina nikdy nevstoupí a bude tam opět další revoluce. Jezdím tam často (ne do Kijeva, to není typická Ukrajina), a to co se tam nyní přes zimu děje je pro nás neuvěřitelné. Nebudu o tom psát, nevěřili byste.

    • Sepp napsal:

      Jako jediný ve zdejší diskuzi máte pravdu, i samozřejmě i v tom, že tamější lidé vůbec nechápou o co šlo a stále jde.

    • petrph napsal:

      Tak ono na tom nic složitého není, a i obyvatelé Ukrajiny to jistě naprosto chápou. Totiž že „nejlíp jim bylo“ právě v té době, kdy Ukrajina byla skutečně neutrální, mezi Západem a Ruskem, a dokázala brát mocně z obou stran. Zatímco, když se začala odchylovat směrem k Západu, o tu ruskou podporu a taky stabilitu přišla. Co asi pochopit nedokáží, co se to sakra dělo na tom Majdanu a po Majdanu, a jak mohli tak snadno přijít o Krym – a k čemu potom mají nějakou armádu, ozbrojené složky, parlament vládu a další předražené orgány státu, které si platí ze svých daní. Asi nejsou sami…

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Nejezdím na Ukrajinu, ale jsem přesvědčen, že je to tak, jak píšete.
      Narodil jsem se před válkou na území, které SSSR anektovalo pro Ukrajinu (USSR) a ta ho dodnes Rumunsku nevrátila; ne-Ukrajinci a Židi , pokud nebyli za 2.světové války povraždění odnoží banderova OUN – Ukrajinskou povstaleckou armádou, odtamtud utekli i za USSR, část bývalých rakouských občanů (za monarchie to území patřilo Rakousku-Uhersku) byla repatriována do Rakouska a Protektorátu v létech 1939 -1940, při připojení území k USSR.
      Velmi mně vadí, že Ukrajina, kterou tak dnes chceme do EU, nevrátila to, co ji SSSR pod různými záminkami přikradlo od sousedů, včetně Podkarpatské Rusi, dnešní Zakarpatské Ukrajiny.

      • petrph napsal:

        Máte jistě pravdu. K tomu pár poznámek.
        Za prvé, to co si SSSR pod různými záminkami přikradl od sousedů, to připadlo SSSR (tedy centrálně Moskvě), ale bylo to pouze formálně připojeno k Ukrajině (protože byla geograficky nejblíž. ) O tom že by mohla být Ukrajina (i s těmito územími) samostatný stát, se tehdy neuvažovalo.

        Za druhé, Ukrajina nevrátí dobrovolně nic, na to jsou tam dodnes velcí nacionalisté (po amerikánsku – patrioté).

        A za třetí, sice by se mohlo něco požadovat při projednávání vstupu Ukrajiny do EU /který teď stejně dlouho nepadá v úvahu). Ale to se obávám, že politický tlak EU bude jiný – když bude Západ EU chtít Ukrajinu přijmout, tak tyhle požadavky okradených států bude i s Ukrajinou ignorovat.
        To je politická realita, o které se v dnešní politické korektnosti nemluví-
        A za čtvrté, soucítím s Vámi, naše rodina se za totáče taky musela víceméně násilně stěhovat (a taky nám bolšáni něco sebrali), ale hádám že to už dnes 30 let po sametu není to podstatné, dnes by se měly řešit jiný, dnešní problémy.

        • scallop napsal:

          Máte recht. Každá oběť imperiální expanze může za to, když ho větší soused obsadil.

          I Československo po roce 1918 mohlo za to, že se odklonilo od nemecka!

          Jste lepší než Joseph.

          • petrph napsal:

            Když už tedy chcete srovnávat naší situaci po Mnichovu 1938 s obsazení Krymem , tak je skutečně obdobná, dodnes z toho má náš národ mindráky a dodnes se vedou spory o tom zda jsme se neměli bránit. Ostatně při dobré paměti, připomeňme že my jsme tenkrát proti Německu v září 1938 vyhlásili mobilizaci – a naši vojáci stáli na hranicích připravení se německému útoku bránit..Ale proč je pak vláda – na základě přijetí dohody západních mocností v Mnichově odvolala, by mohlo vést i dnes přivést spíše k zamyšlení, jestli třeba dneska těch pravomoci do Brusele nepředáváme nějak moc.
            Ostatně – včera publikovaný dopis pana Macrona „Milým Čechům“ jste jistě četl., co požaduje …

        • ČERT napsal:

          Jen poznámku k tomu prvnímu bodu, když píšete „pouze formálně“ a „geograficky nejblíž“… Tak je ale taky fakt, že ti sovětští komunisté se snažili aspoň navenek vypadat „hezcí“ a spravedliví, pokud jde o nějaká práva národností apod. (tzv. leninské sebeurčení národů, tak proč vůbec byla Ukrajinská SSR a další republiky, že, proč to nebylo víceméně centralizované impérium jako za cara…?). Tak jistě, to, že to ve skutečnosti stejně bylo pevně drženo z moskevského centra, to je jiná otázka… Ale pokud se pan Oskar (hanák z Hané) narodil vlastně v Rumunsku, v oblasti, kterou brzy poté zabral SSSR (pro Ukrajinu), tak aspoň odhaduji, že to bylo v tzv. Bukovině, kde opravdu převládalo ukrajinské obyvatelstvo (tak nakonec i ta naše, resp. do roku 1918 a znovu v letech 1938/9-1945 maďarská Podkarpatská Rus byla etnicky převážně ukrajinská – nebo rusínská, jenže oddělovat Ukrajince od Rusínů může být možná podobné, plus mínus, jako oddělovat Čechy od Moravanů)…
          Protože zase k tomu Rumunsku… Tu Bukovinu zabral Stalin v roce 1940 a spolu s ní zabral také tzv. Besarábii, kde žilo většinou moldavské, Rumunům velice blízké obyvatelstvo… A ta k Ukrajině připojena nebyla, nýbrž tam byla vytvořena zcela nová, tzv. Moldavská SSR.
          Nechci teď připomínat, jak se po rozpadu SSSR projektovalo opětné (a samozřejmě,
          aspoň zatím nerealizované) sjednocení Rumunska s tou Moldovou/Besarábií, která ale do roku 1918 bývala součástí ruské carské říše… Ono by to bylo vlastně už mimo téma a já na to ani teď nemám čas…
          Ale prostě taková doplňující poznámka…

          • Oskar (hanák z Hané) napsal:

            Protože tam mám dodnes jakési příbuzné (můj biologický otec byl z mnoha dětí), mohu Vás ujistit, že vztahy Rusínů a dalších etnik, žijících v té oblasti, k Ukrajincům, zváště těm „pravým“ ze západní části dnešní Ukrajiny, nelze přirovnávat ke vztahu Čechů a Moravanů ani náhodou. Rusíni považují „pravé“ Ukrajince téměř za okupanty, kteří zakazují jejich jazyk, ničí kulturu a zvyky. Nic takového ve vztahu Čechů a Moravanů není.
            Pozn.: z těch etnik jsou to zejména Huculové – je to východoslovanské etnikum obývající svahy Karpat na rumunsko-ukrajinském pomezí, nebo Židé).

  7. Loleq napsal:

    V dobach studene valky pro evropu odebirani plynu z SSSR po dobu 50 let nebylo hrozbou. Trosku zvlastni ze ted to problem je 😀

  8. Frenki Hunter napsal:

    Ukrajina přišla o 3 mld dolarů ročně – za tranzit plynu. Byla to Ukrajina kdo kradl plyn. Jsou to Německo a Francie, které si naběhly na vlastní vidle a jsou povinny uhradit ukrajinský dluh Rusku. Je to ruský plyn, který je spolehlivě dodáván, pokud jej v minulosti Ukrajina nekradla, nám v Evropě. Polsko je opupínkované se svým mindrákem z Ruska a tak trubky přes Polsko sice nepovedou, ale dolary taky ne. Jsou to USA, které čistě z ekonomických důvodů chtějí zablokovat NS2.
    Strašením o ruské hrozbě a současně převzetím byznysu v distribuci plynu. Německo se ale pravděpodobně nedá lacině ukecat a ani zastrašit a tak ruský plny bude šumět z trouby ven. A Gerhard Schroeder je jistě na správném postu. Takže přístupu Německa se nedivím, protože „America first“ je pro Německo „nedůležité“. Nás zcela vynechávám, my nejsme hráči v této věci.

  9. petrph napsal:

    Ako inač, pokud bych si dovolil trochu vulgární shrnutí ((předem se omlouvám)
    ono je rozdíl jestli se o jednotnou politiku (i energetickou) EU bojuje s prominutím, hubou, nebo se má pro to i něco konkrétního udělat…

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama