První ucelený návod, jak čelit ruské propagandě… S předstihem přinášíme některé podrobnosti.

Na mediálním summitu předcházejícím setkání Východního partnerství, které se koná 21. – 22. května koná v lotyšské Rize, představí bruselský think- tank Evropská nadace pro demokracii své první ucelené návrhy, jak by měla EU postupovat proti ruské informační válce a propagandě.

Televize i malé projekty

Tým, jenž pro Evropskou komisi studii připravuje, vede Polák Jerzy Pomianowski. „Platí, že k tomu, abychom dostali pluralitu do ruskojazyčné mediální sféry, potřebujeme nasadit mnohem víc kreativity, zdrojů a peněz, než nyní,“ řekl Pomianowski v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Za hlavní problém současného ruskojazyčného vysílání ve světě označuje fakt, že „jednomu významnému evropskému jazyku v mediální sféře dominuje centrálně kontrolovaná skupina médií přímo spojená s lidmi kolem prezidenta Putina“.

Výsledkem společného postupu Evropské unie by ale podle něj neměla být žádná „kontrapropaganda“. Jednou z možných odpovědí je podle něj plnoformátová ruskojazyčná televize placená „Západem“.

„Pokud se bavíme o pluralitním médiu vysílajícím v ruštině, zcela jistě to nemůže být čistě zpravodajský kanál,“ říká Pomianowski.

Nejde přitom jen o publikum v Rusku, ale v celém ruskojyzčném prostoru – ať už jde o rusky mluvící Ukrajince, Bělorusy, Lotyše, Estonce, Moldavany a další.

Mezi návrhy se pravděpodobně objeví i podpora většího množství menších projektů – webů, nezávislé filmaře či internetových rádií.

Nový obsah, noví příjemci

Svůj přístup k ruskojazyčnému vysílání by měly změnit i zavedené značky jako je BBC, Deutsche Welle, či Rádio Svobodná Evropa.

„Mají na to kapacitu i kredibilitu. Ovšem metody, s nimiž pracují dnes, nejsou stoprocentně vyhovující a úspěšné. Proto věřím, že i tyhle zavedené značky budou schopné reflexe a že budou otevřeny novým přístupům a že naši studii budou brát jako důležitou inspiraci k tomu, jak budovat nový obsah a dostávat ho k novým příjemcům,“ říká Pomianowski.

Při Evropské komisi se zároveň připravuje nový odbor strategické komunikace zaměřený na boj s ruskou protizápadní propagandou.

Odborníci na komunikaci plynně ovládající ruštinu mají sídlit v Bruselu a za svou práci budou pobírat 4350 eur měsíčně (zhruba 120 tisíc korun).

Člen týmu by podle návrhu mimo jiné měl:

• podporovat celkovou komunikaci EU mezi Ruskem a Východním partnerstvím
• monitorovat a analyzovat ruskojazyčná média
• provádět korekci a faktografickou kontrolu dezinformací a mýtů ruské propagandy
• podílet se na mediálních kampaních
• spolupracovat s relevantními evropskými institucemi na strategické komunikaci a podpoře svobody slova a nezávislosti médií

„Ten tlak je brutální“

I čeští novináři upozorňují na propagandu a tlaky na svou práci související s děním v Rusku a na Ukrajině.

„Ten tlak je brutální. Nemyslím si, že by vnitropolitický tlak byl jiný, než jsme už zažívali. Věc, která je nová, je zahraničně-politický tlak,“ říká šéf zahraniční redakce ČT Michal Kubal.

Cílem je podle něj zásadně zpochybnit klíčová média v dané zemi, „aby lidé začali být více zmateni, než třeba jsou“. Tlak na Českou televizi podle jeho zkušeností vytváří pestrý spolek lidí.

„Naším častým „klientem“ je Monika Hoření, bývalá mluvčí KSČM, nebo lidé kolem Jiřího Vyvadila. Je těžké neustále vyvracet některé argumenty, které se nezakládají na pravdě, vysvětlovat, proč jsme nepsali o výzvě německých akademiků varujících před třetí světovou válkou… Je to stokrát nic umořilo osla,“ říká Michal Kubal.