Obávaný fentanyl je na nelegálním trhu s drogami v posledních dvou letech vytlačován novou syntetickou substancí, nitazenem. Stejně jako v případě fentanylu jej často vyrábějí a distribuují čínské firmy.

Investigativní skupina Bellingcat nedávno ve spolupráci s předním estonským deníkem Postimees zveřejnila reportáž odhalující nelegální šíření nebezpečných opioidů v Evropě. Právě Estonsko, a obecně Pobaltí, patří k nejzasaženějším oblastem. To potvrzuje i výroční zpráva Evropské drogové agentury (EUDA) za rok 2024, která zmiňuje varovný nárůst drogových úmrtí.

Stojí za nimi relativně nový opioid nitazen. Jedná se o substanci, kterou není snadné odhalit i kvůli tomu, že k předávkování stačí pouze stopové množství. V Estonsku se potvrdilo, že stál za zhruba polovinou všech drogových úmrtí v posledních dvou letech. Jen mezi roky 2022 a 2023 přitom v Pobaltí došlo k dvojnásobnému nárůstu prokázaných předávkování tímto opioidem.

Autorkou textu je Kamila Hladíková. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Nitazen, který se objevuje v různých variantách a pod různými názvy jako například izotonitazen nebo metonitazen, je syntetický opioid, podobně jako známější fentanyl. Je však až čtyřicetkrát silnější a působí až pětsetkrát účinněji než heroin.

Předávkovat se lze pouhými mikrogramy a už držení jednoho miligramu může být trestným činem. Přesto je tato látka běžně inzerovaná na internetu a do Evropy se dostává obyčejnými zásilkami, které mohou obsahovat jen několik gramů této látky.

Analytici Bellingcatu ve spolupráci s estonskými partnery zjistili, že za těmito inzeráty často stojí čínské subjekty a samotná droga, stejně jako další syntetické opioidy, nejčastěji pochází právě z Čínské lidové republiky. Tým odhalil tisíce takových inzerátů na e-commerce platformách i sociálních sítích od X po LinkedIn.

Nitazeny se syntetizovaly pro medicínské účely už v padesátých letech minulého století, jejich využití však nikdy nebylo schváleno. Na černém trhu se začaly objevovat až v posledních letech a to nejčastěji ve stopovém množství jako složka padělaných léčiv na tlumení bolesti nebo na uklidnění.

Byly odhaleny také v zabavených nelegálních drogách, jako je heroin nebo ketamin. Stopový výskyt nitazenu výrazně zvyšuje riziko předávkování a stojí za stovkami úmrtí v Severní Americe i Evropě.

Jak nahradit fentanyl

Čínské subjekty již dříve sehrály klíčovou roli v masivním rozšíření známějšího syntetického opioidu fentanylu, v souvislosti s nímž se v USA hovoří o epidemii. Statistiky zmiňují až sto tisíc amerických obětí ročně a zastavení jeho dovozu do USA se stalo výrazným tématem volební kampaně nově úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa.

Jedním z prvních kroků Trumpovy administrativy po jeho lednovém nástupu do funkce bylo uvalení cel na Mexiko, Kanadu a Čínu. Jako hlavní důvod Bílý dům uvedl, že tyto země „nedrží sliby ohledně zastavení nelegální migrace a přílivu jedovatého fentanylu a dalších drog“. Drogy se do USA dostávají primárně z Mexika, tomu však „výrazně pomáhá Čínská lidová republika“, jak v nedávném rozhovoru upozorňuje i ředitel Sinopsis Martin Hála. Bílý dům uvádí:

… příliv pašovaných drog, jako je fentanyl, do Spojených států prostřednictvím nelegálních distribučních sítí představuje přímé národní ohrožení a je příčinou současné krize veřejného zdraví. Čínským představitelům se dosud nepodařilo efektivně zastavit tok prekurzorů a dalších chemikálií do rukou známých zločineckých kartelů ani znemožnit praní špinavých peněz nadnárodními kriminálními organizacemi.

Na nátlak Spojených států Čína sice už v roce 2019 zakázala všechny varianty fentanylu, vymáhání tohoto zákazu v praxi je však neefektivní. Fentanyl původem z Číny se dál různými způsoby dostává na světové trhy, v případě Spojených států právě přes Mexiko a Kanadu.

Dosavadní opatření nicméně přiměla výrobce a distributory k hledání nových cest. Nitazeny jsou vhodnou náhradou za fentanyl, protože je lze kvůli smrtící síle distribuovat v mnohem menším množství.

Byly zdokumentovány případy, kdy se droga do Evropy dostala v běžných zásilkách např. přes DHL nebo FedEx, v obálce nebo třeba Kinder vajíčku. Evropský trh navíc silně zasáhl zákaz produkce opia v Afghánistánu po jeho převzetí Tálibánem, což dále vytvořilo prostor pro rozmach syntetických opioidů.

Čínská stopa

Podle Bellingcatu existují desítky webových stránek volně inzerujících prodej nitazenů, včetně velkých asijských online tržišť, jako jsou TradeFord, TradeKey, TradeAsia nebo IndiaMART. Dodavatelské řetězce však téměř vždy vedou do Číny. I přes otevřené inzerování nelegálních substancí však není snadné takové firmy postihnout:

„Prodejci se skrývají za neprůhlednými organizačními strukturami, pravidelně mění adresy, využívají různé emaily i telefonní čísla. Nejčastější komunikují přes messangery, jako je Telegram. Některé společnosti dokonce fotomontážemi přidávají svůj název k obrázkům velkých chemických závodů, další ve svých inzerátech na prodej drog využívají generické fotografie mladých modelek nebo celebrit.“

Některé z těchto společností mají prokazatelné napojení na drogové organizace a část z nich už kvůli tomu byla v minulosti předmětem vyšetřování nebo sankcí. Například společnosti Hanhong Pharmaceutical Technology či Jiangsu Bangdeya New Material přidalo americké ministerstvo financí už v říjnu 2023 na seznam dealerů pašujících do USA fentanyl a nitazen.

Obě jsou také spojované se stíhanými čínskými drogovými bossy. Pátrání Bellingcatu odhalilo dalších sedm čínských firem, které stojí za nitazenovými inzeráty. Jedna z těchto společností, Guangzhou Wanjiang Biotechnology, ještě v době zveřejnění reportáže inzerovala nitazen přímo na svém webu s možností doručení kdekoli po světě.

Podle zjištění Postimees bylo jen v Estonsku od roku 2020 vyšetřováno osmdesát kriminálních případů spojených s nitazenem, často se přitom jednalo o množství menší než jeden gram.

Například v srpnu 2024 se před soud dostal muž, který si během jednoho roku objednal dvě různé zásilky nitazenu. Jedna z nich šla z USA přes čínský web společnosti sídlící v Nankingu. Do Estonska se zásilka dostala přes DHL z Německa. Droga byla zachycena i v zásilkách v Norsku nebo ve Švédsku.

Hrozí nová drogová epidemie?

Různé typy nitazenů jsou však přidávány na seznam zakázaných substancí jen postupně. Například Estonsko celou skupinu nitazenů zakázalo až v prosinci 2023, přestože první stopy této látky objevilo v drogových zásilkách již v roce 2019.

Podobně jako v případě fentanylu se tak jedná o hru na kočku a myš mezi regulačními orgány a výrobci a distributory drog.

Čína v roce 2024 zakázala několik typů nitazenů, dosud doložených je však dvacet tři různých variant. Navzdory pokračujícím jednáním mezi ČLR a Spojenými státy tak obchod s nimi nadále vzkvétá.