Petr Fischer: Svět nového chaotického řádu nebude bezpečnějším místem k životu
Je to paradoxní, jako dnes skoro všechno: nová Rada míru začala svou první válku. Izrael a Spojené státy ji bombardováním cílů v Íránu provádějí, řada přátel Donalda Trumpa z arabských států, kteří prezidenta uplácejí letadly a slibovanými zakázkami, si ji přáli. A tak se děje, jak silní chtějí, a nikdo nemá sílu nic z toho zastavit.
Politici i společnosti jiných zemí jsou v roli pozorovatelů, kteří mohou toliko přihlížet a čekat, že snad všechno nakonec „dobře dopadne“. To v tomto případě znamená, co nejméně mrtvých na všech stranách, a pád krutého islámského režimu, který skoro padesát let ovládá Írán.
V tom je další, asi ten největší paradox: začala válka, která zcela jasně překračuje všechna mezinárodní pravidla a jejíž důvod z americké strany je zcela jistě vymyšlený (výroba jaderných zbraní byla už minulým útokem zničena, řekl prezident Trump, jehož tajné služby už předtím informovaly, že íránský jaderný program není s to dojít k atomové bombě) – a přesto se nedá říct, že bychom Izraelcům zároveň nedrželi palce. Jen ať ten hnusný režim padne, kdo lidský by byl proti?
Text publikujeme na základě spolupráce s nezávislým týdeníkem Přítomnost.
Autorem textu je Petr Fischer, šéfredaktor Přítomnosti. Titulek a mezititulky jsou redakční.
Může Evropa oponovat USA?
Právem na svobodu Íránců najít si či zvolit si novou legitimní vládu, která své obyvatelstvo masově nevraždí a nevydírá, omlouváme překročení mezinárodního práva. Opět se bombarduje a zabíjí ve jménu spravedlnosti, za vyšší princip mravní, řekli by Češi, kteří ze své popkultury vědí, že „vražda na tyranovi není vraždou“.
Chaos se přelévá především do hlav obyvatel celé planety, na níž se na příště zřejmě může stát cokoliv, pokud někdo bude mít dostatečnou vojenskou sílu a odhodlání zaútočit.
Smrti ajatolláha Chameneího také nikdo nelituje, svět se spíše ptá, co bude dál? Jak změnit režim s co nejmenším počtem obětí a materiálních škod?
Nahradí-li válku zvenku vnitřní občanská válka, změní se dnes oslavovaný zásah spravedlnosti v katastrofu. Co bude dál, až to rozhodne o budoucím morálním hodnocení celé válečné akce mimo rámec válečných pravidel, které svět po druhé světové válce zavedl, aby zabránil chaosu, který nyní nutně v malém přichází, jak ukazuje dění na Blízkém východě a šíření dopadů války do dalších zemí.
Chaos se ale přelévá především do hlav obyvatel celé planety, na níž se na příště zřejmě může stát cokoliv, pokud někdo bude mít dostatečnou vojenskou sílu a odhodlání zaútočit.
Je to chaos, který se postupně rovná a strukturuje po způsobu myšlení Síly. Ta bude napříště rýsovat skutečné hranice zájmu velmocí a zemí na ně napojených. Bojuje se mimo jiné i o to, kdo touto velmocí na příště bude.
O Spojených státech spojených s Izraelem pochybovat nelze, Rusko, které Íránů nebylo s to pomoci, ale, zdá se, už své pozice nedrží, o Evropě ani nemluvě. Ta ztrácí půdu pod nohama už jenom tím, že zřejmě, jak oznámil například francouzský prezident Emannuel Macron, nebyla o útoku coby součást spojenectví v NATO informována.
Hlavní je ale politicko-vojenská ztráta, neboť oponovat názorově USA lze jen tehdy, jste-li relevantní bezpečnostní silou, a tou Evropa dnes plnohodnotně není.
Evropanům se tak rýsují jen dvě cesty. Cesta rychlého vybudování vlastní silné armády, která bude schopna samostatné obrany vůči všem, kdo by chtěli ve světě nového chaotického řádu zkusit v Evropě své silové štěstí. A potom cesta politického splynutí s velmocí, která doposud držela nad Evropou ochrannou ruku.
První cesta znamená mohutné soustředění politické moci a investic do obrany, a to na celá desetiletí. Druhá cesta znamená faktické přijetí role satelitu americké velmoci, která by v rámci slibu zachování a zajištění bezpečnosti diktovala Evropanům vlastní politické a ideologické představy organizace společnosti. Kde na tomto nově rozděleném poli stojí Česká republika?
Dnešní české politické vedení válku vytěsňuje a drží ji daleko od českých hranic. A tak si dovoluje nevydávat více peněz na obranu, protože, jak říká premiér Babiš, „ty peníze potřebujeme jinde pro naše lidi“.
České závazky bez relevance
Leccos naznačuje zvláštní paradoxní postoj předsedy vlády Andreje Babiše, který ve všem podporuje americké a izraelské spojence. Babiš přitom nechává válku kdesi v dálce, ačkoliv její výsledek zjevně ovlivní světaběh v dalších desetiletích.
Jako by byl dál skutečně přesvědčen, že válka je něco, co zůstává a zůstane vždy mimo české území, ačkoliv se po případném pádu režimu v Íránu dá očekávat oživení radikálního islamismu, který bude chtít vykonávat pomstu za krach islámské republiky prakticky po celém světě.
Svět nového chaotického řádu nebude bezpečnějším místem k životu, určitě ne hned, a země jako je Česko se musí připravit na rostoucí riziko zásahu válečné logiky Síly.
Dnešní české politické vedení ale válku vytěsňuje a drží ji daleko od českých hranic. A tak si dovoluje nevydávat více peněz na obranu, protože, jak říká premiér Babiš, „ty peníze potřebujeme jinde pro naše lidi“.
České závazky NATO zvyšovat postupně výdaje až na celkových pět procent (efektivně 3,5 % na vojenské účely, 1,5 % na bezpečnostní infrastrukturu) nemají pro Babišovu vládnoucí sestavu žádnou relevanci. Přijala je přece jiná vláda a Česku tak jako tak v tomto velmi nejistém světě nic nehrozí.
Premiérovo geopoliticko-bezpečnostní uvažování v době vlády chaosu Síly dost připomíná proslulý pohled Hurvínka na válku.
Těžko čekat, že Babiš po útoku na Írán jen tak změní názor, a začne jako politik plnit, co Česko slíbilo. Premiér totiž pořád věří, že pomůže jeho ponížená pozice k USA, a přibližování se trumpismu skrze kritickou politiku Patriotů v Evropském parlamentu.
Trump moc dobře ví, jak jsme mu v Česku dnes blízko a jak mu rozumíme, proč by nám tedy za podporu jeho kulturně-ekonomických cílů v Evropě nepomohl, půjde-li do tuhého…?
Premiérovo geopoliticko-bezpečnostní uvažování v době vlády chaosu Síly dost připomíná proslulý pohled Hurvínka na válku. Každopádně jeho cílem v této vládě není aktivní zapojení do mezinárodního geopolitického pohybu, nýbrž posun v sociálních agendách, zejména pak ve zdravotnictví, do něhož sám investuje a v němž se nově jako „podnikatel-vizionář“ vidí.
Geopolitiku čeští občané neocení, ostatně, je přesvědčen premiér, „lidi to nezajímá“, proč by mělo ANO a politiku vůbec. Premiér Babiš udělá jen to, co bude zcela nezbytně nutné, válečnou strategii světa následovat nebude.
Nový chaotický řád světa
První Trumpova válka v Íránu může změnit poměry ve světě i v USA. Vrchní velitel posílen úspěchy v cizině bude chtít zajistit i své domácí pozice, které tak pevné nejsou. Směrem k blížícím se podzimním volbám, ohrožujícím Trumpovu autoritářskou pozici, se dá očekávat leccos.
Ani česká politika si nemůže dovolit tvářit se, jako by šlo o běžný provozní karambol mezinárodní politiky, po němž zase začnou létat letadla a pojede se prostě dál jakoby nic.
Populární uznávaný historik Timothy Snyder není sám, kdo tvrdí, že to je také jeden z hlavních možných důvodů války (spolu s tím druhým, kterým je podle něj splácení dluhu íránské konkurenci na Blízkém východě, s níž se Trump za peníze sblížil).
To hlavní se, opět paradoxně, nebude dít na otřesené mezinárodně scéně, nýbrž právě v USA. Negativní rozhodnutí o Trumpově vládě v dalších dvou letech už nový chaotický řád světa nezmění, může ale významně oslabit mohutnost jeho nástupu.
Íránská válka vnáší do světa zlom, jehož význam budeme moci ohodnotit až s patřičným odstupem. Ani česká politika si ale nemůže dovolit tvářit se, jako by šlo o běžný provozní karambol mezinárodní politiky, po němž zase začnou létat letadla a pojede se prostě dál jakoby nic. Nepojede, i naši lidi a vůbec všichni by to měli vědět a dobře se na to připravit.
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Reload (397650)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Podněcování nenávisti? Citovala jsem z Bible. Podle soudu je finská politička vinna
Jakub Jirsa: Zákon proti neziskovkám. Nejde o transparenci, jde o zastrašení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
28 komentářů
Zvykněme si na to, že velmoci si vezmou, co budou chtít. Důvod si vždy najdou a nikdo s tím nic nenadělá.
U nás velmoci nemají už co vybrat! Co bylo nejcennější- uran- kompletně vyvezli Rusové bez zaplacení. to bylo za komunistů a po roce 1989 – v roce 2001 Zeman a Klaus- rukou společnou a nerozdílnou odpustili Putinovu Rusku dluh 110 miliard Kč. Místo toho, aby Rusko jako protiváhu nám oplatilo tím, že by nám snížilo cenu plynu a ropu, stal se opak, kupovali jsme naopak tyto o 50% dráž, než západní Evropa.
Otroka a delat na cizi muzes vzdycky. A vykrast dum a vyhodit te na ulici taky jde.
Bohužel, při pohledu na to, jaký děs a běs zachvátil tamní okolní státy po odvetných úderech Iránu na jejich území, jsem si vzpomněl na jiný jistý citát z naší popkultury
„..Vojna trvá sedem rokov, svet krváca z ťažkých rán,
do konca je len pár krokov, ten kto vládze uteká. “
Na to že se to nyní povedlo běhen pár desítek hodin, slušnej výkon. No, tak potom možná spoustě lidí dojde, jaký účinek by mělo, kdyby došlo k válce s Ruskem a to jako odvetná opatření spustila podobnou střelbu na blízké státy evropské státy.
Chaos delaji nazorovi blazni s danovymi odpisy a tim,ze blbci źente se za dańovou slevou a uśtvěte se aź pak s infarkty a mrtvicemi a rakovinami vas budeme draho lećit,politićti hochśtapleři se svym….. vśechno vam dame vy se mate jen mnoźit a vyšši cil je postavit co nejvic palaců pro naśe modelky.
Jde o to, že se už několik desetiletí přibližují k sobě obrovské mocenské celky, které kromě byznysu nemají v podstatě nic společného. Rychlost je velká… porozumění minimální. Byznys je založený na soupeření, jenž se občas překlopí do válčení. Co a jaká idea spojí takto vyladěný globální průšvih? Snad jedině destilace lásky – introspektivní proměnu jednotlivce. V opačném případě se obávám propadu lajkujících hřbitovů do sebezničení zřejmě většiny lidstva. Bohužel
Mocenské celky stály nejblíž za studené války. Několik set metrů. ČSSR bylo bráno jako úderná pěst VS. a jaderné bojiště. SSSR až jako druhý sled.
Ovšem dneska je těch velmocenských kolosů několik, a jsou si blíž nežli v minulosti. Taková situace nebyla na planetě nikdy v historii lidstva. Ta těsná blízkost spočívá v kybernetické provázanosti různorodých zájmů, často antagonisticky laděných a kulturně nepřátelských.
To jsou leda tvoje fantasmagorie.
Já Vám rozumím, slabomyslnějším jedincům se moje slova mohou takto jevit…už jsem zvyklý
Jistě slabomyslným jedincům by mohlo uniknout, že jspu to jen tvoje vlhké dojmy bez relevantního argumentu.
I ty Brute ?
Je mi vás líto.
Nečekal jsem ze i vy budete sdilet tyhle strašidelné kraviny..
jenom jste vystrašili lidi a melete nesmysly jako o Ukrajině. navíc zase až potom, nikdo nebyl tak chytrej aby věděl že se to stane (jenom každý kdo má mozek a nesleduje politiku pro výdělek nebo strašení lidí..)
Víte úplný hovno,
pravíčácká propaganda – jenom Babiš je špatný válka (nato) je dobrá,
nulová informativní hodnota.
jenom strašení,
ubožáci..
mocni si zase rozdělují svět a vy zase jenom čumíte nic nevíte.
Američani si vezmou ropu a naše vláda naší svobodu (policie či kontroly v ulicích samozřejmě pro naši bezpečnost) už od dvojčat jde jenom o kontrolu nad lidma,
jestli někdo uvěřil že Írán/Hamas/teroristi sám od sebe dokázal to co dokázal tak pro vás asi není cesty zpět z téhle pohádky pro dospělé 😂
A proč si Američani tu ropu neberou když už ty země ovládnou? Viz Irak např.
…ale berou, mají tam své ropné firmy… Čili „předvoj“ je armádou válka a „voj“ už pak „rochání“ ropných firem, které dostanou koncese (od „podřízené“ vlády) – tedy „zcela“ demokratické…
V Iraku si rochní Čína.
Pane Josefe tohle vam moc nefunguje. V Rusku byly těžařské a ropné firmy Exxon, Hudges nebo Shell. Ruská vlada snad není podřízená té americké.Nebo vy jste opacneho názoru?
…no to je zcela jiné, protože v tom Iráku nejdříve Saddám Husajn ty USA firmy vyhodil, aby pak po válce od r. 2003 tam ty naftofirmy USA zase nalezly (plus ještě i to, že Saddám pak denominoval platby za naftu z dolaru na eura – a to bylo -prý, možná to smrtelně nebezpečné pro USA a zároveň tak i pro Saddáma)..Tedy předvoj je válka, aby pak firmy tam pak dostaly koncese (jestli s nátlakem, nebo bez nátlaku, tak to si musí každý vnitřně zodpovědět sám…). A třeba teď nedávno když USA „vyslaly“ sankce na Rusko , respektive tak přímo LUKOIL oznámil, že své vrtné pole v Iráku prodá tam přítomné USA firmě (jméno firmy jsem pozapomněl).. A v tom Rusku ty americké naftařské firmy ? No velký rozdíl, že v tom Rusku USA nevedly válku (tedy třeba zatím) a ty USA naftařské firmy si tam uzavřely smlouvy přímo (asi) se státem… Něco podobného jako v tom Iráku máte teď ve Venezuele, která má teď „demokratickou “ kuratelu z USA – tedy pod hrozbou čehokoliv.. Tedy nakonec řečeno mezi Ruskem a Irákem a USAnaftařských firem, tak tam je rozdíl právě v tom počátku, že v Iráku byla válka, aby v Rusku dohoda s obch.firmami… Rozumíte tedy, že ?
pane Josef, asi máte špatne informace, protoze v Iraku teží Britové – BP, Čína, Francie a další neamerické spolecnosti, dřív taky ruský Lukoil. Američané tam jsou minimálně. Tak to neodpovida tomu, že tam byla ta válka jako predvoj, aby tam amíci mohli těžit když tam skoro nejsou.
…tak ten „odchod“ Lukoilu je nedávný – a možná, že ještě se skutečně fyzicky neuskutečnil, ale protože USA vyhlásily další sankce – a ty se už Lukoilu dotkly tak, že v podstatě už v Iráku nemůže pokračovat, tak ten Lukoil oznámil, že ukončí své „působení“ v Iráku a „předá“ svoji firmu tam americké firmě – tedy nevím konkrétně název, ale pro Lukoil by ten americký kupec bylo jediné východisko, protože USA by určitě prodej „Číně“ neschválila…. A obecně vrtné firmy USA „nalezly“ do Iráku skoro okamžitě po pádu Saddáma Husajna – což bylo tehdy v květnu 2003 a koncesi jim tehdy přiděloval dosazený USA protektor Paul Bremer… Tedy ropné firmy USA jsou v Iráku prakticky hned po konci války r. 2003, což ale neznamená, že by tam nemohly být i firmy z jiných států VB a Francie, které tam byly také předtím… Tedy poopravte si vědomosti v hlavě v tom, že ropné firmy z USA byly už „instalovány“ do Iráku už hned po konci Saddáma Husajna… A proto k tomu tam i „zůstaly“ USA vojenské základny až do této doby, protože USA si takto „hlídají“ své zájmy (ačkoli je tam nikdo předtím nezval, že ?)…
Pane Josefe, já mám teda jine informace. Po pádu Husajna tam amíci byli, ale s malým podílem. Největší investor v irácké rope je Čína. Velká ropná pole tam spravuje taky britské (BP) a francouzi (Total), američané mají menší podíl.
pro Marty 10/3 – no a vy si myslíte, že když prakticky okamžitě po konci války ( který tehdy vyhlásil Bush seskokem z padáku -z výšky 2 m, na letadlovou loď v květnu 2003), zároveň oficiálně nastoupil USprotektor Paul Bremer, který měl protektorská práva pro celý Irák, že tam nebyla žádná ropná firma z USA ? Sám tedy píšete, že byla (byly)… Čili ten předvoj – tedy nejdříve válku, aby pak byl ekonomický přínos pro USAfirmy, tak to se stalo zrovna nedávno ve Venezuele – kde tedy sice nebyla až tak válka, ale bylo tam za USA 120-150 „letadel“ všeho kalibru + další vojenský ansámbl… „Jediná výhoda pro náklady USA“ je v tom, že drogy nespadají do ranku hlídání ministerstva války, ale patří to pod vnitro… Tedy pro NATO je to neuznatelný výdaj, ale i tak se to musí hlídat (a podobně teď „akce“ Irán, který tedy geograficky nespadá do oblasti územně určené NATO, takže také „vzduch“ do 2%..) Ale to jsem „trochu“ odbočil od USA ropných firem po válkách…
Pane Josefe, vzdyt neříkám, že tam nebyla žádná účast americkych firem. Musite rozlišovat dve věci logisticke a servisni služby (tam uspeli američané) a přímou tezbu ropy (kontrakty) ktere ovladly především neamericke země v čele s čínou. Na těžbě a příjmech z ropy se podileli a podileji amíci minimalne.
…tak já jsem si po vašem minulém „ujištění“, že v Iráku nebyly USAropné firmy, zadal do vyhledávače odkaz, aby tedy „mně“ to napsalo z r. 2009, že tam za USA je – tedy v té době, ale možná už i dříve, taková mega firma Exxon – což tedy nejsou žádní příštipkáři z hlediska velikosti ropných firem.. A i kdyby ten Exxon byl jedinou podobnou USAfirmou – jakože určitě není, tak ten Exxon má a měl podstatnou váhu v této branži… A jak jsem již napsal dříve, že tam byl okamžitě ustanoven okupační protektor Paul Bremer (USA), tak silně pochybuji, že by on „dával“ s radostí těžební práva takovým čínským firmám… Přece krev USAvojáků -a i našich podobných hrdinů, nebyla prolita proto, aby tam firmy z Číny profitovaly… Ale myslet si to pochopitelně můžete, že z té skoro 9ti leté války USA žádný profit neměly… To vám nebudu kategoricky vyvracet..
pane Josefe, čtete přispěvky pozorne jinak nemá cenu s vami diskutovat.. Já jsem nepsal, že v Iráku americké firmy nebyly. Nevim jak jste přišel na to, že jsem si myslel že USA neměla žádný profit. Já jsem napsal, že tam američané uspěli na vystavbě a servisu ropných zařízeni, ale že mají málo kontraktů na težbu. Málo neznamená, že tam nejsou. To nechápete zakladní logickou věc? Sorry, ale diskuze s vám je špatná.
pro Marty 13/3 – no pokud si myslíte, že taková USA ropná firma Exxon by se spokojila se „ždibíčkem“ nafty (nejen) v Iráku – tak jak píšete, tak to určitě budete na velkém omylu vy… Exxon všude kde působí, tak je prakticky vždy dominantní firma … Tedy více logiky do rozumu k odpovědím, USA ropné firmy nejsou rozhodně charita…
Pane Josefe, že je Exxon velká firma neznamena ze bude nejvice tezit ropu v Iraku ze vsech firem, to nedava smysl. Staci se podivat na přehled obratu těžarských firem, čtěte tady https://en.wikipedia.org/wiki/Petroleum_industry_in_Iraq
Ten exxon ma tak okolo 10-15% podil na celkovem mnozstvi vytezene ropy v Iraku. Vaše odhady nejsou spravné.
Ano, z těch sranců co máš v palici je vidět, že pro tebe není cesty zpět.
Pro Aleš F.
3.3.2026 (9:11)
Píšete, mimo jiné, o svobodě…
Svobody jednotlivce máme bezpochyby nejvíce v dějinách.
Jenomže, svoboda rovná se zodpovědnost.
A k tomu, abyste mohl být zodpovědný, potřebujete přehled a rozhled, což vám umožní neskákat na každý dezinformační nesmysl, který se namane.
A zde vidím váš základní problém, pane Aleši.
Bojíte se o svou svobodu a jste vystrašený?
Nu aby také ne, když jste si nechal dobrovolně do hlavy nakydat takový konspirační hnůj, jak tu předvádíte…