Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Profimedia
,

Petr Bartoň: Inflace přichází. Jak se jí ubránit? Po werichovsku

Úterní oznámení červencové inflace šokovalo. Centrální bankéře tím, jak je inflace vysoká. Stavbaře a průmyslníky, kteří stojí na frontové linii zdražování vstupů, překvapila tím, že nebyla už teď ještě vyšší. Inflace přichází, a bude citelně trestat nepřipravené. S Janem Werichem můžeme nabídnout návod, jak se obrnit proti situaci, kdy „koleček ze zlata je čím dále víc, jenže ta kolečka už neplatěj nic“.

Všeobecný růst cen, tedy inflace, vypadá na první pohled neškodně. Pokud skutečně rostou ceny všeho, pak rostou nejen ceny v obchodech, ale i naše platy. Můžeme si tak dovolit zhruba stejně. Nula od nuly pojde, jenom po pár letech prostě pár nul ke všemu přidáme. Jako v Itálii, když ještě měla namísto eura liry, a my si tam dávali zmrzlinu za tisíce a za dovolenou v hotelu padly milióny.

Jenže ta neškodnost je jen zdání. Inflace je krutá tím, že bývá nejkrutější k těm nejchudším. K těm, kteří nemají mzdy, které by jim zaměstnavatel zvyšoval. Nebo k těm, jež  zradil stát, když je ve svých školách vybavil minimální finanční gramotností, a oni to málo, co našetří, nechávají v bankách, kde jim nuzné úspory inflace užírá. Každý den.

Nejen pro ně, ale pro každého je tu pár rad, jak se proti přicházející inflaci ubránit. Po werichovsku.

Když nám ujdou milióny

Pokud ještě nejste přesvědčeni, že byste se měli sílící inflační smršti skutečně aktivně bránit, nabízím pár hrůzných čísel: Podle Českého statistického úřadu byla v červenci inflace 3,4 procenta. Ještě v červnu se přitom držela na 2,8 procentech. Aby došlo k takovému velkému skoku, musely se jen za červenec ceny zvýšit o celé jedno procento.

To ale znamená, že kdyby červencová inflace vydržela příštích 12 měsíců, byla by roční inflace na úrovni 13 %. To už je snad dostatečně citelná ztráta hodnoty peněz.

Ale i kdyby červenec byl výjimkou a inflace se nakonec vrátila na těch zdánlivě nízkých 3,4 procenta,  nesmíme to brát na lehkou váhu. Inflace je v podstatě poplatek – či chcete-li daň – za to, že jsme s penězi nic neudělali.

Není to tak dávno, co se lidé v Česku hrozili, že musejí bance platit nějakých 30 nebo 50 korun poplatek za vedení účtu. Po mediální kampani proti bankovním poplatkům nakonec většina bank většině lidí poplatek zrušila (nebo jej lépe řečeno ukryla v jiných poplatcích).

A teď si spočítejme poplatek, který platíme (ne naší bance, ale jenom tak, do éteru) skrze inflaci. Řekněme, že máme u banky vloženo na (bezpoplatkovém) účtu 50 tisíc korun. Až je za rok 3,4procentní inflace budeme chtít na něco utratit, reálně budeme muset při výběru zaplatit 1700 korun za ztrátu hodnoty těch 50 tisíc. To je, jako by byl měsíční poplatek za vedení účtu ne 50 korun, ale 142 koruny.

Když jsme protestovali proti 50 korunám, proč nejdeme do ulic kvůli třikrát větším poplatkům za současnou inflaci? A propos, kdyby skutečně celý rok trvala inflace z tohoto července, byl by měsíční poplatek za inflaci 542 koruny, to jest 6 504 ročně.

Co s tím?

Ten dělá to, a ten zas ono

Bohatí lidé bývají bohatí i proto, že nikdy peníze nenechávají ležet ladem. V době nulových úroků dnes bohužel i peníze v bance „leží ladem“. Dělejme tedy to, co dělají bohatí.

Aby peníze rostly rychleji než inflace, je třeba je někam investovat. Investice jsou totiž to jediné, co zvyšuje hospodářský výkon. A právě takové zvýšení výkonu pak běžnému střadateli přinese výnos který mu více než vykompenzuje inflaci.

To se lehko řekne. Ale jak mají lidé uvyklí na alespoň nějaké úroky v bance teď najednou začít investovat? Kvůli – bohužel – nulové přípravě českého školství na ekonomický život je pro mnoho lidí představa přímé účasti na investicích děsivá. Ale zbytečně.

Když Jan Werich coby pekařův císař zpíval „tady je tesař, klempíř, zedník“, zamlčel, že je tu také třeba investiční specialist(k)a. Že nemusíme umět investovat sami, stačí, že to někdo umí. „Ten dláždí ulice, ten kove podkovy, ta krmí slepice, ta peče cukroví“, a takový investiční fond umí zajistit nadinflační výnos.

Tato specializace je dokonce samotným základem pokroku lidstva. Jen bláznivý Karel Marx blouznil ve čtrnácté kapitole svého Kapitálu, že by moderní člověk měl být dopoledne neurochirurg, odpoledne zorat pole a večer zpívat v opeře.

Ve skutečnosti jsme dnes všichni bohatí právě díky specializaci. Ostuda není nerozumět investicím. Ostuda je nesvěřit se specialistovi. Řečeno s Werichem, „my všichni budem na tom lépe, když dáte rady nám, a my vám dáme své rady“.

Když všichni všechno všechněm dáme

Nekupujme státní dluhopisy. Nejen, že nám vynesou jen zhruba polovinu toho, oč nás okrade inflace, takže jen zmírňujeme krvácení, ale ještě svým nákupem budeme státu zlevňovat jeho obří, dnes ničím neobhajitelné deficity. A i stát se v konečném důsledku chová ekonomicky (když se mu to hodí): když je dluh levnější, „nakoupí“ ho víc. Jak říkal (Werichovými ústy) Feldkurát Katz: „To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou…“.

Pomněme, že i ty obří deficity jen dále zvyšují inflaci. Podpořili bychom tak to, proti čemu se snažíme ubránit. Samozřejmě, aktivum s nízkým ale „jistým“ výnosem do portfolia správného investora určitě patří. Ale takových existuje mnohem víc i mimo české státní dluhopisy. Třeba takové „Blue chip“ akcie zavedených velkých firem s výbornou pověstí.

Nebo aspoň ty státní dluhopisy nekupujme „zatím“. Je možné, že s růstem státních dluhů si budou muset státy půjčovat více a dráže, a výnos poroste rychleji než inflace. Pak snad. To už budou dluhy tak za hranou, že ani naše podpora jim už neublíží.

„Když všichni všechno všechněm dáme“, skrze státní výdaje, tak nebudou „všichni lidi všechno mít dohromady“. Nikdo nebude mít nic.

Zlato měli pouze ti, co znali kšeftovat

Klasická rada obrany proti inflaci je „nakupte zlato“. Dnes je tato rada známá jako „nakupte bitcoin“. Obojí je stejný fenomén. Hodnotu totiž udrží jen vzácnost. Jakmile přestávají být vzácné peníze, je třeba „utéct ke vzácnosti“. A je pak jedno, jestli je vzácnost fyzikální (zlato), nebo algoritmizovaná (bitcoin).

Ale pozor. Tenhle útěk je spíš pro ty, kteří si „chtějí hrát“, a sledovat vývoj. Nejen bitcoin, i zlato dokáže dnes jet jako na horské dráze. Zrovna v úterý ztratilo dvě procenta za dvě hodiny.

Tedy pokud „znáte kšeftovat“, jděte do toho. Ale lze předpokládat, že pak už inflaci dávno chápete, a moje rady nepotřebujete.

Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní

Problém inflace není jen v tom, že okrádá neaktivní lidi. Nákladná je také její nepředvídatelnost. Když bude inflace každý rok přesně pět procent, tak se s tím naučíme žít a počítat. Ale když bude jednou nula a jednou čtyři procenta, a bude to ještě náhodnější než výběr vládních opatření v neděli večer na pondělí ráno, pak i v průměru nižší inflace může být „dražší“.

Naštěstí už lidi vymysleli i tady obranu. Pokud někomu půjčujete peníze, nebo sjednáváte nějakou dlouhodobější smlouvu, kdy vám má někdo zaplatit až v budoucnu, sjednejte si „inflační doložku“.

Dohodnete se, že cena bude navýšena o inflaci naměřenou za tu dobu Českým statistickým úřadem. Je to fér, nikdo nikoho o nic neokrádá, jen se stanovuje reálná hodnota. Bez doložky totiž neočekávaná inflace vždycky jednu stranu okrade. Jen se neví, kterou.

Každý chlup má svůj rub

Vezměte si hypotéku. Ano, byty jsou dnes drahé. Ale budou v budoucnu levnější? Nic tomu nenasvědčuje.

Cena vašeho zadlužení ale je kvůli inflaci neuvěřitelně levná. Pokud dnes podle hypotečního indexu seženete fixaci za 2,13 procenta, tak si při 3,4procentní inflaci půjčujete za minus 1,3 procenta. Tedy alespoň po dobu fixace.

Ale během oné několikaleté fixace bude pravděpodobně inflace jenom růst, a tím půjdou náklady vašich splátek ještě více do mínusu! Ano, finanční svět je značně nemocen zápornými úroky, ale proč na té nemoci nevydělat?

Ony (zatím) nízké úroky vám navíc do značné míry vykompenzují ty vysoké ceny bytů. Před lety jste si sice koupili byt za dva miliony, ale na pětiprocentní hypotéku. Když si dnes koupíte ten samý byt za čtyři miliony ale na méně než poloviční úrokovou sazbu, vaše měsíční splátky budou podobné, jako měli ti „šťastní“ lidé před lety. Navíc vy ty splátky splácíte znehodnocenými penězi!

Rozdělme bolesti rovným dílem

Těch způsobů, jak se zajistit proti inflaci, je ještě bezpočet. Nejvyšší odpovědností obránce proti inflaci je neskočit na první pozlátko bez pověsti slibující vysoký výnos.

Dbalý principů dostatečné diversifikace portfolia byl samozřejmě i Jan Werich: „Rozdělme bolesti rovným dílem, a pak dejme se za jedním cílem. Všichni se sejdeme, až svou zem najdeme.“

Na shledanou v lepších číslech.


Autor (@petr_barton) je hlavním ekonomem investiční skupiny Natland.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

14 komentářů

  1. Horymír napsal:

    Investiční specialista: „To se nám to hoduje,když s náma lidi investujou!“

    • Mára napsal:

      Feldkurát Katz je bezpochyby postava z Dobrého vojáka Švejka a jeho ústy promlouval (úžasně) Mistr Miloš Kopecký. Při vší úctě k Janu Werichovi, tady nám ta fakta asi úplně nesedí:-). Tady si fakt každej může psát, co ho napadne….

      • Honza napsal:

        Navíc, pokud vím, si pan Werich bydlel pěkně ve státním, takže podobné problémy vůbec neřešil.

  2. vlad napsal:

    Jakékoli pújčky nebo hypotéky jsou cestou do pekel. V tomto systému jste jen otroky bankovních domů, kteří z vás rýžují peníze jako zlatokopové na Aljašce. Kde jsou ty časy, kdy banky na dávaly běžný účet úrok 2- 4% a douhodobý účet by zúročen 8%? To bylo za socialismu. Dnes máte úrok zúčtu 01.0%. Zlatí komunisti.

    • Dorime Monk napsal:

      Cestou do pekel jsou pro finančního negramota.
      4 miliony které dostanete dnes mají větší hodnotu, než zítra, nebo za x let.
      Půjčit si na rozjetí firmy, nebo inteligentní investici a vytvoření nějaké hodnoty je přece cesta z pekla.
      Nebo je tu možnost celý život žít jen z peněz, které si člověk vydělá a mít akorát na zaplacení nájmu a něčeho do huby, a když je plat hodně nadprůměrný, tak možná v důchodu koupit garsonku.

    • Honza napsal:

      Co si vzpomínám, tak úrok na vkladních knížkách byl za socialismu snad nějaká 2%. Za socialismu inflace oficiáně snad ani neexistovala. 8% bylo v „devadesátkách“.

  3. Andrej napsal:

    Ostuda je věřit, že mi někdo cizí pomůže jen tak zbohatnout.
    Přijde mi jako naprosto absurdní že mi nějaký specialista poradí nějaké zaručené rady jak zbohatnou – takové věci si lidé nechávají pro sebe.
    Samozřejmě logicky přichází na řadu specialisté, kteří jsou motivováni tím, že váš zisk je i jejich ziskem. Takže ano, k možnému výnosu připočtěte nemalou provizi. K tomu dále přičtete riziko které nesete jen vy (nikoli váš poradce), k tomu dále přičtěte fakt že nejstabilnější a nejméně rizikové investice mají výnos o něco málo vyšší než je běžná inflace (0-2%). A možná zjistíte že při vyšší inflaci (3%+) budou výnosné pouze rizikové investice. Ale stále lepší než banky, hádám…
    Jinak inflace je taky kouzelný indikátor – ve spotřebním koši jsou položky které nás nezajímají, a které třeba zlevňují (cukr? alkohol?). A na druhou stranu položky které poptáváme, a které zdražují mírou daleko převyšující míru inflace (nemovitosti – meziroční zdražení téměř v desítkách procent, ve finále tedy v řádech stovek tisíc).
    Rada kupte zlato je pofidérní – zlato je na dlouholetém maximu a předpokládat další růst je riziko. Podobně jiné investiční kovy. No a samozřejmě opět – nezapomeňte na provizi překupníkovi.
    Dost podobně také nemovitosti, kde jsou ceny enormní, zřejmě ještě porostou, otázkou však zůstává, zda si najdou kupce.
    Osobně šetřím a neinvestuji. Je to hloupé? Zřejmě ano. Každopádně plánuji koupit nemovitost. Otázka pro odborníky – co se vyplatí více? Šetřit a koupit za hotové, nebo nešetřit a koupit za pomocí hypotéky a poté splácet nemalý úrok a vystavovat se riziku, že se ze mě stane ne vlastní vinou neplatič?
    Jinak nás čeká transformace ekonomiky, na globální trh vstoupí noví hráči, někteří staří odejdou. Globální elektrifikace automobilů, přechod na čistou energii, to vše vynucené shora (tzn. narušení tržního principu a umělé vytvoření poptávky) – tady to bude zajímavé, ne nějaká nudná křivka ceny zlata 🙂

    • Dorime Monk napsal:

      Rodiče koupili v roce 2001 3+1 za půl milionu. V roce 2014 prodali za 800 tisíc. Dnes má byt tržní cenu 4 miliony.
      Našetříte si rychleji, než rostou ceny nemovitostí? Je nemalý úrok hypotéky větší, než růst ceny nemovitostí?

    • Martin napsal:

      Inflace je prevít, protože žere peníze nonstop. Takže inflace 5% se možná zdá malá, ale také to znamená že za 10 let přijdete o 50%, tj. polovinu úspor (jednoduché úročení). Fakticky přijdete o víc než 62% při složeném úročení. Takže, za jak dlouho ušetříte požadovanou částku? O povede se Vám to vůbec?

    • Honza napsal:

      Chtělo by to, aby pan poradce vyčíslil i rizika investic s výnosem nad inflaci. Budou to nejspíš ta letadla, před kterými varoval v minulém článku. Teoreticky zní sice smysluplně rada „nespořte, investujte“, ale v reálu to často opravdu nevychází. Vždyť i banky půjčují státům se záporným úrokem.

    • petrph napsal:

      Bohužel, ono by to bylo nádherné, kdyby ten finanční poradce dostával pouze provizi z Vašeho výnosu – to by se pak ukázala kvalita.

      Jenomže a snad se nepletu, za současného stavu dostává provizi ze vkladu klienta, nezávisle na (reálné) výši výnosu. Jinak řečeno, klient může prodělat, finanční poradce na provizích ne.
      Takže to by asi mělo být to první, co by se mělo změnit…

  4. Rotundus Cadus napsal:

    Jediná rada – investujte do sebe – vzdělání dětí, vlastní pozemek, střecha nad hlavou, voda, fotovoltsaika nebo tepelné čerpadlo jsou základ. Všechna spoření a investování s poradci jsou cinknutá konfliktem zájmů, cpou Vám produkty, na kterých vyděljí krátkodobě oni, dlouhodobě je jim to dost ukradené.

    • Horymír napsal:

      Správně.Musíte investovat tak,abyste k životu potřebovali co nejméně peněz a nesmíte volit strany,co chtějí privatizovat důchodový systém a zdravotnictví.

    • petrph napsal:

      Jistě že rada „investujte do sebe a svých znalostí“ je dobrá, což lze pak využít v mnoha oblastech. Akurát si nejsem jistej, zda je dobrý případ s tou fotovoltaikou. Protože, to je dnes závislé na státních dotacích (bez nich by to nikdo nedělal), a vůbec regulaci a přístupu státu. Velice zajímavý je v tomto někdy publikovaný termín „grid“, což značí (ale radši se to nenapíše tak hrubě), že to bude stát , kdo bude tyto lokální energetické zdroje na dálku ovládat,a rozhodovat kdy se budou zapínat a vypínat a kam se z nich ta elektřina pošle…

Přidávání komentářů není povoleno