Tak tohle jsme nezažili. Peníze před očima ztrácí hodnotu, jak mohutně se týden od týdne zdražuje. Materiály jsou podpultovkou, bez záruky dodání, potvrzují mi šéfové výrobních firem napříč obory. Mobily sice zlevňují a je jich hodně, ale hřebíky docházejí…

„Co se to děje? Kdo má na tomhle zájem? Vždyť výroby jedou normálně a najednou se tak vše šponuje. Dřevo vzrostlo meziročně už o bezmála 200 procent. Chcete-li kuchyňskou linku za půl roku, tak radši složte zálohu a objednáme materiál už teď, jinak budete platit o dalších třicet procent více,“ říká majitel zavedeného truhlářství v Praze.

Jeho otázky zůstávají bez snadných odpovědí. Důvodů je totiž, zdá se, až příliš mnoho. Svět je velmi provázaný. Někde v Asii či Americe zatřepetá motýl křídly a je z toho ekonomické tornádo. Nyní z něho už cítíme první poryvy a je slyšet blížící se hukot.

Inflační kůrovec

Inflační „kůrovec“ žere lidem peníze rychleji než kůrovec dřevo v lesích. Dřeva jsme měli nadbytek, ale vysává nám ho vysoká poptávka v USA. Za pár švestek se vyváží do Rakouska, Číny. Tam se předzásobují. A navíc klíčové zpracovatele u nás získává jeden hráč, jemuž enormní zdražování navzdory přebytku suroviny náramně hraje do noty.

A u nás pak nejsou potřebné OSB desky, fošny, trámy a všichni platí dvakrát více než loni. To se týká i železa a vše z něho, podobně i plastů a stavební chemie.

Červotoč index

Žere peníze ve velkém červotoč? Spíš kůrovec přeskočil na peněženky Čechů. Před 14 dny jsem kupoval střešní lať 6 cm x 8 cm x 4 m za  172 Kč. Teď stojí stejná lať 202 Kč. Za 14 dní zdražení o  30 Kč za kus. Kupoval jsem 20 kusů. To znamená, že za týden mi sežral kůrovec inflačně 3 latě. To je rychlejší tempo než jaké zvládá lýkožrout smrkový z podčeledi kůrovci.

Jedním z důvodů nedostatku a drahoty je kombinace paniky, strachu z krize, a spekulace na to, že brzo všechno zdraží, a tak se obchodníci a producenti předzásobují, respektive objednávají více, než nyní potřebují. A tím se spirála zdražování a nedostatku skutečně roztáčí.

„Takový nedostatek materiálů jsem nezažil. Nejsou plastové granuláty, díly z kovu, kartonových krabic, sáčků, pěnovek. Někteří dodavatelé vyhlašují tzv. Force Majeure, v překladu Vyšší moc, čímž se chtějí vyvázat případným sankcím z nedodávek materiálů,“ dodává Antonín Kadlček, šéf společnosti KASKO dodávající pro automobilový průmysl. Firma nakupuje ročně materiály za 300 milionu korun. 

Globální doprava „ve smrti“

Aby toho nebylo málo, zbláznila se i doprava. „Cena kontejneru z Číny byla ještě před rokem dva tisíce dolarů, nyní se pohybuje na hranici 13 tisíc dolarů,“ dokresluje  Antonín Kadlček. A obalový materiál? Vlnitá lepenka meziročně zdražila o 30 procent, polystyren až o 70 procent.

Výsledek: rapidní zvýšení cen všech materiálů, zvýšení dodacích lhůt z průměrných čtyř týdnů na 20, v extrému i šest měsíců. „A je otázka, jestli materiál obdržíme,“ dodává Antonín Kadlček.

„V lednu jsme nakupovali kilo hliníku za 135 korun, aktuálně jsme na 295 korunách. Prodejci hutních materiálů podrží cenu maximálně týden. Za tu dobu nejsme schopni se zákazníkem uzavřít kontrakt, a tak se stává, že než podepíšeme smlouvu, cena materiálů vyskočí,“ shrnuje Bohumil Říha, ředitel ISOS Automation, která vyrábí plnící a balící linky na míru.

Asynchronní elektromotory a servo motory jsou podle něho meziročně o 30 procent draží. „Vůbec nejsou na trhu a dodací lhůty se ze tří týdnů protahují až na 14 týdnů. Bez záruky dodání,“ popisuje Bohumil Říha.

Sázka na hmotu

Tento stav panuje i v dalších průmyslových sektorech. „Cena nejběžnějšího syntetického kaučuku se od ledna v Evropě zvýšila o 22 procent. Na Asijských burzách jsou ceny stabilní, ale výsledné náklady zdražila doprava,“ uvádí šéf prodeje společnosti Synthos Jan Kurilla.

Pneumatiky tak pro spotřebitele zdraží meziročně minimálně o deset procent, ale spíše více, protože pneumatikáři už naznačují, že hlavně na zimu jich bude málo.

A co si z toho všeho vzít jako poučení? To, že peníze, které člověk má nad běžnou spotřebu, je dobré přetavovat do něčeho hmotného, udržitelného, potřebného či užitečného.

Autor je český investor