Generální tajemník čínských komunistů Si Ťin-pching mluví o získání srdcí obyvatel Tchaj-wanu, Hongkongu a všech „synů a dcer čínského národa“. Strana by se podle něj měla více snažit o podporu Číňanů z celého světa, včetně Tchaj-wanu a Hongkongu. Právě Hongkong, kde Čína zlikvidovala poslední zbytky demokracie, je však pro Tchaj-wan dostatečně silným varováním, aby vlivovým operacím Pekingu nepodlehnul.

Na konci července proběhla v Pekingu za účasti celého stálého výboru politbyra konference ke stému výročí vzniku jednotné fronty. Generální tajemník Si Ťin-pching během akce připomněl důležitost jednotné fronty při prosazování zájmů komunistické strany Číny v zahraničí.

Si Ťin-pching mluvil o nutnosti využití taktiky práce na jednotné frontě k získání sympatií obyvatel nejen Tchaj-wanu, ale i všech etnických Číňanů po celém světě za cílem národního sjednocení a dosažení „velké obrody čínského národa“. To vše v době, kdy Čína v reakci na návštěvu šéfky americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu eskaluje napětí v Tchajwanské úžině a hrozí invazí na ostrov.

Potřeba posílení jednotné fronty přichází podle Si Ťin-pchinga v době velkých změn ve světě, které je třeba reflektovat i v jejím fungování, například zesílením aktivit v kyberprostoru.

Magická zbraň

Jednotná fronta je leninská taktika, kterou začala komunistická strana Číny využívat k získání kontroly nad nekomunistickými složkami společnosti uvnitř Číny i v zahraničí již před sto lety. V tu dobu se ještě velmi slabí čínští komunisté na popud poradců Kominterny spojili s národně buržoazním Kuomintangem, který částečně infiltrovali.

Autorem textu je Tobiáš Lipold. Text vznikl v rámci projektu Sinopsis, se kterým HlídacíPes.org spolupracuje.

Spojenectví se sice brzy rozpadlo, strana ale od taktiky jednotné fronty neupustila a nadále spolupracovala i s politiky mimo své řady. Svou roli pak jednotná fronta sehrála i při vzniku Čínské lidové republiky, kterou pod vedením komunistů zakládaly i další nekomunistické strany. Ty mají, obdobně jako dříve nekomunistické strany československé národní fronty, své marginální postavení v Číně dodnes.

V posledních desetiletích zůstala role jednotné fronty poněkud v pozadí, její význam se vrátil až s nástupem generálního tajemníka Si Ťin-pchinga k moci. Ten stejně jako Mao Ce-tung mluví o jednotné frontě jako o jedné ze tří „magických zbraní“ čínských komunistů, přičemž zbylé dvě jsou Čínská lidově osvobozenecká armáda a strana samotná.

Mezi Číňany žijícími v zahraničí pod jejím vlivem v posledních letech značně vzrostl nacionalismus, který se v čínském kontextu silně překrývá s věrností straně. K mobilizaci diaspory dochází primárně skrze hustou síť krajanských organizací napojených na Oddělení pro práci na jednotné frontě ÚV KS Číny, ústřední stranický orgán řídící všechny aktivity spojené s jednotnou frontou.

Organizační strukturu pak dále doplňují obdobně řízená média pro čínské zahraniční komunity nebo informační kanály na platformě WeChat, která je pro Číňany hlavním zdrojem komunikace uvnitř Číny i v zahraničí. Intenzivní aktivity jednotné fronty se v posledních letech zaměřují i na ovlivňování zahraničních politiků ve prospěch Číny, zejména kooptací elit, na což čím dál více upozorňují odborníci i zpravodajské služby. V některých západních zemích se pak osoby napojené na čínskou jednotnou frontu prosazují i ve vrcholné politice.

Získávání srdcí

Ve svém projevu mluvil Si Ťin-pching o získání srdcí obyvatel Tchaj-wanu, Hongkongu a všech „synů a dcer čínského národa“. Jak takové získávání srdcí vypadá, lze pozorovat na příkladu Hongkongu, kde od potlačení prodemokratického hnutí veškerý společenský a politický život funguje pouze v intencích jednotné fronty, na níž se mohou podílet jen „vlastenecké“ síly.

Na Tchaj-wanu jednotná fronta působí dlouhodobě, její aktivity se soustřeďují především na infiltraci a rozdělování společnosti kultivací pro-pevninsky naladěných skupin, ekonomických subjektů a politických stran. Lze předpokládat, že tyto snahy budou dále sílit a při případné invazi na ostrov budou komunisté jednotnou frontu využívat ruku v ruce s druhou „magickou zbraní“, tedy armádou.

Na druhou stranu s rostoucí asertivitou pekingského režimu roste i ostražitost vůči jeho vlivovým operacím jak na Tchaj-wanu, tak i v dalších zemích.

Zároveň silně ubývá potenciálně kooptovatelných tchajwanských sil ochotných jednat s Čínou o konceptu „jedna země, dva systémy“, kdy Peking sliboval Tchajwancům zachování vlastních politických pravidel i po případném „sjednocení“.

Tato představa se pro většinu ostrova rozplynula po likvidaci zbytků demokracie v Hongkongu, který měl fungovat pod stejným heslem. Není tedy příliš pravděpodobné, že by komunistická strana Číny byla v „získávání tchajwanských srdcí“ v blízké době úspěšnější než doposud.