Když Miloš Zeman mluvil před svými čínskými přáteli o tom, jak je Česká republika skvělé místo pro čínské investice a další expanzi do Evropy, přirovnal Česko k nepotopitelné čínské letadlové lodi. Loď CEFC ovšem už dlouho nabírala vodu, kdesi v Číně ztratila svého kapitána (a „čestného poradce“ českého prezidenta) Jie Ťien-minga a nyní dostala ránu pod čáru ponoru.

Kormidlo pak ve čtvrtek 17. května náhle převzal někdo úplně jiný: věřitelé z česko-slovenské finanční skupiny J&T.

Patrik Tkáč: Jarda lže

Té CEFC Europe dluží v přepočtu asi 11,5 miliardy korun. Na sociální síti Twitter během rána proběhla krátká přestřelka mezi odvolaným členem představenstva Jaroslavem Tvrdíkem a spolumajitelem J&T Patrikem Tkáčem. Ten napsal, že Tvrdík lže, když píše, že „J&T bezdůvodně odmítá přijmout peníze, přestože je CITIC k zaplacení od CEFC China řádné zmocněna“.

Chcete vědět, jak příběh kolem CEFC, Zemana a Tvrdíka začal? Publikace HlídacíPes.org ZE-MAN mapuje politické i byznysové vazby okolí českého prezidenta. Koupit si ji můžete ZDE:

CITIC je státní čínská firma, která má převzít 49 % mateřské čínské CEFC.

Podle Tvrdíka také CITIC založila účet u ČSOB, na něj složila 475 milionů eur a peníze by věřitelům z J&T měla odeslat dnes (v pátek 18.5.) do 14 hodin. 

Podle Tkáče J&T „vyvinula obrovské úsilí najít dohodu, ale bez úspěchu“.

Jisté je, že nyní J&T Private Investments přebrala výkon akcionářských práv v CEFC Group (Europe) Company, odvolala její představenstvo včetně místopředsedy Jaroslava Tvrdíka a dosadila krizový management. 

Ovšem, pokud Číňané skutečně pošlou peníze, celá akce rychle skončí. Jak píše Tkáč: „Jsme okamžitě připraveni přijmout peníze zákonnou cestou a odevzdat klíče.“

Tvrdík ujišťuje, že se to stane – s tím, že existuje dohoda o zaplacení do pátku do 14.00, o čemž je prý Tkáč informován.

Je to nepřátelské převzetí

CEFC Europe mluví o nepřátelském převzetí a podle svého vyjádření neuznává odvolání původního představenstva a jmenování nového a hrozí právními kroky.

„Akcionáři jsou připraveni podniknout veškeré právní kroky proti skupině J&T, včetně osob, které skupina J&T označuje za nové členy představenstva CEFC Europe. Stejně tak jsou připraveni podniknout všechny kroky k ochraně své investice v České republice,“ píše CEFC na svých českých stránkách.

J&T naopak chystá v CEFC právní a finanční audit, který by ukázal, jakým způsobem zde Číňané skutečně hospodařili, jak a za jakou cenu nakupovali.

Nakupovali rychle a podle všeho také draze. Kupříkladu jen na nákup nepříliš prosperujících Pivovarů Lobkowicz – jak plyne z výroční zprávy firmy – si půjčili miliardu korun od slovenské Poštové banky (tu vlastní J&T Finance Group, v níž má 9,9 % akcií CEFC).

Zajímavé je v této souvislosti vyjádření jiné firmy s hlavičkou J&T – J&T Finance Group (JTFG). Podle mluvčí Moniky Veselé jsou „veškeré pohledávky JTFG vůči CEFC zcela zajištěny bonitními aktivy“ a JTFG „nemá v této chvíli důvod přijímat jakákoliv opatření“.

I na to lze ale pohlížet s jistou skepsí. Není totiž zdaleka jisté, že majetek v zástavě by pokryl celou napůjčovanou sumu.

V Travel Service má CEFC menšinu, Pivovary Lobkowicz jsou ve ztrátě. A jak upozornil týdeník Euro, právě tyto dvě společnosti nemá ve svém majetku dotčená CEFC Europe nýbrž  China International Group Corporation (CIGC)

Chceme peníze zákonnou cestou

Faktem je, že administrativní komplex Florentinum má mnohamiliardovou hodnotu, i když nový kupec by se pravděpodobně nehledal snadno.

Rychle zpeněžit by bylo možné zejména pražské hotely Mandarin a Le Palais. V portfoliu (a v zástavě) je ještě slávistický stadion v Edenu a budova někdejší Živnobanky.

Vyloučit proto nelze ani opačný výklad – tedy, že zastavený majetek výrazně převyšuje dluh a J&T by mohla dát přednost nemovitostem před financemi navzdory snaze CEFC dluh splatit.

Zajímavé by bylo znát i původ peněz na české nákupy (jejichž hodnota více než dvojnásobně převyšuje půjčku u J&T). Původ financí vloni na podzim zpochybnila Česká národní banka, když zamítla žádost CEFC o navýšení podílu ve společnosti J&T Finance Group na 50 %. 

Pro připomenutí: důvěryhodná, respektovaná a ve věcech finančních dobře informovaná instituce – Česká národní banka – otevřeně pochybovala o původu a čistotě významné části peněz, jimiž CEFC disponuje.

Nutně se tehdy vnucovala otázka, která nyní platí o to více: jaké a čí peníze to do Česka vlastně připluly? 

Poněkud tajemně v této souvislosti zní poznámka, kterou na svém twitteru napsal spolumajitel J&T Patrik Tkáč: „Jsme připravení okamžitě přijmout platbu zákonnou cestou.“

To je ale pěkný obraz

Styl nákupů CEFC ukazuje i jeden drobný detail. Na podzim 2016 si zástupci CEFC na říjnové aukci moderního umění v Londýně vyhlédli obraz německého malíře Gerharda Richtera. Nakonec jej vydražili v přepočtu za více než 300 milionů korun.

Richterův obraz Zahrada (Garten) z roku 1982 dražila londýnská aukční síň Sotheby’s. CEFC za něj zaplatila 10 miliónů a 299 tisíc liber (jde o cenu včetně aukční přirážky).

Sama CEFC svůj nákup v londýnské aukci tehdy nijak nemedializovala, jakkoli jinak o svých českých akvizicích a investicích běžně informovala. „Privátní transakce není důvod jakkoliv komentovat,“ omezil se tehdy na strohé prohlášení ředitel komunikace CEFC Group (Europe) Company Pavel Bednář.

Bylo by zajímavé vědět, kde, případně u koho tento obraz skončil – i to by mohl odhalit slibovaný finanční a právní audit ze strany J&T. Zda k němu dojde, se ještě uvidí.

Aktuální vývoj kolem CEFC každopádně dokazuje, že nadšení spojené s čínskými investicemi bylo značně přehnané.

HlídacíPes.org na to ve svých textech upozorňoval opakovaně. Stejně jako na nejasnou vlastnickou strukturu CEFC a problematickou minulost jejích čínských představitelů.

I na to, že příklon české politiky k Číně slouží především privátním obchodním zájmům firem, jako je PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, které k podnikání na čínském trhu nezbytně potřebují politickou podporu.